Jitka Kocyanová pracuje na ředitelství Českých drah a jako čerstvá vedoucí oddělení produktů dostala nově na starosti také služby pro cyklisty. Jak České dráhy chtějí zaručit, aby se každý dostal s kolem do vlaku, jak fungují půjčovny kol a čím se liší české dráhy od švýcarských, o tom jsme si povídaly v její kanceláři na vltavském nábřeží.
U Českých drah máte na starosti služby pro cyklisty. Jezdíte
také sama na kole?
Jezdím odmala, mám cyklistiku ráda. Vyrůstala jsem na severní
Moravě a už od dětství jsem sjížděla Beskydy na trekovém kole. Letos
jsme jeli na kolech do Bulharska přejíždět pohoří Rila a Pirin. To bych na
treku nezvládla, proto jsem si pořídila horské kolo. Jezdím rekreačně,
jsem takový ten opatrnější typ, nejedu hlava nehlava.
Jezdím hlavně u nás doma v Beskydech, ale měla jsem kolo i tady v Praze.
Zase si ho sem přivezu, za poslední roky se tady v Praze obrovsky vzmohly
cyklostezky, takže bych chtěla začít jezdit po Praze víc.
Jezdíte taky s kolem vlakem?
Ano, párkrát jsem kolo vezla, především na trase mezi Prahou a
Českým Těšínem. Vím, co to znamená cestovat s kolem.
nar. 1975
Pochází ze Stříteže u Českého Těšína. Vystudovala obor veřejné finance na Vysoké škole v Ostravě (VŠB, Technická univerzita). Po skončení studií začala pracovat v podniku České dráhy. Od roku 1998 do současnosti působila v oddělení finančním, věnovala se marketingu a pracovala také v tiskovém oddělení. V říjnu 2010 byla jmenována vedoucí oddělení produktů a produktové strategie, které má na starosti služby pro cyklisty, mimo jiné také půjčovny kol. V roce 2005 iniciovala zavedení produktového loga pro cykloturistiku na železnici pod značkou ČD BIKE.
A šlo to vždycky hladce, nebo jste se někdy setkala
s problémem?
S kolem jsem nikdy problém neměla. Ale já s kolem nejezdím
pravidelně, maximálně dvakrát ročně. Jenom když jsem měla nové kolo, to
jsem se o něj trochu bála. Balila jsem ho do bublinkové fólie a říkala si
„ani škrábanec na něm nesmí být“.
Dvakrát jsem jela s kolem Pendolinem. Jednou to bylo plánovaně a podruhé
díky mimořádné události. To jsme jeli s bratrem na dovolenou na kola do
Norska. Bylo to v roce 2008, kdy se stala ta tragédie u Studénky
(V srpnu 2008 spadl most před rozjetý rychlík. Následná havárie
stála život osm cestujících, dalších sedmdesát jich bylo zraněno –
pozn. red.) a veškeré naše plány na cestu přímým spojem z Českého
Těšína do Prahy se tím zrušily. Museli jsme se z Ostravy dostat do Prahy,
protože odtud odjížděl autobus. Nakonec jsme jeli kombinací
vlak-autobus-vlak. Ve Studénce se nás tenkrát sešlo s koly víc a já jsem
trvala na tom, že nás do toho Pendolina musejí vzít. V Pendolinu je místo pouze pro tři kola, a
my jsme se tam museli vejít čtyři. Všechna ta kola jsme uchycovali a
obalovali, abychom něco neušpinili. Nakonec jsme se tam ale vešli.
Říkala jste průvodčímu, že pracujete na generálním
ředitelství Českých drah?
Já tohle nepoužívám. Průvodčí mají své předpisy a viděla
jsem na nich, že je to pro ně těžké (ve spojích Pendolino platí pro
kola povinná rezervace – pozn. red.). Nakonec nám ale vyšel vstříc.
Byla to mimořádná situace, kdy kvůli vlakovému neštěstí vypadly
některé spoje a my jsme museli být večer v šest hodin na odjezdu autobusu
v Praze.
Začali jsme s přepravou kol ve vlacích. Sledujete nějak trendy,
pokud jde o zájem o tuto službu?
Z našich statistik vyplývá, že zájem o cykloturistiku a
přepravu kol ve vlaku rok od roku roste. V letošním roce bylo za období
leden-září přepraveno 625 617 kol, což je např. téměř dvojnásobek
oproti celému roku 2008, kdy bylo přepraveno 350 000 kol.
Kdo rozhoduje o tom, ve kterých spojích budou nasazované vlaky
„s kufrem a kolem“?
O nasazení vagonů na konkrétních spojích v dálkové dopravě
rozhoduje tady na ČD zvláštní odbor, v regionální přepravě potom
specialisté, kteří jsou znalí místních podmínek v krajích. Vždy se
snažíme, aby na každé trati byla přeprava kol zajištěna. A protože
počet cykloturistů opravdu narůstá, doporučujeme našim klientům, aby si
v sezóně místo rezervovali. Proto dnes nabízíme možnost rezervace místa
také pro kolo, aby měl cestující jistotu klidné cesty i v případě, kdy
na vlak dorazí třeba větší neohlášená skupina.
Povinná rezervace se nesetkala právě s vřelým přijetím ze
strany cyklistů…
V době hlavní sezóny dáváme povinnou rezervaci pouze tam, kde jsou
plánované výluky a je třeba zajistit také náhradní přepravu kol. Dále
musí být u mezistátních vlaků, kde je povinná rezervace také u našich
zahraničních partnerů.
Celoročně je povinná rezervace pro jízdní kola pouze v několika
mezistátních vlacích vyšší kvality a ve vnitrostátních spojích SC
Pendolino. Pendolino je vlak, který je povinně místenkový celý. Člověk se
tam dostane pouze s rezervací a totéž platí i pro kola.
Na kolech v Bulharsku
Foto: archiv J. Kocyanové
Nebylo by lepší zvětšit prostor pro přepravu jízdních kol,
spíše než zavádět povinnou rezervaci?
Ano a děláme to, pokud je to možné. Ne ve všech vlacích to jde.
Například zahraniční rychlovlaky kola nevozí vůbec. České Pendolino má
zase omezenou kapacitu na tři kola, a proto je zde povinná rezervace nutná.
Stejně je povinná rezervace u mezistátních vlaků, kde jsou stejná
pravidla v Německu, Česku i jinde v zahraničí. Ostatně v Německu nebo
v Rakousku je rezervace v dálkových vlacích povinná častěji než
u nás.
Ve vnitrostátní dopravě používáme rezervaci jen na tratích
s dlouhodobými výlukami a náhradní autobusovou dopravou. V současné
době je to pouze na trati z Prahy do Českých Budějovic. Na ostatních
tratích už výluky končí a tak jsme povinnou rezervaci zrušili. Zatímco
loni bylo takto označených cca 116 spojů, letos je to 90 spojů, z toho
povinná rezervace v úschově během přepravy je jen u 60 spojů.
Zároveň ale postupně zvyšujeme počet nově rekonstruovaných vozů
v příměstské a regionální dopravě, kdy se počítá s místy pro kolo.
Lidem, kteří jezdí s koly častěji, se to zdá ale málo. Někdy se opravdu
stane, že člověk se kolem se do vlaku horko těžko tlačí. Zažila jsem
situace v jižních Čechách, kdy se lidé snažili dostat kola všude, kam to
šlo. Podle mých zkušeností jsou ale cyklisté většinou pohodoví, takže
si navzájem pomáhají.
Foto: Jitka Vrtalová, NaKole.cz
Můžete vy osobně ovlivnit, zda bude nasazeno více vagonů pro
přepravu kol? Existují přece řešení, která nejsou finančně tolik
náročná – třeba úprava vagonů a nahrazení části sedaček oddílem
pro kola apod.
Takové pravomoci bohužel nemám. Můžeme ale zadat zpracování
analýzy, zpracovat z ní výsledky a předložit ji vedení. Na Českých
drahách existuje plán nákupu nových vozidel, plán oprav vozového parku
jako celku. Cyklisté jsou jednou z mnoha skupin uživatelů a je třeba najít
rovnováhu.
Není to až tak levná věc, jak se zdá. Úprava vyžaduje často řádově
stovky tisíc korun a schválení změn u Drážního úřadu ve správním
řízení. Přesto se hodně kroků se podařilo zrealizovat. Před dvěma lety
šlo do provozu více vozidel s háky pro kola. Celkově se více děje
v příměstských a regionálních vlacích, v dálkové přepravě máme
ještě trochu rezervu, byť i zde už máme prototypy vozů, kde bylo např.
kupé se sedačkami nahrazeno prostorem pro kola.
Dnes pracujeme s kapacitou, kterou máme. I z toho důvodu doporučujeme
cestujícím udělat si rezervaci tam, kde to je nepovinné. Cenu za
rezervaci jsme snížili na 15 Kč. Místenky pro úschovu kola během
přepravy bude v příštím roce možné koupit až do okamžiku odjezdu vlaku
ze stanice. (Novinka zavedená od prosince 2010 – pozn.
red.) Tím jsme odstranili nejčastěji kritizovaný bod této služby: že
prodej rezervací končil 2 hodiny před odjezdem vlaku z výchozí
stanice.
Před nedávnem skončila sezóna také půjčovnám jízdních kol,
které České dráhy provozují. Jaký byl letos zájem o tuto službu?
Hodně to záleží na regionech. Jiné je to třeba v regionech, kde
jsou kopce – jet kopce na vypůjčeném kole, z toho nemáte ten pravý
požitek. Pokud jsou ale někde mírné kopečky nebo rovina, člověk si mnohem
raději kolo vypůjčí a projede si okolí v rámci týdenní dovolené.
Celkově registrujeme vyšší zájem o tuto službu, díky kterému se
v letošním roce otevřely nové půjčovny. Z míst, kde si cykloturisté
mohou nově vypůjčit kolo, bych jmenovala například Nové Město na Moravě,
Žďár nad Sázavou nebo Havlíčkův Brod v kraji Vysočina či Hlinsko,
Letohrad, Králíky, Česká Třebová v kraji Pardubickém nebo Hodonín
v kraji Jihomoravském. Za období 1. 4. – 31. 10. 2010, kdy jsou
půjčovny ČD v provozu, bylo celkově vypůjčeno cca 2500 kol. S podporou
půjčoven kol Českých drah se počítá i pro rok 2011.
Ve kterých regionech je o půjčování kol největší zájem?
Nejvíce rozvinutá je tahle služba určitě v jižních
Čechách – funguje to tu nejdéle, půjčuje se tu nejvíce kol a také tu
má cykloturistika tradici.
Liší se nějak podmínky mezi regiony?
Podmínky pro vypůjčení kol jsou vždy stejné – cena, kauce a
dva doklady.
Potkaly jsme se na semináři,
jehož cílem bylo přinést do ČR zkušenosti unikátního švýcarského
systému SchweizMobil. Ve Švýcarsku se klade
velký důraz na spolupráci poklidné dopravy (pěší, cykloturistiky,
vodáctví, in-line nebo hipoturistiky)
s železnicí. Našla jste na semináři
nějakou inspiraci?
Moc se mi líbilo švýcarské značení (více o systému
turistických tras ve Švýcarsku najdete zde). Když jsem to
poslouchala, připadalo mi, že spoustu věcí už tu máme. Švýcaři hodně
pracují s možností někde si půjčit kolo a vrátit ho někde jinde –
ale to u nás už funguje také. Mně osobně se hodně líbily úschovny kol
na nádražích. Lidé přijedou na nádraží, dají si kolo do uzamykatelné
úschovny a jedou dále vlakem. Odpoledne se vrátí, vyzvednou si kolo a
nemusejí se o něj bát, protože někdo ho hlídá. Někde u nás to
funguje, ale zase zdaleka ne všude. Dovedu si to představit třeba na jižní
Moravě nebo v jižních Čechách, v Ostravě už třeba hůře.
A vidíte nějaké rozdíly českého systému oproti
Švýcarsku?
Nevím, neviděla jsem to v praxi, nejdřív bych potřebovala
nějakou osobní zkušenost. Příští rok plánuji cestu do Švýcarska.
Shodou okolností jsem minulý týden slyšela na festivalu „Kolem světa“
přednášku o cyklosturistice po Švýcarsku a nadchlo mě to.
Jinak omezení jsou ve Švýcarsku určitě stejná jako u nás. Když tam
přijede velká skupina, také nemohou přidat operativně o jeden vagón
navíc. Ale pokud mluvíme o rozdílech, myslím, že mají lépe dotažený
marketing. Švýcarské dráhy například podporují systém poklidné dopravy
ze svého webu. Po vyhledání cesty vlakem se vám například hned ukáží
možnosti pro další cestu, jako třeba navazující cyklotrasy, služby
vypůjčení kol, car-sharing. Jinak jsou na
tom jako my. Na našich webových stránkách www.cd.cz si dneska už můžete zadat, že chcete
cestovat s kolem a systém vám vyhledá pouze ty spoje, které jsou
s přepravou kol.
SchweizMobil není záležitostí pouze jedné firmy, velmi důležité jsou
jednotné informace, které sdílejí všichni partneři – ministerstva,
regiony, ubytovací zařízení a restaurace, sportovní asociace, přepravní
služby – železnice, autobusy, lodě, lanové dráhy, stejně jako
vydavatelství map a průvodců i národní turistická centrála.
Říkáte, že plánujete cestu do Švýcarska. Pojedete vlakem?
Určitě ano. A pokud jde o vytvoření systému obdobného jako je
SchweizMobil, za České dráhy můžeme slíbit, že takový systém bychom
podpořili našimi komunikačními kanály. Máme web, informační místa po
celé republice, vydáváme vlastní časopis.
Sledujeme trendy a cykloturistika jednoznačně zaznamenala obrovský nárůst.
Kdysi jsme jezdili na horách na starých kolech se třemi převody a nepotkali
jsme tam cyklistu. Dnes na těch horách musíte skoro jezdit po pravé straně
a dávat si pozor, abyste někoho nesrazila.
České dráhy mají dobře nakročeno. Existuje tu možnost půjčení kol, je
tu možnost přepravy. Pokud jde o vytvoření nějakého jednotného systému,
vím o jednání přípravné pracovní skupiny, která je ve spojení
s Ministerstvem dopravy a s námi. Jsem na to připravená, zajímá mě, co
se od nás očekává. Mnoho věcí je před námi, některé budou ale
složitější.
Děkuji za rozhovor.