k tématu povolených niplů
https://www.nakole.cz/diskuse/30955-jake-to...
pro jistotu se podívej jestli máš v pořádku náboj (roztrhnutá příruba)
Že by to bylo možné? Určitě zkontroluju.
Problém s dráty uvolněných z niplů je vyjasněný. Docela překvapivé zjištění.
Niple byly v pořádku, ale některé dráty zmetek, resp. do sady drátů 2 mm se jim zamíchala asi tak polovina drátů 1,8 mm. Pokud o tom člověk neví a nemá přesné oko přesného nástrojaře, tak se to nepozná. Ty dvojkové dráty držely dobře, uvolnily se ty slabší.
Následuje reklamace a víra v její rychlé vyřízení.
To jsem zvědavý na úspěch reklamace. No možná ti pošlou ty čtyři správné dráty. Z toho neschudnou.
Je to zhruba polovina a reklamujem celou sadu. Ať si ji nabouchaj do kecek a pošlou novou. Zase tak málo to není. Pokud to zblbli ve výrobě, tak je to samozřejmě nijak nezatíží, ale pokud to zůstane na koncovém obchodníkovi, tak zase tak málo peněz to není.
Doufám, že to půjde rychle.
Reklamaci odkejvli. Bohužel v té firmě mají problém s vnitřní komunikací. Normálně bych očekával, že zašlou novou sadu drátů, ale oni zašlou peníze abychom si u nich mohli objednat a koupit novou - správnou sadu. Jen teď k tomu přibyl problém, že druhá část obchodu si myslí, že to nebyla reklamace, ale vrácení zboží a že nám dělají pomyšlení, ale že poštovné za reklamované nebudou platit. Tak začíná další kolo jednání. Kdyby šlo vše hned na první dobrou, to by byla v životě nuda.
Kousíček hezké země České v Přední Kopanině.
Kam s nachlazeným malým turistou, aby celý den neseděl doma? Vymyslel jsem procházku z Horoměřic do Přední Kopaniny. A byl mile překvapený, jak je tam hezky.
https://mapy.cz/s/fokosutuje
Lesík okolo sochy sv. Juliány je protkaný lákavými cestičkami. Tak akorát pro děti, my jsme např. počítali turistické přístřešky, kterých je tam... hodně. Budeme to muset v létě detailně prozkoumat na kole.
A je prima, že je to kolmo relativně dobře dostupné z Prahy 6.
V Přední Kopanině je u hezkého hřiště dřěvěná vyhlídková plošina pro sledování letadel. Startovací dráha toho pána, co je teď letiště, je asi kilometr vzdálená.
V Horoměřicích Velvarská x Ke Skále je jídelna, kde mají ňam ňam zapékané brambory i jiná moc dobrá jídla. Otevřeno v sobotu do 12 hodin.
Jinak tedy v sobotu po 12. hodině v Horoměřicích chípl nejen pes, ale i Vietnamec :-) Neseženete ani rohlík.
Je to takový kousíček pohody mezi boji všedního dne. Jo, není to Lisabon - Azory - Bristol, ale umí to potěšit, chcete-li se radovat i z maličkostí ;-)
A když už jsme u toho krmení...
V Újezdu nad Lesy kousek od OMV jsme našel dobrou jídelnu. Třeba se to bude někomu hodit, až tam bude brázdit na kole.
A když už jsme u těch krás naší země...
Onehdá jsem v centru Prahy V Jirchářích demontoval prastarou plynovou karmu a montoval nového brojlera. A našel jsem hezký kostel sv. Michala sevřený ve starých uličkách.
Jinak tedy projíždět dodávkou z Opatovické do V Jirchářích, tam parkovat a vykládat bojler, to je vážně mňamka :-) Příště snad brojlera hodím na nosič u Esky.
byl jsi 400 metrů ode mě.. mohl jsi se stavit pro těch pár krámů co mám v krabici :)
Dík, že to vedeš v patrnosti. Já také.
Stavit jsem se moc nemohl. Jako instalatér-servisák jsem se vždy až ráno nebo dokonce až během dne dozvídal, kde co hoří a kam vyrazit. No a v situaci, kdy vzájemně nemáme telefonní kontakty, jsem neoperatibilní.
Tady jsme byli s kolegou v Újezdu v Rohožnické v několika panelácích odstraňovat netěsnosti plynového vedení v bytech. A pak jsme hned frčeli do Nehvizd vyměnit regulátor tlaku plynu u plynoměru na přívodu do RD.
Teď, co se oteplilo a co jsem zase bafnul do rukou hořák, je to klidnější. Prostě jsem každý den v Kamenici na základových deskách ;-)
Pravda, jídelna tam není, ale v místní Blile mají teplou sekačku a na stavbu je to pár kroků, tak to si ji donesu ještě teplou... Ta paní u pokladny už si mě pamatuje - tři housky, sekačka, kobliha a banán. Akorát pátek byl nestandardní, bral jsem ještě pomeranč. :-)
A na zítřejší večeři mám chuť na krupicovou kaši, tak to abych ráno v Kamenické Blile vzal mlíko. To se ta paní bude divit, až budu mít v košíku sekanou s mlékem.
Větrno, ledový vítr a vítr, chladno a sluníčko :-)
Věděl jsem, že bude foukat, tak podle toho byla u trasa a žádné hory. Podél Labe do Jaroměře a pak přes Českou Skalici do Nového Města nad Metují podívat se jak je Bedřichovi a co náměstí. Docela dost lidí a aut. Z Nového Města do Dobrušky a kolem Opočna do Třebechovic a pak domů.
Vítr byl určitě silnější než předpovídaných 7 m. V otevřených prostorách to byl docela masakr a severovýchodní byl hodně studený, ale s dobrým oblečením, teplými rukavicemi a návleky na boty se to dalo dobře zvládnout.
Celý den svítilo krásně sluníčko, tak že to bylo fajnových 105 km a hrbolatých 940 výškových metrů. I Přes ten ledový vítr to stálo za vyjížďku.
Tak poslušně hlásím, že jsem vytáhl lajnu!
Ale teda nemám nic ke chlubení, neb po zimní přestávce jsem jí přešel sotva jednou. Je možné, že hmota té ráčny hraje roli? chodit od ní mi šlo zjevně lépe než nastupovat na prázném konci a chodit k ní...
Tak jsem to alespoň natáhnul zkontrolovat, jestli je má oblíbená zmrzlinárna už otevřená (není) a přihodil na tachometr další padesátku. Docela se těším, až konečně dorazí jaro, ty holé stromy působí trochu depresivně i takhle za sluníčka. Bohužel, rosničky hlásí spíš něco o ochlazení...
Tak to chválím, já taky. :-)
Kolik zhruba metrů jsi to měl?
To, že se mi jedním směrem chodí lépe než opačně, znám. Nevím, zda to bylo ráčnou (určitě může mít vliv), spíš to málokdy bylo úplně vodorovně (a pokud jsem chtěl mít lajnu vodorovně, byla na jednom konci výš nad zemí), takže bych řekl, že obecně se mi snáz chodí s kopce než do kopce a nastupuje se snáz tam, kde jsem blíž zemi.
Zatím beru jen 20m popruh s ráčnou, delší slackline začnu vozit, až bude opravdu hezky.
Byť teda dneska došlo i na koupání a krátké opalování...
Vody zbývá v rybníku minimum, ale zatím je krásně čistá a plavat se v tom dá. Vlézání do vody je ale složité. Sejdu po schodech a mám vodu sotva po kolena. Za okrajem betonu už je hnusný jíl, do toho fakt šlápnout nechci, tak je nutný dřep a odrazit se od okraje. O dva metry dál už je rozumná hloubka...
A ven je to podobné, poslední metry je nutné doplavat těsně u hladiny až na schody a došlápnout až na beton.
To jsem zvědav, zda dojde k třetímu (podle nekterých už dokonce čtvrtému) pokusu o opravu hráze? :-/
Jinak zajímavá volba místa. Jsem rád, že mám v dosahu hezký park s použitelnými stromy, kde snad nikomu nevadím. Tísnit se mezi silnicí a polem, by mě dlouho nebavilo.
Na místě, kde obvykle tahám 20m je dobré, že od všech cest jsem aspoň 20-30 metrů daleko. Většinou si mě lidi nevšímají, ale dneska, když jsem slyšel zasvěcené komentáře kolemjdoucí rodinky, měl jsem co dělat, abych smíchy nespadnul... :-)
Nevím, 10m+-? Já a odhad vzdálenosti se moc nekamarádíme...
Tak ona ta silnice je spíš vyasfaltovaná polňačka, za tu hodinu blbnutí jsem potkal asi šest lidí a jedno auto, co tam podle SPZ a vyděděného řidiče zabloudilo.
Zatím jsem holt nevykoumal lepší místo, kde by nebyl bordel, dalo se tam dotříkolkovat, byly tam vhodný stromy a nízkej provoz lidí. Praha má v tomhle směru i své nevýhody...
Já primárně odhaduju vzdálenost podle délky popruhu (v tvém setu předpokládám 12m) - stačí odhadnout a odečíst, kolik popruhu zbylo za ráčnou a spotřebovalo se okolo stromu.
Na ten delší popruh jsem si udělal po metru značky černým fixem. Ovšem malé černé tečky na hraně popruhu jsou tak nenápadné, že je těžké je vůbec najít, takže to stejně účel příliš neplní... :-)
Výraznější značky jsem malovat nechtěl, jednak by to nevypadalo hezky, navíc se trochu bojím, aby fix tomu popruhu chemicky nějak neškodil...
Domnívám se, že s popruhem to bude podobné jako s horolezeckým lanem.
Prodává se speciální "neagresivní" barva.
Narychlo jsem ji našel jako fixku:
https://www.hudy.cz/oznacovac-re-ropemarker
Před 40 lety jsem označoval střed horolezeckého lana obyčejným lihovým fixem a nepřetrhlo se :)
Jako taky by mě zajímalo, jak moc se ten speciální fix liší od obyčejné lihovky a zda to není byznys založený na strašení lidí?
To mě tedy taky. Myslím, že ten polyamid, co je z něj horolezecké lano je sám o sobě dost odolný. Zkouška jestli se jedná o polyamid se dělá 85% kyselinou mravenčí, ve které se, na rozdíl od kyseliny dusičné, rozpouští.
A teď si vezmu lihový fix, to barvivo se dostane z fixku na vlákno s nějakým rozpouštědlem, nejspíš s lihem, ten se rychle odpaří a jak by musela být agresivní ta barevná složka aby to narušilo to vlákno když to nenaruší jiné předměty, na které tím fixem maluju?
Spíš bych měl obavu, že ta lihovka bude pouštět a budeš mít černý nohy z chození a ruce že smotávání, černý lihovky jsou strasnej prevít a dokážou zasrat strašný mraky povrchu...
Kdybych já si měl značit popruh na slackline, tak si prostě na okraji přišiju praporky a při přišívání bych se snažil se jehlou strefit mezi nitě.
Tak já si dělal po metru puntíky na jednom okraji a každý pátý metr na obou okrajích. U 50 metrového popruhu by to přišívání praporků byl celkem masakr! :-D
Nojo, nedošlo mi, že je to tolik metrů. :) Ale zase by to byla práce na dlouhé zimní večery. :))
Hlavně by mi přišlo absurdní bát se obyčejného fixu, že by teoreticky mohl snížit pevnost a potom do toho píchat jehlou, kde poškození některých vláken bude jistota... :-)
Další potíž vidím v tom, že ten popruh je poměrně tlustý a tvrdý, takže na ruční šití bude práce za trest...
Ten původní 3.5cm popruh byl celkem měkký, ten by prošít šel, ale jak jsem potom dokupoval delší, do toho bych asi jehlu musel zatloukat kladivem... :-)
Ty praporky by minimálně překážely, ale asi se spíš trhaly při protahování ráčnou, kdykoliv by bylo potřeba natáhnout nemaximalní délku.
Ale zase by to bylo pěkné střapatý na napnutý lajně, pro fotky a videa ideál...
Ono praporky na delší slacklině dávají smysl, akorát se (obvykle) nepřišívají. :-)
O fotky příliš nejde. Někde může dávat smysl kvůli bezpečnosti vizuálně popruh zvýraznit, pokud ho natáhneš v místě, kudy by třeba mohl jet cyklista, běžec nebo nějaké splašené zvíře...
Ono teda celkově tahat slackline byť jen přes vyšlapanou pěšinu není moc dobrý nápad...
Nicméně mnohem zajímavější je efekt při silném větru. Zatím jsem nezkoušel, ale na tomhle videu to vypadá až neuvěřitelně!
https://www.youtube.com/watch?v=dAvuz4cNsHM&...
Pravděpodobně ano, právě proto jsem dělal jen ty maličké puntíky na okraji. Shánět speciální fix jsem byl líný... u lana bych si to nedovolil, zatímco přetržení slackline popruhu by nemělo být fatální...
Horolezecké lano je tvořené pevnostní duší a ochraným punčoškovým opletem, který se ošoupává a orthává. Značení je na tom spotřebním opletu. Nemělo by se do duše vůbec dostat. Takže by na pevnost a další důležité fyzikální vlastnosti neměloáà mít vliv.
Tak mě napadá, Stromovka ti nevyhovuje?
Měl jsem za to, že tam slacklineři celkem pravidelně bývají. Nebo jich je tam tak tolik, že už nezbývají vhodné stromy? :-)
Ano, Wolkerovo údolí, na dohled od dětských prolézaček... :-)
Nejseš tam náhodou vyfocenej na jedné cestě na panorámě (mapy.cz)? To by byla docela dost náhoda ..
Mi ani nepřipomínej!
Na to, že tam auta vůbec nemají co dělat, bych jejich způsob jízdy ohleduplným vážně nenazval.
Jsem si říkal, že se radši tomu pitomcovi uhnu z cesty a oni mě místo vděku ještě vyfotili. :-/
Včera zhruba dvou hodinová poservisní a testovací jízda horáku v lesích mezi Chocní a Horním Jelení. Kolo a horák zvlášť je hrozný spotřebák, takže bylo co zajíždět a ladit. Přehazka a řazení, bowdeny a lanka, vidlice, ložiska zadního kola, ježek a sedlovka, když ze dvou špatných byla udělaná jedna dobrá. Když sedlovka a vidlice vydrží ještě alespoň tři roky, budu rád. Všechno se povedlo a dobře jede.
A protože se dneska zase udělalo velice pěkně, jen slabý větřík a sluníčko, tak mě to vytáhlo na odpolední projížďku po okolních lesích. Ve stínu je zem ještě docela promrzlá a na sluníčku nezpevněné cesty místy docela čvachtají, tak jsem se držel víc těch s pevným podložím.
Příjemných 40 km hradeckýcmi lesy.
Je jaro, Béďo :-) Je, krásný jarní den, sluníčko a teplo a tomu nešlo odolat, takže krásná 50 km projížďka po okolních hradeckých lesích. Cesty a pěšiny krásně prosychají, pěkně se jelo.
V pátek bylo teplo, v noci na sobotu nemrzlo a v Hustopečích u Brna rozkvetl mandloňový sad. Vyšlo to parádně, tento víkend se tam konají Slavnosti mandloní a do sadu proudily ze všech stran davy. Celkem mi to dalo pěkných 106 sluníčkových kilometrů a stálo to za podívanou :-)
Dnes už téměř léto, sluníčko a teplo, jen trochu silnější vítr, ale ten v lese nevadil a už pěkné sucho, tak se daly vymetat různé cesty a pěšiny s málo zpěvněným podkladem v prostoru mezi Hradcem a Holicemi. Krásných 63 km, vzal jsem to trochu svižněji a tak jsem se hezky protáhl.
Co mě docela překvapilo, kolik lidí vyššího a hodně vysokého věku bylo na špacíru mezi Holicemi a Vysokým Chvojnem a v jejich okolí. Skoro to vypadlo jako když všechny tamní domovy důchodců pořádaly pochodová cvičení nebo nějaký orienťák. Ale špascírovalo jim to pěkně :-)
Svítilo hezky sluníčko, tak jsem si udělal výlet na kole na Pastviny.
Kupodivu byla přehrada z velké části ještě zamrzlá, to mi plány na koupání poněkud zkomplikovalo. Nakonec se ale ukázalo, že za mostem už je voda asi teplejší, tam už led nebyl... :-)
Tady ještě ilustrační obrázek - za mostem byla voda mnohem teplejší, tam plavat šlo... minutu... :-)
Ty jo! To by mě nikdo nedonutil. Hlavně ať to neodstonáš ;-)
Mně nikdo nenutil, bylo teplo, svítilo sluníčko, nebyl to zdaleka první podobný pokus, snad už mám představu, co si můžu dovolit a hlavně byl jsem ve vodě fakt možná minutu, to se za otužilectví asi ani nepočítá... ;-)
Jediné, z čeho mám trošku obavy, je arytmie. Tu už jedno zimní koupání předloni nastartovalo, ale od návštěvy kardiologa se zdá být všechno v pohodě.
Btw. dostal jsem bisoprolol (beta blokátor) s tím, že při fibrilaci síní si mám vzít jednu tabletku. A případně preventivně půlku před aktivitou, kde očekávám, že by se to mohlo spustit. No a od té doby mám zatím klid...
Respektive, když jsem si vzal tu půl tabletku poprvé cestou do Brna, z počátku jsem měl pocit, že místo skoků do vody si tam lehnu vedle bazénu a budu spát, pak se to naštěstí srovnalo... :-D
Jen bych si asi měl zjisti, zda se to nepovažuje za doping? U triatlonu se prý bát nemusím, nikdo rozumný si dobrovolně zpomalovat tep srdce nebude, ale třeba u střeleckých soutěží to prý asi mezi zakázanýma látkama bude...
Tak jsem chvilku googlil a jsem moc rád, že nepatřím mezi lukostřelce, jinak bych měl po závodní kariéře...
Našel jsem, že bisoprolol a ostatní betablokátory patří mezi zakázané látky v následujících sportech:
lukostřelba (WA)*
automobilový sport (FIA)
billiard (všechny disciplíny) (WCBS)
šipky (WDF)
golf (IGF)
minigolf (WMF)
střelba (ISSF, IPC)*
lyžování/snowboarding (FIS) – skoky na lyžích,
akrobatické skoky / U-rampa a snowboard U-rampa / big air
podvodní sporty (CMAS)* v disciplínách volného potápění, lovu harpunou a střelby na terč
by mě skoro zajímalo, co je pravou příčinou tý zakázanosti.
Zdá se mi málo pravděpodobný, že by existovala pilule, po který ti půjde líp střílet...
Co jsem zatím vyčetl, tak je to selektivní beta 1 blokátor, takže srdce by nemělo reagovat (tolik) na adrenalin.
Důsledkem je nižší tep i krevní tlak, což já nepotřebuju, ale snad by se tím mělo snížit riziko, že se mi fibrilace síní spustí třeba při skocích do vody (jo, tam adrenalín určitě je), případně by to mohlo fis zastavit (to se teprve uvidí, moc jisté to není).
A u střelby určitě nechceš mít zbytečně vysoký tep. Nakonec na tom je postavený třeba biatlon, že v klidu by ty terče závodníci pokosili snadno, ale střílet po fyzické námaze s vysokým tepem je mnohem těžší.
Takže zpomalit srdce se u střelby do čehokoliv určitě hodí, pak můžeš být v klidu, i když v klidu vůbec nejseš...
A logické je to i u potápění - vyšší tep znamená vyšší spotřebu kyslíku.
Při čtení seznamu jsem se chvíli bál, aby tam nebyly i skoky do vody, byť tam závody u mě nejsou na pořadu dne, ale člověk nikdy neví... určitou logiku by to mělo... tak je fajn, že tam nejsou... :-)
Co jsem pochopil, tak použít ten beta blokátor před nějakým sprintem nebo krátkým cyklo závodem, výsledný čas dost zhorší, bude to prostě omezovač výkonu, ale u delšího závodu to prý nemusí být úplně ke škodě, aspoň člověk nepřepálí začátek... :-)
Naštěstí triatlony mi arytmii nikdy nespouštěly. Co jsem o tom přemýšlel, tak u dlouhého aerobního výkonu má doktor asi pravdu, že by to výsledek příliš ovlivnit nemělo, může je to i vylepšit.
Jenže když si vezmu, jak jezdím triatlony na lehokole, kde kopce prostě musím jet na maximální výkon a na rovinkách pak můžu odpočívat, protože když nechám lehké silničky ujet, tak už je nikdy nedojedu... takže tam se omezovač rozhodně nehodí... :-)
To omezení betablokátorů u lukostřelby je dost sporné. Ten jejich luk je docela těžké natáhnout s musí se na to posilovat. Mám mnohem slabší luk a přesto se přitom potím. Nejspíš by je stejně nikdo soudný nebral, poněvadž by to nefungovalo.
A to si představ, že ty závodní jsou ještě slabej odvar toho, co jsi vzal historicky do ruky, když ses chtěl někomu dostat přes kroužkovku...
Kolik má nátah ten tvůj stroj?
Nepředpokládám, že by pro trénovaného závodníka bylo natažení luku námahou, při které by se výrazně zadýchal? Tudíž by omezení srdeční frekvence asi nebylo zásadní problém...
Něco jiného, kdybys během minuty měl vystřelit dvacetkrát... :-)
Nicméně v zakázaných látkách nemáš zdaleka jen to, co by závodníkovi přineslo nespravedlivou výhodu, ale často i naopak. Namátkou marihuana v formuli... :-)
Ani jsem je nutit nemusel, stačil tenisák. Zapomněl jsem vycenit ty jejich šipky. :-))
Jsem dnes dospěl k prozření, že čekat na hezké počasí taky znamená se nedočkat a tak jsme vytlačil tříkoláka kolem poledního ven a vydal se...někam.
Možná už jsem si tu poznámku historicky jednou psal, ale asi jsem jí někam založil: pod 605 na Beroun to sice jede dobře, ale vzhledem k provozu... No už jsem měl v životě i lepší nápady.
V Berouně samotném jsem se chvíli vymotával ve snaze vyrazit nějakým novým směrem, abych následně zjistil, že jsem na dobře známé křižovatce jen z druhé strany (tolik k mé paměti) a tak jsem to stočil k vodě a vydal se zpátky - hodiny už přecejen pokročila a cesta zpátky měla být delší.
U vody jsem ulovil zviřátko, předpokládám původce těch mnoha ohlodaných a do řeky složených kmenů.
Nepříjemné překvapení mě čekalo v Srbsku, kde se rozhodli zrekonstruovat silnic a já si to musel objet spolu se zbytkem dopravy přes kopec. což byl docela prďák. Na druhou stranu mě potěšilo, jak jsou řidiči na takové silničce ohleduplní a nezapomenou mávnou či bliknout varovky, když se jim uklidím do škarpy (je to tam fakt ouzký, zajímalo by mě co dělají potkavší se dvě auta).
Doma jsem byl kolem šesté, na budíku naskočilo dalších osmdesát a protože jsem (opět) zapoměl pít, tak to teď pomalu doháním a asi půjdu brzo do pelechu - dneska už se mnou žádná sranda nebude...
Tahle "myš" žere nejvýš tak mrkev, ale ne dřevo. Vidím to na pěknou nutrii, které by slušel špek, česnek a velký pekáč :-)
Kdopak to nemá rád zdravé, bílé a hodně dietní maso? :-)
V neděli padly 3000 :-)
Dnes jsem se byla podívat na opravu kamenného mostku v Údolí Bobravy. Jde jim to pěkně od ruky. Původní klenba zůstala zachovaná, cihly jsou očištěné a nově vyspárované. Krajní klenuté oblouky jsou udělány nové, stejně jako kamenné zídky kolem cesty. Po mostě se dá s opatrností přejít, na cihlové klenbě zůstal zachován původní závoz.
Já předevčírem málem pokořil první letošní padesátku, chyběly mi pouhé dva kilometry!
Jezdím ale čím dál rychleji.
V tomhle věku už prý není zapotřebí trénovat vytrvalost, ale sílu a výbušnost, tak se toho držím.
V praxi to probíhalo asi takhle - ujel jsem na sílu rekordních 48km, ale druhý den sotva dvacku.
Prostě jsem totálně vybouchnul, páč sem byl děsně utahanej.
Takže to asi dělám dobře :-)
Blahopřeji. Já mám jen asi 860.
Dnes jsem si na tebe vzpomněla v souvislosti s mandloňovým sadem, když jsem objevila sad (spíš prasad) rakytníkový.
Možná i předloňské. Co jich tam je a z dálky vidět. Bobule jsou samozřejmě přešlé mrazy. Už by taky měly stromy brzy kvést. Kde asi budou květy?
To je u Přepeř.
Ve tvém kraji jsem nebyla už hodně dlouho.
Přepeř, tam už jsem dlouho nebyl, bude to chtít zase delší projížďku.
Úplně stejně to vypadá na Velkém kopci u Jeníkovic.
bylo vcelku hezky a nohy jsem cítil ještě ze včera, tak jsem dneska vyrazil za méně namáhavou kratochvílí.
A vcelku se mi dařilo.
Teda jsem si myslel, dokud jsem si jeden ze šípů nepřestřelil v půlce. Dvě stovky v kýblu :-(
Co ten pravý křivý šíp? Nemá špatný spin?
Já to teď zrovna řeším. Mám je měkké. Opeřené šípy vykompenzuji buttonem, neopeřený letí doprava bez kompenzace.
Spine mají všechny stejný, to je prostě jen tím, že mám terč zavěšený na špagátě a tak se mi trochu točí - musím si výstřely trochu umět načasovat a ne vždy se to holt povede.
Aha, já mám nový luk a tak s ním fyzicky zápolím a duševně zápolím se spinem šípů a buttonem, který neumím používat.
Koupit si luk, se kterým fyzicky zápolíš považuju za chybu - na (dramatické) zlepšování fyzické kondice bych si u tebe už moc nevsázel.
Spine (česky tuhost) šípů by ti v krámě měli být schopní víceméně předepsat - řídí se danými věcmi, (zejéna) silou a délkou nátahu. Zkušený fajnšmekr to samozřejmě může pilovat do zblbnutí podle aktuálního rosného bodu, ale na tom poli nejsme.
To tě ten osobní trénér nenaučil používat náčiní co sis plánoval pořídit? Nemůžeš vznést dotaz alespoň dodatečně?
Já tyhle vyfikundace nepoužívám, ale snad to proboha nemůže být tak raketová věda, ne?
No dokážu z toho luku střílet 3/4 hodiny, pak to už nemá smysl. Svůj luk už potřebuji, poněvadž mne kamarádi tahají na závody, jako hosta, a s půjčeným lukem to moc nejde. Tak s tím nyní tak trochu zápolím. V neděli mi ten button trenér ukázal, jak ho nastavit.
Button má tři hejblátka, ktera všechna nějak táhnou. Problém je ve vysvětlení, poněvadž tomu spousta střelců vlastně moc nerozumí, ač to používají.
Ty máš nějakou literaturu, kde se vysvětluje funkce lukostřeleckého paradoxu a způsob jak ho usměrňovat? Já našel jen videa na YouTube, která jsou hodně nevyrovnaná, s mluvčími, kterým nerozumím a čtu si jen tytulky, které jedou občas rychleji, než se mi líbí.
Scapegoat Hill, West Yorkshire.
Jaké značky jim tam lítají? Gripeny, Mirage nebo něco domácího?
Aby to nebyly ty jejich pověstné turbo midges ;-)
Ta havěť žije víc na severu, tohle je střed ostrova. Nejdřív se mi zdálo, že vidím rudé pěticípé (furt vyhrožujou, že ten Ostrov potopěj), ale bylo to přece jen trochu pod mou rozlišovací schopnost. Akakakakromě toho jsem v chytrofonu zjistil, že osvobození GB ještě nezačalo:-))) Takže to byly chemtrails linek do a z USA.
Fajnová projížďka a bezvadné protažení. Vzal jsem horáka a lesem cestou a necestou jsem to natáhl k Hornímu Jelení. Cesty byly vlhké, ale ne mokrá a tak se neprášilo a s pevným podkladem se nebořily. Malinko slabší to bylo na pěšinách a jeden krátký úsek po modré jsem radši objel, protože se mi nechtělo chodit. Předem jsem se krapet děsil modré z Horního Jelení do Holic, ale nakonec to nebylo tak hrozné, kvůli hluboké vodě a bahnu jsem musel jednou na 20 m dolů a podruhé dalších asi 20 m kvůli bezohledné údržbě lesa, která na turistické nechala naházené hromady větví a roští z prořezávek. Pak už dál až domů paráda jízda. Fajnových 72 km.
Tak koukám, že zlomená opravení vidle má za sebou přes 2000 km.. to se oslaví dovozem dalších repasovaných dílů.
Je zajímavé, jakého mám pamatováka na některá místa. Řekl bych, že tady jsem si nechal dělat lak na rám na leho :)
budu tam asi nějakou dobu dost pečenej vařenej, mám na půdě 2 rámy Iris, jeden půjde do stara, ale ten druhý... rád bych si z něj udělal trošku modernizované kolo na každodenní ježdění.... vložka do středu, SturmeyArcher zadní třírychlostní torpedo, přední SturmeyArcher buben.. jen bych ty krámy od Sturmeyarcher potřeboval mít v ruce před tím, než se to rozhodnu koupit, abych věděl, že to půjde zkompletovat....
Když už dnes máme henten ony krásný letní čas, tak nešlo jinak než sednout na kolo a jet. Tentokrát to bylo po silnici. Z Hradce přes Praskačku a Babice, kde mají bohatý vajíčkovník, přes Nový Bydžov a Konecchlumí n do Hřídelce podívat se na sopku Hřídelecká hůra. Za ty roky se rozsejpá se hodně moc, navíc tomu hodně napomáhají lidi. Obávám se, že za pár let už tam toho moc ze sopky nezbyde.
Z Hřídelce jsem vyjel na hrad Pecka, bohužel otevřeno až od dubna, takže jsem zůstal před vraty. Z Pecky do Hořic, kde jsem se na skok zastavil na Gothardu. Pak už přes Boháňku a Lochenice zpátky domů.
Pěkných 140 km, žádné velké kopce, ale citelný vítr mi vymodeloval docela slušné kopce :-) Dalo to trochu zabrat, ale myslím, že už můžu do Prčic :-)
Já jsem se jel včera podívat na hlaváčky a koniklece do starého lomu nad Srbskem. Rodina jela autem, já na kole. Zpět opět opět na kole. Většina cesty podél vody lautr rovina. Dalo to prvních jarních 87km a poslední kopec od vody na Budějovickou jsem už částečně vytlačil. Lehce jsem to na jaře přehnal. Kupodivu po odpočinku mne stehna nebolela, takže to možná nebylo zase tak moc přepálené. Tak snad spokojenost. Hlaváčky i koniklece kvetou. Já jsem nezmolk. Vnuci byli roztomilí. Já to přežil ve zdraví.
I přišla neděle.
Opravdu jsme vytáhli kola a udělali si projížďku kolem Komína Osla a Komára.
Hrůzných 17km, kromě kopce k nám na sídliště rovina kolem Moravy.
Tak nějak jsem to ke konci cítil- zápěstí, lokty.
No bude nutno zopakovat, příroda se vzbouzí opravdu krásně.
V týdnu jsem jela do Ivančic a v neděli podívat se na závody do Bíteše. Už se to probouzí, rozkvétají zlatice a na zahradě narcisy. Je zajímavé, že mandloňový keř, který mi každý rok rozkvétá nejdřív, ještě nerozkvetl. Asi ho zarazily ty mrazy v půli března. Podobně modřenec, narcisy kvetou a modřenec nic. Bledule i sněženky byly v cajku, už jsou odkvetlé.
Ten ledňáček, nebo co to je, na tom sloupku vpravo na první fotce je živej? :-O
Dnes jsem zase jela kolem Ledňáčka, tak jsem ho vzala i z jiného úhlu.
Co udělali Strade Bianche (uválcovaná bílá prosívka) z Tetčic do Neslovic, dá se teď pěkně jezdit do Ivančic. Tam a zpátky to dá 35km a většina cesty je zcela mimo provoz.
Včera jsem využil záchvěvu slušného počasí a posledního dne volná a udělal si padesátikilometrový výpad "s vraným koněm do Vraného".
Díky chladnějšímu počasí bylo málo bruslařů, tak nebyl provoz na "promenádě" moc hustý, ale o to horší byli rychlí silniční hormoni na karbonech, kteří ještě nezjistili, že ty páčky na beranech slouží ke zpomalování - zažil jsem asi tři nepěkná blízká minutí.
Ve Vraném od mé poslední návštěvy postavili pěknou dobíjecí stanici, pokud by vám hynul telefon či elektrokolo. Je otázka kolik lidí by ten solární panýlek s vestavěným akumulátorem zvládl obsloužit, ale rozhodně cením aktivitu.
Kdyby se něčeho podobného hodlal zhostit český rozhlas, asi bych mu ty poplatky i odpustil...
No bojím se až se oteplí, jak to tam zhoustne.
Zhoustne, na téhle straně Vltavy je husto prakticky vždy, když je hezké počasí.
Zpravidla takoví ti sportovci pro efekt a selfíčka na socky, ale to nic nemění.
Dneska mám v plánu tam po práci zajet ještě jednou a pak to asi na zbytek roku odpískám jako neperspektivní...
Zhoustne, ale ne úplně tragicky. Většina lidí nedojede dál než na Zbraslav do hospody. Mezi Zbraslaví a Vraným už je vždy mnohem volněji. Pro čtyřkolku je tam také více místa. Z Prahy na Zbraslav je volněji na Smíchovské straně řeky a pokračovat pak můžeš zase po pravém břehu až do Skochovic, kde skončíš. Se čtyřkolkou bych se na uzoučkou cestičku po mostě necpal.
Se soumrakem je to jetelné i v sezóně :o)))
Až teda na těch pár míst u stánků.
Sedím ve Vraném a regulérně uvažuju tady vyčkat na ten soumrak.
Až pod Závodu Míru prakticky jednolitý štrůdl, mnohdy o rychlosti někoho kolem osmi na celé průvodu.
Pak dál už to šlo, jak ubyly holky v elasťákách s mobilem v ruce (dort si odnáší ta, co SE za jízdy fotila jedouce na TAK rozvařených nohách, že jsem to zvažoval vzít na tříkolce tamtudy).
Jako cesta z města je to tudy fajn, ale vyrazit se sem jen tak projet je zjevně tak populární nápad, že si to nechám na deštivé dny...
*čele průvodu
*roztažených nohách
MILUJU mobilní techniku... :-)
Mám ověřeno, že v neděli do 9 hodiny se tam celkem dobře dá jet
Dnes znova k Ledňáčkovi. Strade Bianche mi umožnila pohodlně jezdit do Ivančic i v týdnu, vede podél frekventované silnice 2.třídy, po které se na kole prakticky nedá jezdit. Maximálně tak v neděli brzy nadránem tu silnici se silničním kolem využívám k delším výjezdům. Po Strade Bianche se dalo jezdit i většinu zimy, je to udělané dobře a i se silničním kolem se po tom dá jet.
V rádiu už vyhrožují velkým ochlazením... Zase to vyšlo, začínají kvést trnky a bude zima, ne, že ne :-D
Na rybníčku u cyklostezky v Ivančicích už sedí labuť na vajíčkách.
Když máš Brno a okolí projeté, možná bys mi mohla poradit.
Potřebuji se nějak rozumně dostat z rozhledny Holedná do Dolních Kounic. Navíc je teď kvůli slintavce a kulhavce uzavřená obora Holedná. Pojedu od Rajhradu okolo řeky, na rozhlednu budu muset vytlačit po zelené a zase sjet zpět. Ale nenapadá mě, jak se dostat přes Brno, když se nechci vracet zpět po hlavní cyklo.
Pojedu nejspíš na gravelu, tak nějak se vyhnout provozu a hodně rozbitým a rozbahněným cestám.
Díky.
Bara asi bude vědět víc - doby, kdy jsem měla v těchto končinách dost najeto jsou už možná i deset let pryč a dost se mohlo změnit.
Ale pokud jsem si zkusila hodit do mapy.cz start, cíl a volbu gravel, vyhodilo mi to toto https://mapy.cz/s/negozagose
Pokud by to bylo o víkendu, tak si myslím, že je to celkem dobrá trasa. Ve všednodenním provozu už hůř.
Přes Moravany a Ořechov je dost velký provoz a pořád do kopce mezi autama. Na kole v provozu velmi nepříjemné. Silnice úzká a jezdí se tam svižně. Obráceným směrem to ještě jde, to se jede rychle s kopce, ale nahoru bych tama nejela.
Dvě trasy, které jsem v posledním roce určitě jela. Obě jsou jetelné se silničním kolem.
https://mapy.cz/s/gukehorahe
Já osobně bych raději jela tou delší kolem přehrady, byť má větší převýšení. Kolem Svratky mě to nějak nebaví a ani z toho Rajhradu do Kounic to není nic zajímavého.
Přidala jsem ještě třetí trasu. U Svratky mezi Pisárkama a Štýřicema bych já jela městem přes Mendlovo náměstí. Jak vypadá ta stezka po pravém břehu Svratky nevím. Je to tam do kopce a s kopce, ale jela jsem tama jen jednou před deseti lety.
Děkuji oběma.
Zatím jsem vymyslel tuhle trasu: https://mapy.cz/s/lovobulako
Snad to bude jetelné.
Přes Mělčany je to taky hezká cesta, akorát z Mělčan je to pak kousek do kopce a zrovna už v úseku s větším provozem. Přes Bránice svištíš od Silůvek už jenom pořád dolů a u odbočky na Nové Bránice jsi coby dup, provoz stejný, jak na tahu Ořechov-Mělčany-Kounice.
Dnes jsem to projela od Omického lomu lesem nahoru na Hlínu, vede tam asfaltová lesní cesta bez provozu (viz foto) a jede se tam moc hezky. Mezi Radosticema a Pršticema je docela kopec a je tam hodně špatná silnice. Lesem je to fakt na pohodu a kdybys nechtěl až na Hlínu je to mnohem hezčí cesta do Prštic Tudy: https://mapy.cz/s/hakebapono
Ale nevím, kdy chceš jet, teď tam dělají nový asfalt.
Sjezd dolů z Hlíny je pak prudký padák, nahoru na Karlov je to už zcela klidná silnička s mírným stoupáním, do Kounic se pak sjíždí mezi vinohradama. Jezdí se to na závodě Brno-Mikulov-Brno obráceným směrem, z Kounic na Karlov a na Hlínu, to je těžké stoupání. Z Hlíny do Kounic je to pro radost :-)
Jinak mám pocit, že se bojíš stoupání ;-)
Trasa "550vm-přehrada-Hlína-Karlov-Kounice" je bez jednoho kilometru komplet asfalt. Na tom jednom kilometru je uválcovaná prosívka a je to tam po rovině, dnes jsem to jela s Favoritkou, ale už jsem ten kilometr víckrát projela i se silničkou.
Většina cesty je zcela mimo provoz po lesních asfaltkách: k přehradě je podél řeky cyklostezka, projíždí se jen kousek v Bystrci k přístavišti po klidných ulicích. Od přehrady až k polygonu je to lesní asfaltka. Od polygonu je komfortní sjezd po silnici do Ostrovačic a z Ostrovačic do Rosic je to zase cyklostezka, kam nesmí auta. Z Rosic je to pak sedm km k odbočce do lesa u Omického lomu a až na Hlínu po asfaltě lesem.
Já bych přes Bosonohy nejela vůbec, to už spíš rovně po té široké silnici na Veselku a přímo do Střelic. Tam je všude dost velký provoz a čím širší silnice, tím mají lepší možnost tě předjet.
Hodně záleží na tom, ve kterou dobu chceš jet. Je to všechno okolo velkého města, takže ve špičce, kdy se jezdí do práce a z práce, je kolem města všude velký provoz a je to nepříjemnější právě na těch menších silnicích. Jezdí tam klidně 90 a nevidí přes horizont ani do zatáčky, přesto tě předjede. O víkendu je to lepší v neděli, v sobotu se ještě dost jezdí šopovat do Brna. V neděli v pět ráno lze kudykoliv, v sobotu ještě jezdí nadránem pekaři :-)
V týdnu mám vychytanou klidnější dobu řekněme od 11 do 14 hodin, to jezdím do Brna přes Střelice, Ostopovice a Bohunice k nádraží. Do e-shopu v Komíně jezdím z Tetčic na Ostrovačice, k polygonu a lesem přes Ríšovu studánku, od přehrady pak po cyklotrase kolem vody.
Přidala jsem tvou trasu do těch mojich, na převýšení je to něco mezi mýma západníma (přes přehradu a Ríšovu studánku), schválně se podívej na průběh převýšení. Tvoje trasa je hodně zubatá, u mojí varianty bez výjezdu na Hlínu vyjedeš za přehradou nahoru a pak už se jen vezeš pořád s kopce až do Kounic ;-)
https://mapy.cz/s/kecenaroma
Převážně horská
https://mapy.cz/s/jafofafaju
Včera už to bylo nádherný. I nahoře na Sněžníku bylo +13 :-)
Jen ráno, cestou do práce, mi málem umrzly uši ... než jsem vyjel, nevšiml jsem si namrzlých skel na autech.
Na třetím obrázku vidím Bukovou horu asi ze Sněžníku. Překvapuje mne, že není vidět Děčín. Ten je víc vlevo?
Na návštěvě u Fíka. C6 - Ohře, Chmelovelo ze Žatce se mi místy nelíbila. Zpět raději po silnici 568.
Konečně se mi splnilo dostat se na soutok Labe a Vltavy. Po dešti a v létě by to asi nevyšlo. Cestu jsem vyhodnotila jako lepší než Labskou u Kostelce. Teď jsem koukla do mapy, že je uzavřená, takže bude asi nový povrch.
Dnes byl ale příšerňácký vítr! Při teplotě 10°C byl pěkně ledový.
Courání jihozápadním Přípražím.
https://mapy.cz/s/fepuzocufu
Slovesnou novotvaru "Přípraží" zavedla Radka.
Někdy se mi líbí.
A někdy se mi zdá hrozná.
Ta novotvara.
[1] Fouká to, fouká.
[2] Nad pramennou loukou Botiče nad Křížkovým Újezdcem.
[3] V údolí vpravo pochoduje ten Kokeš s tím půllitrem.
[4] Jak se vkládá popis fotky?
Rozhodně si s tím nadpisem vedle jak tak jedle. Tedy s jeho druhou částí. ;)
Na dnes jsem si naplánoval první letošní delší výlet, než se počasí definitivně podělá. Výlet má mít atraktivní cíl na trase, tak jsem si vybral přírodní památku Osypané břehy. Ráno jsem třemi vlaky dojel do Hodonína, s tím že dojedu do Vsetína kolmo. Za Rohatcem mi cesta krásnými borovými lesy připomínala ty polské, včetně protivných pískových cest. Kolem pískovny jsem dorazil k meandrúm Moravy se zajímavými břehy z vátých písků. Počasí nádherné, na tričko. Dál jsem pokračoval k Baťově kanálu, směr Uherské Hradiště, Otrokovice, Zlín, Ve Veselí nad Moravou jsem narazil na další atrakci, veselou psí trojku Davida Černého. Někde kolem Kunovic přišel vítr z hor a dul a dul a dout nepřestal až do konce výletu. Cesta proti větru mi dávala pořádně zabrat. Ve sjezdu z Rakové do Slušovic se mnou vítr v poryvech slušně cloumal. Třešničkou na dortu bylo stoupání z Všeminy do sedla Hranica. Ač vyčerpán, na nejlehčí převod jsem se přece jen dohrabal. Bylo vyhráno. Pivo U Lva pak bylo víc než zasloužené.
Výlet byl náročnější než jsem čekal, ale stál za to. Slušných 120 km, převýšení pouhých 530 m, které ale daly zabrat.
Tož vytaj u nás, třema vlakama do Hodonína tož musíš byt aspoň z Vyškova. To je štreka!
Dík, ale ne. Vsetín-Valmez, Valmez-Hulín, Hulín-Hodonín.
Výlet parádní, samozřejmě :-)
Ale tohoto "výtvarníka" vůbec nemusím. Tenkrát ten klikující autobus mi přišel minimálně divný, ujetý. Ti haranti lezoucí po věži jsou vyloženě odporní. Jednu doby byli (jsou ?) v parku na Kampě, z blízka hnus, velebnosti.
Si myslím, že si "výtvarník" vymyslel novou technologii, kterou zas bude cpát kam jen to půjde, kde se mu podaří podmáznout radnici aby zaplatila hovadinu.
No a nebo ze mě mluví závist, že si neumím nahrabat podobně ujetým způsobem.
Spíš z tebe mluví neporozumnění než závist. Neporozumnění a odvržení moderního umění se táhne dějinami umění jako červená nit. Všichni modernější umělci byli ve své době odvrženi a podobně kritizováni, jako to předvádíš ty. Prostě se to nelíbilo a bylo to odvrhováno. Najdi si umělce, který bude malovat a sochat podle tvého vkusu, třeba paní Srncová (má výstavu v Chodovské tvrzi) a těš se z toho. Nenařizuj však ostatním, co se jim má líbit.
Proti jeho modernímu umění jsem nikdy nic zásadního neměl, vnímal jsem to jen okrajově, nedávno jsem spíše náhodou shlédl rozhovor ohledně jeho záměru osadit motýle na fasádu obchodního domu, "povídal" si tam s paní, byla tuším z magistrátu, můj dojem z něj byl asi takový, tenhle umělec je, myslím jako lidsky, naprosto nevkusný, arogantní hovado.
To, že je nesnesitelný, je docela možné, ba skoro pravděpodobné. Já s ním nemám žádnou zkušenost. Ovšem jeho tvorba mi přijde vtipná a líbí se mi. Bláznů a protivů bylo a je mezi umělci spousta.
Já ho slyšel mluvit vícekrát, dost rozhovorů a dobře se poslouchal. Je krapet svéráz, jako většina umělců, ale vždycky na pohodu.
Od té doby u mne původní kouzlo jeho tvorby dost utrpělo, už mi nepřijde jen originální a vtipná, vnímám tam už i povrchní přístup, vypočítavost, megalomanství, aroganci... a vlastně i neschopnost vymyslet něco nového. Spoustu let, v různém provedení, pouze recykluje primitivní recept, jak na sebe upozornit.
Ale to je celkem přirozené a dělá to většina lidí, nejen umělci. Když se podíváš na životní tvorbu většiny umělců, tak nenajdeš mnoho těch, kteří během života nějak z gruntu změnili svojí tvorbu a její styl. Picasso je toho světlou výjimkou.
Přirozené to je, to máš pravdu, jeho úspěšnost a popularita možná s jeho uměleckou kvalitou souvisí jen okrajově a vypovídá spíš o vkusu ostatních lidí, například Karel Gott také nesčetněkrát vyhrál Zlatého slavíka.
Přijde mi to jako něco na způsob Facebooku, poslední dobou mne napadá, zda by mi nebylo lépe, kdybych svůj účet zrušil.
Lidé se tam většinově chovají narcistně.
Jako Jára Cimrman ve filmu Ležící, spící.
Je to samej Jára Cimrman jedoucí na kole, Jára Cimrman pijící jedno orosené, ležící u moře, Jára Cimrman má novýho chlapa, nebo úžasnou dceru, barák po rekonstrukci..
To je zvláštní, jak někteří lidé úplně propadli neustálému citování hlášek z pár českých filmů. Stále to opakují, smějí je tomu a naprosto nechápou, že to neznám a nezůčastním se toho. Dříve mi to připadalo občas vtipné, ale teď už je to jen otravné. Pokud tohle provádí někdo i na sociální síti, tak to je už opravdu chudák, který se nezmůže na vlastní názor.
Co ti brání na čas tam nechodit? Třeba se to časem usadí.
Ve filmu "Jára Cimrman ležící, spící" mne zaujalo muzeum, věnované slavné osobnosti, Járovi Cimrmanovi.
Průvodce tam dělá Jára Cimrman, převlečený za stařenu.
Tento film jsem zmínil jako typický příklad narcistního chování, které mi v reálu, na Facebooku, není příjemné.
Možná je to moje úchylka, ale je mi za ty lidi někdy trochu trapně.
Asi jsem divnej, ale nikdy mi nepřišlo na mysl, třeba na cestě do dálav, že bych zastavil a vyfotil sám sebe, jak jedu na kole. Jen si představ, jak to musí být komplikované, když jedeš sám a nemáš koho požádat.
Nebo když na motorce zastavím na kafe, a měl bych u stolku pořídit tu "správnou fotku" - v popředí je kafe Járy Cimrmana, za ním se rozjařeně ksichtím já, udatný Jára Cimrman. Za mnou, v pozadí, je rozmazaná silueta motocyklu Járy Cimrmana.
No když jedeš sám a fotíš, tak se nějaké popředí občas hodí. No a koho jiného požádat, než své vlastní kolo. Jsi na něj hrdý, že tě veze, dokumentuje to tvou cestu a tak. Jen se to nesmí přehánět, aby nebylo na všech fotkách.
A co bys čekal, že na sociální síti budou lidi sdílet za obsah?
Drtivá většina populace prostě NEMÁ nic nad rámec dovolené s pivem, zrekonstruovaného baráku či příhod s ratolestmi.
Proto se uživí umělci, co produkují hudbu, filmy atd...
Ale myšlenku chválím, zrušit facebook je rozhodně dobrý nápad.
Tak podělit se o zážitky není zas nic špatného. Sdílená radost, dvojnásobná radost.
Napadá mě, jestli je potěšení (byť nesdílené) kolíka v důchodovém věku z úžasně zajetého intervalu na plnej počet tepů (nebo co se u toho vlastně počítá), nějak hodnotnější, jak potěšení ze zdařilé rekonstrukce baráku či veselých vnoučat.
No vnoučata se do života určitě hodí. Je to jisté pokračování toho, co nám brzy skončí. Jen těch fotek je občas trochu moc.
Tak to neposoudím, já jsem nikdy na žádné síti nebyla a na cyklowebu považuji kolo za doplněk snímku přirozený, ne-li dokumentačně povinný ;-)
Co se týče té posedlosti Cimrmanem, tak ta není na Moravě tak výrazná. Ale kdysi mě třeba zarazilo, když se humanitně vzdělaný vysokoškolák smál při pohledu na "šaltrpáky komunismu", aniž by vůbec tušil, o co jde. A napadlo mě, jestli to vůbec tušil ten Svěrák... Ono to lidem bydlícím pod tou "šaltrpákou" přineslo určitý komfort, pro pražáka tak samozřejmý, že to za komfort ani nepovažuje. Ne, Cimrmana opravdu nemám ráda, v době vzniku to pobavilo, ale udělat si z toho životní filosofii považuji za znak debility.
Co je "šaltrpáky komunismu"? Nikdy jsem to neslyšel a najít k tomu něco se taky nedaří.
Jednoduše vodojemy. Takové ty unifikované montované ocelové sloupy s koulí nahoře :o)))
Aha, dík, tohle by mě nenapadlo ani v nejdivočejším snu.
A teď si představ, když se vzdělaný člověk na přelomu tisíciletí vyjádří ve smyslu, že se diví, že to tam ještě stojí...
I vzdělaný člověk může být blb.
Kdysi dávno jeden můj kolega namluvil jedné vzdělané paní, že to jsou nové včelíny. Nahoře jsou včely kam ukládají med, který se pak dole stáčí. Né jen, že tomu věřila, ale ještě se tou informací pochlubila dalším :-)
Tak "šaltrpáka komunismu" jsem v životě neslyšel a nenapadlo by mě, že je tím míněn vodojem. Oni se vysokoškolsky vzdělaní lidé s těmito výšplechty buranských primitivů celkem míjejí.
"humanitně vzdělaný vysokoškolák smál při pohledu na "šaltrpáky komunismu", aniž by vůbec tušil, o co jde."
To není o tom, že by neznal "výšplechty buranských primitivů". To je o tom, že přestože vysokoškolák, vůbec netušil že je to stavba užitečná a v některých krajinách i vcelku nezbytná.
Jinými slovy primitiv, ač vysokoškolák.
Ještě jinými slovy, přesně ten typ člověka, díky kterému se stydím přiznat odkud jsem, kdykoliv se dostanu dál jak 50km za Prahu...
Ok, to jsem špatně pochopil, že se smál tomu termínu aniž by znal jeho význam, nikoliv vodojemu samotnému. Ale to zase nedává smysl, proč by se někdo smál nějaké stavbě, i když neví k čemu to je? To si Bára zase něco přibarvuje.
Neznám vodárenské technologie, ale voda v Praze teče aniž by byl vodojem na každém sídlišti a bylo to tak i před 40 lety. A voda nám teče i ze studny na chalupě i bez vodojemu.
A kdo ti tu vodu tlačí do kopce a vyrovnává tlak?
Vodu čerpá elektrické čerpadlo ve studni. Ve sklepě je nějaká technologie, nádoba na vodu, ve které je natlakovaný pryžový vak, chápu to tak, že čerpadlo tam natlačí vodu a stlačí ten vak a při nějakém horním mezním tlaku vypne, pak vodu tlačí expanze toho vaku až při nějaké spodní mezi zase čerpadlo zapne. to je na staré studni, bylo to celkem otravné jak tlak kolísal.
Na nové vrtané studni je technologie Grundfoss, tam už je ta nádoba daleko menší a na řídící jednotce se nastavuje tlak 2-5 atm, tok vody je daleko plynulejší.
Každopádně nemáme nikde x-metrovou kouli na vodu na y-metrové noze
Myslel jsem si to, je to tak běžně. Tohle samozřejmě stačí pro jedno malé odběrné místo. Víc odběrných míst potřebuje něco o dost většího a to je vodojem, zpravidla na vyšším místě. Tyhle vodojemy jsou běžné i pro několik menších vesnic a nikdo už pak nepotřebuje domácí vodárnu, otočí kohoutek a voda teče všem plynule stejným tlakem.
> "Neznám vodárenské technologie, ale voda v Praze teče aniž by byl vodojem na každém sídlišti a bylo to tak i před 40 lety. A voda nám teče i ze studny na chalupě i bez vodojemu."
Škoda, že hloupost není bolestivá.
Já měl za to, že zrovna googlení informaci je tvoje parketa...
https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_vod%C3...
A všechno to jsou historické stavby 100+ let staré a pokud vůbec ještě stojí, neslouží původnímu účelu, žádná "řadící páka socialismu".
Ano, protože v době kdy se stavěly ty lízátka už Praha měla vodovody vyřešený a historický stavby plnící stejný technický účel holt vypadaly jinak.
Je to přesně tak, jak píšeš. Ony ty vodojemy se začaly stavět až v okamžiku, kdy se na vesnicích hromadně přecházelo z individuálních studní na vodovody. Ona taky kvalita studničních vod v té době na vesnicích nebyla nic moc, často nadměrné množství dusičnanů, občas nějaké fekálie, takže to byl krok k lepšímu. Tam kde šlo vodárenskou nádrž zakopat někam na kopec nad vesnicí to bylo dobré, ale někde v rovině? A tak typizovaná jednoduchá konstrukce přišla vhod.
Proto mě vždycky překvapovaly tyhle "lízátka" třeba ve Chřibské. Jsou tam tři, dvě u niťárny a jedno u statku, kopců okolo přitom spousta.
https://mapy.cz/s/lejunugeke
Skoro bych řekl, že si je pořizovaly podniky a státní statky, primárně pro vlastní potřebu.
To je docela možné. Zdejší fabrika má také vodojem svůj vlastní, stavěný někdy v 80. letech kdy přestal stačit pouhý odběr z potoka a bylo potřeba přejít na podzemní vodu.
Mimochodem, před třemi roky se mi podařilo se dostat na vodní nádrž Chřibská a hrázný si stěžoval, že je u nás podzemní voda z hlediska poplatků státu levnější než povrchová.
A hele, existuje i databáze vodojemů, včetně rozdělení podle současného užití (modré občanské, šedé průmysl, černé drážní, zelené zemědělství ...):
https://www.vezovevodojemy.cz/?action=diesel...
Prosím, raději "Šaltpáky" než Šaltrpáky.
Děkuji.
Používá se oboje, a nejspíš i oboje bude "správně".
Je to tak, oboje je správně. Původně jsem to taky chtěl opravit ze šaltrpáka (používá můj kolega) na šaltpáka (používám já, jsem z jiného kraje), ale pak jsem si to dohledal v němčině a obojí je možné.
Tady na "drsném" severu jedině drsnější varianta šaltrpáka :-)
ach jo, tady je zas debilů, co nepochopí jednoduchý vtip... Škodivky tehdy měly šaltpáku - tyčku s kuličkou na konci.. ano vodojem jí vzdáleně připomíná. Vtip byl o tom, pročpak se u nás ten socialismus stále nerozjíždí... Odpověď proto, že sice zemi komunisti vybavili šatltákami komunismu, ale nechali je v poloze neutrál a zapomněli zařadit aspoň socialismus...
Tak snad to někomu dojde, když vstane a zase si sedne.
Mám tu kolegu, 70+, s vazbami na Jižní Čechy i Moravu, a tuhle ptákovinu v životě neslyšel... Já samozřejmě taky ne... Asi to bude pouze krajový, a možná ještě k tomu úzce lokální, výraz/vtip...
Takže hodnotit něčí Ynteligenci zrovna podle téhle kokotiny mi přijde trochu oprsklé, sorry :-/
Děcka na vysílači byly fakt divný i z dálky a co měl ten prokopnutej xicht znamenat zblízka fakt netušim. V součtu s technickými komplikacemi jejich umístění nic co bych podporoval.
Klikující autobus byl poměrně přesnou definicí umění - k ničemu, bez smyslu, drahej, ale zajímavej na podívání.
Ale tahle pani se mi vcleku líbí, byť bych asi volil trochu silovější pozici proti tomu domu. Něco víc ve stylu těch kulturistů, co podpíraj fasády na starým městěm tam to vypadá jako součást domu, tohle je moc jako "přílepek".
Ale to je jen o názoru na konkrétní kus umění.
Nevyčítej někomu, kdo umí vyřezávat nerezový plechy, že je pitomec jen proto, že tvoje profese končí u letlampy a dehtovanýho papíru :-)
Pro Saské Švýcarsko je zásadním malířem Caspar David Friedrich. Dneska je natolik oblíbený, že když na konci roku byla v Drážďanech výstava jeho originálů, tak vstup se musel rezervovat předem a vůbec se mi tam nepodařilo dostat, v době kdy bych mohl, tak to bylo beznadějně obsazené a to i v tak blbé době jako třeba v pátek ráno.
No a když tenhle Friedrich vystavoval v 19. století v Praze, tak ho tehdejší kritika roznesla na kopytech a naopak vychválila někoho, kdo tehdy vystavoval s ním, ale o kom dneska nikdo neví.
Spíš jsi prostě jen primitiv a buran
:-))
Jsi rozkošný, hošíčku, jak na mě startuješ.
A douč se gramatiku, pablbe. Tečka za větou - nic?
:-))
Smiř se s tím, že doba socialistického brutalismu je už naštěstí pryč.
A jaks prosímtebe přišel na to, že mi to chybí?? To sis stanovil jako premisu, aby ses proti ní mohl vymezit? A kdo tu vůbec kde mluvil o brutalismu?
Mimochodem, s brutalismem je to jako se vším, kus od kusu.
Tuzex na Červeném Vrchu - docela pohledný dům.
Transgas - zajímavý pro oko.
Kotva, chceš-li ji řadit do brutalismu - pěkná.
Komerční banka u Arbesáku - šeredné, dost příšernost.
Ollok - to vyznívalo velice zajímavě, dokud tam v okolí byla proluka zapuštěná pod okolní terén. Jakmile se to tam zapláclo tou spořkou a reifkou a dole tou šňůrou obchodů s Lidlem, tak už se to bohužel úplně ztrácí v okolním chaosu.
Pamatuji jako kluk, když tam ty šikmé svahy upravovala zbrusu nová UDSka na Tatře 815. Pěkný auťák na pěkném místě ;-)
Nástavba nad Plodinovou burzou - zajímavá myšlenka. Ovšem už kdysi jsem s úžasem zjistil, že stejná stavba stála již dřív kdesi v USA.
Tak já netuším co by se ti tedy líbilo, když se ti tohle nelíbí, možná prdelatí andělíčci?
Tyjovka brďovka - miniatury soc brutal architektury v parku na Klárově! To musím vidět!
Jen se bojím, zda výstava trvá. Zpráva je z roku 2022: https://deutsch.radio.cz/brutalismus-im... . A nikde nemohu najít, zda je to tam dodnes?
---
Volná asociace: Ještě na nějakém dalším místě jsou miniatury známých staveb. Vím, že tam byla miniatura vysílače na Ještědu.
Neví někdo kde, kdy, jak?
---
Volná asociace: Existuje ještě jeden vysílač volně inspirovaný tvarem Ještědu. Je menší a poněkud hranatější, ten Ještěd v tom ale je vidět. Našel jsem to kdysi při brouzdání na mapách.
Ale už nevím, kde to je - někde na Semilsku?
Neví někdo kde, kdy, jak?
---
Volná asociace: Jak jsem to teď hledal, našel jsem vysílač Radíkov. Úplný Klínovec!
:-)
To je ale hodně vzdálená podoba.
Jenom technická. Ty dovedeš rozlišit brutalismus socialistický od kapitalistického jinak než podle lokace či jména autora?
Tohle divadlo stojí v Londýně, ale kdybych mi někdo tvrdil, že v Mostě, byl bych na vážkách.
miminka z Kampy zmizela? Já myslela, že jsou v majetku galerie Mládkových?
Netuším. Na Kampě jsem nebyl již drahně let.
Naposledy, co tam na tu zeď čmáral nějaký vandal toho vlasáče ;-)
no, my jsme byli v sobotu jen v parku a u mostu Chorinského úzkokolejky... takže kousek vedle.
Cesta zpět do hradiště nebyla výživná, ale hnusná.
Navíc manželka ani holky neumí jezdit v závěsu takže toho měly fakt dost.
Já teda taky, na pitomých 18 km proti větru.
Tak klobouk dolů že jsi zvládl 120
Do půlky to bylo v pohodě. Ale plán je plán, dojet jsem to už musel. Tu úzkokolejku jsem teda těsně minul. Někdy příště.
bohužel z ní moc památek není.
krásné foto z provozu:
https://1gr.cz/fotky/idnes/24/014/cl8h...
https://www.veselihistoricke.cz/uzkokolejka
Ten pocit, když půl hodiny pucuješ řetěz dočista dočista, a až pak tě napadne řetěz přeměřit...
Přece nejsi čuně abys měřil a vyhazoval zahumusený řetěz :-)
Dnes jsem si udělala okruh po obchodech v Brně. Vzala jsem to přes Moravany a kolem soutoku Svratky se Svitavou do Modřického Decathlonu, pak přes Holásky do cykloobchodu v Tuřanech, odtud podél Svitavy do centra k nádraží a přes Bohunice, Ostopovice a Střelice domů. Sice foukalo, ale oblíkla jsem se dobře a zima mi nebyla. Občas vysvitlo i sluníčko a dalo to 52km.
To nábřeží (druhý obrázek) vypadá dost... děsivě. Nevidím tam jediný stromeček. A podle stínu kola se tam z plna opírá sluníčko. Tam to musí být v létě moc prima..?
Jak píše Ifča, to je něco zcela nového. V pozadí je za tím novým domem vidět sportovní hala Rondo, podél břehu vedla silnice, chodník a možná nějaký strom tam byl. Celé se to teď překopává a měla by tam vzniknout taková "Náplavka" jak v Praze ;-)
co dělat s řidítkama, když je člověk ulomí? Správně, zhodnotit navařením krku z druhé strany :)
Dnes jsem se dokopal k výměně.. nový moderní krk luxusně padnul do staré vidle a výška je naprosto super :)
Pro srovnání... řidítka koupený za spolu s celým kolem za 2000 za vše, pak za nějaký peníze chromovaný a opravovaný (navíc se oprava povedla tak, že není nutné chrom stahnout a dělat znova).. a furt je to výrazně méně, než za trosku smutných...
Kvetou trnky a je zima jaxviňa, fučí, že do lesa si ani netroufám, i na silnici leží plno větviček a okolní stromy vržou.
Nechala jsem se vyfouknout nahoru k Ořechovu, kde je podél asfaltové polňačky vysázený větrolam z různých bobulovitých keřů. Spolu s rašícím listím na stromech a rozmazáním ve větru to vytváří přímo impresionistické obrazy. Domů to pak bylo proti pořádnému fičáku, že i s kopce jsem na otevřeném poli byla ráda za 10km/h! Kdybych nešlapala, asi bych couvala do kopce :-D Naštěstí dole v Údolí je to přece jen trochu chráněné okolními kopci a zvládla jsem dojet domů. Taková maratonská vyjížďka z toho vyšla, rovných 42km :-)
Květnice vítá poutníka květy... tak je to správně, tak to má být!
Zatímco někdo pěstuje skalničky, jiný zastávky :)
Však je také dnes Květná neděle :o)))
Dnes jsem letos poprve nahlédl jen tak lehce do Krkonoš. Z lázní Velichovky jsem to vzal přes Dvůr Králové a Vítěznou do Hostinného a pak přes Malou Sněžku, Fořt a Černý Důl jsem se vysápal do Janských Lázní. Z Janských přes Svobodu a Hrádeček do Pilníkova a pak nahoru do Hajnice. Sjezd do Choustníkova Hradiště a pak už jen přes Žireč zpátky do Velichovek.
Počasí nějak do 2 hodin nic moc, spíš chladno a zataženo, ale jen s minimálním větrem, pak už bylo i sluníčko, tak to už bylo příjemný.
Bylo to moc pěkných 115 km a protože to už bylo i hrbolatý, tak to dalo 1.900 výškových m.
Dobře se mi jelo, ale na nějaké větší blbnutí po kopcích ještě nemám fondy, asi jsem tu zimu nějak víc proflákal :-)
Na fotce je pohled z Malé Sněžky na Černou horu.
Tak ty modely staveb se stále nacházejí na Klárově, v parku Holubička nedaleko od vstupu do metra Malostranská.
Pak jsme ještě vlezli dobrodružnou stezkou do Jlnjh přkopu, nahoře si skicovali Belveder a Píseckou bránu a pak ještě okoukli poměrně nový tunel (2002) pod náspem v J. Př., jenž inicioval ten pán, co je dneska letiště.
Pěkná vycházka ve skoro letním počasí.
:-)
Jelikož mě výhledově čeká cesta do Benešova odvézt nějaké krámy, s nástupem slušnějšího počasí jsem začal hledat vhodnou cestu.
Plánovač na Mapách mě hned v úvodu vyděsil, neb jako NEJ trasu zvolil stoupání Břežanským údolím. Tam už jsem historicky jednou stoupal a ne děkuju, tuplem až potáhnu přívěs.
Po troše civění na vrstevnice jsem nakonec zvolil cestu mírně obloukem a dojel až ke Kunratickému lesu, vzal to pěkně podél potůčku, navigačně zakufrovala dojel skoro až na Chodov a pak už to bylo skoro jednoduché :-)
Po Planetární stezce přes Vestec a Jesenice, těsně minout Horní Jirčany, přes Olešky a Čenětice až do Křížkovýho Újezdce.
Tam jsem dnešní exploraci uzavřel a otočil se k návratu - byl jsem ráno dost pomalý na startu a vyrazil (opět) až před polednem, takže třetí hodina už byla historií a čtvrtá se k ní hrozila připojit.
Cesta zpátky byla výrazně snazší, jednak už jsem trochu tušil směr a nemusel u každého pařezu lovit telefon s mapou a jednak (jak jsem zjistil až doma u PC) jsem od Vltavy vytrvale stoupal. Zpátky to tedy frčelo výrazně jinak.
Jak tak teď koukám na profil trasy, úspěšně jsem vyjel na nejvyšší bod potřebné trasy, z Újezdce dál by to mělo jet z kopce. Asi tedy bude realisticky datelné ráno vyrazit, vyklopit náklad v Benešově a večer spinkat ve vlastním pelíšku, ale bude to chtít buď pořídit plnohodnotnou navigaci, nebo trasu napřed plnohodnotně objevit. Bloudit s nákladem naostro mě fakt neláká...
Suma sumárum necelých 70km, víc než půlka toho co mě nakonec čeká...
V neděli jsem objela obvyklý stovkový okruh k Pálavě, poprvé jsem v poledne sundávala nákrčník a vestu :-)
Už se těším, až přestane tak moc foukat, už snad čtvrtý víkend to vyšlo na silný jihovýchodní vítr, s tím se dá jet akorát ta Pálava. Dopoledne tolik nefouká a domů to pak mám po větru. Probíjet se proti silnému větru odněkud z Vysočiny nemám morál.
Dvoudenní víkendovka a jak jinak opět horská. Tentokráte Javorníky z východu na západ.
Nádhera, už stačí kraťasy a tričko! Ani ráno už neomrzám :-)
Včera jsem zamířil po práci směrem na Jílové, kus se musí městem po výpadovce, ale dost úzké. Dlouho mě nechtěla předjet černá oktávka, asi kvůli 1,5 metru! Když se pak řidič odhodlal, pořádně to oroštoval a já se z toho černýho čmoudu dvěstě metrů dusil. Bylo by mi fakt milejší, kdyby mě líznul na půl metru bez zpomalování. Snad jsem to pak cestou pastvinami a lesy zase z plic vypustil.
V lednu jsem to tu psal - na zimním horském kole, které je konstruováno za účelem zahřátí organismu v nízkých teplotách (17kilo, brašny, tlusté pláště), jsem svoji obvyklou trasu zkusil ujet celou ve svižném tempu(37km, 190m převýšení).
Byl z toho čas jedna hodina, třicet osm minut, tedy o deset minut rychlejší, než obvykle.
No a před dvěma dny, po roční pauze, jsem poprvé usedl na žiletku a ujel prvních letošních přespadesát, bolel mě z toho celý člověk.
Včera jsem na ni usedl podruhé a absolvoval onen 37km okruh.
Čerstvý, ani srostlý s tím kolem jsem rozhodně nebyl, vál poměrně ostrý východní vítr, ani jsem nejel vysloveně časovkářsky stabilním stylem, spíš jak se mi zrovna chtělo, jak na houpačce.
Výsledný čas - jedna hodina, dvacet tři minuty, tedy o dalších patnáct minut rychlejší, než ten rychlý čas v lednu.
Žiletkářů jsem potkal docela dost, tedy, spíš gravelistů, ale byla tam velká změna, všichni mne zdravili, páč jsem díky přilbičce vypadal jako správná silniční veš, na zimním kole vypadám spíš jak bezdomovec :-)
Já jsem o víkendu jezdila po lesích a mezi loukami ve Frýdlantském výběžku a polským příhraničím.