Pojem Česká Kanada vznikl jako reklamní slogan v druhé polovině dvacátého století. Cílem byla propagace okolí Jindřichova Hradce. Původní rozloha České Kanady vlastně zabírala celé Jindřichohradecko.
V současnosti se jedná o mnohem menší území, které se od civilizace více vzdálilo do lesů mezi Kunžakem, Slavonicemi a Novou Bystřicí, takže zdejší příroda více připomíná onu velkou Kanadu za mořem. V roce 1994 byl vyhlášen přírodní park Česká Kanada, a právě do těchto míst povede následující výlet, který jsme koncipovali jako několikadenní putování.
Malebná krajina České Kanady
Při pohledu na mapu České Kanady se cyklisté mohou uklidnit, protože na rozdíl od té pravé Kanady je zde dostatek značených pěších cest, ale především cyklotras. Krajem dokonce vedou dálkové trasy Greenway Praha – Vídeň, Stezka vyznání a Euro Velo 13 – Stezka železné opony. Jako určitý bonus prochází naší Kanadou tzv. Graselovy stezky, kterých je celkem sedm a některé z nich zasahují i na území Rakouska. Celkem jde o 182 km turistických tras, které jsou ale primárně určeny pro pěší návštěvníky. K nabídce vhodných tras pro jízdu na kole je ještě možno připočíst dostatek neznačených lesních silniček, kam mají zakázán vjezd motorová vozidla (samozřejmě kromě lesníků), a které jsou označeny doplňkovou značkou lesní cesta.
Pevnostní areál u Slavonic
Úplně nejlepší, jak si vychutnat kouzlo České Kanady, je projet si ji celou křížem krážem. Jediným vodítkem mohou být tzv. „povinné cíle“, kterých je opravdu hodně a některé z nich níže uvádíme. My jsme si tohoto kraje užívali celkem dva a půl dne a stihnuli jsme zhruba polovinu toho, co jsme chtěli vidět. Na své si zde přijde snad každý, od milovníků odlehlé přírody, přes obdivovatele historických památek, lidé toužící po klidu, ale i tací, kterým turistický ruch není na obtíž. Při tomto výletě nám vůbec nešlo o najeté kilometry, ale opravdu o zážitky. Totéž doporučujeme i vám.
Na území České Kanady se samozřejmě nejsnáze dostanete autem. Z Prahy je nejvhodnější cesta přes Jindřichův Hradec, což platí i o cestu železnicí. Po vlastním území Kanady se klikatí zdejší úzkokolejka, která zcela bez problémů přepravuje jízdní kola.
Úzkokolejka v Nové Bystřici
Pokud se týká možností k ubytování, i zde Kanada nezaostává, je tady široká nabídka malých penzionů, ale můžete si zvolit i hotel. Pokud se týká autokempů, zde je stav poněkud jiný. Na území přírodního parku se snad žádný nenachází. Nejbližší je například nad Kunžakem u rybníku komorník, ale to je již mimo území České Kanady.
Rovněž je potřeba dávat si pozor na otevírací dobu obchodů, některé zavírají již v 16 hodin, zvláště ty v malých obcích.
Jinou kapitolou jsou hospůdky a restaurace, těch je dostatek v různé cenové skladbě.
A jsme konečně u těch „povinných cílů“, které byste neměli při návštěvě České Kanady vynechat.
Body zájmu neboli zajímavá místa, která stojí za to na kole
navštívit.
Začněme však jednou legendární postavou, která se váže nejen k tomuto kraji. Právě zde totiž prováděl svoji zločinnou činnost Jan Jiří (nebo německy Johann Georg) Grasel. Jeho způsob života se stal na obou stranách hranice natolik známý, že se jeho jméno stalo synonymem pro zločince, tedy grázla. Graselovi jsou symbolicky věnovány již zmiňované turistické stezky, které mapují jeho život. Můžete tak navštívit například Graselovu sluj s jeho bambitkou.
V kraji, především mezi Kunžakem a Českým Rudolcem je řada kamenů a balvanů mnohdy neobvyklých tvarů. Asi nejpodivnější se opravdu jmenuje Ďáblova prdel, jeho tvar uhodnete jistě sami. Další kamenné útvary se jmenují například: Obětní kámen, Zajíc, Bota, Ďáblův chléb, Ryba či Pralinka.
Pokud již budete u Ďáblovy pr…, navštivte opravdu pěknou rozhlednu U Jakuba na Havlově hoře (680 m n. m.). Rozhledna má svoji otevírací dobu, vstup je zpoplatněn. Za pozornost stojí i bezprostřední okolí věže, kde si na své přijdou především děti. Jsou zde prolézačky, labyrint, naučné stezka, ale i občerstvení. Pro odrostlejší cyklisty je připraven bikepark.
Obec Český Rudolec je jediným větším sídlem uprostřed České Kanady. Největší zdejší atrakcí je vybydlený zámek, kterému se říká Malá Hluboká. Původně se jednalo o tvrz následně barokně přestavěnou. V roce 1860 zámek vyhořel a byl obnoven v novogotickém slohu. Bohužel po konfiskaci po 2. světové válce začal chátrat až do současného stavu.
Na prohlídku tohoto městečka si vyhraďte více času. Město je proslavené svými renesančními památkami a je chráněno jako městská pátková rezervace. Nejhezčí pohled na město je ze zdejší městské věže z ochozu ve výšce 35 metrů.
V pásu okolo státní hranice je v blízkosti Slavonic řada prvorepublikových vojenských pevností. Západně od Slavonic je vybudováno malé muzeum opevnění v jednom zrekonstruovaném řopíku.
Pokud máte rádi originální, ručně malovanou keramiku, zastavte se v obci Maříž. Můžete si vybrat z již hotových děl, případně si sami namalovat vlastní hrneček nebo mísu.
Zhruba dva km od Maříže můžete vystoupat k místu zvanému Trojmezí, kde se stýkají hranice Čech, Moravy a Rakouska. Kromě trojmezného kamen je zde i turistické odpočívadlo.
Druhý pomyslný střed České Kanady tvoří velice pěkná zřícenina hradu Landštejn. Jde původně o královský hrad , který po roce 1222 založil český král Přemysl Otakar I. V roce 1990 prodělal hrad rekonstrukci, z hradní věže je vytvořena vyhlídka. Hrad je oblíbeným turistickým cílem.
Především železniční zastávka Kaproun je světovým unikátem, protože je zde památník věnovaný Járu Cimrmanovi. Unikátní je nejen socha na břiše ležícího mistra z roku 2001, ale i kandelábr veřejného osvětlení, ke kterému nevede žádný zdroj elektřiny, železniční stanička totiž stojí poněkud opuštěně uprostřed lesů.
České Kanady se týká trať spojující Jindřichův Hradec a Novou Bystřici, která byla zprovozněna v roce 1897. Trať vlastní a provozuje akciová společnost Jindřichohradecké místní dráhy.
Partnerem rubriky „Tipy na výlety“ je AUTHOR – česká značka pro horská, silniční a krosová kola s tradicí od roku 1993.