reklama

Na kole k Jadranu a zpět (1.)

S myšlenkou došlapat k Jaderskému moři a zpět jsem si pohrával už dlouho, ale vždy zvítězila některá ze severních nebo západních destinací. Až letos to konečně vyšlo.

Projíždíme Maďarskem
Projíždíme Maďarskem
Foto: NaKole.cz

Cestovní horečka začala o Filipojakubské noci, kdy jsem místo pálení čarodějnic obtěžkal svoje kolo vším, co se na něj vešlo. Hlavně, abych v tom světě nestrádal a nedej Bože ještě v těch Alpách nezmrznul. Brašny jsem proto naplnil k prasknutí a ráno se spolu s lehokolistou Jurimírem vydal vstříc novým zážitkům.

Z respektu před alpskými velikány a časovému omezení jsme pro cestu k Jadranu zvolili východní trasu. Nechali jsme se s koly odvézt vlakem do Břeclavi a na česko-slovenskou hranici jsme se už vydali vlastními silami. Přestože jsme startovali 1. května, hned od počátku nás oproti loňskému putování do Schengenu provázelo nádherné letní počasí.

Na česko-slovenské hranici
Na česko-slovenské hranici

Slovensko jsme projeli po náspech a polních cestách kolem řeky Moravy. To se ukázalo jako správná volba pro rozjezd. Rovina, vítr v zádech, kolem lužní lesy a žádná auta. Navíc jsme se tu i úplnou náhodou setkali se slovenskou příznivkyní NaKole.cz – Ivou, která tu byla se svým synem na odpolední projížďce.

Teplé počasí a mokřiny kolem řeky Moravy mají ale i svou stinnou stránku, a tou jsou komáři. Slovensko jsme proto opustili hned první den a zmizeli dál od vody, kde to alespoň trochu fouká. A tak jsme se ocitli v Dolním Rakousku. Větrné elektrárny mezi vinicemi pro nás byly dostatečnou zárukou, že moskyti si tady neškrtnou.

Dalším zpestřením naší cesty bylo Neziderské jezero. Jeho okolí je hodně bažinaté a z velké části obklopené širokým pásem rákosí. My si jezero prohlédli z paluby lodě, která nás převezla na druhou stranu. Při pohledu na obrovskou vodní plochu se nám ani nechtělo věřit, že maximální hloubka dosahuje jen 1,8 m.
Jižní cíp jezera už zasahuje na maďarské území a pláště našich kol už tedy brázdí půdu dalšího státu. Vybaveni slovní zásobou: „jó napot, köszönöm a viszontlátásra“ jsme se vydali do nákupního centra v Sopronu.
Plni sebevědomí, jak se dokážeme v Maďarsku domluvit, se zastavujeme na koupel v termálních lázních Bük. Na naše: „kettő belépőjegy“, nám paní pokladní podala dva lístky a česky řekla cenu. Naší snahu ocenila alespoň úsměvem.

Na maďarské cyklostezce
Na maďarské cyklostezce

Po termální regeneraci jsme se přesunuli přes město Szombathely k maďarsko-slovinským hranicím a postupně se připravovali na to, že ve Slovinsku se kopcům asi už tak snadno nevyhneme. Zvolili jsme vedlejší cesty podél železnice nebo dálničních tahů v domnění, že to přeci jen půjde. Výsledkem ale byly první 10, 12 a 14% stoupání, které začaly prověřovat naší připravenost na zpáteční cestu Alpami. Denní etapy se tím trochu zkrátily, ale i přes začínající bolest Jurimírovy „achilovky“ to šlo kupodivu dobře.

Poslední překážkou byl přejezd hřebene z města Logatec do Ajdovščiny po staré římské cestě. Klikatící se cesta v mapě nevěstila nic dobrého, ale chtělo to jen tu správnou muziku do sluchátek. Odměnou byla příjemná hospůdka (tedy vlastně gostilna) Stara Pošta na vrcholu v osadě Hrušica. Jedno točené Laško při čekání na Jurimíra do mě jen zasyčelo. Dali jsme tu řeč i s cyklistou na silničce, který se tudy vydal nalehko z Budapešti. Jeho cílovou stanicí byla také Itálie, ale šlapal trochu jinou ligu.

Když jsme se vydýchali a probrali naší aktuální pozici nad mapou, čekal nás dlouhý sjezd z 858 do 102 m n.m. Překrásné výhledy navyšovaly příjemné pocity, které se nás cestou dolů zmocňovaly. Možná díky tomu jsme chytli druhý dech a zanedlouho jsme byli na slovinsko-italské hranici. Překvapením pro nás bylo, že zatímco ve slovinské části města Gorica byla hojně využívaná síť cyklostezek (dokonce s vlastním dopravním značením o přednosti v jízdě), v italské části sloužila cyklostezka jako místo k zaparkování aut.

Na pláži v Bibione
Na pláži v Bibione

Tak jsme se ocitli v Itálii a kudy dál k našemu vysněnému cíli? Znovu jsme rozložili mapu a dali hlavy dohromady. „Střihneme to nejkratší cestou k moři na Grado, přespíme a další den se nalodíme a obeplujeme laguny do Lignana,“ shodli jsme se.
Se soumrakem jsme tedy dorazili na předměstí přímořského městečka Grado a uvítali se s jadranským pobřežím. Pravda, na koupání to tady moc nevypadalo. Voda byla v těchto místech zatraceně mělká a naplaveniny řas na pobřeží taky zrovna nevybízely k mořské lázni. Nocleh při úplňku na mořském pobřeží ale neměl chybu.

Další den jsme se podle plánu vydali najít přístav, abychom si užili moře také z paluby lodě. Grado je protkáno vodními kanály, kde kotví spousta soukromých jachet a rybářských lodí, podél kanálů se promenádují turisté, ale přístav, odkud by naše loď měla odplouvat, nikde. Místní rybáři jen kroutí hlavami a z naší konverzace vyplynulo, že lodní spojení Grado – Lignano je zřejmě jen sezónní záležitostí a letos se zatím ještě nekoná. Chvíli nám trvalo, než jsme se s tímto verdiktem smířili a zamířili znovu do italského vnitrozemí, abychom laguny objeli po souši. Tato zajížďka nám nakonec sebrala celý den, ale stálo to za to. Došlapali jsme do přímořského letoviska Bibione, které zprvu se svými hotely a rozparcelovanými plážemi vypadalo hodně hrozivě, ale v tuto roční dobu téměř zelo prázdnotou. Na pláži a v mořských vlnách jsme tak téměř nerušeně lenošili skoro celý následující den a sbírali síly na zpáteční cestu přes alpské velikány.

Pokračovat

Užitečné odkazy:

Mapa cesty – úsek Břeclav – Bibione
Neziderské jezero – cyklistické zájezdy do této lokality
Chorvatské pobřeží – cyklistika spojená s plavbou mezi chorvatskými ostrovy.

Fotogalerie

Projíždíme Maďarskem Na začátku putování v Břeclavi Na začátku putování v Břeclavi Na slovenské straně řeky Moravy se náhodně setkáváme s Ivou a jejím synem. Přívoz přes řeku Moravu do Rakouska U Dunaje dostáváme cenné rady, jak se nejlépe dostat k Neziderskému jezeru. Neziderské jezero Na cestě kolem jezera Přístav Illmitz Před vstupem do termálních koupelí v Bükfürdő Jo, ty ponožky budou ještě dobrý :-) Podél řeky Savy se přibližujeme k Lublani Řeka Sava V Lublani Slovinské kopce u staré římské cesty Nova Gorica se svými cyklostezkami Italské město Grado je protkáno plavebními kanály. Italské město Grado Východ slunce nad Jadranem A jsme tu :-) A jsme tu :-)
Václav Vrtal, 29.05.2009
Vyzkoušejte
 (CK Mamut tour)

Slovinsko a Chorvatsko na kole

Chorvatsko, Itálie, Slovinsko
03.05.2025 - 7 dní
cyklistický
Autobusem
14 500 Kč
 (CK Mamut tour)

Sardinie na kole

Itálie
10.05.2025 - 10 dní
cyklistický
Autobusem
25 990 Kč
 (CK Mamut tour)

Toskánsko a ostrov Elba na kole

Itálie
15.05.2025 - 8 dní
cyklistický
Autobusem
15 900 Kč
 (CK Mamut tour)

Slovinsko a Chorvatsko na kole

Chorvatsko, Itálie, Slovinsko
31.05.2025 - 7 dní
cyklistický
Letecky
14 990 Kč
 (CK Mamut tour)

Alpe Adria na kole

Itálie, Rakousko
03.06.2025 - 6 dní
cyklistický
Autobusem
16 990 Kč
Do vaší knihovny
Blogy

Pobaltí 2023 aneb 2090 kilometrů od Narvy na Kurskou kosu - 1. část

 ()
Úvod a vlastně rovnou i závěr :-) Takže tento rok (2023) to byly Litva, Lotyšsko a Estonsko. Já vím, žádná velká divočina, ale holt pokaždé to podle mě být nemůže, jednou se taky musím přizpůsobit přáním ostatních a toto bylo přání mého muže Luďka. S dětmi (Šárka 14 a Víťa 16 let) jsme se dohodli,…
Peggy | 11.12.2024

Cesta do Prahy (podruhé) a tentokrát úspěšně

Pročítám si své staré blogy a zjišťuji, že jsem Vám něco dlužen. Na začátku roku 2021 jsem napsal blog s názvem „Smutná cesta do Prahy#mce_temp_url#", ve kterém popisuji tragickou výpravu z brdského kopce Praha, do hlavního města. V tomhle blogu jsem se také zmínil o tom, že tu cestu prostě jednou…
Stanley58 | 13.11.2024

RUNDREISEN 2024: Dunajec - Wisla - Saalach - Soča - Kwisa ... + Hel

 ()
Protože se přece jen trochu cítím součástí zdejšího společenství, rozhodla jsem se opět přispět, i když jsem už jednou utrousila poznámku, že z toho nic nemám, no a nemám potřebu prezentace. Ráda ovšem čtu cestovatelské příspěvky vás ostatních. Tak něco na oplátku. Už někdy v létě jsem venku při…
Quatsch | 04.11.2024

Bikepacking přes Slovensko pokračuje: Z Čachtic do Gaderské doliny

 ()
Poté, co jsme se dvěma dětmi úspěšně projeli Malé Karpaty a zjistili, že náš syn Oskar je schopen ujet až 50 km denně, pokračovali jsme v cestě na střední Slovensko. Oskarovy schopnosti se každým dnem zlepšovaly. Tažné lano zůstalo hezky odpočívat a Oskar se stal pro nás plnohodnotným cyklistickým…
Kristina | 03.10.2024

Centrální stezkou od západu na východ_3

 ()
Úterý 23. červenceKdyž pominu stále trvající vedra, začal dnešek příjemně. Ráno jsme měly poměrně brzy sbaleno, stihly jsme i promazat kola (a vyloudit u paní ubytovatelky nový hadr na jejich utření) a vyjet chvilku před devátou. Asi 5 km se mírně stoupavá cesta zdála příjemná, ale za přístřeškem…
Aar | 02.10.2024

O čem se mluví:

Cestování na kole Pobaltí na kole dnes v 16:04
NEcyklo Co vás zaujalo 283. dnes v 15:17
Ostatní – cyklo Jaké to bylo? - 153 dnes v 12:52
NEcyklo PF 25 dnes v 11:03
Zahrajeme si večer? dnes v 08:30
Vyjížďky, srazy, akce NEPETCHE včera v 21:01
Novoroční Drakiáda včera v 15:28
Cyklozájezdy | Dokempu.cz | Cyklobazar | Aktivni dovolená
Perfektní funkční oblečení pro vaše sportovní aktivity, od značky Moira.
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

512 cyklistů (9 přihlášených)

Pobaltí 2023 aneb 2090 kilometrů od Narvy na Kurskou kosu - 1. část

Úvod a vlastně rovnou i závěr :-) Takže tento rok (2023) to byly Litva, Lotyšsko a Estonsko. Já vím, žádná…
Peggy | 11.12.2024

Cesta do Prahy (podruhé) a tentokrát úspěšně

Pročítám si své staré blogy a zjišťuji, že jsem Vám něco dlužen. Na začátku roku 2021 jsem napsal blog s…
Stanley58 | 13.11.2024

RUNDREISEN 2024: Dunajec - Wisla - Saalach - Soča - Kwisa ... + Hel

Protože se přece jen trochu cítím součástí zdejšího společenství, rozhodla jsem se opět přispět, i když jsem…
Quatsch | 04.11.2024