S myšlenkou došlapat k Jaderskému moři a zpět jsem si pohrával už dlouho, ale vždy zvítězila některá ze severních nebo západních destinací. Až letos to konečně vyšlo.
Hezké, jste dobrý, a hodně "závidím" :-)
Supr. Sakra, ja chci taky:-)
Ted jeste zpumprdlikovat toho Jurimira, aby pustil fotky do sveta. Pry se cekalo na clanek....:-)))
Taky si s tou myšlenkou pohrávám dlouho, tak jste mi zářnými vzory a průkopníky neprojetých cest. Díky za článek a pár fotek.
Jak jste nocovali, vezli jste stan?
Jo, a pak prý že Jurimír jezdí bez přílby... :-)))
tak tady jsou fotky z cesty tam:
http://jurimir.rajce.net/na_kole_z_Cech_na_Jadran
a tady fotky z cesty zpátky:
http://jurimir.rajce.net/a_zpatky_z_Jadranu_do...
Tak tohle bych nedokázal jet ani autem...ale fotky jsou úžasný a obdivuji váš fyzický potenciál!Obzláště pro Tebe to musel být s tím otokem nohy nadlidský výkon - kde kdo by to vzdal a v takovém stavu by rozhodně nešlapal ty hory. Skláním se ne až k zemi ale až pod zem před tímto Tvým výkonem!
neblázni :o)
Jiná možnost či varianta nebyla... Prostě jsem to chtěl dojet, tak jsem to dojel! :o)
Spíš doufám, že jsem tím nic nezk..vil. Zatím je to oteklý furt a naopak ještě o mnoho víc.... :o(
Dochtor, dochtor, dochtor. Ja kdyz si na jednom treku uhnal na obou nohach zanet slach (dva dny jsem nemohl chodit...jenom dojit v kempu na WC byl nadlidsky vykon plny bolesti), tak mi pak dochtor doma pekne vynadal. A kdyz jsem mu rek, ze jsem pak jeste 3 tydny chodil po horach s dvaceti kilama na zadech, tak me malem hnal klackem...pry si tak zadelavam na chronicke zanety. Tak nezlob!!!:-)
nezlob... A co s tím mám dělat???
Nakoupil jsem tvaroh a jdu zkusit léčbu podle babičky a plány na víkend zrušil a budu ležet s haksnou nahoře...
Ale příští tejden je lehosraz, takže v pátek lezu na kolo! :o)
Něco chemie proti zánětu, aspoň ibalgin nebo ibuprofen, a kúru na pár dní s tím. Tohle vozím i s sebou na cesty.
ani náhodou. To proti bolesti! Teď jsem si to mazal Voltarenem, kterej mi předepsala doktroka (kromě prášků) a je to horší než to bylo, protož to otupí bolest a nic mě nevaruje, že už to přeháním... Takhle mi sice do kopce občas vyhrkly slzy, ale přesně jsem věděl, co ještě jde a co už je moc....
Jsi fakticky hrdina. Máš můj velký obdiv. Avšak si myslím, že jsi to přehnal. Ne, že se nedalo nic dělat - nemusel jsi jet do kopců a sjet někam, kde je doprava. Ale pro sebevědomí a pro dušičku je to obrovský přínos. Nikoliv však pro fyzickou budoucnost.
Doporučuji Ti kůru, která mi pomohla při masivním poúrazovém otoku nártu:
střídavé sprchování postižené části velmi horkou a studenou vodou. Až co člověk vydrží. Jednak to utlumí bolest bez prášků. ale především to zvýší průtok krve, a tím aktivizuje rychlejší látkovou vyměnu - vstřebání otoku.
Přeji Ti, abys byl conejdřív v pořádku.
to vyzkouším! D9ky!
Seš sportovec?
Seš!
Ňákýho sportovního dochtora znáš (nebo ho zná ňákej tvuj známej). Von sice léčí primadony, ale takový "péra" jako si ty občas taky. Zajdi si k němu, neprohloupíš - vono za rok či dva muset chodit s "francouzskama" a skončit na "kriplkáře" výhled nic moc!
sportovec nejsem. Nedělám sport.
A sportovního doktora bych rád znal, ale o žádným nevím ani o žádným známým, kterej by znal, ale zkusím to. V pondělí jdu k té své obvoďačce a uvidíme.
nejsi první, kdo mi tyhle černý scénáře i s příkladama komu se to stalo říká. Přestávám to brát na lehkou váhu.... :o(
Je to proti bolesti, ale zároveň tlumí zánět. Aspoň to píšou v letáku a u léků příbalovému letáku věřím. Takže podle mne dost dobrá kombinace. Ale věř své doktorce, já doktor nejsem.
Samozřejmě, bez Voltarenu na delší cesty ani nevyrážím :) Ale všechny tyhle věci mají dle mého tu necnost, že pomáhají od následků, ale neodstraňují příčiny. Já osobně když už něco takového použiju (Voltaren, Brufen,...) tak se začnu hodně hlídat právě proto, abych něco nepřešvihl. Přestává tu platit "nic mě nebolí, je to dobrý"
Hlavne to chce klid. Den dva naprosty klid a pak to zkusit dal. Nechtel bych dopadnout, jak nahore pise HAF.
Jinak pro Jurimira. Skvelej ortoped sidli v Brandyse nad Labem (na namesti).... MUDr. Milan Urban. Co jsem slysel, tak se staral i o nejake nase zname sportovce. A kde kdo ho v mem okoli opravdu chvali. Parkrat jsem u nej byl a skvely clovek. Ma pro sportovce pochopeni a jen tak nic nezakaze. Spise poradi, jak na to.
Móóóc pěkný. Hned mě u fotek začaly svrbět nohy - taky by se chtěli někam podívat.
A smekám klobouk před Jurimírem, že to dojel po vlastní ose až domů.
Máte popsanej itinerář trasy? Pár míst je mi podle fotek povědomých z naší cesty k Jadranu v roce 2002.
Super fotky, závidím a obdivuji.
Jurimíre a Vašku, jste fakt machři! A závidím vám. Chci se zeptat, podle čeho jste plánovali cestu, kudy pojedete? Měli jste pevně danou cestu? Abyste se vyhli prvním třídám a narazili na cyklostezky. Kdybych já měl v plánu razit někam za hranice, vůbec netuším, podle čeho bych plánoval.
strašně dlouho a podrobně jsme to plánovali....
No a teď vážně:o)
Hele já tohle chtěl už předloni, to jsem nakonec jel s manželkou (dnes už bývalou) k Baltu, protože by to nedala. Pak loni, ale Václav mě přebil návrhem na Lucembursko a tak letos. Já chtěl jet tam za bílou střelkou kompasu a zpátky za červenou. Bez mapy. Uplně.
Václav ne. Tak se projel na google earth a řekl, že by to bylo lepší jet tam přes maďarsko, že s emu ty kopce tam zdály menší. Tou cestou, že se rozjedeme a zpátky už ty Alpy dáme líp. Tak jsem se taky kouknul na google a schválil to jako moc dobrej nápad. Měl pravdu! Pak jsem šel do Kiwi a koupil autoamapu Slovinska a vršku Itálie. Rakouskou automapu měl Václav a Maďarskou taky. No a vždycky přes den nebo k večeru se Václav zahloubal do mapy a pak přišel s nějakou cestou. Já mu do toho někdy kecal, někdy ne. každou chvíli jsme to změnili atd. Prostě jsme moc neplánovali a předem nebylo jasný vůbec nic.... Jen Enn jsme chtěli po cestě nějak trefit a dát ten kousek s těma tunelama, protože Václav někde viděl z tý části fotky a moc se mu to líbilo a mě pro to taky nadchnul... Ale často nebylo vůbec jasný, jestli budeme večer tam nebo támhle. Prostě jsme si to v poledne rozmyslei a jeli jinudy a jinam... Podle aut, přírody okolo, cesty atd. atd.
Děsně mě to láká taky takhle někam vyrazit, ale mám asi problém s noclehama. Nikdy jsem neměl žádnou průpravu se spaním nadivoko (čundry atd...). Sice tak šestinu nocí z roku prospím na cestách, ale v autě na dálničních odpočívadlech, ale to nebude ono. Když jedu s partou skútrjízdu, tak taky končíváme na chatách, nebo častěji v kempech, protože dát o dvacku navíc a něco najít není problém. Ale na kole, to bude asi jiná... nemám na to tu odvahu. S cestou bych snad neměl problém, ale co s tou nocí....
"v autě na dálničních odpočívadlech"
Myslim, ze by sis na klid v divocine pod stanem ryyyychle zvykl!!! Ver, ze je to mnohem lepsi, nez nekde v aute na odpocivadle!
Jak říká Ronda, mě by tohle taky moc lákalo a moc vám to zavidím. Já teda naštěstí se spaním na divoko problémy nemám, na vandrech už jsem toho prospal spousty. Jinak díky za dlouze rozepsanou odpověd, šel jsi na to hodně podrobně. Je to fajn, plánovat den po dni. Malinko bych se toho bál, ale pokud bych byl na Tvém místě, vyhovovalo by mi držet se plánů kamaráda a jen třeba připomínkovat. Měli jste moc hezkou cestu. Kolik jste tak denně jeli v průměru? Vím že to je podle terénu, ale zhruba, když ještě noha byla v únosných mezích.
PS: A kam to bude příště, když ten Jadran sis po třech letech splnil?
nevím. něco pod stoo km za den. Někdy 80, někdy 110 atd. Nijak zvlášť jsem se nehnali. CHtěli jsme něco vidět...
Příště? To nevím. To je otázka. Uvidíme, co se vyvrbí na podzim a přes zimu něco mě napadá, ale zatím nevím. Nevím ani jestli to bud ena kole nebo pěšky....
Václav asi pojede příští rok s dětma a tak prostě fakt uvidím.....
Pěkný výlet a parádní fotky vč popisků.
Na fotkách mne zaujali dvě věci.
1/Vodopád v jedenáctém dni- Hlava ve skále ?
2/Poslední fotka z první série.Stín odrážející se na obloze což je kapku podivné.Vypadá to,jakoby jste seděli před tapetou.
Jinak navnadit umíte pěkně.Snad se letos taky někam dostanu.
1)no jo člověče, toho jsme si vůbec nevšiml... Ono to bylo ve skutečnosti daleko, až za řekou, takže takové podrobnosti nebyly vidět. Udělal jsem tři fotky z různýho místa (překážely dráty el. vedení) a je to na všech. Ale nedokážu říct, jestli je to náhoda nebo vytesaný.....
2) byla tma akorát měsíc v úplňku svítil... ale chtěli jsme bejt vidět, tak jsem dal dlouhou expozici a s bleskem. A hejbnul jsem se:o) od toho ten stín, ale všechny ostatní fotky byly uplně rozmazaný :o((( tak jsem jí tam dal, protože jinou už neudělám a protože to bylo to, že jsme se tam fakt dostali... :o)
Jedeme ve středu z čr do itálie na kole...kdyby se někdo chtěl přidat????? :-))))
Pěkný čtení, to s tím sháněním neexistujícího trajektu mi připomnělo loňskou dovolenou. :o)
Co to? Taky se plavba nekonala?
Jo a následovala celodenní objížďka jezera vattern.
Něco podobného jsem zažil na Gardě, když zaměstnanci trajektů za něco stávkovali.....půl dne jsme na ně koukali, jak se opalují na palubách, koupou atd., než to k večeru zase rozjeli.......a my dojeli do kempu za tmy.
Ještě jsem do článku vložil krátký video z přejezdu maďarsko-slovinské hranice, tak příjemný pokoukání :-)
Muhahaaa, musela to bejt honicka se stativovanim a rozjezdama :)
Kazdopadne diky za Alan Parsons project, jdu nekam pohledat CD a pustit si je.
Ale ono bude asi jednodussi nez to hledat doma si je spise stahnout znova :)))
Tedy, jste dobří, oba! Jurimír má můj nejhlubší respekt protože výjezd z Auronza na Passo St. Antonio je nejlepším důkazem toho že se na lehokole dá jet i do kopce. Vůbec jsem si u Jurimírových fotek ze zpáteční cesty pěkně zavzpomínal na svoje cesty po Rakousku...
Moc pěkné, ještě čekám na popis cesty zpátky :-)
Už je tam:
http://www.nakole.cz/clanky/528-tema-na-kole-k...