Před časem byl slavnostně otevřen nový úsek Labské stezky v okolí Brandýsa nad Labem. S fotoaparátem přes rameno a na kolech jsme se vypravili podívat, jak vypadá čerstvý úsek jedné z nejvýznamnějších dálkových tras v ČR. Na stezce se dopoledne projížděli především in-line bruslaři…
Nový jedenáctikilometrový úsek, který leží jen pár kilometrů na východ od Prahy a který se táhne od Kostelce nad Labem přes Brandýs až do Lázní Toušeň, si skutečně zaslouží označení „bruslostezka“. Podle krajského cyklokoordinátor Pavla Klimeše by cesta měla sloužit k dopravě mezi okolními městy, pro dálkové cykloturisty, pro handicapované osoby a také pro jednodenní rodinné výlety. Jak jsme se přesvědčili, na stezce se zatím prohánějí hlavně bruslaři.
Do nedalekých Čelákovic je možné dostat se z Prahy vlakem, odkud pokračuje cesta po vlastní ose do 4 km vzdálených Lázní Toušeň, kde nová stezka začíná. Cesta vlakem trvá zhruba půl hodiny. My jsme vyrazili na kole od zastávky metra Černý most a přes Zeleneč se proplétali mezi hustým automobilovým provozem až do startovního bodu. Bývalé zemědělské vesnice v rovinaté krajině na východ od Prahy rychle bytní výstavbou rodinných domků, příjezdové cesty se bohužel díky tomu každé ráno mění ve frontu automobilů, které se snaží prodrat úzkými silničkami. Cesta na kole po hlavní příjezdové tepně proto není právě příjemným zážitkem a jsem ráda, když ji máme konečně za sebou.
Nová stezka začíná v Lázních Toušeň. Název městysu není náhodný, během posledních dvou století tu skutečně bývaly slatinné lázně, které nabízely svým návštěvníkům bahenní zábaly. Strážní hrad, který hlídal solnou a jantarovou stezku vedoucí z Pobaltí, nás tentokrát nechává chladným a po průjezdu městem zamíříme rovnou ke břehu Labe.
Na stezku se vjíždí přes symbolickou bránu.
Foto: Jitka Vrtalová, NaKole.cz
Tady nás vítá začátek stezky, která vede z Lázní Toušeň přes Zápy, Brandýs nad Labem, Záryby (Martinov) až do Kostelce nad Labem. Moje babička by řekla, že je to „cesta jako mlat“. Rovnou a hladkou stezku z jedné strany lemují stromy a z druhé řeka.
Vjezd na stezku symbolicky rámuje originální „brána“ z trubek, která zřejmě zabraňuje vjezdu automobilů. Jinak sem auta nesmějí, dodatková tabulka u značky se zákazem vjezdu dává výjimku pouze vozidlům Povodí Labe. U cyklostezek vedoucích po břehu vodních toků bývá časté, že zároveň musejí sloužit jako obslužné komunikace pro zaměstnance povodí. Některé z nich se kvůli tomu staví jako „malé silnice“, které musejí unést i těžkou techniku. Tato podmínka samozřejmě ovlivní náklady na výstavbu a mimo jiné i toto je jeden z důvodů, proč u nás vázne výstavba stezek podél řek.
Jen o pár metrů na nás ze zeleně vykoukne první z celkem osmi odpočívek na trase. Na krytá sezení narazí cyklista nebo bruslař zhruba každý kilometr a půl. Maminky či tatínkové mohou sedět ve stínu a děti mezitím jezdit okolo nebo řádit na strojích a prolézačkách, které jsou součástí každé zastávky. Každou z odpočívek vyzdobili žáci jedné z místních základních škol a každá je tak originálním osvěžením na cestě.
Stojan je sice nerozbitný, zároveň také ale nepříliš použitelný.
Foto: Jitka Vrtalová, NaKole.cz
Na první pohled je vidět, že vše je masivní, zapuštěné do země, a tedy obtížně poškoditelné a zničitelné. Příležitost k ukrytí před deštěm nebo prudkým sluncem, k odpočinutí a posvačení je velmi příjemná. Trochu horší je to s kvalitou použitých stojanů. I ony jsou v celobetonovém provedení, nerozbitné a trvanlivé. Bohužel ale nesplňují základní požadavek, kterým je možnost bezpečně si kolo opřít a zamknout o rám. Nezabezpečné kolo tu ani tolik nevadí, vždyť během zastávky se cyklista jen málokdy vzdálí víc než o pár metrů a kolo spustí z očí. Dálkovým cyklistům, kteří cestují „natěžko“, s plně naloženými brašnami, ale takové stojany hrozí poškozením ráfku, který se velkým tlakem může zkroutit. Není proto divu, že kola se potom místo ve stojanu porůznu povalují opřená o stěny přístřešku.
Dveře na záchod? Jen výzdoba místních zastávek…
Foto: Jitka Vrtalová, NaKole.cz
A ještě něco mi na zastaveních chybí. Vtipně to vystihli i autoři výzdoby u první z odpočívek. Na zastávkách nenajdete toalety, místo kterých potom budou zřejmě suplovat keříky v okolí stezky. Stejně jako u mnoha německých přístřešků u páteřních stezek lze tak čekat v okolních houštinách mnoho papírů, které jsou známkou toho, že si tu návštěvníci „odskočili“.
Svěží jarní ráno přitáhlo na stezku množství cyklistů. Cestou vidíme nejenom jezdce na různých typech starších kol, kteří vyrážejí za každodenními povinnostmi, ale také výletníky, především rodiče s dětmi v sedačkách, na odrážedlech a na in-line bruslích.
Rovný asfalt vede z Lázní Toušeň až do Brandýsa nad Labem, kde stezku přerušuje dřevěná lávka. Po ní vyšplháme na zámeckou promenádu a tady přichází trochu rozčarování. Pod brandýským zámkem nás čeká jen chodník bez nájezdu, a dále silnice, kterou „drncáme“ skrze Brandýs. I když silnice není nijak zvlášť frekventovaná a průjezd zvládnou i malé děti, její rozbitý povrch je nepříjemný pro in-line bruslaře. Ti musí v Brandýse brusle sundat a chtějí-li pokračovat dále, chybějící úsek jednoduše přejít pěšky.
Na stezku se napojujeme až o tři kilometry dále. Značená trasa 0019 se tu odpojuje od nově vybudované stezky a pokračuje po silnici směrem dále od řeky. Přeložení turistického značení zřejmě ještě nějaký ten pátek potrvá, a tak část stezky v současné době není proznačená vůbec. Většina z jedenácti kilometrů v okolí Brandýsa nad Labem nese číslo 0019, kromě toho tudy vede i krátký úsek cyklotrasy 241. Na posledních třech kilometrech odbočuje stezka od Labe a po bývalé polní cestě dovede cyklisty až do Kostelce nad Labem, kde končí.
Foto: Jitka Vrtalová, NaKole.cz
Stezka je úžasným zážitkem pro bruslaře, cyklisté ji využívají hlavně k bezpečné dopravě mezi pěti obcemi, kterými vede. Během naší návštěvy jsme tu viděli také několik rodin s malými dětmi, pro které je stezka dobrým tréninkovým místem k výuce jízdy na kole nebo in-line bruslích. Použití pro dálkovou cykloturistiku zatím poněkud kulhá kvůli chybějícímu turistickému značení. Jednoduše řečeno, přespolní nemají mnoho šancí stezku vůbec najít. Město Brandýs alespoň zatím vydalo letáky se zakreslením do mapy, které jsou k dispozici i v elektronické podobě. Jako plnohodnotná součást dálkové Labské trasy bude mít ale cyklostezka význam až po dobudování dalších úseků. Oficiálně značená Labská stezka vede po opačném břehu, kam je možné se dostat přes lávku v Lázních Toušeň. Zdolat vysoké schodiště s plně naloženými brašnami je ale pro dálkového cykloturistu tvrdý oříšek. Pro napojení by v této situaci mohl posloužit pontonový most nebo přívoz.
Mapa nového úseku Labské stezky v úseku Lázně Toušeň – Kostelec nad
Labem (březen 2011). Pro zvětšení klikněte na obrázek. Městský úřad
v Brandýse nad Labem vydal propagační leták, který je ke stažení zde.
Zdroj: město Brandýs n/L.
Zatím tak cesta slouží hlavně pro každodenní dojíždění, pro výlety s dětmi a učení prvních krůčků na in-line bruslích a na kolech. A pro tento účel funguje skvěle.
Leták k nově otevřenému úseku Lázně Toušeň – Kostelec nad Labem (březen 2011)