Blíží se odbdobí, kdy řada lidí vyrazí na vytouženou dovolenou. Ne každý má tolik času, aby na kolo nasedl hned u svého domova. Pokud se rozhodnete cestovat letadlem, může vám pomoci následující článek
Pro dopravu na delší vzdálenosti lze běžně využít vlak, ale v poslední době se při cestách za hranice všedních dnů stále více využívá i letadlo. Tento způsob přepravy (zvláště do hodně vzdálených míst) má neuvěřitelná pozitiva, ale má i jedno velké negativum – jak s kolem do letadla?!?
„Přeprava kol v letadle není téměř nikdy bezproblémová,“ říká Marie Klementová z cestovní kanceláře Kudrna. Každá letecká společnost má jiné podmínky – zatímco někde lze váhu kola zahrnout do maximální povolené váhy zavazadel, jinde zaplatíte paušální poplatek. V žádném případě se ovšem nevyhnete povinnosti kolo před cestou rozmontovat a zabalit buď do speciální „kolobrašny“, nebo do kartonové krabice.
Na internetu je k tématu „kolo a letadlo“ poměrně hodně informací. Člověk se tu dozví, že:
Balení kola rozhodně nenechávejte na druhých. Pokud si kolo nezabalíte osobně, může se vám snadno stát, že v cílové zemi z krabice vysypete jen hromadu součástek, které kdysi vaším kolem bývaly.
Pokud budete balit kolo do krabice, pak ji zcela zdarma získáte
v některém z okolních cykloprodejen. Ovšem nezapomeňte vybrat krabici
minimálně od stejně velkého kola jako je to vaše. Ještě lepší je
krabice od co největšího kola – zabalit 19“ do krabice od 21“, to jde
samo. Opačně je to horší…
Velkým pomocníkem při balení je potravinářská fólie. Lze jí použít
uvnitř krabice na zafixování jednotlivých komponentů, ale také jako
konečný obal přes krabici. Bude se vám hodit i hadr a bublinková fólie
k obalení choulostivých míst.
Ale i když všechny informace potřebné k zabalení kola máte a teoreticky
by to tedy měla být hračka, určitě budete mít možnost se sami
přesvědčit, že mezi teorií a praxí je velký rozdíl. Murphyho zákony
totiž působí vždy, všude a v každém směru, a to zvláště tehdy,
budete-li kolo balit do letadla poprvé. Na ten podstatný zapomenutý detail
(jako třeba strčit rozpěrku do vidlice) si totiž vzpomenete až ve chvíli,
kdy si budete zálibně prohlížet tu nádherně zabalenou škatuli. Ale jestli
vás to uklidní, já jsem napoprvé balila kolo třikrát. Spotřebovala jsem
3,5 krabice od kol a více než 6 rolí potravinářské fólie. Ve finále se
mi ale podařilo vytvořit úžasný balíček, ve kterém bylo kolo uloženo
jako v peřince.
Kolo tedy máte úhledně zabalené. Co ale s obalem na cílovém letišti? Mnozí doporučují uschovat na letišti v některém ze shopů, u taxikářů nebo u domorodců. Některé letecké společnosti dokonce krabice za rozumný obnos půjčují. My ještě zvažovali variantu krabice vyhodit a pro cestu zpět použít silné stavební fólie (prodávají se např. v síti Hornbach nebo OBI), které jsme vezli s sebou, v kombinaci s izolepou a potravinovou fólií zakoupenými v místě.
Zabalit kolo do letadla je jen polovina úspěchu. Ještě zbývá odbavení na letišti… Pokud se chcete vyhnout co nejvíce překvapením, pak během příprav doporučuji:
Při cestě na letiště počítejte s dostatečným časem na odbavení. Letištní haly bývají rozlehlé a při přebíhání mezi přepážkou check-in a pokladnou k vyřízení doplatku vám dvě hodinky utečou jako nic. Teď už zbývá jen kolo předat k přepravě u přepážky „Nadměrné náklady“ a můžete se vydat ke své odletové bráně.
A co dodat na závěr?!? Snad jen přidám jednu odbavovací perličku, aby
bylo jasno, že výjimky potvrzují pravidlo. Když jsme čekali se svými
řádně zabalenými koly a bagáží frontu u našeho check-in, vjeli až do
haly na kolech dva postarší cyklisté. Nikde žádné krabice, žádné vaky,
žádné velké brašny, jako kdyby si jen tak vyjeli na výlet. A tak jsme
s napětím čekali, co budou dělat. A dělo se něco naprosto
neuvěřitelného. Jeden z nich vyndal z poloprázdné brašny na nosiči
igelitku Hypernova, kterou obalil horní rámovou trubku. Proč zrovna tu, to
dodnes netuším. Pak v poklidu odešli na svůj check-in a za 10 minut jsme
je viděli, jak svá kola předávají k přepravě u přepážky
„Nadměrné náklady“. A to zcela nezabalená – prostě jak z nich
slezli, tak je podali přes přepážku. Když jsme u přepážky předávali
naše úhledně zabalené krabice, zajímali jsme se, zda je takto kola možno
podat a jak doletí. Odpověď muže za přepážkou byla více než výmluvná:
„No, nějak doletí…“ Ani k tomu nemusel krčit rameny.
Tak šťastnou cestu :o)))