Pojem Železné hory lze směle přiřadit do některé fantasy ságy. Nicméně naše Železné hory nalezneme takřka přesně uprostřed České republiky a pěkný výlet nabízí i jejich podhůří. Takže žádný Mordor, ale pohodová porce pěkné české krajiny.
Pokud se podíváte na mapu, zjistíte, že Železné hory se táhnou zhruba mezi Přeloučí a Hlinskem. My jsme si vybrali jako start i cíl Přelouč, především proto, že se sem dá z Prahy dobře dostat vlakem a není to daleko ani od dálnice z Prahy na Hradec Králové.
Z Přelouče jsme od nádraží vyjeli po zelené značce, která nás hned za městem dovedla do přírody, tedy na malou lesní pěšinku. Nicméně stopy jasně naznačují, že zde na kole jako první nejedeme. Po zelené v pohodě dojedete k lesnímu kostelíku sv. Michala archanděla. To se již nacházíte na území přírodní památky Meandry Struhy. Zde začíná jedna z poněkud dobrodružnějších částí výletu. Cesta vede po úzké pěšince, která se klikatí mezi stromy, překonává kořeny atd. Paradoxně tudy vede oficiální cyklotrasa 4127. Nelze si představit do této pasáže vjet s vozíkem pro děti. Konečná. Že by možná trochu škodolibost ze strany pěší frakce KČT? Klub českých turistů je totiž garantem značení cyklotras, tedy těch žlutých cedulí s černými písmeny, podle kterých často jezdíme a oni obvykle chodí pěšky. Cit pro cyklistiku jim tudíž občas uniká.
Kostelík sv. Michala archanděla u Lepějovic
Po poněkud krkolomné, ale z pohledu na přírodu opravdu zajímavé cestě jsme vyjeli ven k silničce do Bezděkova. Ale ano, byl to docela hravý singltrek. Okolo nezralých, ale i tak již červavých švestek jsme dojeli do Choltic, kde je zajímavý, ale poněkud opomenutý zámek. Snaží se, pořádají akce, ale na Konopiště a spol. opravdu nemají, omítka prostě opadá. Tak držíme palce, třeba se sem na nějakou akci dostavíme příště.
Zámek v Cholticích
A jede se dále po cyklistickém značení (žluté šipky cyklotras) směr rozhledna Barborka. Nejdříve jsme projeli Svinčany, v jejichž okolí je řada jabloňových i jiných sadů. A hledáme rozhlednu. Ona zas není kdoví jak z dáli viditelná, ale opravdu se nad Horními Raškovicemi tyčí. V okolí rozhledny je nejen stánek s pokladnou a občerstvením, ale několik soch a meditačních míst. Vždyť jsme se již dostali na území Keltů.
Od rozhledny můžete pokračovat po červené, to je po polní cestě, po které dojedete až do Svojšic, kde si můžete prozkoumat vskutku nádhernou stavbu bývalé tvrze. Je div, že se zde nevybírá vstupné, na rozdíl od Barborky. O to intenzivnější zážitek.
Tvrz ve Svojšicích je opravdu působivá.
Ze Svojšic, opravdu pěkné obce, jsme jeli po žluté. Chvilku pohoda, jinak kličkovaná mezi stromy a přes kořeny. Pestrost sama.
Rozhodnutí nastane v Seníku, bohužel jen v tom podle jména rozcestí. Kde že jsou vzpomínky na hrátky v jiném seníku…, takže nečekejte žádné laškování. Je to takové zapeklité místečko, údolí, spíš zmola, kde se čert vyzná kam dále. Šipek plno, ale kudy dále jeden přesně neví. Zde je dobré poradit se s mapou. Takže u rozcestí Seník lze zvolit další pokračování jak a kudy dále. Lze pokračovat směrem na severozápad a obloukem se vrátit do Přelouče. Pak to můžete zkrátit a ze Seníku přes Jankovice to vzít po silnici rovnou do Přelouče, což jsme zvolili my. Projeli jsme předměstí centrum a byli jsme v pohodě opět u nádraží.
Po kliknutí na obrázek si můžete trasu detailně prohlédnout, případně stáhnout do svojí navigace.
Popsaná trasa je dlouhá necelých 40 km. Pokud se týká náročnosti fyzické, tak nic moc. Trasa se lehce pohupuje, žádná dlouhá stoupání ani prudké sjezdy. Pestřejší je náročnost technická. Na trase se setkáte snad se všemi možnými povrchy a profily. Pojedete po silničkách, polních a lesních cestách, ale i po pěšinkách, které místy vyžadují až trialové znalosti. Hurá do kličkvané mezi mlázím a hupky přes kořeny.
Občerstvení je možné snad v každé větší obce. I sem totiž pronikly unifikované asijské samošky, kde mají skoro vše.
Starobylé město, které má ve svém znaku černý rošt (ten je symbolicky k vidění i na první kruhové křižovatce před centrem města). Roku 1261 byla původní osada povýšena na město.
Území o rozloze 42 ha chrání koryto potoku Struhy, kde jsou zachovány břehové porosty a navazující louky a lužní lesy.
Zámek je vystaven ve stylu raného baroka. a vznikl okolo roku 1680 na místě, kde původně stávala středověká vodní tvrz. V současnosti jsou v zámku možné prohlídky ve dvou okruzích.
Dřevěná rozhledna s ocelovým schodištěm uprostřed. Výška celé věže je 14 metrů, výhled je z výšky asi 10 metrů. Vstup je zpoplatněn a má svůj „jízdní řád", tedy provozní dobu..
Stavba vznikla asi po roce 1365 a byla vystavěna vladykou Mikšíkem ze Svojšic. V roce 1995 byla tvrz, respektive její zbytky opraveny do současné podoby. Nutno podotknout, že se jedná o velice pěkný a působivý objekt.
Oblast je chráněná od roku 1991 a má rozlohu 284 km2. Nejvyšší vrchol se jmenuje Vestec a má výšku 668 m n. m.
Partnerem rubriky „Tipy na výlety“ je AUTHOR – česká značka pro horská, silniční a krosová kola s tradicí od roku 1993.