U tohoto výletu se pojede převážně z kopce, a po silnicích, ale také dojde na polní cesty a v závěru i na parádní cyklostezku. Tedy docela pěkný průřez všemi povrchy, jen na technické pasáže a sjezdy nedojde. Ostatně posuďte to sami, nejlépe tak, že si trasu projedete.
Každá voda teče z kopce, tomuto pravidlu se nebrání ani říčka Litavka, podél jejíhož toku povede dnešní výlet.
Začneme lokalizací, kde že výlet začíná. Stačí vyslovit jméno města veleslavného – Příbram a všichni již ví, kam pojedou. Z Prahy se sem dostanete i s kolem vlakem, a to buď s přestupem v Berouně či Zdicích nebo přímým rychlíkem, což je o 20 minut rychlejší.
Ze zástavby města Příbram se k Litavce musíte dostat ven z města, na jeho jihozápadní okraj. Pomůže vám zelená a následně modrá turistická značka.
Vaším prvním cílem je Vysoká Pec, ale jen po jménu. Jde o souseda Příbrami, kde je nejen začátek této trasy, ale i muzeum Bohutínska nebo rozhledna z těžní věže dolu Řimbaba.
Těsně vedle Řimbaby je Vysokopecký rybník, kde se poprvé setkáte s infotabulí naučné stezky díky níž se dozvíte mnoho zajímavostí o zdejší historii.
Vysokopecký rybník, kde začíná NS lesopark Litavka.
Vaše cesta vede dále po značení cyklotrasy číslo 302, která vás dovede do Lhoty. Zde se cyklotrasa 302 štěpí na 302 a 302 A. My jsme si vybrali áčko, tedy terénnější variantu. Čistá cyklotrasa 302 vede po silničkách a po docela velké oklice. Áčko 302 vede podél železniční trati, tedy skoro po rovině, ale po nezpevněné cestě. Místy je lepší jet po poli. Ale dojede se na správné místo, kterým jsou Dominikální Paseky.
Za Trhovými Dušníky se jede souběžně s železniční tratí.
Zde dochází k nejdramatičtějšímu místu výletu. Je totiž potřeba prudce sjet k železniční trati, asi tak 20 metrů. Cyklisto veď kolo nebo co, ale cedule má tentokrát pravdu.
Kousek od Dominikálních Pasek a jejich lehce adrenalinového místa se napojíte na silnici číslo 118 a stále po ní pokračujte dále, společně s říčkou Litavkou. Projedete Jince, po dalších asi 9 km Lochovice a za Libomyšlí odbočíte vpravo. Zde pokračujete po cyklotrase č. 0007, hurá do Berouna. Ale nejprve jsou Zdice, to máte v nohách něco přes 40 km, od kterých se provezete až do Berouna po parádní cyklostezce.
Litavka a cyklostezka před Berounem
Jo a v Berouně pozdravujte medvědy. Jak chlupaté tak i tekuté (tekutého medvěda naleznete v pivovaru kousek od nádraží, chlupaté u Městské hory v Berouně).
Po kliknutí na obrázek si můžete trasu detailně prohlédnout, případně stáhnout do svojí navigace.
Popsaný výlet je dlouhý něco přes 52 km. Náročnost minimální. Kopce pouze „aby se neřeklo". Jediný přírodní, částečně terénní úsek je dlouhý 500 metrů před Škrtikou. Z kola sesednete pouze jednou, to když v Dominikálních Pasekách budete přecházet koleje.
Trasu lze projet na trekovém, natož horském kole, ale i na skládačce. Záleží na míře tolerantnosti drncání po různě velkých – spíše malých kamenech.
Občerstvení je pouze v každém větším sídle. V Podlesí stojí za pozornost místní pivovar, další rodinný pivovar je v Jincích a poslední zcela na konci v Berouně.
Prohlídka města Příbram je úkol na nejméně jeden den. V rámci tohoto výletu se Příbrami opravdu jen dotknete. Hlavní památkou města je poutní místo Svatá hora.
Městys je úzce sepjat s železářskou výrobou, k čemuž se váže i první písemná zmínka z roku 1390. Jde o privilegium Karla IV. Jince jsou městysem od roku 1900. Nyní zde žije asi 2210 obyvatel.
Starobylá obec, ale písemně připomínaná až roku 1318. Uprostřed obce stojí zámek, který je v soukromém držení, ale pořádají se zde různé kulturní akce.
Zdice jsou čtvrtým největším městem v okrese Beroun (4 120 obyvatel). První zmínka je již z roku 1147, na město byly povýšeny až v roce 1994. Ve Zdicích je železniční muzeum Výtopna.
Okresní město Beroun je poprvé připomínáno jako královské roku 1265, ale k osídlení došlo mnohem dříve. K nejvýznamnějším památkám Berouna patří především městské opevnění s bránami, kostel sv. Jakuba a řada měšťanských domů.
Partnerem rubriky „Tipy na výlety“ je AUTHOR – česká značka pro horská, silniční a krosová kola s tradicí od roku 1993.