Tipy na výlety v Praze – Výlet z Prahy za Jizerou

Pokud se řekne Jizera, obvykle se vybaví místa jako Jizerky (myšleno hory), Jablonec, Liberec či hora Smrk, kde tato řeka pramení. Málo kdo si však uvědomí, že Jizera se takřka dotýká i naší metropole, a právě poslední úsek jejího toku nabízí několik tipů na pohodovou vyjížďku.

Cesta k podjezdu pod železnicí na konci Centrálního parku v Kbelích.

Foto: Jiří Juřík

Další fotografie

Soutok Jizery s Labem je od nejbližší stanice metra, kterou je konečná trasy B na Černém Mostě, vzdušnou čarou vzdálen asi 12 km, od hranice metropole je to pak pouhých 7 km. Jenže jak se sem dostat? Do Polabí v blízkosti soutoku vede z Prahy jistě více cest, ale dvě jsou určitě nejzajímavější, nejpohodlnější, ale i nejbezpečnější. Obě mají společný začátek právě u metra Černý Most. A tak následující výlet lze pojmout v duchu, že i cesta může být cíl.

Popis trasy

První varianta: Na kole z Prahy do Pojizeří

Nejprve se musíte dostat z cykloturisticky neatraktivního panelového, betonového a atp. prostředí Černého Mostu. Odtud vás vyvede cyklotrasa cyklotrasa číslo A44. Od metra je třeba se dostat k podjezdu pod ulici Chlumeckou a po ní dojet k ulici Skorkovské. Zde začíná nenápadná, ale značená polní cesta vedoucí do mírného svahu k železničnímu podjezdu. Když se dostanete sem, máte za sebou nejnepříjemnější úsek celého výletu. Nepříjemnost je dlouhá naštěstí jen necelých 400 metrů. Za tratí pojedete ještě kousek po malé pěšince v poli, ale na jejím konci se odbočí vpravo a začne pohoda. Dojedete na okraj Satalic, kde se napojíte na cyklotrasu A263, projedete společně zástavbou a zanedlouho se ponoříte do zelené parády přírodní památky Bažantnice v Satalicích. Zde se zanedlouho připojí naučná stezka Vinořský park a Satalická Bažantnice, na jejíž informačních tabulích se dovíte řadu zajímavostí.

Cesta podél rybníku Velká Obůrka ve Vinoři

Stále společně s cyklotrasou A263 a naučnou stezkou projedete Vinoří až k rybníku Velká Obůrka. Zde musí dojít k vašemu zásadnímu rozhodnutí. Odtud vedou dvě varianty jak jet dále směrem na Jenštejn. Jedna je nudnější, ale jistější, bohužel vede společně s auty po silnici Mladoboleslavské. Druhá varianta prochází společně s červenou a žlutou značkou. Pojedete lesem po malé a úzké pěšince, takřka paralelně s Mladoboleslav­skou. Možná na několika místech raději z kola sesednete, ale doporučujeme tuto terénní variantu.

Před ctěnickým zámkem

V Jenštejně jistě nevynecháte prohlídku zříceniny hradu, na jehož zachovanou věž lze vystoupat a rozhlédnout se. Z Jenštejna pokračujte stále po červené značce k hlavní Pražské a dolů do Cvrčovic a nahoru nad ně. Zde se přidává cyklotrasa 8196, která vás bude doprovázet dále do Popovic (nepoplést s Popovicemi s kozlem, ty jsou jinde).

Následně můžete pokračovat opět dvěma způsoby. Buď stále po cyklotrase 8196 až do Brandýsa nad Labem, nebo můžete jet po neznačené cestě, která vychází vlevo ze středu Popovic a vede okolo malebného Hrušovského rybníku. Tato varianta je příjemnější, ale i navazuje na ulici s velice příhodným jménem Výletní. Mimochodem je zde i restaurace.

Pohodlná cyklostezka podél Labe

Podstatné je, že obě varianty vás dovedou do Brandýsa nad Labem, tedy k městu ležícímu na břehu Labe, čímž se vám otevírá nejen Polabí, ale i Pojizeří, neboť od brandýského zámku jsou to k soutoku Labe – Jizera pouhé čtyři kilometry.

Starobylé= hradby v Nymburku

Jestliže jste dojeli až sem, zdolali jste asi 17 km, převážně po rovině či dokonce z kopce. Radit kam dále snad netřeba. Lze jet vlevo po proudu do Kostelce či Neratovic. Proti proudu vede parádní cyklostezka do Nymburku a dále do Poděbrad. Za pozornost bezesporu stojí kraj na pravém břehu Labe, kde je památná Stará Boleslav, Lysá nad Labem, obec Ostrá s historickou vesnicí Botanicus. Levý břeh si nezadá. Zde je Hrabalovo Kersko, skanzen v Přerově nad Labem. Kdy jste naposledy vystoupali na písečnou dunu? Pak je zde pro vás přírodní památka Písečný přesyp u Píst.

Druhá varianta: Na kole z Prahy do Pojizeří, respektive zpět domů

Následující trasa je vhodnější pro návrat do Prahy, protože stoupání celých 100 metrů rozprostře na několik kilometrů a jede se neustále po zpevněných komunikacích, žádné terénní vložky a navíc zcela mimo automobilový provoz.

Symbol Lázní Toušeň

Vyjíždí se z Lázní Toušeň, kde u ulice Pražské vychází cyklostezka, po které vede cyklotrasa 17 a dále EuroVelo 4, ale i Greenway Jizera (kam se ta Jizera všude nevejde). V naprosté pohodě projedete poli, okolo nového odpočinkového altánku a hurá do Zelenče. Následuje mírný sjezd, prokličkování Horními Počernicemi a společně s cyklotrasou 0035 dojedete zpět na již známý Černý Most.

Po kliknutí na obrázek si můžete trasu detailně prohlédnout, případně stáhnout do svojí navigace.

Délka a náročnost

První trasa Černý Most – Brandýs nad Labem je dlouhá zhruba 17 km a jediný více terénní úsek je po červené z Vinoře k ulici Vinořské před Jenštejnem. Tuto cestu je vhodnější využít pro cestu z Prahy.

Druhá, řekněme návratová cesta z Lázní Toušeň měří 14 km a je naprosto bezproblémově sjízdná, protože celá vede po cestách se zpevněným povrchem, případně po komunikacích s minimálním automobilovým provozem.

Co projedete mezi tím je na vás. Nicméně spojnice obou variant po břehu Labe, tedy Brandýs – Toušeň, je dlouhá asi tři a půl kilometru a vede po cyklostezce.

Praktické na cestu

Do plánování výletu lze začlenit i vlak. Vhodná železniční zastávka je například v Horních Počernicích a na stejné trati v Zelenči, dále v Satalicích. Pro cestu od Labe nebo Jizery pak můžete využít nádraží například v Čelákovicích nebo v Lysé nad Labem.

Zajímavosti na trase Černý Most – Brandýs nad Labem

Kostel Povýšení sv. Kříže

Původně románský kostel ve Vinoři je z poloviny 12. století, z kterého se zachovalo zdivo věže s fragmenty oken. V 1. polovině 18. století byl kostel barokně přestavěn. Opodál stojící fara se v roce 1948 stala centrem protikomunistického odboje, v té době zde sídlili Salesiání Dona Bosca.

Kaple sv. Anny

Kaple v Satalicích byla vybudována v roce 1730 podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Původně tato kaple zakončovala barokní krajinný koncept začínající zámkem a kostelem Povýšení sv. Kříže ve Vinoři.

PP Bažantnice v Satalicích

Přírodní památka o rozloze 15,18 ha vyhlášená roku 1951. Je zde chráněno zachování listnatého lesa, zejména starých stromů, jako biotopu vzácných druhů hmyzu. V návaznosti na Vinořský park, s nímž byla bažantnice spojena alejemi, jde o krajinářsky cenné území.

PR Vinořský park

Přírodní rezervace o rozloze 34,07 ha vyhlášená roku 1982. Původně se jednalo o zámecký park. Společně s Bažantnicí v Satalicích jde o krajinářsky cenné území. Útočiště mnoha druhů rostlin a živočichů. Na vyvýšeném ostrohu nad pískovcovými skalami jsou pozůstatky prehistorického osídlení, jde o slovanské hradiště s valy.

Jenštejn

Hrad založen v polovině 14. století a roku 1380 přestavěn pro arcibiskupa Jana z Jenštejna. Hrad byl opuštěn koncem 17. století a následně obyvateli rozebrán na stavební materiál. Zachována válcová věž vysoká 22 metrů. Po roce 1975 byla věž opravena, je v ní muzejní expozice a z vrcholku pěkný výhled.

Brandýs nad Labem

Společně se Starou Boleslaví tvoří od roku 1960 dvojměstí. Město vzniklo z původní trhové osady při labském mostě, která se již v první polovině 14. stol stala městečkem. Renesanční zámek z r. 1565, původně hrad z r. 1300. K dalším památkám patří kostel Obrácení sv. Pavla, kostel sv. Petra, kostelík sv. Vavřince. Renesanční katovna se sgrafity, je zde expozice Polabí a síň útrpného práva.

Zajímavosti na trase Černý Most – Lázně Toušeň

Chvaly

Místo je poprvé připomínáno roku 1130 v listině knížete Soběslava. Tvrz připomínána k roku 1428, dodnes se z ní dochovaly klíčové střílny. Tvrz roku 1734 vyhořela a byla přestavěna na zámek. V roce 1993 připadl zdevastovaný objekt hl. městu.

Lázně Toušeň

V roce 1868 lázně založil pan Jan Králík a jako hlavní procedura se zde od roku 1899 uplatňují koupele ve vlastní sirnoželezité slatině. V lázních nechybí kolonáda, v okolí pak lesy zaručující čisté ovzduší, případně i houby.

Skanzen v Přerově nad Labem

Nebo také Polabské národopisné muzeum je nejstarší český skanzen lidové architektury, byl založen okolo roku 1900. Na rozloze dvou hektarů je umístěno na 30 objektů, v některých jsou umístěny tematické výstavy, mapující život v Polabí.

PP Písečný přesyp u Píst

Přírodní památka chránící, odborně řečeno: otevřené trávníky kontinentálních dun, kde rostou zvláště chráněné druhy rostlin a žijí živočiši vázaní na prostředí vátých písků.

Partnerem seriálu „Tipy na výlety v Praze“ je AUTHOR – česká značka pro horská, silniční a krosová kola s tradicí od roku 1993.

Seriál „Tipy na výlety v Praze“

• Pražské hřebenovky aneb vyhlídky nad Vltavou
• Po jižním okraji Prahy na Točnou
• Lehce naučný výlet po východním okraji Prahy
• Cesta za historií po severním okraji Prahy
• Výlet z Prahy za Jizerou
  

Fotogalerie