1000 km Tibetem na kole (3.) – Stoupání k Everestu a návrat do Nepálu

Osmý den nás čeká výškový rekord v podobě sedla Lhakpa La s nadmořskou výškou 5 250 m. Vyrážíme opět brzy, ještě než do tábora zasvítí slunce, takže nohy a ruce rozmrzají až cestou na sluncem zalitých částech cesty.

Lhakpa La (5 250 m n.m.)

Foto: Karel Umlauf

Další fotografie

Předjíždíme čínského cyklistu, který na rozdíl od nás putuje „na těžko“. Silnice vytrvale stoupá a kyslíku ubývá. Ke konci se už silnice jen kroutí ze strany na stranu a vršek průsmyku se zdá nekonečně daleko. Kvůli kašli – následek dýchání pusou v důsledku nosu ucpaného krvácením – se mi špatně dýchá, a tak výjimečně přenechávám tuto horskou prémii dánskému maratonci Torbenovi a dorážím pár minut po něm. V této výšce je už poměrně citelná zima, tak rychle teplý džus z doprovodného auta, na sebe goretexy, udělat fotku a hurá dolů. Celkem významnou motivací je vidina studeného piva a teplé sprchy v hotelu ve městě Xegar, kde končí dnešní etapa. Kvůli mnoha zastávkám na jídlo a hlavně na focení dorážíme do města nastejno s čínským cyklistou.

Devátá etapa je víceméně po rovině a vede do tábora 10 km za městečkem Tingri. Bohužel v rovinatém závěru etapy se rozfouká tak silný protivítr, že by snad i bylo lepší jet do kopce. Tingri je vlastně jen jedna ulice procházející středem města lemovaná obchody a restauracemi. Je znát, že Tingri je významným obchodním místem pro Tibeťany z vesniček rozesetých po širokém okolí. Dostane se tu vše potřebné, včetně solárních vařičů vody. Vypadají sice na první pohled jako amatérsky vyráběné satelitní antény, ale fungují spolehlivě a zdarma.

Tingri je hlavní výchozí bod pro cesty k Everestu a Cho Oyu. A také je podle průměrných teplot nejchladnějším místem na naší trase, což se potvrdí hned následující noc, kdy teplota i ve stanech klesá pod –5C.

Ráno nakládáme kola na náklaďák, sebe do mikrobusu a přesouváme se po nezpevněných cestách a přes brody k Everestu do vesnice Rongbuk. Dorážíme pozdě odpoledne a tak rychle skládáme omlácená kola a zdoláváme necelých 20 km po rozbité nezpevněné cestě do základního tábora Everestu ve výšce 5 100 m n.m. Dál to už na kolech opravdu nejde a tak nastávají fotografické orgie, kdy se nemůžeme nasytit úžasnými pohledy na nejvyšší horu planety na pozadí šmolkově modré oblohy a zalité sluncem. Přespáváme v prosté ubytovně bez tekoucí vody, nazývané přesto hrdě Rong Bu Hotel. Inu na dohled od Everestu platí jiná měřítka.

Ráno navštěvujeme malý, ale krásný klášter Rongbuk. Je to prý nejvýše položený klášter na světě, ve výšce těsně nad 5 000 m n.m. Určitě však jediný s takovým výhledem na Everest.

Část skupiny se rozhoduje k návratu po vlastní ose. Dílem je rozhodnutí motivováno zoufalým stavem kol po celodenním natřásání a otloukání na korbě náklaďáku, na což si některé karbonové rámy odnesou nepěknou vzpomínku v podobě proraženin, k nelíčenému zoufalství majitelů kol. Já mám na kole jen odřenou vidlici a utržený kabel od počítače, nic vážného. Opět se ukazuje správnost volby relativně levného a hlavně odolného a jednoduchého kola do těchto podmínek. Já sám vystupuji z náklaďáku a pokračuji na kole po cestě typu „vlnitý plech“ zhruba v polovině zpáteční cesty u sedla Lamna La, když náklaďák zůstává stát na cestě zablokované dvěma landcruisery po čelní srážce.

Systém jízdy v nepřehledných zatáčkách velí řidiči zatroubit před vjezdem do zatáčky, aby byl varován případný řidič v protisměru. Pak zavřít oči, odříkat modlitbu a jet… Slabé místo tohoto systému je ovšem zřejmě v situaci, kdy zatroubí oba řidiči zároveň, a tudíž se navzájem neslyší. Za těch 1000 km po Tibetu jsme naštěstí byli svědky pouze této jediné, navíc drobné nehody. Bylo to navíc v celkem malé rychlosti, takže obě auta zůstala po drobných opravách provozuschopná, jen se škodami na plechu a světlech. K vidění ovšem jsou i vraky aut hluboko v roklích. Zřejmě případy, kdy byla použita nesprávná modlitba. V zásadě se však dá říci, že v Tibetu se jezdí celkem pomalu a provoz je ještě řidší než už tak řídký vzduch, takže cyklista se na tibetských silnicích nemusí cítit v ohrožení.

Nocujeme v táboře za Tingri opět na stejném místě jako předevčírem. Před námi je dvojice pětitisícových sedel Lalung a Thang La. Abychom nemuseli kempovat ve velké výšce mezi sedly, přijímá se rozhodnutí přesunout se jen 60 km před sedla a pak je obě překonat během jednoho dne. Krátkou etapu končíme brzy po obědě a využíváme čas k odpočinku na slunci, sušení spacáků a oblečení. A i když je to náš tábor v nejvyšší výšce (4 600 m), nepatří k nejchladnějším.

Sedlo Lalung není samo o sobě nijak zajímavé, ale otevírá se tu krásný výhled na vrchol osmitisícovky Shishapangma. Pak krátký sjezd mezi sedla a konečně stoupání na poslední pětitisícové sedlo Thang La.

Od teď už to půjde jen dolů, celkem je před námi až do nepálské nížiny sjezd 4 500 m! Pro začátek sjíždíme jen 900 m a kempujeme ve výšce 4 250 m n.m. Jelikož již nejsme v tibetském srážkovém stínu Himaláje, ale na straně přivrácené k Nepálu, odpoledne se nám prvně zatahuje doposud modrá obloha a sněhová bouře během několika minut zasypává tábor i kola sněhem.

Čtrnáctý den začíná ještě mrazivě, ale je před námi sjezd 2000 výškových metrů, během kterých se ze zasněžených kopců přesuneme do mírného klimatického pásu s bujnou vegetací. Na oběd dorážíme do hraničního města Zhangmu, kde v hotýlku čekáme do druhého dne na vyřízení hraničních formalit.

Brzy ráno jsme i s koly ve frontě pěších turistů čekajících na otevření hraničního přechodu do Nepálu. Hranici tvoří řeka, přes kterou vede hraniční most. Na Nepálské straně je naprostý chaos a místo pasové kontroly si dáváme čaj.

Čínská asfaltka mizí a na dlouhou dobu ji střídá bláto, prach a kamení. Tady mám jediný defekt za celou dobu, trn v zadním kole.

Sjíždíme údolím podél řeky postupně až do údolí pouhých 500 m n.m. , odkud začíná poslední stoupání, celkem 1100 m v kuse do města Dulikhel. Stoupání je značně znepříjemněno silným provozem, hlavně náklaďáky a autobusy se starými neseřízenými naftovými motory zahalují cyklisty oblaky černého kouře. Poslední ze skupiny dojíždí až za tmy, ale odměnou všem je ubytování v krásném horském hotelu s luxusní večeří a ráno s neuvěřitelnými výhledy na pohoří Himaláje přímo z postele.

Poslední den a zbývajících 30 km do Kathmandu už jedeme náklaďákem, neboť provoz je s každým kilometrem hustší a cestou není už nic zajímavého k vidění.

Souhrn:

1. den: 85 km víceméně po rovině, nastoupané převýšení 200 m, tábor ve stejné výšce jako Lhasa, 3 600 m.

2. den: Překonání prvního sedla Khamba La ve výšce  4 800 m, nastoupané převýšení 1 340 m, 75 km a 5:30 h jízdy, kemp ve výšce 4 400 m.

3. den: Jen 46 km a převýšení 600 m, první sedlo těsně nad 5 000 m – sedlo Karo La, kemp ve výšce 4 560 m, celkem 3 h jízdy.

4. den: Odpočinkový den, jen 62 km, 2:30 h jízdy, nastoupáno 370 m, sedlo Simi La 4 330 m, hotel ve měste Gyantse ve výšce 4 000 m.

5. den: 97 km, 3:46 h, nastoupáno jen 100 m, hotel ve městě Shigatse ve výšce 3 800 m.

6. den: Nejdelší den, 101 km, 5:50 h, nastoupáno 750 m, sedlo Tra La 4 000 m, kemp ve výšce 4 200 m.

7. den: 64 km, 3:05 h, nastoupáno 500 m, sedlo Yulong La 4 520 m,  kemp 4 100 m.

8. den: 78 km, 5:08 h, nastoupáno 1 222 m, nejvyšší sedlo Lhakpa La 5 220 m, hotel ve městě Xegar 4 360 m.

9. den: 76 km, 3:30 h, nastoupáno 330 m,  kemp 10 km za Tingri ve výšce 4 365 m, v závěru cesty silný protivítr. 

10. den: Přesun autem do Rongbuk, 5 000 m, na kole do basecamp Everest 5 200 m, 16,5km, 200 m převýšení.

11. den: Část cesty z Rongbuk do sedla Lamna La autem, pak 42 km do kempu u Tingri, velmi špatná prašná cesta typu „vlnitý plech“.

12. den: Přesun před sedla Lalung a Thang, 59 km, 2:53 h, nastoupáno 375 m, nejvyšší kemp 4 600 m.

13. den: Přes sedla Lalung 4 990 m a Thang 5 120 m, 59 km, 3:24 h, převýšení 750 m, sjezd 900 m za silného protivětru, kemp 4 250 m, sněžná bouře.

14. den: Sjezd 2000 m dolů, ze 4 200 do 2 200 m, hotel v hraničním městě Dzang Mu, 62 km, 2:13 h, převýšení 300 m.

15. den: 99 km, 5:23 h, největší převýšení 1 700 m, luxusní horský hotel ve výšce 1 600 m ve městě Dhulikhel.

16. den: Autem 30 km přesun do Kathmandu.

Celkem: 1 030 km, 51:40 hod jízdy, celkové nastoupané převýšení 8 750 m.

Seriál „1000 km Tibetem na kole“

(1.) – Příjezd do Lhasy
(2.) – První dny na střeše světa
(3.) – Stoupání k Everestu a návrat do Nepálu

Fotogalerie