Pražská kotlina má pro cyklisty své pro i proti. Záleží na tom, jakým způsobem své kolo využíváte. Pro dopravní cyklistiku může být kopcovitost metropole vnímána jako nevýhoda. Naopak sportovněji zaměření cyklisté si užívají stoupání a sjezdů, zkrátka pestrosti terénu v okolí Prahy, ale i přímo v ní. Právě pro tuto skupinu jezdců je určen následující výlet, při kterém dojde jak na ryze terénní úseky, tak na čistě městskou cyklistiku po městských i přírodních cyklostezkách.
Odstartovat výlet po pražských vyhlídkách můžete stylově pražsky, a to tím, že s kolem nastoupíte do metra, které za vás překoná první stoupání ke stanici Radlická. Další cesta vede sice ještě do kopce, například ulicí Výmolovou, ale je to již jen kousek. Prvním cílem je modrá a zdálky viditelná vodárenská věž Děvín, která stojí na vrcholku vrcholové plošiny známé též jako Na rovinách. Z několika míst je odsud opravdu nečekaný výhled na Prahu.
Následuje jízda po mlatové pěšince podél pole a lesa, tedy po jižním okraji Děvína. Zanedlouho dojedete k asfaltce, která vede vlevo dolů do Prokopského údolí. Vy jeďte mírně vpravo, ale záhy odbočte vlevo do lesa po malé pěšince, která stále sleduje jižní hranu srázu do údolí. Zanedlouho dojedete k oplocení vojenského objektu (budete jej mít po levé straně). Za plotem je bývalý lom, který odtěžil původní kostelík a jeskyni, kde poustevničil sv. Prokop. Z lesa vyjedete na otevřenou plochu, zde bývalo Butovické hradiště. Zleva se přidá žlutá turistická značka, kterou sledujte dále. Obloukem objedete areál hradiště. Cestou se vám naskytnou další pěkné výhledy, jeden na Barrandov, druhý na další sídliště Velká Ohrada. Žlutá značka vás dovede ke hřbitovu, kde odbočte vlevo do Butovic, kterými projedete ulicemi Butovickou a Pod Vidoulí, ale to jste již v Jinonicích.
Další cesta vede v protisměru, tedy raději po chodníku ulicí Na Pomezí. Na jejím konci můžete udělat odbočku k první rozhledně na trase tohoto výletu. Naleznete ji v lesoparku Cibulka a vede k ní ulice Naskové a U Lesíka. Od rozhledny se na původní trasu vrátíte přes železniční most a od něj po pěšince podél oplocení. Zanedlouho dojedete k široké lesní cestě s asfaltovým povrchem, po které pokračujte vpravo k velké světelné křižovatce s ulicí Bucharovou, kterou kolmo překonejte. Zde se napojíte na cyklotrasu A (Praha – JZM) a z ní vpravo z kopce ulicí V Borovičkách a 5. máje, po kterých prudce sjedete k rušné Plzeňské, kterou přejeďte na opačnou stranu. Zde začíná klidná komunikace vedoucí do Řep, která se po chvilce změní na cyklostezku. Tento úsek představuje jedno ze dvou větších stoupání na celé trase. Na vrcholku stoupání si můžete vyzkoušet své jezdecké umění na zdejší BMX dráze.
Další cesta vede přímo na západ, přes Karlovarskou a rovnou k Bílé hoře a zdejší mohyle, odkud je další pěkný výhled. Následně se musíte proklikatit vilovou zástavbou ke zdi okolo přírodní památky Obora Hvězda, podél které vede pohodlná cyklostezka. Projížďka samotnou oborou je další příležitostí, jak si výlet zpestřit. Od zdi odbočte přes louku doprava k Bělohorské, směrem ke komerční zástavbě. Zde je podchod a podjezd, na který navazuje cyklostezka, která vede do tunelu pro cyklisty a chodce pod ul. Kukulovou a následně pokračuje do oblíbeného areálu Ladronka. Zde se nabízí jednak možnost k občerstvení, ale i další výhledy na místa, kudy jste před chvilkou jeli. Následuje sjezd k bývalému Strahovkému stadionu s dalším výhledem. A jede se dále, k nejslavnější naší rozhledně na Petříně, kudy vede cyklotrasa A32.
Bohužel od Pohořelce musíte společně s auty po ul. Keplerově, protože původní bezpečná cesta je dočasně přerušená výstavbou tunelu Blanka. Na původní cyklotrasu se napojíte v ul. Jelení. Na Pohořelci můžete udělat zajímavou odbočku k Hradčanskému náměstí, odkud je snad nejoblíbenější výhled na Malou Stranu a Staré Město.
Společně s cyklotrasou A15, BŘ-LE minete Belvedér a vjedete do Chotkových sadů a následně přes mostek na Letnou. Zde je známý výhled od „Stalina“ čili od Stroje času (metronomu).
V tomto místě může váš výlet skončit, stačí sjet dolů ke stanici metra Vltavská nebo dolů k Vltavě na páteřní cyklotrasy A1 a A2. Další variantu nabízí cesta po opačném břehu Vltavy.
Z Letné pokračujte po trase A165 ulicí Oveneckou, kde je vyznačen speciální pruh pro cyklisty, ten končí u hranice Stromovky, kterou celou projedete a přes Císařský ostrov dojedete do Troje. Zde po cyklotrase A273 poměrně prudce vystoupáte po panelové cestě (výzva pro vrchaře) k sídlišti Bohnice. Cestou vás bude doprovázet zelená značka, která vede k pozoruhodné Velké skále, odkud je pěkná vyhlídka na město. Společně se zelenou dojedete k další BMX dráze, tak můžete porovnávat. Zelená značka vede skrz Čimický háj a následně do Ďáblického háje, kde se napojte na žlutou značku. Bohužel na mnoha mapách uváděná rozhledna Ládví je ve skutečnosti nepřístupná geodetická věž, nicméně výhled z ní by byl jistě skvělý. Žlutá vás pohodlně dovede k hvězdárně Ďáblice, odkud se konečně můžete rozhlédnout, a to nejen po hvězdách. Cesta k nejbližší stanici metra Ládví vede po okraji lesa, kudy vede malá pěšinka a následně dolů skrz sídliště Ďáblice kudy po ul. Burešově až k metru vede cyklotrasa A283.
Po kliknutí na obrázek si můžete trasu detailně prohlédnout, případně stáhnout do svojí navigace.
Obě dvě části výletu vedou po nejrůznějších druzích cest, dojde i na terénní úseky, proto se na cestu vydejte na horském kole.
Úsek od začátku v Radlicích ke stanici metra Vltavská je dlouhý lehce přes 30 km. Část z Letné k metru Ládví pak ujedete dalších 14 km.
Na tento výlet, který kombinuje ryze městskou cyklistiku s projížďkou přírodou je dobré se vybavit mapou, protože orientace je náročnější. Některé úseky nejsou značené a hrozí mírné bloudění. V některých místech jsou jednosměrky, proto raději veďte kolo po chodníku.
Na této trase potkáte tolik zajímavostí jak přírodního, tak technického a především kulturního rázu, že jejich popis by vydal na samotného průvodce. Navíc v několika úsecích (především v oblasti Děvína a Butovického hradiště a ve Hvězdě) se setkáte s infotabulemi naučné stezky, kde se dovíte vše potřebné. Přesto uvedeme alespoň některé pozoruhodnosti na trase.
Nejvyšší bod plošiny mezi Radlicemi a Prokopským údolím, výška kóty je 310 m n.m. K tomuto místu se váže pověst o Dívčí válce, údajně zde stával hrad bojovnic Šárky. Skutečně zde stával hrad, který vznikl před rokem 1338. Jeho další osudy nejsou však známé. Na počátku 16. století sloužily zbytky hradu jako cvičný terč pro zkoušení děl a dodnes se z hradu nic nezachovalo.
Patří k nejstarším osadám na území dnešní Prahy. Poblíž kostela sv. Vavřince jsou valy hradiště z 8. až 10. století. První písemná zmínka o Butovicích je z roku 1088.
Věž v podobě romantické zříceniny hradní věže vznikla při úpravách parku v letech 1815 až 1822. Rozhledna je volně přístupná a výhled je na okolní lesy a směrem na údolí Motola.
Původně hospodářský dvůr připomínaný již ve 14. století. V roce 1815 usedlost kupuje pasovský biskup Leopold Leonard Thun z Hohensteinu a začne v následujících letech formovat okolní krajinu na anglický park. Vznikla řada romantických staveb, z nichž se některé dochovaly dodnes. Bohužel jak samotná usedlost, tak například čínský pavilon jsou opuštěné a chátrají. Jedině samotný potok Cibulka prodělal revitalizaci.
Chráněno od roku 1988. Výměra 84,15 ha. Historická obora – park se smíšeným porostem. Původně královská obora. Je renesančního původu, vznikla po roce 1534 a rozkládá se v nadmořské výšce 320–370 metrů, má rozlohu 84 ha. V oboře roste převážně buk lesní, dále dub letní i zimní, habr obecný, javor mléčný a javor horský neboli klen. U zdi obory, v místě zvaném Světlička, vyvrcholila 8. 11. 1620 bitva na Bílé hoře.
Oblíbené místo in-line jezdců. Původní usedlost je ze 17. století, kdy zde byl zájezdní hostinec.
Údajně rozlohou největší stadion na světě. Má plochu necelých 63 000 m2, rozměry 310×202 metrů a začal vznikat v roce 1926, dále se budovalo v letech 1948 a 1975, kdy vznikla současná podoba stadionu
Menší sestra Eiffelovy rozhledny v Paříži. Stavba trvala pouhé čtyři měsíce a proběhla v roce 1891. V suterénu rozhledny je výstava věnovaná českému géniovi Járovi Cimrmanovi.
Nebo také zvaný letohrádek královny Anny, postavený v letech 1537 až 1565 ve stylu italské renesance.
Partnerem seriálu „Tipy na výlety v Praze“ je AUTHOR – česká značka pro horská, silniční a krosová kola s tradicí od roku 1993.