Nejen cyklisté, ale rovněž pěší a možná i in-line bruslaři se v sobotu 12. dubna 2014 konečně dočkali zprovoznění podvěšené lávky pod Radotínským mostem, což je oficiální pojmenování pro dvojici mostů přes údolí Vltavy a Berounky. Neoficiální označení pak zní například Lahovická estakáda či most. V každém případě se jedná o součást velmi plíživě budovaného Pražského okruhu.
Vlastní stavba dvou silničních mostů, které na sebe plynule navazují, byla započata v roce 2006 a dokončena roku 2010, kdy 20. září byla stavba zprovozněna. Od této doby pod oběma mosty nad oběma řekami, visely modré ocelové lávky určené pro cyklistický a pěší provoz. Ovšem osud obou lávek se značně lišil. Zatímco přes Berounku se již několik let jezdilo a jezdí, lávka nad Vltavou roky vedla odnikud nikam, protože na obou koncích chyběly nájezdy. Důvody byly pro naší republiku vcelku typické – nevyřešené majetkové vztahy pozemků, kde by měly rampy stát. Že by tentokrát opravdu nešlo o nedostávající se peníze, to se ani nechce věřit. Nicméně, v druhé polovině loňského roku se začalo pracovat, a to poměrně rychle, takže cyklisté mohou již využívat novou spojnici mezi páteřními cyklotrasami A1 a A2, tedy mezi pravým břehem Vltavy a levým Berounky, které po lávkách nově spojuje cyklotrasa číslo A102.
Lávka na podzim 2013, tedy v době výstavby nájezdových ramp
Přestože po konstrukční stránce nelze cyklolávce mnoho vytknout, je zde pár věcí, které cyklisté na slavnostním otevření komentovali. Především šlo o zpomalovací zábrany umístěné na obou nájezdových rampách. První výtku, že se tudy neprojede s vozíkem, se velmi rychle podařilo v praxi vyvrátit. Při vzdálenosti zábran 2,5 metrů od sebe, mezi nimi při troše opatrnosti projede kolo i se širším vozíkem pro dvě děti. Co však volá po okamžitém řešení je nejasná situace týkající se přednosti. Pokud se v protisměru potkají dva cyklisté, který má přednost? Volání bylo vyslyšeno a co nejdříve bude doplněno patřičné značení. Přednost by měl mít cyklista jedoucí do kopce, klesající musí přibrzdit. Zajímavé je, že u lávky přes Berounku tyto zábrany nejsou vůbec, přitom sklon ramp je srovnatelný. Navíc zde kdosi zlikvidoval sloupek, zabraňující vjezd autům a podle stop se tudy kdosi prohání na čtyřkolce. Evidentně dobrá zkratka.
Les tolik diskutovaných zábran
Další diskusi pak způsobily průhledné rošty, tvořící povrch ramp i samotných mostů. Při pohledu vpřed se jeví jako kompaktní, ale podíváte li se kolmo dolů, jedete vlastně po síti dost vysoko nad terénem. Tento pohled může lidem majícím strach z výšek způsobovat problémy a závratě. Nicméně volba těchto prefabrikovaných roštů značně snížila cenu stavby, ale také zimní údržby. I zde je oproti mostu přes Berounku rozdíl, tady se jezdí po plném povrchu.
Průhled lávkou na cyklotrasu A2
Jistě bude zajímavá jízda po lávce za tmy, protože celá konstrukce je osazena skrytým, tedy nepřímým osvětlením ukrytým ve sloupcích zábradlí.
Na závěr dvě malé obavy. Jednak se zde, hlavně mezi zábranami, musí cyklisté naučit jezdit, tedy dávat si přednost, což jistě usnadní co nejrychleji doplněné značení. Pak je zde ještě jisté nebezpečí, aby se do konstrukce nezakousli zloději kovů, rošty drží jen několik šroubů.