Je to chvilička. Zlomek vteřiny, kdy si uvědomíte, že už to nejde ustát. Prudký příliv adrenalinu, šok a už se sbíráte ze země. I takhle vypadá střet s automobilem. (Aktualizace 28. 2. 2011)
Pokud máte štěstí, zjistíte po ohledání sebe jenom odřeniny a šrámy. Viditelně nemáte nic zlomeného, hlava je celá. Co dál?
Určitě se dostaví šok. Když mě ve Švédsku srazila vlastní vinou jedna řidička, začala jsem jako první věc zkoumat její auto a omlouvat se za škrábance v laku. Zhluboka dýchejte, napijte se a snažte se posbírat zdravý rozum. Podle statistik nejčastěji pády z kola odnese hlava a také ruce, hlavně lokty. Začněte tedy odshora.
Uvědomte si, na čí straně byla vina. Pokud řidič zastavil, zkuste se s ním dohodnout.
I když byla chyba zjevně na straně řidiče, možná se vám příčí volat policii. Udělejte to. Tady je zkušenost jednoho z našich čtenářů:
„..řidička mně, jakožto protijedoucímu vozidlu nedala přednost při odbočování doleva. Já byl nucen nejenže změnit rychlost, ale směr své jízdy…přes kapotu její Felicie. Řidička souhlasila s náhradou mé škody (poškozená přilba, kalhoty, kolo) z jejího povinného ručení. Na pojišťovnu se však ne a ne dostavit a když už se konečně po třech dnech téměř doprošování na pojišťovnu dostavila, uvedla do spisu, že stála a já jsem naboural jí.“
Poučení je jasné – budete-li mít štěstí v neštěstí a po nehodě vstanete, nebudete mít nic zlomeného a škoda bude „jen“ na vašem miláčkovi, případně přilbě či oblečení, přesto IHNED volejte policii a nehodu nahlašte. Druhý den už je pozdě a i když viník slibuje náhradu a pojišťovna by v zásadě nebyla proti, druhý den tomu může být jinak.
Dlouhé čekání na policii je opravdu pádný argument proč ji nevolat. Pokud ale uvedete, že se necítíte být v pořádku, policie sama si při podezření na vnitřní zranění vyžádá okamžitou lékařskou pomoc a i očekávání příjezdu Policie se jaksi mnohonásobně zkrátí ;-) Když se potom prokáže, že nemáte žádné závažné poranění, je to jedině dobře.
Cyklobajka – nenechte se zabít, ani následně otrávit