Na vlnách - střípky z expedice El Gafla

Zatímco nad Čechami krouží první sněhové vločky, okolí Barcelony cyklistům přeje. Před třemi měsíci se na cestu do Maroka vydala rodina se čtyřmi dětmi. Zprávy z expedice El Gafla dorážely postupně z Rakouska, Itálie, Francie a naposledy i Španělska.

Foto: Aleš Ali Podivínský

Další fotografie

El Gafla znamená v arabštině karavana. Jedna vyrazila počátkem září přes Rakousko, Švýcarsko, Francii a Španělsko až do Maroka. „Teď nás dělí asi 65 km od Barcelony a máme se fajn,“ napsali nám rodiče Aleš a Katka. A připojili fejeton z cesty:

Když dojedete na kole k moři, je to úžasný zážitek. Po tolika dnech pachtění se křivolakým terénem ve směru horizontálním i svislém je před vámi nedozírná hladina, šumění vody a klid. Noříte se do prudkých vln a říkáte si, tak teď po pobřeží to bude pohoda. Po rovince to krásně pošlape. Ale chyba lávky! To jen na první pohled se zdá, že přímořské cesty a bulváry nemohou být jinde než dva tři metry nad mořem. A hele, tady se postavila do cesty skála. A tady řeka. Tady se musíme vyhnout železnici. A už frčíte nahoru a dolů, nahoru a dolů jako na vlnách. Někde metrů jen pár a jinde třeba stovku. Také při pohledu shora uvidíte vlny a za každým zálivem čeká nový, minimálně stejně rozlehlý jako ten předchozí. Napadne vás: nebylo by to rovně rychlejší, kratší a jednodušší? Zaručeně bylo. Ale bavilo by vás to? Vždyt to je přeci důvod vaší cesty. To, že za každým jejím „zálivem“ čeká něco nového, předem netušeného.

Jako na vlnách je také proměnlivá kvalita pobřežní cesty. Užijete si nádherné vonící cyklostezky s odpočívadly v parkové úpravě. Je jich tu poměrně dost a nové rychle vznikají. Na druhou stranu vás ale neminou ani méně příjemné, prašné a hlučné kousky, kdy se budete hnát proudem aut, lidí, tunelů, měst, bez možnosti odpočinku, protože cesty jsou tak úzké, že v takovém provozu se zastavit skutečně nedá.

A na závěr: na vlnách, doslova a do písmene, jsme se ocitli na rozlehlém parkovišti před aquaparkem, který nám přichystal zábavnou noční atrakci. Po pár dnech jízdy ve větru a dešti jsme v rychlosti stavěli stan v úkrytu za keři. Kontrolujeme stav vybavení a kupodivu, vše zůstalo poměrně suché. Vaříme a po náročném dni brzy usínáme. Nad ránem nás budí rozrušené hlasy dětí. Zprvu to vypadalo, že jen Daník vylil vodu z lahve. Rozsvěcím čelovku a snažím se zjistit, co se děje. Vody je nějak moc. Tři čtvrtiny stanu se kolébají jak na houpačce. Parkoviště se ve vytrvalém dešti proměnilo ve slušný rybník. Vyháníme kluky bosky ven a přetahujeme stan i se vším uvnitř na asfaltovou cestu na okraji. Pak ještě Aleš loví odplouvajíci boty, ešusy a oblečení, „bezpečně“ uložené na nafouknutých loďácích. Soukáme se do nacucaných spacáků a ještě dospáváme zpřetrhané sny. Matějovi se prý zrovna zdálo, jak plujeme společně na ostrov. Na vlnách.

Expedice El Gafla – to jsou rodiče Katka a Aleš a čtyři kluci ve věku od dvou do jedenácti let. A také dva tandemy a dva přívěsné vozíky. Prostě karavana – arabsky El Gafla.

Fotky a aktuální zprávy z cesty:

www.livepla.net/ces­ty_maroko.php

Fotogalerie