Obrovský úspěch pařížského systému pouličních půjčoven kol Vélib je
již všeobecně znám. Méně je známo, že neméně hustou síť půjčoven má od
loňska i Barcelona. Londýn, Peking, Tel Aviv a další se ji chystají
zavést v nejbližsí budoucnosti.
Britský deník The Guardian píše, že Paříž se zbláznila do bicyklů, New York Times považují starostu Bertnarda Delanoe v příštích volbách za neporazitelného a španělšký list El País i americký Washington Post referují, že Vélib ve francouzské metropoli revolučně mění dopravu. V tom všem by se dalo snadno přehlédnout, že Paříž není jediným městem, které systém automatických půjčoven loni zavedlo.
Barcelona v roce 2007 spustila systém Bicing. 3000 červenobílých kol, které byly loni v ulicích přímořského města instalovány se setkalo s přivítáním, které nezůstává za tím francouzským v ničem pozadu. Vedení města počítalo, že za první rok se k užívání kol zaregistruje 40 000 lidí, ale již po prvním půl roce měli 90 000. Proto se i Barcelona rozhodla kapacitu systému letos zdvojnásobit.
Filosofie španělškého systému provozovaného firmou Clear Channel je podobná jako u francouzského Vélibu od JCDecaux. Uživatelé se registrují za roční poplatek 24 euro, na libovolném stanovišti ve městě si vypůjčí bicykl a na libovolném jiném místě jej vrátí. První půl hodina je zdarma, další tři půlhodiny za 0,30 euro a při překročení dvou hodin se dále účtuje pokuta 3 euro/hodina. Píše o tom TreeHugger i Wikipedia.
Oba systémy bedlivě sleduje administrativa Londýna. Ken Livingston, který bude letos již potřetí kandidovat na post primátora britské metropole, před dvěma týdny oznámil, že plánuje obrovské investice do cyklistické dopravy. A jednou z hlavních položek mají být pouliční půjčovny kol. Podle Evening Standard by Livingston chtěl vyhradit pro cyklistickou infrastrukturu na období deseti let 500 milionů liber. To jsou zhruba 2 miliardy korun ročně. Pro srovnání, Praha investuje ročně do cyklistiky řádově 30 milionů. Více informací také na StreetsBlog: London Announces million dolar bike plan.
Podle německého Der Spiegel plánuje letos systém automatických půjčoven i několik dalších metropolí. Spiegel uvádí svůj článek snad až příliš optimisticky: ,,Zajímá se o to Chicago a taky Moskva. V Ženevě a Sydney probíhají jednání a primátor Londýna už volal dvakrát. Všechny oči se soustřeďují na Paříž.'' Peking oznámil síť 50 000 bicyklů, která by měla být funkční již pro letošní Olympijské hry.
Menší systémy půjčoven kol již delší dobu fungují i jinde. V Německu provozuje tyto služby Deutsche Bahn. Narozdíl od Barcelony nejsou kola umísťována do speciálních elektronických stojanů, ale uživatel je může odložit kdekoliv a půjčování a vyhledávání probíhá pomocí telefonu – což je podstatně složitější než výše popsaný model a zřejmě i proto není systém tak úspěšný. V malém měřítku fungují půjčovny i v Londýně (OYBikes), Kodani a dalších městech. V pražském Karlíně funguje několik stojanů-půjčoven systému Homeport a další kola od Homeport reznou kdesi ve skladu na Praze 4. Jejich osud je kvůli mizivé politické podpoře celému projektu stále nejistý. Vztahy mezi Prahou a JCDecaux jsou prý bohužel nyní velmi špatné…
Úspěch Paříže, Lyonu a Barcelony však jasně ukazuje, že klíčem k úspěchu podobného modelu městské dopravy je dostatečná hustota stanovišť a dostatečná rozlehlost systému, který musí pokrývat alespoň celé vnitřní město. Takové rozšíření údajně podle Der Spiegel plánuje JCDecaux v Bruselu, Seville a Vídni, kde již půjčovny provozuje v menším měřítku.
Teprve budoucnost ukáže, kolik z těchto ambiciózních plánů se opravdu podaří realizovat. Je však alespoň teoreticky možné, že by snad nějaká jiná západní metropole chytrou podporou cyklistické dopravy předehnala evropskou cyklistickou jedničku Kodaň? Zřejmě ne, i Kodaňská radnice totiž letos vyrukovala s ambiciózní vizí Eco-metropole: Být v roce 2015 světovou jedničkou v kvalitě městského prostředí, být nejčistším městem v evropě a jedním z nejčistších na světě, zamezit vystavování svých občanů nadměrnému hluku a … zvýšit podíl cyklistů na dopravě do práce či školy ze současných 36% na 50% v roce 2015.