Pobřežní ulice – naděje pro pražské cyklisty

Město Praha nepatří k městům, která by byla vstřícná k cyklistům. Počet lidí na kole v pražských ulicích přesto roste. Cyklodopravě se tu věnuje několik občanských sdružení a přístup magistrátních úředníků se postupně mění. Příkladem dobrého řešení je nově zprovozněný úsek Pobřežní ulice v Praze 8.

Cyklistický pruh v Pobřežní ulici

Foto: NaKole.cz

Další fotografie

„Řešení Pobřežní je z hlediska přístupu magistrátu k cyklistické dopravě průlomové. Je to vůbec první rušná ulice v Praze, na níž byly vyznačeny oddělené cyklistické pruhy. Cyklisté nebudou muset kličkovat mezi auty ani po chodnících, mohou plnohodnotně a bezpečně využívat hlavní dopravní prostor,“ říká Tomáš Cach ze sdružení Auto*Mat. Cyklisté tedy mohou legálně a zároveň bezpečně používat vyhrazený prostor na silnici, kam po právu patří. Ve městech jako např. Hradec Králové, Břeclav nebo Uherské Hradiště jsou cyklistické pruhy na vozovce zcela běžné, v Praze však je toto řešení poměrně nové.

Zdá se tedy, že město začíná naplňovat sliby a deklarace, že pro cyklisty začne něco dělat. Bohužel, v tomto případě se ukázala nezkušenost městských úředníků s realizací úprav pro cyklisty. Cyklistické pruhy byly původně před křižovatkami ukončeny. Cyklista se tak ocitl v situaci „poraď si sám“, a to právě v místech, která jsou nejrizikovější z hlediska dopravních nehod.

Na problém nebezpečnosti a nesprávnosti takového řešení upozornilo občanské sdružení Auto*Mat, které zároveň navrhlo několik variant řešení. Teprve poté byly již hotové vyznačené pruhy před křižovatkou narychlo odstraněny a překresleny. Cyklisté tedy nakonec mohou jet ve svém pruhu až ke křižovatce. Navíc zde vznikl předsunutý prostor pro cyklisty, kteří chtějí odbočovat vlevo a přejíždějí tak tři pruhy pro automobily. Že město zareagovalo a narychlo špatně navržené pruhy opravilo, je také velký posun.

„Předsazené prostory pro cyklisty se v mnoha evropských městech běžně používají, aby řidiči aut kola dobře viděli a nesrazili je,“ vysvětluje Michal Křivohlávek z Auto*Matu.
Pokud se řadicí pruh pro cyklisty a předsazený prostor pro cyklisty (tzv. V19) provedou přímo při výstavbě příslušné křižovatky, jejich cena nemusí překročit náklady ve výši cca 20 tisíc korun na každé straně křižovatky. To je vzhledem k celkové investici naprosto zanedbatelná částka. Pokud se tato opatření mají plnohodnotně doplňovat dodatečně, cena se zpravidla pohybuje minimálně v řádu statisíců. Vznikají totiž problémy s umístěním detekčních smyček světelné signalizace, posunem stop čáry a přeprogramováním světelné signalizace, případně s výměnou celého řadiče světelné signalizace; také šířkové poměry často nevyhovují.

Rekonstrukce Pobřežní ulice však ukázala jeden charakteristický rys vznikající cyklistické infrastruktury v Praze. Ačkoli město cyklistům slibuje zlepšení podmínek, ve skutečnosti tu neexistuje systematický přístup k cyklistické dopravě. Komise pro cyklistickou dopravu nemá často vůbec informace o chystaných dopravních stavbách. S trochou nadsázky je možné říci, že levá ruka neví, co dělá ta pravá. „Kdybych to byl věděl dřív, mohl jsem s tím něco udělat,“ říká k polovičatému dopravnímu řešení v Pobřežní ulici předseda komise Ing. Pavel Polák.

Kvůli špatné komunikaci mezi odbory a komisemi pražský magistrát v minulosti opakovaně porušoval své vlastní usnesení z roku 2003, které ukládá povinnost zahrnovat do projektu řešení pro cyklisty při rekonstrukcích a stavbách nových komunikací. Z poslední doby je asi nejznámějším takovým případem rekonstrukce Štefánikova mostu. Přes sliby se tu na cyklistické pruhy „zapomnělo“ a domalovávat se budou až dodatečně, po protestech a ostudě, kterou si tím město po právu vysloužilo.

Zatímco v Pobřežní již cyklistické pruhy jsou, při rekonstrukcích řady významných ulic se s jízdními koly pravděpodobně vůbec nepočítá. „Na magistrátu vznikají seznamy připravovaných rekonstrukcí a nových dopravních staveb s ohledem na cyklistickou infrastrukturu. Je to signál, že magistrát konečně začíná považovat cyklistiku za plnohodnotnou součást dopravy. Bohužel některé aktuální klíčové investiční akce v současných seznamech ještě chybějí. Usilujeme o to, aby je město doplnilo,“ říká Tomáš Cach.

Příkladem místa, kde hrozí další promarnění šancí na podporu městské cyklistiky, je Pankrácká pláň. Magistrát zde přestavuje celou uliční síť, cyklistické pruhy ani stezky tu ale zatím nevznikají. Obdobná je situace na Budějovické nebo v ulicích rekonstruovaných v návaznosti na výstavbu nových stanic metra C Střížkov, Prosek a Letňany. S cyklisty se zatím nepočítá při napojení ulic na Prašném mostě, Špejcharu a Malovance na městský okruh.

Fotogalerie