230 bicyklistů, monocyklistů, lehokolistů, bruslařů, koloběžek, vozíčků a všech ostatních vehiklů, která pohání člověk, vyrazilo do ulic Brna na jedenáctou cyklojízdu ke Dni bez aut.
To je málo stezek i málo „parkovacích míst“ pro kola v centru Brna.
Podle vedení města o ně není zájem, podle jejich odpůrců lidé na kole
nejezdí právě proto, že se na silnicích mezi auty bojí a kolo nemají kde
bez obav ponechat.
Podrobná studie, kterou si město nechalo zpracovat, počítá s řešením
obou problémů.
Centrem města má procházet takzvaná Starobrněnská cyklostezka, která povede z Kohoutovic přes město na východ směrem na Slavkovské bojiště. „Má být dlouhá 18 kilometrů. Investičně je to nejnáročnější stezka, pokud se ale uskuteční, dostaneme do města nebývalý komfort,“ uvádí v městské studii její autor Adolf Jebavý.
Stezka by město podle studie protnula od Šilingrova náměstí přes Zelný trh po plánovaný CD palác v místě bývalých skladišť na Benešově ulici. Potom by cyklisté překonali frekventované Koliště a dál pokračovali po Vlhké ulici a Křenové.
Druhá trasa ze severu na jih by pak vedla těsně kolem centra přibližně ve stejné stopě jako ulice Koliště. „Součástí by bylo pět informačních map pro cyklisty a šest stanovišť se stojany pro kola,“ přiblížil Jebavý.
Autoři studie zároveň připustili, že Brnu se jen obtížně bude
dohánět „cyklistická“ města, jako je Hodonín nebo například Hradec
Králové.
„Brno nebylo v minulosti městem, kde by lidé ve větším měřítku
používali bicyklů. Proto mají jiná města v budování cyklostezek i tras
náskok,“ stojí ve studii.
Podle výsledků ankety Hnutí Duha mnoho Brňanů kolo ve městě nepoužívá, protože se bojí aut nebo nemá kde bicykly parkovat. „Pouhých sedm procent uvedlo, že je Brno příliš kopcovité a pro cyklodopravu nevhodné,“ upřesnil Miloš Hotař z Hnutí Duha.
V této době proběhlo i předání Petice pro zlepšení cyklistické dopravy v Brně primátorovi města s 8500 podpisy.