Vojenský újezd Brdy se ode dne 1. ledna 2016 otevřel civilistům, především turistům, a změnil se na chráněnou krajinnou oblast (CHKO) Brdy.
Území středních Brd zabíral od roku 1926 vojenský prostor, zvaný dříve také jako vojenský výcvikový prostor Jince o konečné rozloze lehce přes 260 km2. Nejprve zde byla dělostřelecká střelnice, následně tu vládla německá armáda, která prostor rozšířila. V roce 1950 vzniká dosavadní újezd Brdy, o dva roky opět rozšířený, což znamenalo vysídlovaní a demolice a samozřejmě zákaz vstupu. Další historii Brd tak již psala pouze armáda, a to nejenom československá, ale i sovětská, pro kterou zde byl vybudován sklad jaderné munice (dodnes se vedou dohady, zda byl skutečně využit), no a v roce 2000 projevila o Brdy zájem americká armáda, která zde chtěla mít protiraketovou základnu, z čehož nakonec sešlo.
Tok – nejvyšší vrchol Brd
Samozřejmě zvědavá či přírodymilovná veřejnost sem pronikala na černo. Stejně tak i já jsem si do vojenského prostoru udělal výlet na kole již v dubnu 2004. Zvládnul jsem tenkrát lehce dramatický okruh dlouhý asi 45 km, na kterém jsem se vyhýbal hlavním cestám, objížděl plochy, kde byla slyšet střelba, vystoupal na nejvyšší vrchol Brd Tok (832 m n. m.), atd. Dodnes na tuto mírně partyzánskou akci rád vzpomínám.
V roce 2007 dochází ke slavnostnímu zpřístupnění okrajových částí, byly vyznačeny nové trasy pro pěší a cyklisty, které vedly například na vrchol Třemošné, či ke zřícenině Valdek. Vstup do těchto uvolněných zón však podléhal přesným pravidlům a podmínkám a byl omezen na víkendy a svátky v čase od 7 do 21 hod.
Praha – druhý nejvyšší vrchol brdský vrchol
Společně se zeštíhlováním armády se začaly zmenšovat i prostory, které využívala jen pro sebe. Ubylo kasáren a jiných zařízení, ale také vojenských výcvikových prostorů. O zrušení vojenského újezdu Brdy se začalo hovořit již v roce 2011. Po složitých jednáních Poslanecká sněmovna v prosinci 2012 schválila zákon rušící vojenský újezd Brdy.
A jsme konečně v současnosti, kdy ke dni 1. ledna 2016 je skutečně vojenský újezd zrušen. Prostor byl rozdělen mezi okolní obce, současně probíhá pyrotechnická očista, která má být hotová do konce roku 2017, v současnosti je vyčištěno na 50 procent plochy. Stále nepřístupné zůstává posádkové cvičiště pro 13. dělostřelecký pluk v Jincích o rozloze asi 50 km2, které se nachází mezi obcemi Jince, Zaječov a Obecnice. Nepřístupné jsou rovněž dopadové plochy Tok a Jordán.
Vlastní chráněná krajinná oblast Brdy má rozlohu 345 km2, na jejím území se nachází 5 přírodních rezervací, 3 přírodní památky a 18 evropsky významných lokalit.
Dopadové plochy jsou stále nepřístupné.
Jak již bylo naznačeno, do prostoru vojenského újezdu Brdy pronikali, legálně či na černo, turisté pěší i na kolech již dříve. Od začátku letošního roku sem tak mohou legálně, chybí jen značení, ale i na tomto se již pracuje. Značení turistických tras spadá do kompetence Klubu českých turistů, který po dohodě s vojskem chtěl páteřní trasy vyznačit již před 1. 1. 2016. Nakonec k tomuto nedošlo, mimo jiné i proto, že do hry vstoupila Správa CHKO Brdy, ale i další organizace. Správa CHKO Brda má svoji koncepci, která se od KČT poněkud liší. Rovněž není dokončen pyrotechnický průzkum odlesněných dopadových ploch, které jsou turisticky zajímavé. Pro turisty je ze strany KČT navrhnuto na 450 km značených tras a tři naučné stezky (podle návrhu Správy CHKO Brdy však budou nástupy na naučné stezky výhradně pro pěší). U většiny ostatních tras by měl být zvláštní důraz být kladen na cykloturistiku. KČT je připraven vyznačit v první fázi, to je na jaře 2016, až 50 km páteřních tras. Vše záleží na klimatických podmínkách, ale také na vytvoření společné koncepce turistických tras mezi KČT, Správou CHKO Brdy, dotčenými obcemi a samozřejmě armádou a pyrotechniky.
Nám tedy nezbývá, než čekat, až se všechny zúčastněné strany dohodnou nejen co nejdříve, ale i co nejvstřícněji ve vztahu k Brdům a jejich pozoruhodné přírodě, ale i k nám, k jejich budoucím návštěvníkům. Takže nyní se můžeme jen těšit na nové výlety do doposud zapovězených míst.