Nový server pro všechny, kdo by rádi jezdili ve městě na kole, ale nevědí jak začít. Čeští cyklisté dostávají nový dárek – jedinečný nástroj pro všechny, kdo chtějí kolo používat nejen jako zdroj zábavy a relaxace, ale i jako plnohodnotný dopravní prostředek.
Občanské sdružení NaKole, provozovatel již téměř deset let fungujícího serveru NaKole.cz si dovoluje oznámit, že oficiálně spustil zbrusu nový portál Ve městě na kole.
Web vznikl ve spolupráci s velvyslanectvím Nizozemska v ČR a jeho smyslem je především přispět ke zmenšení napětí, které dosud panuje mezi českými cyklisty a řidiči.
Na jeho stránkách dostávají místní cyklisté šanci dozvědět se
snadno a rychle spoustu věcí, které jsou v této zemi nezbytné pro
všechny, kdo chtějí jezdit ve městě na kole. Lze tu najít návod jak
začít, adresář zodpovědných osob v největších českých městech nebo
příklady našich i zahraničních zkušeností.
Hlavním cílem projektu je podpořit prakticky neexistující komunikaci mezi
občany, městskými zastupitelstvy a ostatními organizacemi, které jsou
zapojeny do projektování dopravy ve městech.
„Projekt Ve městě na kole velmi vítám. Zatímco cykloturistiku jako rekreační sport a seberealizaci dnes víceméně každý uznává a kdekdo podporuje, s cyklistickou dopravou je to horší. Ve větších městech zvlášť. Doufám, že tento projekt pomůže nejenom cyklistům, ale také zastupitelům a úředníkům měst k tomu, aby se zefektivnila vzájemná diskuse a zrychlilo budování městských cyklostezek,“ říká Jakub Kašpar, ředitel odboru vnějších vztahů Ministerstva životního prostředí, který na vzniku projektu spolupracoval.
Cyklistika je v České republice velmi populární: každý rok jsou vyznačeny stovky kilometrů různých turistických tras, na trhu je nepřeberná nabídka bicyklů i doplňků, Češi sledují Tour de France, milují cyklistické hvězdy, stoupá obliba kola coby prostředku relaxace pro celou rodinu.
Je tu ale i druhá strana mince. Každodenní využití kola při cestách do školy, do práce, na nákupy nebo třeba do kina není zatím v českých městech (na rozdíl od mnoha evropských zemí jako třeba Nizozemsko, Německo, Rakousko a především skandinávské země) nijak samozřejmé ani jednoduché. Naopak: kromě několika výjimek (např. Pardubice, Hradec Králové nebo Břeclav) je v Česku pohyb na kole ve městě poměrně problematický.
Kola ve městech často není kam zaparkovat, prakticky v celé zemi se
nelze vyhnout nebezpečí jejich odcizení. Pohyb na kole v denním provozu je
mimořádně nebezpečný – v Česku loni na silnicích zahynulo
87 cyklistů.
Většinou chybí bezpečné cesty: V Praze je dnes zhruba 60 km cyklostezek,
ale například v Budapešti již funguje plných 140 km a pro Vídeň je
uváděno šokující číslo 800 km.
Města s vysokým podílem cyklistické dopravy jsou obvykle hodnocena jako otevřená, přátelská a bezpečná. Česká města v tomto směru stále zaostávají za zahraničím. Například v žebříčku hodnocení návštěvníků stránek NaKole.cz první desítku bez výjimky obsadila zahraniční města. Z českých měst si vedou nejlépe Hradec Králové a Pardubice.
Je tu zjevný rozpor: Vláda České republiky přijala Národní strategii rozvoje cyklistické dopravy, která jízdní kolo definuje jako rovnocenný dopravní prostředek. Při projektování stavebních úprav se v českých městech i nadále většinou straní spíše automobilům.
Průzkumy veřejného mínění přitom opakovaně ukázaly, že naprostá většina obyvatel se vyslovuje pro rozsáhlejší podporu cyklistické dopravy ve městech. Velká část z nich je také připravena používat kolo jako dopravní prostředek, pokud pro to budou vytvořeny podmínky (např. v Praze je to podle průzkumu z roku 2002 45 % obyvatel).
Důležité je, že podporu cyklistice vyjadřují také sami motoristé. Není divu – kolo ve městě je levné a rychlé a jízda na něm jednoznačně prospívá lidskému organismu. Přesto to mnozí komunální politici dodnes vidí jinak a ve svých městech vykazují cyklisty pouze na sportoviště a do městských parků.
„Zpočátku jsme se městům na našich cyklovýpravách spíš vyhýbali. Jsou to přece jenom města. Hlučná, zakouřená, přeplněná auty,“ popisuje své zkušenosti Václav Vrtal z občanského sdružení NaKole. „Množily se ale naše výjezdy za hranice a my jsme začali pozorovat, že jsou města a MĚSTA.“
Například ve skandinávských zemích jsou díky systému drobných i větších úprav cyklisté rovnoprávnou skupinou obyvatel, stejně jako třeba vozíčkáři, maminky s kočárky nebo senioři. Jedinečným zážitkem bylo švédské město Västerås, kde na kole do práce jezdí převážná většina obyvatel.
„Z úst pražských zastupitelů jsme slyšeli mnoho argumentů, proč to nejde,“ říká Vrtal o začátcích projektu Ve městě na kole. „Postupně nám docházelo, že stejná situace je i v řadě jiných českých měst. Příliš mnoho lidí zbytečně umírá kvůli tomu, že města nejsou upravená pro potřeby chodců a cyklistů.“
Stěžovat si je zbytečné, lepší je zkusit něco změnit. A právě od toho je tu server Ve městě na kole.