Kontrola a ovládání elektrokol - ideální řešení zatím v nedohlednu

Dnes se podíváme podrobněji na způsoby kontroly a ovládání elektrokol, včetně malé exkurze do světa displejů. Ukážeme si nejčastěji používaná řešení, které na své modely montují výrobci elektrokol.

Foto: Jiří Juřík

Další fotografie

Mít to pod dohledem

Jízda na elektrokole má oproti běžným bicyklům svá jistá specifika a jedním z nich je potřeba kontroly nad pohonným systémem. Pro spokojenou jízdu na elektrokole musíte mít možnost jej ovládat, to znamená určovat si intenzitu asistence elektromotoru při vaší jízdě. Další nutností je kontrola nad stavem systému, tedy především mít přehled o aktuální kapacitě akumulátoru. To vše dohromady by vám pak mělo jasně určit, jak dlouho a s jakou asistencí ještě můžete u svého elektrokola v daném okamžiku počítat, jde tedy o onen magický dojezd.

Pro správné ovládání elektrokola je tedy potřeba mít nejen ovladač, tedy tlačítka či páčky, které vypínají, zapínají či nastavují úroveň, ale také co nejlepší aktuální informaci o nastavení elektrické přípomoci a o stavu elektrické části kola.

Displej – LED či LCD

Konkrétní provedení informačních panelů, či ukazatelů se značně liší, a to podle výrobců, designu, technické vyspělosti, ale také a především podle ceny konkrétního elekrokola. U nejlevnějších, a tedy i technicky nejjednodušších modelů si musíte vystačit pouze s několika různě barevnými LED (z anglického Light-Emitting Diode, tedy dioda vydávající světlo). Provedení bývá různé. Často jedna LED signalizuje zapnutí, další dvě například stav akumulátoru. Již o něco lepší je pak systém, který využívá více diod umístěných obvykle pod klínovitý graf, společně pak obvykle naznačují opět stav akumulátoru. Informační panely využívající technologie LED toho o mnoho více neumožňují.

Nejjednodušší indikace pomocí LED diod.

Novější a sofistikovanější systémy informačních panelů pak využívají technologii LCD (z anglického Liquid Crystal Display, přeloženo displej z tekutých krystalů). Jedná se o dobře známé displeje s černými číslicemi či písmeny na šedavém pozadí. Tyto panely již poskytují jezdci mnohem více informací, mnohdy potřebných jindy až nadbytečných. Jedná se obvykle o veličiny jako dojezd, stav akumulátoru, nastavený stupeň asistence či rekuperace, a pak informace obvyklé u běžných cyklocomputerů (okamžitá rychlost, ujeté km, čas jízdy, průměrná rychlost atd.). Každý výrobce volí svoji cestu a podle toho i množství informací na LCD panelu.

Ukazatel stavu baterie i úrovně přípomoci s využitím LED displeje (KENTOYA).

Ovšem svět je mnohem pestřejší než barvy LCD, natož LED. Můžete se setkat i s netradičně pojatými retro ukazateli, libujícími si v klasických rafičkách a cifernících.

Netradiční ukazatel kapacity – model CYCLESTAR CITY 24.

Dojezd je když, …

Zastavme se na chvilku podrobněji u jednoho velmi sledovaného údaje, kterým je maximální dojezd. Tímto údajem se pyšní snad každý prospekt všech výrobců a prodejců elektrokol. Ovšem, pokud do problematiky této značně relativní informace nahlédnete, zjistíte, že jde o značně variabilní údaj podléhající mnoha faktorům. Stačí jen vyjmenovat: stáří akumulátoru, intenzita jeho nabití, hmotnost a fyzický výkon jezdce, míra využití asistence elektromotoru, profil a strmost terénu, protivítr, okolní teplota, průměrná rychlost a jistě by se našly i další veličiny, ovlivňující onen magický dojezd elektrokola. Shrnuto, dojezd konkrétního modelu se může pohybovat od třeba 30 km do 230 km, záleží vlastně jen na vás, jak si necháte od elektrokola pomáhat a kudy pojedete.

Zatím nejlepší systémy uvádějí předpokládaný dojezd na displeji. Informace o dojezdu se u zobrazují v číselné podobě, jindy v podobě čárek grafu. Tato hodnota se pak mění, podle aktuálně nastavené asistence a stavu energie v baterii. Bohužel, kolo neumí (a logicky ani umět nemůže) vyhodnotit, co je před vámi. V praxi to může probíhat následovně: jedete po rovině s minimem asistence, displej ukazuje dojezd 50 km. Přijíždíte k mírnému stoupání a vy navolíte vyšší stupeň asistence, okamžitě dojezd poklesne na třeba 25 km. I nastane prudší a táhlé stoupání, při stejné připomoci najednou počítač elektrokola pozná, že mu síly dochází a údaj o dojezdu začne přímo před vašima očima klesat, až se kolo zastaví. Prostě vše je relativní, i údaj o dojezdu elektrokola.

Často využívané ovládání značky Bosch (tady na kole Apache Tanka Tate) informuje velmi důkladně o předpokládaném dojezdu.

Dalším zajímavým údajem je stav kapacity akumulátoru, které je vlastně jiným obrazem dojezdu. Záleží jen na způsobu zobrazení a vyhodnocování údajů systémem.

MyCity Edison III.

Tlačítka, mačkátka, čudlíky

Doposud jsme se zabývali informacemi, které jsou určeny pro oči, nyní se podíváme kousek stranou, a to na vlastní ovládání a nastavování funkcí elektrické části kola. Předně se musí elektrokolo nějak zapnout, způsobů je několik: některé systémy používají klíček, který se zasunuje do akumulátoru. Zdánlivě se to podobá startu auta, jen zvuk startéru chybí. Nejčastěji se elektrokolo zapíná stiskem tlačítka. Tlačítka ovládání elektrokola bývají umístěna na nejrůznějších místech, obvykle jsou přímo součástí informačního panelu, tedy jde o obdobu cyklocomputeru. Jsou však systémy, které mají ovládací prvky umístěny stranou od displeje, nejčastěji na speciálním držátku v dosahu gripů. Umístění na těle informačního panelu přináší malý zádrhel v horším dosahu tlačítek na odvrácené straně od gripu.

Detail oddělených tlačítek ovladače u kola GIANT TALON 29ER HYBRID.

Jet nebo ovládat?

Na elektrokole samozřejmě chceme jet, a to pohodlně a bezpečně. Jenže právě jízda na elektrokole přináší oproti běžnému bicyklu navíc jedno „rozptýlení" v podobě ovládání a sledování elektročástí. Na běžném kole vám stačí sledovat dráhu jízdy, ovládat brzdy a řadit. U elektrokola se navíc sleduje informační panel, musí se mačkat více ovládacích prvků. Vše je samozřejmě věcí cviku, praxe, tedy osahání a následně již intuitivního ovládání. Právě zde je skrytý velký rozdíl mezi jednotlivými výrobci a jejich produkty. Jedná se o velikost, umístění a funkčnost jednotlivých tlačítek. Zkrátka, jak snadno na ně dosáhnete a jak snadno je lze zmáčknout. Za porovnání rovněž stojí ovládání s rukavicemi a bez nich. Ovládání by mělo být intuitivní, s minimálním snížením koncentrace na jízdu. Bohužel ve skutečnosti se nám při testování v zimě, tedy při jízdě s celoprstový­mi rukavicemi, stalo, že jsme museli zastavit, jednou rukou přidržet ovladač a druhou se teprve podařilo zmáčknout příslušné tlačítko.

Jistou libůstkou některých LCD panelů je osvětlení, které se aktivuje buď stiskem tlačítka, ale nejčastěji automaticky, a to při poklesu okolního světla, tedy večer nebo po vjetí například do podchodu či tunelu.

Odpojit nebo …

Dalším faktorem hodnocení ovládání elektrokol je upevnění ovládacích a informačních prvků. Přestože umístění a upevnění běžných cyklokomputerů se vcelku ustálilo, u elektrokol se výrobci značně rozcházejí. Ovládací panely jsou umístěny na nejrůznějších místech, samozřejmě vždy na řídítkách, vlevo, vpravo, uprostřed. Panely bývají často odnímatelné, ale jsou i případy pevně přidělaných, a tím i provokujících jisté kolemjdoucí … Takovéto volně odstavené kolo majiteli neustále podsouvá myšlenku na nenechavce.

Někteří výrobci pak zřejmě nepočítají s možností, že by uživatel jejich elektrokola mohl se strojem spadnout, a tím ohrozit ovladač, což by pro celý stroj bylo evidentně fatální, oproti poškození běžného cyklocomputeru. Některé panely značně vyčnívají na řidítka a neumožňují ani otočit kolo na řídítka, například v případě defektu a při vyjímání kol.

Velmi důležitá je pevnost spojení mezi panelem a řídítky. Některé panely jsou opravdu velké a masivní a na hrbolatých silnicích při otřesech se stávají labilními a uvolňují se.

Ideál (zatím) v nedohlednu

Elektrokola jsou relativně novým produktem, který je vlastně neustále ve vývoji, a tomuto odpovídá i provedení jejich ovládacích prvků. Ideální stav se ještě hledá. Pro zájemce o koupi elektrokola je spokojenost s ovládáním elektrokola jedním z klíčových kritérií. Jak ukázal velký test elektrokol NaKole.cz, hlavní rozdíly v elektrokolech spočívají právě ve schopnosti, jak se dokáže elektrický systém přizpůsobit jezdci, jak ho informovat o svém stavu a předpokládané spotřebě energie. Jednoduše řečeno, na kole se má jet, a to bezpečně a spokojeně, nikoliv se soustředit na jeho ovládání a sledování a vyhodnocování informací. Zde jsou skryta dvě úskalí. Jedním je hledání tlačítek a pokusy o jejich zmáčknutí, druhým pak sledování až luštění přemíry informací, čísel a grafů na displeji. Prostě, vše má probíhat intuitivně, bez nutnosti ztráty koncentrace na samotnou jízdu, a to s ohledem na onu stále opakovanou bezpečnost.

A další model značky Bosch, tentokrát s odděleným ovládáním a displejem.

Fotogalerie