Další z vyprávění o cestě do Maroka a zpět se čtyřmi dětmi, dvěma tandemy a dvěma vozíky. Afrika má úplně jinou atmosféru, rytmus a řád než Evropa. Jak přivítalo naše cestovatele Maroko a jak se tu jezdí na kole...
Dojet z El Chorro do přístavu Algeciras nám zabralo už jen týden jízdy. Počasí nám přálo, o cyklostezkách jsme si mohli nechat jen zdát, takže jsme po silnicích frčeli rychle. Už do skal za námi dorazil kamarád Leo z Hamburku a karavana se prodloužila. Abychom rozšířili seznam navštívených zemí, udělali jsme krátkou zastávku na Gibraltaru. Také jsme byli zvědaví, jestli se tam jezdí vlevo. Nejezdí! Ale něco zajímavého jsme přeci jen objevili. Přístupová silnice vedoucí od hranic do města protíná letištní runway. Matějovi to nedalo a na dva tři metry si vyjel z cyklopruhu, aby si vyzkoušel „odlet“. Vysloužil si však jen vyplísnění od přísného pána a musel zpět. Opičí ani delfíní zoo na nás dojem neudělaly, takže jsme pouze nakoupili whisky jako dárek pro Abdula a ujížděli jsme dál. Poslední noc v Evropě na podivném industriálním předměstí nedávala přílišný pocit jistoty. Hvězdné nebe nad hlavou, únava a napjaté očekávání všechny obavy ale rychle vytěsnily. Karavana jde spát.
Na druhý den nás čeká jen pár posledních úkolů, jako je nákup náhradních dílů na kola, odeslání e-mailů, pořízení lodních lístků a hurá Afrika! Viděli jsme ji už předevčírem z pobřeží, ale teprve nyní ji cítíme na vlastní kůži. Je všude kolem nás. Tak prudký přechod jsme ani nečekali. Samozřejmě i tady najdete ve městech supermarkety, banky, internetové kavárny či luxusní hotely. Ale život jako takový tu má úplně jiný rytmus a řád. Maročané zprvu působí poněkud divoce, kulturní odlišnosti jsou patrné na první pohled. Co se však týká našeho putování na kolech, není tu příliš změn. Brzy se nám daří zorientovat se v tom, kde najít pitnou vodu, jak nakupovat i jak vybírat místa na spaní. Na severu království jsme objevili dokonce i několik cyklostezek. Sice jen jako oddělený pruh podél hlavní rušné silnice, ale i to stačí.
Příjezd do Caiatu v pohoří Ríf. Foto: Aleš Podivínský
Naší první poznávací zastávkou se stává předhůří pohoří Ríf, proslulého hlavně pěstováním konopí. My tu ale sledujeme úplně jiný cíl. Máme domluvené bydlení u již zmiňovaného Abdula v malinké vesnici mezi nádhernými vápencovými skalami a trávíme zde první týden, jak jinak než lezením. Po večerech popíjíme Berberskou whisky (přeslazený mátový čaj) a z terasy Abdulova penzionku pozorujeme cvrkot ve vsi. Naše kola si na čas odpočinou.
Expedice El Gafla – to jsou rodiče Katka a Aleš a čtyři kluci ve věku od dvou do jedenácti let. A také dva tandemy a dva přívěsné vozíky. Prostě karavana – arabsky El Gafla.
www.livepla.net/cesty_maroko.php