Tak jsme si na Radiožurnálu vyslechli, že v souvislosti s novou lanovkou na Černou horu byla vybudována nová cyklotrasa vhodná i pro rodiče s dětmi. Zajásali jsme a v sobotu jsme se vypravili. Pravda i na rovinkách na Šumavě na Zuzku (4r) koukali jak na exota, že si jede na svém kole, tady koukali ještě trochu divnějc. Možná už tam někdy byli. Vyjeli jsme nahoru, poté, co jsme žádné cykloznačení nenašli, jsme asi dvě stě metrů jeli do kopečka po dost zřízené cestě, která pokračovala trochu rovinou a šup pěknej krpálek dolů pořádnou vrstou štěrkopísku. Zuzka to kus zvládla, ale pak se chudinka rozmázla. Tak jsme jí sebrali, byla to malá odřeninka, a dojeli k rozcestí, kde jsme si slibovali, že ta cesta začne. To už jsme za sebou měli asi kilometr. Cesta tam nějaká byla a záhy měla vést na asfaltku, tak jsme kvůli Zuzce zajásali podruhé. Chyba lávky, byla to silnice vedoucí přímo nahoru, nešla ani po vrstevnicích. Zuzka to chtěla zkusit, tak se rozmázla podruhé. Asi si dokážete představit, jak jsme byli naštvaní na ty, co prezentovali "pro rodiče s dětmi". Tak jsem Zuzku vzala a po té silnici jsme došlapaly zpátky nahoru k lanovce a manžel s Nikolkou na sedačce to sjeli. Naštěstí Zuzka nebyla zprotivená, dokonce pak ještě chtěla jet sama nahoru, když nás nějací cyklisté skoro na konci sil předjeli, posbírali jsme nějaké borůvky a došly k lanovce. A pán, co si nás pamatoval, jak jsme vystupovali, se divil, co, že tak brzo zpátky a co se nám stalo. Tak mu to říkám, a on na to, ať se vybodneme na cyklostezku a jedeme dolů po silnici. Nevím, jestli jsou děti horalů tak skalní, ale naše čtyřletá holčička by fakt nevydržela celou cestu brzdit.
Takže to jenom varování pro ty, co by se tam chtěli vydat. Rodiče s dětmi v podání tvůrce cyklostezky, znamená důchodce s dospělými dětmi, nebo nevím...