Ahoj kamarádi.Letos mám na plánu trasu Německo-Bremerhaven,Holandsko,Belgii,Francie-Dunkerque,Lucembursko,Německo-Deggendorf.Jel to někdy někdo?Opět vyrážím sám.Každý rok vyrážím na nějakou trasu.Loni to bylo do Budapešti,ale cyklotrasa v Maďarsku nic moc.Díky za informace milošák
Na jak dlouho tu cestu plánuješ?
Já bych si to odhadnul tak na rozumných 2 až 3 měsíce.
I když to bude brát hodně na přímo, tak je to to asi 3 tisíce km a i za měsíc by to byl docela slušný trap.
Neumím tu "zajížďku" přes Dunkirk, ale my xase jeli až ho Roztoku, 2600 km/ 22 dní.
Budu si to muset natrasovat, kudy to kolegovi vehe, my prali z Paříže rovnou nahoru na Lille a Brusel, ale pak snad už podobně, Amstr, Naarden, Velký Polder, Brémy, Hamburk, Lůbeck, Roztock. A to jsme dost očumovali a v Paříži se 3 dny toulali, po dni sežral Amstr a Brusel, Verdun. A to jsme byli i v muzeu Komenskeho v tom Naardenu.
Asi jsme byli pekelně rychlí.
Kdyz si to rozplanuje po 140 na den, m
ohlo by mu to klapnou za 3 tejdny.
Na těch rovinách ujede víc, když teda bude vítr správně. No a vo naženeš na rovině, hodí si v kopcích.
Já stále věřím, že to za 3 tejdny musim dát.
Rozhodně se to dá ujet za 3 týdny, ale to už je slušný sportovní výkon a ne dovolená s oddychem a poznáním cesty a cizích zemí a míst.
To máš těžký, s tím poznáním.
Jsou tři dny na Paříž málo? Týden by byl lepší? Nepoznáš stejně nic, kloužeš po povrchu. A tak se vracíš.
Takováhle cesta ti trochu, malinko, umožní pochopit a poznat krajinu. Kde je to hrbolatý, kde placatý, vnímáš změny ve vzhledu vesnic a městeček, krátce klábosíš s lidma.
Večer v kempu pak výživné debaty se stejně potřeštěnými kolegy ze všech koutů Evropy. S nápisem Czechoslovakia na zádech si exot, každý má spoustu otázek. (to už mě nehrozí, ale v hotelovém baru bývají podobní zvědavci)
Jedeš po hrázi Velkého polderu a přemýšlíš o těch Nizozemcích, co investují balíky do něčeho, co přinese užitek za 50-80 let. Času na přemýšlení máš dost.
V noci s kamarádem debatíš, jak budeš ráno odpovídat na otázky těch hodných dam, které vám v prudkém lijáku uprostřed Schwarzwaldu zakázali hledat kemping a ubytovali vás v luxusu Hause der Kirche evangelische Akademie.
A nikdo se vás na nic neptá, dostanete snídani a vodu s přáním šťastné cesty: Bůh vás provázej, blázni.
Vy jste z Československa?
Oui. A víc už moc nevím, protože Honza žvatlal francouzsky. Tak jsem se připojil k Dánovi s Christianie, taky do Štrasburku dojel na kole.
A spíš na zemi v podkrovním bytě v Rue du Dôme, kolmo na tu úžasnou katedrálu. Francouzský kolega, včera cizí se stává přítelem na celý život.
Že to není cesta za poznáním?
Ohó, holenku, to by ses pletl.
Mě to dává tohle, ale ty kiláky z mapy člověk musí brát z rezervou a počítat s tím, že si dost přišlápneš.
Teda mě zaujaly ty nastoupaný metry. Když tady popojíždím z jednoho konce údolí na druhej, abych nemusela do kopce, tak mám na 30 km nastoupanejch 90 metrů.
To mi chceš tvrdit, že po téměř srovnatelné "rovině" (2000 km a 6 700 m nastoupanejch) se dá projet půlka Evropy? To snad ani není možný...
Mi vychází na cestách Rumunskem a Balkánem v průměru stoupání kolem 1-1,5km na 100km(např Rumunsko r.2011-2350km/st.23km/24dní), takže někde má chybu nebo je to placka- podle mne to není stoupání, ale jen rozdíl ve prospěch stoupání...
Tak to zas není v Evropě ani možné, to by musel vzít zajížďku přes Himaláje.
No tak to se teda podivíš, ale u nás to je ještě horší. Při dvacetikilometrové vyjížďce kolem Bučína to hodí 400 metrů. Když to přepočítáš na těch 100 km, tak je to výškovejch 2 km.
A když se jedu vykoupat do Příbrami, je to na dvaceti kilometrech 250 metrů (1,5 km výškovejch na 100 km po přepočtu).
A to jezdím okruh, tj. skončím ve stejné výšce, jak začínám. Když pojedeš nahoru do hor, tak to musí vycházet ještě hůř.
Ale nepodivím, nastoupat se to jasně dá. Ale nikdy nemůže toto číslo vyjít jako ROZDÍL mezi stoupáním a klesáním.
Ani kdyby to vzal přes Himaáje, leda že by v těch Himalájích zůstal.
To teda nevím, děvčata, jak tomu rozumíte a co máte na mysli. Já např. když zadám trasu na gpsies, tak mi to ukáže jednak nastoupané metry, druhak naklesané a výškový rozsah, rozdíl mezi nimi si vypočtu(viz foto- celkem rovina,91,5km ) a nemusím ani do Himalájí, takže "tak"...;-)
p.s. Tu se sjíždí z pohoří do nížiny a rozdíl je -104m. Pokud bych jel naopak, pak by byl rozdíl plusový...
Má reakce byla zle-patřila k Jindrovu druhému obrázku dost níž, kde na podobné trase 1960km byla výška 570m- protože nevím v čem to plánuje, mohlo dojít k mýlce. Já plánuju na GPSies, tam se nemusí "vyklikávat a je to tak, jak jsem vysvětlil níž.
Chtěl jsem rozkliknout ten profil, ale neulozil jsem si tu trasu, naklikam ji znovu.
Mám pocit, že tvoje "pochybnosti" jsou z druhé strany, Bára pochybuje, že je to málo, ty že je to moc.
Já bych tomu Garminovi věřil.
Pamatuji si ten Schwarzwald, kde nás chytla bouřka a ubytovaly sestřičky. Tam jsme přejížděli hory. Tak jsem si to teď naklikal a fakt si to pamatuju dobře, na 96 kilácích nastopano skorop 1900 metrů a přitom žádné velehory
Ne, moje pochybnosti jsou spíš z "třetí" strany.
Nepovažuju za možné bi-cyklistovo vysvětlení, že číslo udává rozdíl mezi stoupáním a klesáním. Tolika výšky prostě v Evropě nemáme.
Nicméně, zjistil jsem kde pes zakopán.
Mapa to počítá správně, ale záleží jak podrobně klikáš. Když natrasuju Paříž na pár kliku kliky - Norimberk Stutgart, Strasbourg, Mety, Remeš vyjde mi jiná nastoupaná výška, než když budu klikat po 20 km, i když trasa bude stejná.
Prostě body na mapě a jejich hustota, čím hustější, tím přesnější součet výšek.
Že by suma rozdílů nadmořskejch výšek mezi jednotlivejma klikama?
Možný to je, ale pak je to pro plánování trasy na kole naprosto bezcenné.
Ne, tak blbej ten soft není. On si mezi kliky musí sám generovat nějaké uzly. Ale klikat vzdálenosti 200-300 km je na něj moc.
Nepočítá s tím, že by někdo takhle někdo trasoval. Chyba uživatele, ne softu
To je dost divný, zkus si pořádně překontrolovat jestli ti ta trasa při menším počtu bodů neběží krapet jinudy.
Nevim jak google mapy, ale seznam mapy tohle neudělají, je jedno jestli na té trase máš dva nebo dvacet bodů, údaje o délce a nastoupaných metrech budou stejné.
Tohle je Garmin Express.
Google je evidentně chytřejší.
Bude to reálný. Protože například v Holandsku jsme asi na 130 km nastoupali 81m. Většina by můstky, 30 m z toho hráz na pobřeží, pár metrů švindl tlakoměru. A podobná placka je i kolem Hamburgu i jinde kolem pobřeží.
A pokračuje to dál, Antverpy, Gent, Ostende, Dunkirk, Arras - to furt je rovina.
Samozřejmě ty můstky, nadjezdy a podjezdy ten soft neumí, tam něco nabereš, ale jestli to umí hodinky, či něco jiného zaznamenat. .
Tlakoměrný compy docela spolehlivě každej metr.
To si neměl rikat, teď ho budu potřebovat :-)
To tvrdí Garmin Express,
z paměti vím, že z Brusele až do Lűbecku placka skoro totalní.
Moje tehdejší děvče má ode mě schovaný pohled, kde nad tím, ještě cestou, hořekuji.
Jinak v Německu pár kopců v Švábsku a pak ten Schwarzwald, to byla chyba ho neobejet. Pak jeden hřeben Vogéz, a ty hrby mezi Verdunem a Remeší, silnice na palici. Totální přímka a vidíš to před sebou jak velblouda mnohohrbatého.
Dál už nic významějšího
Aplikace Garmin Express je určena pro snadné nastavení, registraci a následnou správu vašeho zařízení Garmin..
aby píčus byl satisfakovanej, jmenuje se to Garmin Connect, a pouští se to přes Garmin Express
Pokud poskytneš zástupci investora špatné informace, a on je uvede na pravou míru, nazveš ho píčusem? Ne, to si nedovolíš, poděkuješ mu a za svoji chybu se omluvíš.
Tohle si dovolíš jenom doma u klávesnice a je ti jedno, že tím Milošákovi pokazíš téma, hlavně že jsi satisfakovanej :-/
Ty to budeš kolegovi platit?
Garmin má jen jeden trasovací soft, chybu nemůže udělat ani pičus, co nledá hnidy
A teď si představ, že ten pičus, co hledá hnidy, jakožto majitel několika navigací od Garmina, používá jejich aplikaci, která se jmenuje Base Camp.
Tato aplikace funguje offline, což znamená, že si ji kolega stáhne do počítače a pak může trasovat do aleluja, aniž by platil za data. Samozřejmě je tam i možnost zálohovat data na netu..
Co to asi tak může znamenat? Že touto informací kolegovi můžu ušetřit peníze?
Vrať se k tématu, vysíráš, a každý soudný to vidí.
Evropa vůbec není placatá a je dost hrbolatá.
Vůbec není problém nastoupat 1000 m na 100 km za jeden den a to si říkám jaká to je pěkná rovina.
No já se divím, že jsou tam čísla, jak u nás cestou kolem potoka :-)
Kdyby jel pořád kolem řeky, tak snad po proudu... Ale on to má od moře proti proudu a nejede furt po břehu řeky...
Aha, mě jak jsem to v rychlosti přečet tak jsem dojem, že se ti to zdá moc.
Místy to tam je dost placatý, takže by ty údaje +- 500 m klidně mohly být.
....zmiňoval trasu či kilometry? Nikde to nevidím...:-((
Zmiňoval místa, tedy trasu.
Zkus mapu :-)
Zkusil jsem, ale: Nizozemsko, Belgie, Lucembusko jsou příliš všeobecné termíny. Jako "nejasnovidec" nemám páru kudy chce v těchto zemích jet- jestli jen kousek kolem společné hranice, podél moře křížem nabo se zajížďkou- teda nemohu ani předpokládat ujeté km, natož trasu. Rád se nechám poučit, jak se k takovému závěru dá dospět.....
Stačí to tam znát, ale i když zvolíš jinou trasu, moc jinak ti ty kiláky z Bremenhavenu do Dunkirku nevyjdou, když fakt nešněruješ. :-)
..to jo- ale já ty kiláky v zadání nevidím- asi jsem už slepý..:-(
Jsem mel chvilku tak jsem si to natrasoval, podle indicii....
myslim si, že do 2500 by se měl kolega vejít
Bonne route!
No tohle je už z hlediska nastoupanejch metrů úplně divný...
...je to tak- 570m nejsou nastoupané metry, ale "získání nad. výšky(teda rozíl mezi soupáním a klesáním) ;-)
HM, kdyby ro byl rozdíl mezi nastoupanejma a naklesanejma metrama, tak by to znamenalo, že se z počáteční nadmořské výšky dostal výš o uvedené metry. Na té první mapce by teda musel být rozdíl v nadmořské býšce mezi Folmavou a Rostokem 6 kilometrů. To jsem netušila, že u Rostoku je nějaká šestitisícovka...
A jestli to jel obráceně (od moře z Rostoku), tak na Šumavě taky žádná šestitisícovka není. To nemůže být rozdíl mezi nastoupanejma a naklesanejma...
Když jedu k rybníku, píše mi trasa 206 nastoupanejch, 47 naklesanejch. Bydlím v nadmořské výšce cca 295 a rybník je ve výšce cca 450, to odpovídá zhruba rozdílu 206-47 = 159 metrů jak uvádí mapy.
Nevím co ten program umí a jak počítá- reakce patřila k druhému obrázku, kde se mi zdá 570m převýšení na 1930km spíš nesmysl(zrovna jako těch šest tisíc na podobné trase na prvním obrázku- už jen toto porovnání o něčem svědčí :-() Já používám dlouho GPSies a podle skutečnosti tam program "ujede" na 1000km 2-5m.
No, neni.
Je do placka, Naklikej si to v jinem softu, ale odlišné to moc nebude.
Ona ta trasa proklouzne Ardenama podél vody, a pak už je je pár kopečků v Německu, jinak dost rovina.
Těch 510m určitě nebudou nastoupané metry. Jen na 260km úseku Duncerque – Reims po hlavním tahu to nasčítá dobrých pár set metrů. A i kdyby to bylo celé podél vody, pořád tam bude spousta malých hupek kde se nějaké ty metry posbírají. Převýšení mezi start – cíl by to ale klidně mohlo být – v tomto případě - start je plus mínus 0m u moře, cíl netuším přesně kde ale kolem 510m by to tam někde pod Šumavou klidně být mohlo. Což ovšem ale zase vůbec nesouhlasí s těmi 6748m z Rostocku na předchozí mapce, kde jako výškový rozdíl start – cíl je to naprostý nesmysl.
Jsou do metry a nasčítané.
Teď jsem to psal, objevil jsem v čem to je.
Je to v hustotě bodů, které zadám, teda u toho Garmina.
Musím vyzkoušet jak se to chová, on si asi vkládá sám nějaké mezibody, ale ne asi moc chytře. Takže dostat se na správné číslo znamehá klikat po desítkách km spíše než po stovkách.
Když je mexi dvěma sousedními body hrb, softvare ho nezapočte.
Tak nějak to mám natrasovaný.Odpovídá to těm 1900.km
Ty km(pˇíp. trasu) jsi mohl uvést hned a nebyly by nejasnosti...;-)
Nejasnosti si měl jen ty :-)
Ono moc možností kudy to jet na kole tam není.
...to asi proto, že jsem to bral podle sebe- když bych se už vydal na takovou dálku, tak bych nejezdil jen kolem hromady slané vody, al např. v Belgii, Holandsku či Lucembursku bych se mrkl i do vnitrozemí- nevím, proč by se tam jet nedalo(to jen na vysvětlení, nic ve zlém ;-) ).. Snad platí- co cyklista, to jiný zájem- já nejezdím pro kilometry a čas, ale abych se někam podíval, poznal krajinu, památky, kulturu a hlavně místní lidi- proto ty "nejasnosti" :-)
Ne, fakt nec ve zlém, to protože to fakt neznáš. Podél vody jedeš furt, dedy podle kanálu, moře vidíš fakt zřídka.
Na trasu jsem dal vše, co by asi v rámci cesty stálo za vidění, Polder, Amstr, Goudu, Utrecht, Bredu. Nejede to po pobřeží, spíš prostředkem. Milovníci válečné historie by možná chtěli vidět Arnhem a příliš vzdálený most, to by byla zajízdka asi 50, mít čas, kouknul bych do Zeeland (https://cs.wikipedia.org/wiki/Deltawerken) ale to tě hodí stranou od Antwerp, Bruselu, Gentu, zajízdka tak 100.
Když míříš na Dunkirk, nepojedeš do Walonie a Arden.
Jen nevím proč Dunkirk, to není místo jak pláže vylodění v Normandii, vlastně skoro nic ten válečný příběh neevokuje ani evakuaci, ani obléhání po vylodění kde byli i naši vojáci z Rnglie, kromě jména. Snad jen některý z válečných hřbitovů, a to může mít pochopitelný osobní důvod.
Dunkirk
https://photos.app.goo.gl/asR21zfNkqYyWqjT9
Takovéhle téma pracujícího člověka vždycky potěší...
život je otázkou priorit. poznal jsem člověka, co dal v práci výpověď, sebral nacpal lehokolo do letadla a objel USA.
Já to jel před 38 lety v opačném směru.
To vypadá, že chceš valit furt podél pobřeží ale pak to nějak divně stáčíš na Lucemburk. Moc tomu nerozumím, chceš se poprat s Ardenama hebo se svést podél Mosely do Trevíru?
Taky moc nerozumím tomu Dunkerque, není tam nic moc a cesta z Belgie podél pobřeží není zábavná, moře nevidíš, pereš se s větrem.
Bral bych to z Holandska přes Antverpy, Brusel, Gent, Lille, Arras rovnou na město Světel a pak známou trasou na Norimberk a dal.
Ja to pojedu (jestli dožiju) koncem června a v červenci v tom protisměru, po vlastních stopách zpátky časem. Konec ale v Rostocku
Slušný. Nejel jsem to jako celek, ale jel jsem různé části z toho. Odhad Jindry je správný, ale bude záležet na počasí a směru větru. Jel jsem ten sever opačně a bylo zrovna extrémně hezky. Pršelo jen málo, ale když to pak seká (déšť s větrem), stojí to za to. Přece jen je to hodně km a více méně pořád stejným směrem.
Ahoj všem,no jasný že to je trochu zamotaný,ale mám čas,jsem už v důchodu-64.Ale mám to asi tak na 25.dnů.plus nějaký odpočinek.Ale vše se bude řídit počasím a únavou.Co dovolí tělo.Jsme v Evropě a nejhorším případě vlak.Ale dal jsem Cuxhaven-Poděbrady,Rujána-Chlumec nad Cidlinou,Od nás z hor přes Čechy do Dvořiště Pak vlakem ze Sumerau-Villachu,furt chcalo. Odtud do Terstu už kolmo do Slovinska Týden ježdění pak něco vlakem z Gorice do Bledu kolmo pod Triglav a Villachu .Jiný okruh od nás k prameni Lužnice k soutoku s Vltavou,protaženo do Mělníka na soutok s Labem a do Chlumce n.C .A další dálkový výlety.Jasný že u moře bude foukat-doufám že z boku.Od Baltu nebo od Severního moře do vnitrozemí fouká do zad.Vítr a déšť je na hovno.Taky jsem už měl v Čechách průměr 12.km za hodinu,to jsem mysle že hodím kolo do škarpy.Největší sranda byla od nás z hor do Vídně na řízek,guláš,a Sacher dort.číšník měl málem ze mne šok,když jsem si tam o tu jejich zahrádku opřel kolo a viděl toho exota.Tak ať se nám kola točí a počasí a zdraví přeje.
Dovolte abych něco přidal k měření nastoupaných metrů.Tak já nepoužívám navigaci v terenu,jen pro vymotání z velkých měst,to mi stačí seznam mapy v mobilu.dále před každou cestou když trasuji si vytisknu mapu každou etapu.Jasný že se zajímám kde jakej kopec je.Prohlídnu profil tratě eventuelně trasu upravím-pokud je to možný.Kopce budou při návratu přes Německo k naší Šumavě.A jak známo kopce jsou kořením cyklistiky.Před každým takovým výletem musím mít našlápano kolem 1500km a to jak u nás v kopcích,tak na rovině a pak i s plnou zátěží.Aby si tělo zvyklo a našel tu správnou frekvenci šlapání.Jiná je na lehko,jiná z brašnama na zadním nosiči,jiná i z brašnama na předním nosiči.Jelikož má kreditní karta není nadupaná tak hold musím vozit vše potřebné.Nespoléhat na nic.A není nic lepšího nežli se ráno probutit uvařit čaj a posnídat v probouzející se přírodě.V kempech taky nekoupíš nic v 7.ráno.Základem je mít ale vodu.Tak že stále doplňovat pitnou vodu.Kolu zdar
budu hádat, takže změnils pořadí fotek, potom v první sadě jsi vyfocen na výšku a v druhé sadě našířku, v druhé sadě zvedáš ruku. Našel jsem jenom tyhle tři rozdíly. Kolik rozdílů jsme měli najít? ;-)
Bych tipla,že se mu to napoprvé nepovedlo vložit, tak to dal podruhé a ono ouha, najednou je to tam dvakrát. Není první ani poslední, komu se to stalo.
Ty si tiskneš mapy?!?
To už se dneska vidí málokdy, ale taky si s oblibou tisknu podrobné mapy k trase.
Doufám, že po návratu napíšeš pár dojmů a kudy jsi nakonec jel.
Ahoj všem cestovatelům na kole.Jak jsem slíbil tak se budu snažit nějak přispět poznatky z cyklovandru.Byl jsemna cestě od 31.5.2019.Projel jsem Německo z Brém do Holandska,Belgie,Francie-Dunkerk,pak návrat do Belgie,Lucembursko,Schengen,pak převoz autem a vlakem do Passau.Z Passau cyklo do Linze.Z Linze vlakem do Velešína a zas kolmo do Třeboně.Něco po Jižních Čechách.Pak přesun do Prahy a opět kolmo poježdění po Středních ,Pak už ještě kombinace kolo vlak k nám do Orlických hor.Celkem na Kole 2060km.Jelikož nemám parťáka tak po Evropě sám,až v Čechách se přidal občas nějaký kámoš.Průběh cesty lzde dohledat na FCB [email protected]
Rád bych přidal více fotek,ale nevím jak,a mapy nemám v jpg.
Jeli jsme něco podobného letos s děckama (9 a 11 let). Teda vlastně, už to bylo vloni :-)
Do Hamburku vlakem a pak už kolmo do Cuxhavenu (ten úsek Labské nám hyběl), pak Holandsko, Belgie, Lucembursko, Francie (podél Maginotovy linie), pak podél Rýnu Švýcarsko, Lichtenštejnsko, pak Oberalpass a Furkapass do Chamonix, pak dál přes Alpy (route des Grandes Alpes) a přes Provence až k jižnímu moři.
Za 6 týdnů 3200 km.
Ale než o tom něco sepíšu, to bude chvíli trvat, když nemám zpracované ani loňské Rumunsko.... :-(
Přestože přeferujeme východ, byli jsme nadšení. Holandsko je nádherné, úžasné a super lidi (a dalo se i nocovat nadivoko ;-)), Belgie byla velkým překvapením (příroda, lidi, svoboda, takový západoevropský Balkán :-) a stezky po železnici, Lucembursko docela kopcovité, Francie už známe, nepřekvapila, Rýn byl trochu nudný, nádherný byly ty francouzský Alpy, Provence v červenci nechutně rozpálená. Moře na závěr slaný a mokrý, ale já byla naměkko :-)
Vychází mi do asi 77 km denně, teda kdyby se jelo každý den, pravidelně.
To je rachot na 9 a 12 let děcka.
https://photos.app.goo.gl/ASVWVreY9AqyggJJ6
Nojo, ale děcka od Peggy, to je zvláštní živočišný druh. Z povzdálí a s velkým obdivem je sleduji už od doby, kdy jela Odru-Nisu.
To je milé, ale obdivu a tak není potřeba :-)
Děcka jsou úplně normální. Syn teď například (6. třída), přinesl dvojku z tělocviku :-))))
Jo a už začíná takový to: proč nemůžeme jet na dovolenou jinak než na kole? A jak můžeš vědět, že by tě to nebavilo, když jsi to nikdy nezkusila....
:-)))
Vlastní názor a umí ho i vyargumentovat!
Chytrej kluk! :-)
Poštite ho na tábor, nejlépe do nějakého chatkového, kde jim aji vyvařujou a organizujou každej prd, a rovnou na dva turnusy, ať si užije a zváží,co je lepčí :-)
Já bych ho poslala ráda, ale ty prázdniny jsou nějak krátké, když z nich jsme měsíc a něco na kolách, pak je ještě sobecká matka tahá na pěší vandry, a pak ještě aby si je užily babičky... no a najednou je tu 1. září :-)))
Tak řešení to je, a je mi jasné, že nebudeme jako rodina jezdit věčně (i když kámoš jezdil ještě se syny když měli kolem 23 let - ale pravda, jen na týden) ale ... zatím by mi to přišlo líto...
Máš nejvyšší čas dát kluka do skautského oddílu. Vychovají ti tam z něho slušného člověka a občana. No a na kola můžete jezdit na kratší měsíční výpravy. Tim oddálíš dobu, kdy se úplně vzepře.
Já myslím, že zrovna Peggy to zvládne i bez cizí pomoci.
....co myslíš tím "kratší měsíční výpravy"- žeby1-2týdny? :-))
Probůh, co je to za kravinu, známkovat tělocvik?
To snad neuměl spát v kruzích?
Na gymplu v Pirně se píší z tělocviku i písemky.
Proboha, co v té písemce je?!?
To se zkouší z pravidel volejbalu nebo musí teoreticky zvládnout výmik?!?
Já už nevím. Jenom jsem to zaregistroval jak o tom vyprávělo jedno zdejší dítě, co tam odešlo po primě. On je/byl nějaký program pro české děti, že tam mohou internátně studovat.
https://www.schillergymnasium-pirna.de/cz...
Ty děti se časem osamostatní. Ono se na malou chvilku pak zdá, že to bolí, ale velmi rychle se přijde na to, že to je to nejlepší, co se dětem mohlo stát.
Nu a rodiče pak získají kratičkou chviličku na druhé líbánky ve dvou. Opravdu jen kratičkou, protože vzápětí zas začnou řešit vnoučata.
Letí to strašně, naštěstí všem úplně stejně:-))
To je ve Víťově případě fakt docela "vtipné" - myslím ta dvojka z těláku. Kolik km na kole ujede paní učitelka? A šest týdnů po sobě, den co den? Já vím, stačí nějaká klukovina..., nebo si zapomněl doma cvičební úbor? :-).
Jinak je vaše cesta jako vždy úžasná, už se těším na článek a foto, v létě jsem sledovala fb. A jsem zvědavá, co bude letos :-).
Výletění na kole ale není tělocvik. V tělocviku se všechno měří, nebo alespoň tenkrát za mých mladých let měřilo metrem zaběhnout zaplavat co nejrychleji, doskočit dohodit co nejdál, vyskočit co nejvýš,… A podle časů a metrů se pak známkovalo. Celou základku jsem tak míval na vysvědčení jedinou tróju a to právě z těláku, a to ještě jen z milosti :-). Přes rok jsem tam na těch časech a metrech sbíral jen samé čtverky a kule, tróju možná jednu když se výjimečně zadařilo, dvojku žádnou, a dodnes živě pamatuju že jedinou jednotku jsem měl vždy jen ze ze šplhu na provazu – tam totiž byla možnost výběru buď ruky i nohy ale jako u všeho na čas, nebo jen ruky avšak jedno za jak dlouho se k tomu stropu člověk vyškrabe. :-)
Víťova dvojka je naprostá paráda a doufám že to tak i bere – má můj velký obdiv.
Já měl naštěstí na ZŠ dobrou tělocvikářku, která když pochopila jaký odpor mám ke kolektivním hrám, tak mě nechávala sedět na lavičce a číst si.
Ano tělocvik by měl být všestranný a na základní škole rozhodně ne o vytrvalosti. Ze sprintera lze vytrvalce vychovat, ale opačně ne a návrat ke sprintu už pak není možný. Děti mají dělat rychlé disciplíny a zejména obratnost, na vytrvalost mají dost času později. Takže Víťa může mít klidně dvojku z tělocviku. Na tom přece svět nestojí.
To je fakt- jen ta "koule" aspoň u nás se v tělocviku nedávala- jednoduše z tělocviku se propadnout nedalo, děti mezi sebou dokonce soutěžili kdo "to dá" líp/výš/rychleji- dnes kdo se "ulije,zašije, učitele ošidí". Disciplíny byly nastaveny podle ročníků a limit tenkrát nesplnil jen "invalida", hodnotila se i snaha. Dnes by většina dětí měla problém- jsou vesměs pohodlní a vypočítaví, hledí jen kde by se ulily a zašili(mám zahrádku pod hrází, kde chodí žáci i gymnazisté běhat 1km a jen jsou z dohledu, kašlou na běh)..
Zas bych tu minulost tak neidealizoval. Pamatuju se moc dobře, jak jsme to švindlovali, ulejvali se (na základce), později i absentovali (později). S příchodem prvních digitálek jsme si třeba u běhu v přírodě dávali záležet, abychom doběhli přesně v posledních vteřinách předem vybubnovaného limitu :-)
edit - tehdy na základce takhle s náma blbnul i kluk, co později na téže ZŠ mimo jiné vyučoval i tělocvik :-)
..psal jsem jak to bylo u nás na vsi v r.1959-68- ne u vás...;-)
Považuju tělesnou výchovu na školách za velmi důležitou. Nicméně smysl klasifikace mi uniká. Výchova by měla být motivační právě proto, aby žáci, jakmile sejdou z dohledu (a oni z dohledu sejdou ve chvíli, kdy opustí školu), se na sport nevykašlali.
Klasifikaci nechme sportovním soutěžím a sportovcům. Tam je to na místě.
Naprostý souhlas.
Pohybové schopnosti jsou dané,ale to neznamená,že se děti nebudou sportovat.Vůcec nejsou důležíté rekordy, ale zaujetí ,radost a vynaložené úsilí.Učitelé musí mít snahu a schopnost děti pro sport zapálit.Přitom je i dost důležitý přístup rodiny.
Na druhé straně ale není možné trestat učitele,když se stane neštěstí a dítě zemře při běhu nebo se utopí v bazénu.Když se před lety utopilo dítě učitelce v bazénu (aféra v TV) tak mě první napadlo,že neměla být stíhaná učitelka,ale rodiče,že 12 leté dítě neumí plavat.Případné zdravotní problémy také učitel nevyřeší.
Ještě je tu jedno hledisko a to je prosté naučení se té pohybové aktivitě. Tím míním naučení se udělat kotrmelec, skok plavmo, naučení se dobře a stylově plavat, naučení se běhat a podobně. To jsou všechno schopnosti, které se v životě budou hodit. Třeba už jen v tom, že až ten dotyčný a zejména dotyčná upadne, tak nespadne jako pytel brambor a rovnou si neublíží. No a když už si ublíží, tak třeba bude schopna v bazénu plaváním rehabilitovat a ne se jen v tom bazénu koupat s hlavou nepřirozeně a nezdravě vystrčenou co nejvíc z vody, aby jí nestříkla voda do nosu. Tento styl je například pro rehabilitaci páteře zcela kontraproduktivní. Když se v mládí naučí jezdit na kole, tak se nezabije, až jí po svatbě manžel na to kolo třeba posadí.
No a ten učitel tělocviku musí mít pro to své učení také nějaké páky, aby alespoň část žáků k tomu přiměl.
Je tak,ale já jsem se vyjadřoval k tomu co napsala Lanna.Tělocvik nemůže být píšťalka a stopky,ale učitel musí mít možnost a schopnosti to všechno děti naučit podle jejich schopností.
Jaký je přístup velké části populace k pohybovým aktivitám nemá cenu rozebírat,ale o to je důležitější je vhodnou formou rozvíjet.Mám s tím trochu zkušenností.Mnoho dnešních rodičů,které jsem vedl v dětství ke sportu v tom u vlastních dětí pokračují.Je to náročný dlouhodobý proces.
Ale to přece platí u každého vzdělávání. To je základ pedagogiky, nesmíš toho někoho otrávit.
Ano,platí to v podstatě v každé činnosti,ale mám dojem,že nám to tak trochu drhne.
Když jsem byl před lety v Chicagu a procházel jsem se pěšky(připadal jsem si osamocený jako někde v pustině)tak jsem šel kolem školy,kde právě probíhal tělocvik.Asi 30 desetiletých, pěkných baculatých dětí většinou evropských rodičů mělo na programu nácvik bassebalu.Sledoval jsem to se zájmem cca.půl hodiny.
Průběh:všichni zaujímaly postoj na hřišti,jeden nadhazoval a za celou dobu se netrefil.Tehdy jes si představil co nás za dvacet let asi potká.
No zrovna tohle mne moc nepřekvapuje. Ono trefit ten letící míč pálkou není úplně snadná úloha. Pokud to s tebou někdo individuálně netrénuje, tak se to dlouhou dobu nemusí dařit. A byl to opravdu basseball? Mnohem jednodušší a pro děti vhodnější je softball a v Americe to moc dobře vědí.
Jo a ten nácvik se dělá v tělocvičně ve dvou a aby se nepozabíjeli, tak se nadhazuje lehký polyethylénový děrovaný míč. Je podobný míči na florball.
To není o náročnosti trefit míček,ale o tom že to opravdu poklidným tempem zkoušeli dva a ostatní se celou dobu nepohli.Z tohoto pojetí školního sportu ve vyspělé společnosti mě jímala hrůza.Kdyby měly zájem o pohyb,tak by to asi vypadalo jinak.Opravdu to probíhalo tak,že se děti romístily po ploše,celo dobu prostáli a posléze volným tempem odešli.
Ale takhle softball a baseball přesně vypadá. Aktivně hrají nadhazovač, pálkař a kečr, ostatní chytají míček až po odpalu. Pokud neodpálí není co chytat. Protihráči co jsou na pálce sedí na lavici a koukají. Se na to jdi někdy někam podívat. Už se to hraje i u nás. Je to takový sport do tropů. Pořád nic, nic, pak sprint a potom zase nic.
Ovšem není důvod, aby tím postáváním strávila většina třídy většinu z 45 minut určených pro hodinu tělesné výchovy.
Když už kolektivní sporty, tak takové, kde se hýbou po většinu doby všichni, ale stejně jsem vždycky měla dojem, že se ty kolektivní hry ve škole hrají pro pohodlnost učitele, to se lepší ohlídá, jak muset dávat záchranu třeba u přeskoku přes kozu. I to jsem vlastně dělávala, bo tělocvikář celkem rychle pochopil, že se odpoledne vypohybuju až až a netřeba mi zbytečně plýtvat energií...
Souhlasím s tebou, že obratnost se u dětí musí cíleně cvičit i s tím, že nějak je potřeba je motivovat, a na známkování citlivě prováděném nevidím nic špatného.
Ale nevidím důvod, proč by se na školách musel vyučovat kdejaký sport. Spíš bych se držela klasiky, ke které stačí základní nářadí v tělovičně, triko a trencle. Plus v létě atletické hřiště.
Ale Jarpal píše o škole v Chicagu, kde baseball je skoro národní sport. Takže děti by ho trochu umět měly. Ale jistě, že se to dá vyučovat chytřeji, účinněji a zábavněji.
Na druhou stranu se dá v poli při téhle herní intenzitě krásně povídat. Moc si pamatuji, jak jsem si ve skautu, když jsme to hráli povídal s hráči na metách. Potom, když jsme to hráli už lépe a vážněji, mne s tím rychle vyhnali.
Kdyby měly zájem se cokoliv s pálkou naučit,tak se rozdělí do menších skupin a začnou jednotlivé činnosti nacvičovat a u národního portu obzvláště.
Nemám zájem řešit metodiku výuky,jen jsem napsal,že mě zarazila a ohromná pasivita jak pohodlně přežít předepsanou hodinu tělocviku.Připadalo mě,že hlavním účelem této činnosti je dobře živené děti neunavit.
Původní myšlenka byla,jak se věnovat dětem a jak je zapojit do pohybových a sportovních aktivit,aby byly zdravé,silné,obratné podle svých možností a byly připravené na další život.
Jenže jsi si bohužel vybral poměrně špatný příklad.
Zkusil jsi někdy jen tak z voleje bez jakékoliv běžecké přípravy uběhnout kilometr? To je akce se zaťatými zuby a možná se zdravotními následky. Já jako alergik jsem alespoň po tom vždy 14 dnů kašlal. Takže se nediv, že to mnozí vypustí.
Za velikou gauneřinu považuji akci katedry tělesné výchovy na MFFUK, která do rozdělení na jednotlivé sporty v 1 ročníku zavedla právě běh na 1km. Potřebovali to do nějakého výzkumu. Takže ten běh a jeho výsledky se staly rázem důležitým předpokladem pro zařazení do požadované sportovní skupiny. Ošvindlovat se to nedalo a já jsem se z toho opět 14 dnů zdravotně hrabal. Později v dospělosti jsem začal sám běhat a ten kašel jsem skoro neměl. Průdušky otuhly a také jsem se naučil dýchat. Takže běh na 1 km klidně, ale jako vyvrcholení nějaké běžecké přípravy.
Na VŠCHT se v prváku rozdělovalo podle výsledků plavání. Kdo zaplaval 50 pod limit, mohl si sport vybrat, kdo nezaplaval, musel chodit na plavání.
Což mělo pro mě doživotní následky, nevyhrabal jsem se z toho za 14 dní jako ty. Já plaval vždycky rád, vybral jsem si plavání dobrovolně a ta dívka plavat neuměla. Od té doby plaveme životem společně.
Já jsem spadl do plavání až po úraze, kdy jsem už nemohl hrát volejbal. Dodnes jsem tomu vděčný, protože mne naučili opravdu dobře plavat. Když teď potřebuji rozcvičit páteř nebo koleno, tak jdu plavat. Díky tomu, že plavu dobře, tak jsem schopen v tom bazénu krásně rehabilitovat i sportovat. Když mi ortopéd řekl, plavání príma, ale ne prsa, tak jsem jen odpověděl, že stejně plavu raději kraulem.
Takže naučit vysokoškoláky nejprve dobře plavat je velice chválihodná činnost. Kdo nezaplave základní čas na 50 metrů, tak plave prostě mizerně.
Zkusil a zkouším to i teď ve svých 66letech a není to žádná "dřina" pro běžného zdravého a "chtějícího" člověka. Každý není alergik, ale dnešní mládež- až na výjimky- bere nejen tělocvik , ale jakýkoliv pohyb (krom chůze a sedění) jako nutné zlo, které je třeba jen "přežít" a to jakkoliv. Příkladem jsem chtěl jen porovnat přístup tehdejší a dnešní mládeže. Tehdy se totiž i vyložený pohybový antitalent či "váleček" díky motivaci (ostuda před kamarády) snažil- dnes je naopak hrdina ten, kdo přelstí/vyzraje nad i snažícím se učitelem....
Když dnešní děti a mládež se nehýbou, tak mi vysvětli kde se berou ty desítky tisíc sportovních klubů plných sportujících dětí a dospělých.
Tys prostě někde viděl pár dětí co se nehýbou a usmyslel sil, že takoví jsou všichni :-)
Věř, že fakt nejsou, já vidím úplně obráceně.
dyby se hýbali, tak nevidím na ulici ve městě tolik tlustejch zadků u mladejch do dvaceti. Možná vidíš jen něco, taky bych mohla soudit, že když každej den potkávám tři stejný kluky na kolech, že jejich věková kategorie sportuje... Ale ne, těch tlustejch zadků je mnohem víc.
Když se nehýbou a nesportují, tak kde bere tolik dětí a mládeže do všech možných sportovních klubů a zájmových organizací? Kde se berou ty děti co třeba teď v zimně se prohánějí na lyžích po kopcích a rodiče mají problém dostat děti do lyžařské školy?
To, že někde potkáváš tlusté zadky, tak to bude právě tím, že ty se tam potulují stále a pak je logické, že ty "netlusté" někde ve městě na náměstích a v různých mekkáčích a podobně těžko uvidíš.
Některé děti jsou tlustší než by bylo zdrávo, ale jednak to tak bylo vždycky a pak jsou samozřejmě víc vidět. S tím se toho moc dělat nedá, lidé jsou bohatí a tak mají děti trvale velký přísun a nadbytek kaloricky bohatých jídel.
Jestli to nebude taky větší vyhraněností, než dřív. Tehdy se obecně různě všechna děcka potulovala, pobíhalo se, rajtovalo na kolech, dělaly se skopičiny, byl furt nějaký univerzální pohyb. Jen málo spolužáků dělalo organizovaně nějaký sport.
Dneska to bude tak půl na půl. Superaktivní, z kroužku na kroužek, sportování, nejlépe vrcholové - a pak druhá půlka od mekáče k počítači a zpátky...
...a o kolik jich je víc v porovnání z minulostí? Asi máš "dnešní" zkušenost- dříve se většina dětí hýbala přirozeně krom školy po zbytek dne. Jednak to bylo dáno jiným životním stylem a druhak tehdejšími fin. možnostmivětšiny rodin.A zrovna lyžování(pokud nejde o běžky) pohybem moc neoplývá- vlekem se necháš vytáhnout na kopec(předtím si odstojíš frontu), za chvíli si dole a zase stojíš... Pokud patříš ke starší generaci a jsi objektivní, pak jistě uznáš, že když se projdeš po ulici po skončení vyučování, tak pokud nějakou mládež spatříš, tak to bude spíš "kulatější" a posedávají. Sama o sobě sportující je menšina. Jinak si nedovedu vysvětlit nárust dětí a mládeže s nadváhou, tlustých, obézních a varování pediatrů před nepoměrem příjmu a výdaje.(https://www.google.com/search?client=firefox-b... Chlapců s nadváhou je třetina, dívek přes 20%(dokopy přes 50%) a dál roste. Takže není to "potkáváním stále stejných", konzumací kalorických jídel- je to právě i sníženým pohybem. Např. v zimě jsme využili každý kopeček a trohu sněhu na lyžování a každý kousek ledu na hokej a to i bez Pomy a kluziště nebo stadionu. To dnešní děti ani nenapadne budovat si vlastní kluziště, odhrnovat z něhosníh ap. Tím chci jen poukázat na pohyb tehdy a teď. Nepamatuju si, že by měli spolužáci/kamarádi problém s pohybem nebo váhou(až na "nemocné"). To je zase můj pohled
"Chlapců s nadváhou je třetina, dívek přes 20%(dokopy přes 50%) a dál roste."
Tomu nějak nerozumím.
....tak to dopadne, když ten nesmysl nemažeš na první opravě a pak už to nejde...:-(((
Ten nesmysl jsi opsal z nějakého toho linku, který jsi sem dal? Nebo jsi ho spočetl sám?
Někdy mám pocit, že by se škola kromě tělocviku měla také věnovat jiným předmětům.
Kupříkladu matematice:-))
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/pribyva...
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/obeznich...
možná to je ten problém. Děti,které jsou sportovně vedeny odmala na výkon, jsou soutěživé a tudíž se baví nejen pohybem ale tím, že vyhrávají. Jenže když mezi ně přijde někdo kdo třeba volejbal moc hrát neumí tak mu řeknou di pryč, kazíš hru. A málokteré děcko si potom oblíbí nějaký sport, prostě proto, že nabyde dojmu, že to je jen pro ty supersportovce a ne pro obyčejného člověka.
...a začne to kompenzovat jídlem? Dnešní děti i mládež jsou od mala postavením a chováním rodičů "zaškatulkováni"-úspěšní, majetní, normální, bohatí atd., výsledek výchovy rodičů. Děti se podle toho i většinou chovají...:-(
Možná jen nemáš možnost potkat se se sportujícími a hejbajícími se dětmi.
Já jsem generace, kterou zodpovědné maminky cpaly ohavným rybím olejem. Protože jsme byly, my děti tenkrát, hubené jak lunty, a nesplňovaly jsme měřítka pro barokní andílky. Některé děti sportují, jiné ne. Ty patrně potkáváš ty nesportující.
Ovšem vše je relativní.
Dnes jsme hocha vzali na lyže a večer, když jsem rodičům posílala fotky, jsem se dozvěděla, že v Súdánu je holčička tak malá, že nedokáže chodit.
Holt my už dnes nejsme v Súdánu.
To teda mám- lyžařské svahy jsou plné, ale samotné děti či mládež vidět přes týden jen venku je zázrak(pokud nejdou ze školy, kina či cukrárny- o víkendech většinou prosedí v autech s rodiči na cestě "někam". Nechtěl jsem tím naznačit, že mládež vůbec nesportuje, jen kolik má pohybu vzhledem k příjmu v jídle- to "kvantum" sportujících je nic proti množství majícímu pohyb jen o hodině tělocviku. Statistiky upozorňující na nárust nadváhy až otylosti jen potvrzují, že děti se hýbou stále míň a jedí víc.
Jinak na rybí tuk jako "lahůdku" si pamatuju také(jako ročník 1953)- dával se, pokud mi paměť slouží, jako "všelék"(na lepší růst, zdravější krev,lepší myšlení ap.)- dnešní nezbytné omega3 mastné kyseliny...Taky jsem rád, že nejsme "v minulosti", ale dobíháme USA- aspoň pokud jde onadváhu a otylost....:-(
Mne maminka vždycky honila se lžící rybího tuku po bytě :(
To jsi mě nepochopil.
Co vím od své maminky, tak ta nám dávala rybí tuk když jsme byly hodně malé děti, tak do 2 let - doba před 55 lety.
Dítě si pamatuje první zážitky zpravidla někdy z období tří let.
No a protože ty si pamatuješ, jak tě maminka se lžičkou honila, tak jsem se ptala, jak dlouho si rybí tuk dostával, protože mě už ty 3 roky přišly jako dost...
Takže asi tak...
No, já teda hnusnou chuť rybího tuku taky pamatuju doteď. Rozhodně mi bylo o dost víc než dva roky, když mi ho pan doktor na moji tehdejší celkovou neduživost :-) napsal. (Do dvou let jsem ještě byla jako většina dětí andělíčkovsky buclaté batole, to do mě ještě nic takového nejspíš neprali.)
Mám takový dojem, že se rybí tuk dával nějak do roku 62 nebo 63.
To on se dával i později. A stále se dává. Jen už toho není flaška a nedává se na lžičku.
Moje dcerunky (80. léta) ho už dostaly jen jako jednorázovou kapsli někdy kolem 1 roku a svým dětem dávají "déčko" také. Mají nějaké kapičky a dávají je do půl roku nebo do roka.
Ale dětem to stále nechutná :o)))
Tady bych řekla, že máte pravdu oba. Co se sportování týče, sportují děti víc než dřív. Ale co se hejbání týče (o tom mluví bara2), hejbou se méně. Protože spoustu normálního každodenního hejbání nahrazuje třeba auto, autobus, výtahy, pohyblivé schody a tak:-))
Tak o tom žádná :-)
To běžné hýbání je hodně bídné. Už jenom to, že mají děti městskou zdarma, tak proč by se tu jednu stanici nesvezli.
I když občas vídám jít některé děti (není jich, ale jsou) ujít pěšky ze školy do sousední vesnice třeba 3 km.
Já vídám každý pátek odpoledne, jak se v jednu chvíli totálně zaplní parkujícími auty celá ulice zde u školního stadionu. Matky postávají v hloučcích na chodníku.
A jak se po cca po hodině zase celá od aut vyprázdní.
Tohle já tady vídám každý den. V době než postupně končí vyučování ve škole, tak je na zdejším parkovišti takových 100 volných parkovacích míst. Jak končí škola, tak parkoviště je beznadějně narvané a mnozí stojí i na trávníku a chodníku takhle to je nějak od oběda asi do 3 hodin. Pak se parkoviště zase vyprázdní a naplní se až zase po 16 hodině domácími.
Tý jo, celou hodinu týdně děcka sportují (mimo školu)!
Mohu se zeptat, jak jsi k tomu závěru dospěl?
http://www.glass-sphere.com/vestecke-koule.html
Ty jí ještě nemáš!? Chyba ...
Na vojnu s tebou. Přijímač. První probuzení po narukování. Píšťalka, budíček, řvaní nástup na buzeráku. A hned z voleje, bez rozcvičení a přípravy dlouhej ostrej běh.
Nepovažuju to za nic pozitivního. Nejlepší způsob, jak někoho odrovnat. Taky to vedli diletanti řepáckým způsobem. Tam bys ale, podle toho co popisuješ, zažil svoje :-)
Ale blbost, já mám okna na školní hřiště a vidím co se tam odehrává. Děcka běhají, hrají, cvičí a blbnou rozhodně víc než co bývalo. Navíc mají neporovnatelně kvalitnější stadion a podmínky, včetně bazénu přímo ve škole.
Já teda akorát vidím, že na sokolovně už nefunguje hřiště, jen na postavení máje o hodech. Naposled tam hráli fotbálek tak třicátníci před víc jak deseti lety, od té doby to zarůstá travou. A to tam udělali i osvětlení...
V devadesátejch letech kluci za hřištěm udělali dva tenisový kurty, chvílu tam hrávali, pak přišly jiný starosti a povinnosti a nikdo už to po nich nevzal. Tak to zarostlo plevelem a dnes tam mají cvičák psi. V lese o děcka nezakopneš,ani pěší, ani na kole, maximálně rodiče na procházce s malejma dětma. I do tělocvičny mám pocit, že chodí akorát ženský od třiceti vejš na nějaký cvičení. Nářadí postupně vyházeli. Já fakt nevím, kde místní mládež sportuje. Možná jezdí do Brna, nevím, ale tady ne.
Možná je fakt problém v tom, že to nikdo z dospělých už pak po bývalých "aktivistech" nevzal. Už tam nebydlím a děti mám dávno velké, ale je fakt, že když byly školou povinné, chodily do turistického a pak do cyklistického oddílu v Rosicích, příp. pak měly nějaké aktivity na gymplu. V rodné obci ne. (Jak dlouho tam fungoval žákovský hokej poté, co skončil s trénováním můj manžel, nevím, ale tuším, že moc dlouho ne.)
A třeba jen o pár kilometrů dál v Říčanech je špičkový oddíl biatlonu, kterým prošly už stovky děcek (a v dětské a juniorské kategorii celkem pravidelně mívají úspěchy v celostátním žebříčku).
Takže věřím tomu, že místní mládež sportuje jinde.
Máš pravdu- dnešní mládež se sama zapojit do nějakého pohybu neumí- potřebuje popostrčit a vést, navíc i do oddílu zavést a dál vozit. Nikoho dnes nenapadne nakreslit na plochu panáka a "hrát", parta kluků se ani nedá dokopy, natož něco vymýšlet. Zato s mobilem v ruce se domlouvají pár metrů od sebe místo prostého a jednoduššího rozhovoru. Za chvíli jim budou nohy a hovorová řeč k ničemu...
To já nevím, jak "dnešní" mládež. Ten hokejový oddíl, fotbal, Sokol - tohle všechno dělala pod vedením dospělých ta "včerejší" či spíše "předvčerejší" mládež. Tam, kde nadále dospělí nadšenci zůstali, nejrůznější aktivity pokračují. Tam kde ne, si holt párkrát skočí panáka a pak se na to buď vykašlou nebo jdou dělat něco zajímavějšího jinam.
Svet se meni. My uz jsme taky nehonili kacu nebo obruc, neodpalovali spacky.
Na špačka/-y byla nejlepší vzduchovka.
Jenže v současné době, máš-li všímaváho souseda, je takováhle ochrana soukromého majetku skoro na kriminál ...
a proti honění Káči zase tohlencto #Meetoo
Nemá to dnešní mládež snadné, fakt nemá.
....to je fakt- nehonil jsi, ale strava a porce se moc nezměnily- aspoň u většiny. Na ten dnešní tzv. výdej by některým (co se do práce dovezou aute, prosedí celou dobu u PC, domů zase autem a doma lehárko u telky po žádné snídani a večernímu gulášku, vepřozeloknedlo s nezbytným pivečkem) stačily dětský porce zeleniny a ovoce Pak mají jejich děti mít zdravé stravování, když doma vidí opak.....
Počkej, počkej, brzdi. Bůček se šesti, lahváčky, opatrná práce, a vzor dětem, to bejvalo i před padesáti lety. Na čem by udělal jinak kariéru Rajko Doleček. A vzpomeň třeba na vzorovou rodinku Homolkových. Sice trochu nadsázka, ale tak daleko od reality zas nebyla.
Taky je zajímavé se podívat na filmy pro pamětníky. Laskavé maminky, babičky, tetičky - všechno to jsou dámy ne s nadváhou, ale většinou vyloženě obézní. Štíhlé jsou ve starých filmech buď mladé holky nebo to jsou role závistivých klepen, zapšklých starých panen apod.
Nemyslím tak úplně, že by to byl přesný obraz tehdejší generace, stejně jako Amerika nevypadá tak jako hollywoodští herci, ale každopádně bylo obecné pojetí nadváhy jako něčeho zcela normálního a v pořádku.
Ale tak je pravda, že i za mého mládí byly ženský po třicítce tlustý, dokonce mám pocit, že většina.... Se to zdůvodňovalo tím, že "ztloustly po dětech" a bylo to úplně normální. Akorát teda mladý holky "před dětma" tlustý nebyly, což dnes teda jsou.
Připomnělo mi to Kateřinu Cajthamlovou - krutý a nesmlouvavý bič na tlouštíky. Když sama přibrala, začala si stěžovat na šikanu okolí.
Musela si sama na sobě zkusit, jak se s obézními zacházet nemá.
Zdravé moc ne, spokojené asi ano, když jim to tak vyhovuje. Rozhodně se nechtějí a pak už ani moc nemůžou hýbat.
A jak to víš? Jak to jen tak na ulici poznáš?
Znám plno holek, kterým můžu ráno zavolat, hele, je krásně, pojď na houby. A pak prolezeme les, přeskakujeme potůčky, lezeme do krpálů v předklonu a ujdeme bez nejmenšího problému patnáct kilometrů. A nezáleží na tom, zda je štíhlá nebo má velkej podvozek a viditelnou nadváhu. Důležité je, že ji to baví.
Znám plno holek, se kterými klidně půjdu na tejden do hor, budou šlapat se svým rancem na zádech, klidně v dešti, zapojí se naprosto samostatně do všech těch věcí, kolem táboření. Ráno vstanou, záda je budou bolet stejně jako mě, rozchodí to a jde se s úsměvem dál. A vůbec nezáleží na tom, zda jsou štíhlé nebo boubelaté. Podstatné je, že je to baví, neremcají a mají z toho radost.
Nebo si snad myslíš, že ty superštíhlé modelky a missky, se superštíhlýma dlouhýma nohama (a to při vší úctě, neboť já proti nim nic nemám, lidé jsou prostě různí a všichni jsou nějak užiteční), mají ta svá těla vysportovaná?
A možná by ses divil, kolik těch holek mělo permanentně na vízu dvojku z tělocviku, protože nezaběhly stovku v limitu, a přitom se celý život naprosto přirozeně hejbaly a dokonce měly z pohybu radost.
Neřešily celej život furt dokola svoji váhu, svoji krásu a své drastické diety, které nakonec končily fiaskem a přibýváním na váze:-))
Jsi na omylu. Rozhodně to neplatí o všech.
Znám několik lidí prostorově výraznějších a zdravotně jsou na tom zhruba stejně jako hubeňouři-
A že by se nehýbali, to také nemohu říct. Někteří mají dokonce tělo pružnější než já - třeba se předkloní s rukama až na zem, o čemž mě se tak akorát může jen zdát.
Tak ty boubelaté osoby postav pod kopec a nech je v tempu vylézt nahoru a rázem se pozná, že s sebou tahají 20kg batoh sádla. S turistickým dvacetikilovým batohem na zádech se totiž už dá jen chodit po cestě a těžce supět do kopce. To mám velice dobře vyzkoušené.
Také nech takovou roztomile boubelatou osobu upadnout. Nejspíš si něco ulomí, poněvadž tenhle žok prostě v nouzi nezvládnou. (Padání s těžkým batohem je vždy nebezpečné.) Dá se s tím žít, ale jen opatrně a pomalu a po rovině. Pokud se takto pohybujete, tak tomu tempu patrně zatím stačí.
A vůbec mi nejde o nějaké modelky. Vůbec se nejedná o udržování váhy a štíhlé postavy pomocí diet. Jedná se mi o normální ženy s normální váhou (ne podle dnešních posunutých kritériií) a normálními fyzickými schopnostmi.
Co se zlomenin týče, častěji si něco zlomí člověk s podváhou než s nadváhou. Stejně tak často člověk s podváhou nedokáže podávat odpovídající výkony.
Ideální je mít ideální váhu. To ovšem není škatulka v podobě jednoduchého BMI. Záleží na poměru svalové hmoty a tuku, záléží na tom, zda se jedná o tuk orgánový nebo podkožní, záleží na celkové stavbě těla a kosterním systému. Holka s velkým zadkem nemusí být obézní ani nemocná, jakkoliv by sis to chtěl namlouvat.
Stejně tak štíhlá holka nemusí mít dostatek svalové hmoty.
A vůbec nejlepší je neškatulkovat:-))
1. Já jsem hodnotil ty boubelky s 20kg nadváhy, které to zatím ještě zdravotně zvládají a jen jsou nepohyblivé a zadýchají se při každé větší zátěži. A o těch to lze vyslovit bez nebezpečí z pochybení.
2. Vůbec se mi nelíbí, že polemizuješ s tím, co já si podle tebe myslím. Jak ty, ač nejsi mnou, můžeš vědět, co si myslím? Polemizuj s tím, co napíšu a ne se svými vlastními domněnkami.
Polemizuji s tím, co jsi napsal (předpokládám, že jsi si to taky myslel).
Dotaz zní: Jak ty, ač nejsi mladá holka s nadváhou, víš, že: "Zdravé moc ne, spokojené asi ano, když jim to tak vyhovuje. Rozhodně se nechtějí a pak už ani moc nemůžou hýbat."?
Jak víš, že "rozhodně"? Jak víš, že si nejspíš něco ulomí?
"Rozhodně se nechtějí a pak už ani moc nemůžou hýbat."?
Jak víš, že "rozhodně"? Jak víš, že nejspíš něco ulomí?"
Kdyby opravdu chtěly zhubnout, tak se začnou hýbat a budou méně jíst a zhubnou. Zhubne nakonec každý. V koncentrácích žádní tlusťoši nebyli.
Z vlastní zkušenosti vím, že spadnout s 20kg batohem je docela nepříjemné, poněvadž ten batoh tě pěkně srazí a přimáčkne. To, co normálně zachrání při pádu ruce, s nadváhou nefunguje. Nadváha rozprostřená po celém těle bude lepší, ale zákony setrvačnosti to stejně neovlivní. Takže takový člověk má mnohem blíže k úrazu, než člověk pohyblivý, lehký a se svaly přiměřeně vyvinutými k hmotnosti svého těla.
To co píšu nejsou domněnky ale prosté použití fyzikálních zákonů. Když se totéž bude týkat nákladního auta, tak to jistě zpochybňovat nebudeš. Tam by to znělo takto:
1. Každé auto nakonec svou palivovu nádrž spálí, pokud jí nebude pravidelně a řádně doplňovat. Čím víc bude jezdit bez doplňování, tím dříve tu nádrž vyjede.
2. Auto více naložené se hůře brzdí než auto nenaložené. Přetížené auto se dokonce může při nouzovém manévru nedobrzdit a pak ošklivě nabourá.
Ale nakonec oba skončí s prázdnou nádrží, když jí nebudou doplňovat. To je to, co se snažím říci. Totéž platí i u lidí. Když se nebudou přežírat a budou se hýbat, tak musí zhubnout každý. Neexistuje člověk, který tloustne tukem z ničeho.
Všichni tlouštíci jsou tuční proto, že se krmí více, než potřebují.
No, až tak moc to důkazem není.
Ano, zhubnout mohou všichni - pokud takové hubnutí ovšem přežijí.
Kolik z koncentráčníků zůstalo stejně hubených i po návratu?
Nejsou koncentráky spíš důkazem, že zhubnout TRVALE a ještě navíc za současného zachování zdraví je nemožné? ;-)
No ano, koncentrák je právě lapidárním příkladem toho, jak se to "vyjíždění nádrže" rozhodně dělat nemá.
A ano, fyzikální zákony fungují. Ovšem vždy v zásadě v souhře a součinnosti. Ty klidně můžeš "vyjíždět nádrž", ale může se ti stát, že při tom vyjíždění nádrže zadřeš motor, protože auto není jen palivová nádrž.
Jo, a bohužel docela dost mladých holek si dnes způsobuje ten osobní koncentrák. A mnohdy jsou spouštěčem právě ty jednoduché odsudky okolí, jak že, nechce se hejbat, já to vím.
Já prostě absolutně nechápu, jak se jen tak můžeš potkat s cizí holkou na ulici a říct: ta se nechce hejbat?
Jak to víš? Ty ji sleduješ celý den?
Co když ta holka večer za tmy jde běhat v zapadlých uličkách, protože za světla se stydí, aby se ji hubení nesmáli?
Já zde po večerech takové holky potkávám, snaží se, ale ono to nejde lusknutím prstu.
A dokonce i tlusté chlapy vídám běhat:-))
Já na ulici říkám cizím holkám, že se nechtějí hýbat? Kdes na to přišla?
Já jen TADY říkám, že boubelky a boubeláci, co mají 10..20kg nadváhy mohou všechny a všichni zhubnout. To není o tom, že jen chtějí vypadat jako vychrtlá modelka, ale prostě mají nadváhu. Kdyby se začaly hýbat a méně se cpát, tak ta váha musí jít dolů. A nikde jsem neřekl, že se to má realizovat hladovkou, která se zvrtne v mentální anorexii nebo jen k totálnímu vyhladovění organismu. Ten koncentrák jsem uvedl jako příklad, že zhubne každý a ne jako příklad vhodného postupu.
Za to, že je móda takové štíhlosti, že to většina žen už ani konstitučně nezvládá, za to opravdu nemohu. Také nemohu za to, že některé slečny nemyslí na nic jiného, než na svůj vzhled a pak jsou pro jeho vylepšení schopné udělat skoro všechno. Nic takového tu neschvaluji a nedoporučuji a tak mi to nepodsouvejte.
pro Brahmu - :o)))
https://www.prozeny.cz/clanek/joga-xxl...
Tak ji, hergot, už někdo to běhání zatrhněte!
I když z baťohu už nečo ubrala, pořád ho má čtyřicetikilovej!
Zláme si nohu!
https://rungo.idnes.cz/velka-vyzva-shazuji-kila...
Dovolte mi mít na věc názor a ten zveřejnit. To snad mohu a nemusím být umlčován.
Pokud si myslíte, že zasahuji do vaší čistě ženské otázky, tak bych chtěl podotknout, že jste také hommo sapiens a savci a obratlovci, takže i na ženy se vztahují prosté biologické zákony. Pokud mají nadváhu, tak prostě mají ke svému energetickému výdaji příliš velký přísun živin. Ze vzduchu a prány obratlovci netloustnou. Hranici ženské nadváhy nechci posuzovat a také jsem jí nikde neposuzoval. Ona se také historicky a společensky měnila a mění. Ale nadváhu 10..20kg už poznám, protože to je vysoko nad tou hranicí. Tuto nadváhu je možné snížit, když se chce. Neříkám nikde, že je to snadné, ale jen, že to jde, když se chce. No a z toho mi jasně vychází, že pokud se ta váha nesnižuje, že se nechce, ať už jsou ty důvody nechtění jakékoliv. Toť vše. Nesmíte to brát hned všechno tak osobně :)
Pravdu díš, Brahmo.
Nechme ženské ženskejma. Pojďme si popovídat o chlapech.
Ono totiž z těch statistik vychází, že ženský to řešej častěji než muži. A taky že chlapi a mladí kluci mají nadváhu a obezitu častěji než ženské a mladé holky.
Dvacet nebo dokonce deset kilo nadváhy že poznáš? To teda rozpětí, ve kterém se pohyboval ženský ideál krásy za řekněme poslední století je vyšší. Tohle je ještě pořád hranice, kde jsou minimální dopady na zdraví a kde je klidně možné že dotyčný člověk má lepší fyzičku a výkonnost než leckterý štíhlý.
Možná jsem tu už zmiňovala historku, jak mi babička vyprávěla, jak kdysi seřezala mého tatínka, protože jako malý chodil po rukách po střeše autobusové čekárny po jejím okraji. Já se ho pak na to ptala... a můj metrákový tatínek mi to chození po rukách ještě předvedl (i když už pochopitelně ne na střeše čekárny).
Nejspíš mu zapomněli říct, že správně má být málo pohyblivý a když bude takové věci zkoušet, tak si určitě něco zlomí.
Ano, v historii se už mnohokrát ideál ženské krásy přehoupl až do obezity. Rubensovy boubelky byly obézní a moc se asi nepohybovaly. A jaký vztah to má k současnosti, zdraví a schopnosti rychlého a vytrvalého pohybu?
Já neříkám, že tlusťoch nemůže být krátkodobě rychlý. Já říkám, že to dlouho prostě nevydrží. Postav tlusťocha pod kopec a vyžeň ho rychle vzhůru. Uprostřed padne. Když padne, padne větší silou než člověk o 20kg lehčí.
I současní a minulí muži jsou někteří velice tlustí. A co má být? Tvrdím snad něco jiného? Vztahuje se na ně nějaký jiný zákon? Kdyby chtěli, mohou zhubnout stejně jako ty ženy. Jen jsem si nevšiml, že by se tu nějaký muž pohoršoval a čertil nad tím, co píšu.
Myslím, že ti v těch tvých teoriích chybí praktický přehled. Já měla hodně štíhlou maminku a tlustého tatínka. Jednu hodně štíhlou a druhou hodně tlustou babičku...
Ty rozdíly ve "výkonnosti" nebyly zdaleka takové, jak si ty představuješ.
Obezita je nemoc a je to zdravotní problém. Spousta těch obézních si to uvědomuje (i když jistě ne všichni) a snaží se s tím něco dělat.
Ovšem existují i věc jako třeba metabolicky zdravá obezita. Ta se týká většinou mladých lidí a většinou těch, co si přiblblými dietami nenechali rozvrátit metabolismus. Metabolismus je takový biochemický stroj v těle lidském, něco jako motor v autě.
Pak existuje něco jako paradox obezity. Ten se týká spíše starších pacientů a říká, že starší nemocný pacient s nadváhou má lepší šance na přežití než pacient s podváhou.
No kdo by si to jen pomyslel, že?
To se ovšem v Blesku nedočteš a na ulici to vidět není:-))
Add Lanna
To co popisuješ už jsou méně normální a méně obvyklé stavy. Ano starý člověk s nadváhou má lepší výhledy dožití než s podváhou. Opět už stav ovlivněný tím stářím. Neříkám nenormální, ale jiný.
To o čem tu píšu jsou zdravé běžné osoby v produktivním věku ale tlusté.
Ale netrap se, Brahmo, mnoho neznalých praktických doktorů taky chybuje.
Příklad z mého okolí od lékaře, který nebyl kovaný ani v geriatrii ani v obezitologii:
"Jóo, paní, jste dušná a otékají vám nohy?
Nu, nejste nejmladší, a taky ta nadváha, že?
Zkuste zhubnout a pak se uvidí".
Paní k panu doktorovi už nikdy nepřišla.
Snažila se hubnout, ale do roka umřela na rakovinu plic. Nikdy nekouřila, silná byla, ale nikdy se nevyhýbala práci. Nikdo ji nikdy neudělal rentgen plic.
Vždyť přeci byla tlustá, tak proč, že jo?
No to je opravdu nejlepší argument :D
Paní byla tlustá a lékař nediagnostikoval rakovinu plic. Co to má společného s naším problémem?
No vlastně je to také poznatek. Vidíš další nebezpečí obezity, zastírá skutečné choroby.
Není třeba do kopce spěchat, samozřejmě. Ale pokud se to podává jako test, tak ten dotaz je zcela nesmyslný.
Ano, dá se žít pomalu a v poklidu, jak to dělá mnoho tlustých osob obou pohlaví. Nejprve pořádně přiberou a pak jen říkají, že není třeba spěchat. Nebo jen od pomalé výchovy svých malých dětí přejdou do stejně pomalé výchovy vnoučat. Dětem to prospívá, je to užitečné, jen to škodí těm osobám na zdraví.
Brahmo - ne, rychlým výstupem na kopec bezpochyby nikdo mé prarodiče a rodiče netestoval.
Ale třeba celodenním rytím zahrady, každodenním docházením do práce pět kiláků tam a pět zpátky, nebo třeba i tím zmíněným chozením po rukou jo.
Hýbali se o dost víc než spousta dnešních štíhlých lidí. I když si ty představuješ, že "nechtějí a pak už ani moc nemůžou".
Pravda, pokud jsi tím hýbáním se myslel výhradně rychlé běhání do kopce, tak... tak to vlastně nikdy nedělala ani ta štíhlá babička.
Celoddenní rytí zahrady lze absolvovat i se značnou nadváhou. Naopak s nadváhou je větší přítlak na rýč. Procházka po rovině volným krokem tam a zpět je zdravá, ale opět zcela nenamáhavá. Při tomhle životním režimu se obezita primárně negativně neprojeví, dokud nenastanou další komplikace. Proto jí také mohli úspěšně provozovat. Chození po rukou ukazuje jen to, že má dobrou rovnováhu, silné ruce a umí to.
Ale jo, já jen polemizuji s tím tvým "nechtějí se hýbat a pak už ani nemohou". Pokud hovoříš o nadváze 10-20 kg, tak je to pitomost. Ano, na vrcholový sport to už není, ale v běžném životě tato kila navíc ještě prakticky neomezují.
Ty se to teď snažíš najednou strašně redukovat na to, že se vlastně normálně hýbat mohou, jen nemůžou dlouho utíkat do kopce, ale to už mi přijde dost vykonstruované.
To je o tom, co je to ten běžný život. Pro mnohé je a i dříve byl běžný život tak málo a tak pomalých pohybů, že se až nějak do 60 let dá klidně dožít s 20kg rancem sádla navíc. Jen jim to postupně zničí klouby a ucpe cévy. Dříve je to kolem té 60 zabilo. Dnes už máme cévní chirurgii a náhrady kloubů, takže se to dá táhnout nějak i dál.
Přičemž není jasné ani to, zda člověk s nadváhou, který dokáže celý den pracovat s rýčem, chodí denně deset kilometrů a umí stát na rukou, by taky bez ztráty desítky nedokázal projít Brahmovo kopcovým testem.
Já teda mám kopce ráda a raději chodím do kopce než z kopce. Ale kdyby mě někdo nutil do kopce běžet jiným než mým tempem....brrr, asi bych ho bacila rýčem:-))
Tak nevím... Má tlustá babička s nadváhou o dost větší než dvacet kilo se "dříve" bez cévní chirurgie a kloubních náhrad dožila třiaosmdesáti.
(A mého tlustého tatínka nezabila nadváha, ale náklaďák, ale to už sem nepatří.)
Problém obezity rozhodně nechci zlehčovat - ale ani přehnaně dramatizovat.
:-))
Ale jasně:-))
Jsem stará, tlustá a nepohyblivá. Jak jinak?
V tuto chvíli BMI=23,8 kg/m2. Myslím, že jsem ani v obdobích, kdy jsem se rozhodla pár kilo shodit, nepřesahovala hranici mormálního BMI. Jen prostě nerada běžím do kopce, no:-))
Ale hlavně, Brahmo, snažím se ti to celou dobu vysvětlit. Ta hodnota BMI, to číslo, ta škatulka, neříká vůbec nic o kondici dotyčného jedince. A tvůj zátěžová kopcový test, je test kondice, nikoliv test zdravotních rizik obezity.
Na to potřebuješ jiné hodnoty, tlak, tepovku, sklon k cukrovce, stav kardiovaskulárního systému, anamnézu...
Pak můžeš dotyčnému (s nadváhou, obezitou, normální váhou, podváhou, skrytou obezitou či dokonce podvýživou) naordinovat druh a intenzitu pohybu, podle toho, co je potřeba. Zda shodit nebo naopak přibrat, získat svaly nebo kondici.
Ten můj test je zcela primitivní kontrola, přes kterou běžný obézní člověk nepřeleze. Není to žádný test na sortování různých typů obezity a doporučování jejich léčby. Prostě taková pěkná boubelka, která rozhodně nemá natrénováno, rychle do dlouhého kopce nevyběhne, poněvadž s 20kg žokem sádla se utaví v polovině. Samozřejmě kdyby měla natrénováno, tak to zvládne i s tou nadváhou. Ale to není běžný případ.
No, hlavně bych čekala, že po tak dlouhém alarmujícím pláči ohledně dnešních dětí, už navrhneš nějaké řešení.
Nicméně, řešení spíš navrhují dětští lékaři a zdá se, že pomalu začínají zabírat.
Statistika SZÚ:
http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp...
Myslím, že jednoduché řešení je k dispozici dávno a jistě o něm ví každý soudný(nemusím ho ani navrhovat), tedy i ty- jednoduchý fyz. zákon o příjmu a výdeji energie. Jen ho dodržují ti, kterým na sobě aspoň trochu záleží a to většina nebude. Ušetří v budoucnu na lécích. A jestli váha populace ČR stagnuje, roste nebo se snižuje? Stačí mrknout do statistik(bohužel, odkaz nefunguje) a kolem sebe- nejen v okolí. ;-)
Že těch 50% je nesmysl jsem už uznal, ale žeby nerostla nadváha? (statistika SZÚ). ale nechme toho- my to navyřešíme a mladým je to fuk...;-)
Ano, tu statistiku jsem sem dávala, že?
A z ní vyplývá, že od roku 2011 neroste.
S tím nic nenaděláš:-))
...taky s tím nic nadělat nechci- - z grafu do r. 2016 je jasné jen to, že od r.2011 klesl podíl s nadváhou, ale na úkor obézních. Jak je to za r. 2017 a 2018jsem nenašel, takže se nechám překvapit ;-)
Samozřejmě si uvědomuji zdravotní rizika spojená s obezitou i celospolečenský problém, který to vyvolává. Nicméně domnívám se, že se to musí brát trochu s rozumem.
Nemělo by přeci žádnou cenu vyměnit rychle klesající počty obézních za rychle stoupající počty těch, co trpí jinými výživovými nemocemi, např. anorexii nebo bulimii. A to riziko zde je, především u mladých dívek.
Proto mně osobně stačí, když se to číslo obézních za posledních pět let nezvýšilo.
Neboť zbavit se obezity je běh na dlouhou trať. To není ze dne na den (a pokud ano, je to špatně).
A tak zrovna anorexii a bulímii by mohli léčit stejně, jak obezitu. Všechno je to v podstatě z "rozežranosti". Prostě málo jinejch zájmů a povinností, nedostatek zájmu o ně, tak se ty děcka buď přežíraj, nebo vymýšlí broskvoviny, z nichž se nakonec rekrutují příslušníci feťáků, anorektiček, bulimistů, pseudobuzerantů a lesb, dyscosi ...
Takže ty to "naštěstí nemusíš řešit", ale víš přesně, že je to všechno z "rozežranosti"?!?
Sorry, báro, ale když o tom víš jen to, co se píše v Blesku nebo šíří agentura JPP, tak se do toho neser!!!
Moje dcera jela 7 let v bulimii, takže vím docela dost, o čem to je. Byla a je to hubená holka (170cm/62kg) a prostě si z ní spolužák v blbou chvíli udělal legraci, že má velkej zadek. A bylo... Už v té době hrála floorbal a po celou tu dobu denně dvoufázově trénovala a hrála za extraligu. Zpětně netuším, jak to mohla vydržet.
A zdrž se, prosím, komentářů o tom, co jsme s ní měli a neměli udělat - věděli jsme o tom, věděla to i doktorka, ale museli jsme počkat, až se bude chtít sama léčit. Kdo se do podobné situace nedostal, ten moc dobře ví, že není tak snadné to dítě vzít a strčit ho někam na léčení. To jsem jen fantasmagórie z Blesku...
A co se třeba týká tvých názorů na vznik sexuální orientace, tak tady jsi taky zcela mimo. To rovněž není z "rozežranosti", ale z 95% je to otázka vývoje plodu, konkrétně někdy kolem 3 měsíce.
Odlišná sexuální orientace a dokonce i tzv. třetí pohlaví je staré jako lidstvo samo. To není výstřelek současné doby.
Akorát v průběhu let se z toho udělalo něco amorálního a dokonce i trestuhodného.
Mě vytočilo to spojení obezity a dalších poruch výživy s těmi feťáky a disněco.
Kde se tak najedou v člověku vezme, že to spojí dohromady?
Je snad někde prokázáno že feťáctví, sexuální orientace, homosexualita... souvisí s obezitou?
Víš, možná ten rozdíl v našem pohledu na věc spočívá v tom, že já na rozdíl od tebe nemám tendenci považovat svá pozorování okolí za směrodatná. Ty si víc všímáš tlustých, dokonce až tak, že spočítáš jabka s hruškama, aby ti to dalo víc než padesát procent.
Já si možná všímám víc těch pozitivnějších příkladů a těch hubenějších.
Ani jedno z našich pozorování není relevantní, jakkoliv bychom si to přáli:-))
No, ono je potřeba zvážit, zda nám zde nehraje roli fenomén: Jóó, to za našich mladých let!"
"Dlouhodobý trend vývoje nadváhy a obezity českých dětí sledoval také kolektiv autorů vedený prof. Kunešovou, vedoucí oddělení obezitologie Endokrinologického ústavu. Podle jeho pozorování došlo mezi lety 1951-2001 u sedmiletých dětí obou pohlaví k nárůstu
nadváhy a obezity, u chlapců z 13 % na 27 % a u děvčat z 11 % na 23 % V roce 2008 však
došlo k poklesu prevalence na 24% a 20 % [1]. "
http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp...
Já jsem s tím v pohodě, taky jsem mívala dvojky :-) A samý už teď v šestý stejně neměl a vyznamenání mu to nezkazilo, tak to neřeším, spíš se nad tím jen směju :-)
Vím jen, že se mu nepovedl nějaký kotoul plavmo, ale třeba s klukama o těláku i kecali a vyrušovali, blbli, nevím.
Obě naše děti jsou spíš vytrvalostní, ujedou stovku na kole za den, ujdou 30 km, jezdí na běžkách a lyžích ... ale dělají jen to, co máme rádi my. Závodníci ani nijak jinak sportovně nadaní nejsou. Míčové hry už po odpolednách na vsích nebo sídlištích mezi dětmi nefrčí. Není tak kde trénovat...
Zrovna při pádu s kola přes řídítka se ten kotoul plavmo docela hodí umět.
Jo, jelo se každý den, jasně že ano :-)
Na rovinkách i 90/den, v Alpách 60.
Jen jsem čekala větší denní dávky v Holandsku, ale díky větru jsme byli rádi za 80/den.
Děcka to zvládaj, jen se musí správně namotivovat... :-)
A co takhle nechat ráno kola v lese v roští kde spíte a na celý den si jen s malým batůžkem pěšmo vylézt nějaký vyhlídkový kopec nebo ferratu, a večer pak, příjemně znaveni zase trošku jiným způsobem než každodenním šlapáním kolmo, zalehnout tam jak den předtím, s tím že byste za celý den neujeli ani kilometr – to by vás nelákalo? :-)
Kdyby je to lákalo, myslíš, že by čekali na tebe, aż jim to poradíš?
Jinak, v Holandsku jsou na tom z kopcema fakt dost blbě :-)
A to je teprve 11.55 dopoledne :-)
Teď už mám 14:07,
nemůžu se toho furt držet, občas to chce pauzu na kafe.. .
Že ty člověče máš furt potřebu někomu radit, jak by měl nakládat se svým volným časem, co dělat a co nedělat, víš co je cykloturistika a co už není, ty bys moh z fleku do parlamentu, třeba evropskýho.
Telička má nové hnutí "Vlas", podle předsedy, zkus to!
Nevím že bych měl ‘’furt potřebu někomu radit’’, to je pokud vím výhradně tvoje parketa :-)
No, radíš Peggi, jestli by neměla v Holandsku vzít děti na kopec.
Mě jsi tvrdil, że zákazovâ značka ve Švýcarsku, je piktogram, co naopak stavět stany doporučuje.
Ty nosíš kolo po horách, já jezdím po silnicích. Ty mě soudíš, radíš, pohrdáš.
To já tobě nikdy nedělal, jakkoliv si myslím, že kolo je cesta do dálky, nikoliv přelezání plotů,
A závěrem, jsi sprosťák, tou tvojí poznámkou.
Kolik ty si vychoval dětí, o koho ty ses kdy staral, než o sebe.
Vysosteš z toho, ale pro mě jsi hloupý, a z toho vysůst nelze.
Četl jsem o maníkovi, co zdolával nejvyšší kopec kontinentálního Nizozemí v plné zbroji a s kyslíkem.
To bylo i u nás, v roce 86, nebo tak, se ve Slaném odehrával Třetí prvovýstup Slánské hory, kyslík byl, mačky, lana, bernardýni záchranáři :-)
Tak ono vypadá srandovně "nejvyšší bod Nizozemska", ale třeba takové Estonsko má tu svoji nejvyšší "horu" ještě asi o 4 metry nižší :-)
A teď koukám, že Lotyšsko ještě o dalších 6 metrů míň.
A Litva to s 294 m jistí :-)
Čoveče zavzpomínala jsem si a za celých zhruba 20 let, co jezdíme na kola na "expedice" byly jediné tři dny, kdy jsme neujeli ani kilometr. A to dny, kdy jsme se vlakem přesouvali do Moskvy, tam prohlídka, a pak zpátky. Jinak během cest se každý den na kole přesuneme, aspoň nějakých 30 km. Fakt to takhle vyšlo. Já jak na to kolo sednu, tak prostě nemám potřebu se někde víc zdržovat.
Navíc mám pocit, že nejde sedět na dvou židlích, buď kolo, nebo pěší. Já bych byla po tom volném dni asi spíš víc unavená než odpočatá. Navíc na ferraty, to vůbec, hele, já měla závrať a hysterák na Ostrým Roháči :-)
Ně pěší chodíváme po zbytek léta... když se vrátíme z kol....
...jen "pro pobavení": Když jsem bydlel na Moravě, lákal jsem bráchu(měl 30let) na výlet na blízký Praděd- jeho odpověď byla "neblázni, mám závratě na malým žebříku a Praděd je vysoký skoro 1500m! :-)))
To je důvod, proč já se bojím i na Říp. A to jsem to zkoušel i s kyslíkovým přístrojem, ale nedal jsem.
Vítr je horší neż kopec, když vyjedeš nahoru, jedeš dolů, to u větru nefunguje. :-)
Týrání dětí?
Maminko, kdy už budem v Americe?
Nekecej a pádluj!