Zatímco oblékáme další vrstvu oblečení, kolem běhají děti v krátkých kalhotkách a plovacích vestách. Stojíme pod přístřeškem a přemýšlíme, zda vyrazit v dešti na kolech. Kolem projíždějící kráska na těžkém městském kole se zastaví, aby si vyhrnula límec saka. Jsme ve Frísku, nejsevernější holandské provincii. Jeho název zní sice trochu větrně a studeně, během léta tu ale je počasí pro cykloturistiku ideální. A jak nám ukazují sami Holanďané, ani déšť se nemusí brát nijak vážně.
Plovací vesta patří k běžné výbavě.
Foto: NaKole.cz
Předpovídat počasí je ve Frísku jedna z nejožehavějších prací. Vždyť počasí se tu mění i několikrát denně, a zatímco země kolem vás je zalitá sluncem, jen o několik kilometrů dál se žení všichni čerti. Frísové se přizpůsobili rozmarům přírody s elegancí sobě vlastní. Navenek to vypadá, jako by si změn teploty ani příliš nevšímali. Na sklonku léta tu prakticky stále chodí v oblečení s krátkými rukávy, jsou odolní vůči zimě. Zatímco my se na zahrádce restaurace choulíme mezi polštáři a přikrýváme se dekami, kolem běhají polonahé holandské děti, oblečené jen do krátkých šatiček nebo triček s krátkými rukávy. A zatímco Čech obléká softshellovou bundu jako obranu proti větru a mrholení, plavovlasá Frísanka na kole jen natáhne kapuci a jede dál. Jsme na cestě lodí a na kolech, obytná jachta se za námi přesouvá po síti holandských kanálů. Kapitán naší lodi tvrdí, že Frísové se rodí s voděodolnou neoprenovou vrstvou kůže. A když se podíváte na polosvlečené děti, běhající ve vodě, nezbyde, než tomu uvěřit.
Jsme v zemi nejvyššího a dost možná že i nejhouževnatějšího a nejpracovitějšího národa Evropy. Vždyť Holanďané svoji zemi doslova vyrvali moři, když během posledního tisíce let vysušili a postavili vše, co tu dnes je k vidění. Správně bychom měli používat označení Nizozemsko, tedy „nízká země“, stejně ale všichni mluvíme o Holandsku. Nizozemské provincie, které mají v názvu slovo Holland, leží ještě o notný kus jižněji. Místní obyvatelé jsou ale poměrně zvyklí na to, že se jim říká Holanďané a myslím, že se za to na nás ani moc nezlobí.
Nederland neboli „nízká země“ se tu neříká náhodně. Více než polovina území Nizozemska leží pod úrovní moře a její obyvatelé ji před třinácti sty lety pomalu začali ukrajovat z moře pomocí hrází. Denně tu běží téměř sto tisíc čerpadel, která stále přečerpávají vodu a která mají na starosti, aby moře nezalilo území, na které si stále dělá nárok. „Holanďané vlastně stále honí vodu do kopce,“ vysvětlil mi stručně jeden z místních obyvatel. Na svou dobu jedinečný systém vodních hrází, jež drží mořskou vodu v uctivé vzdálenosti, tu vznikal už od středověku. To je mimo jiné i důvod, proč je v Nizozemsku tolik větrných mlýnů. Typické holandské mlýny totiž nesloužily tak jako jinde k mletí obilí, energie získaná z větru byla mnohem častěji potřebná právě pro přečerpávání vody.
Grachty jsou neodmyslitelnou součástí Holandska. Na fotografii je město
Leeuwarden, hlavní město provincie Friesland.
Foto: NaKole.cz
Voda je v tomto kraji všudypřítomná. Při cyklotoulkách po Frísku jsme viděli stopy nikdy nekončících prací na svedení vody do sítě kanálů, které pomáhají udržovat pole a pastviny v suchu. Kanály leží v naprosté většině nad úrovní okolního terénu. Nejednou se tak osádce lodi křižující po grachtech stane, že přímo z lodi shlíží na auta, které kanály podjíždějí na mimoúrovňových křižovatkách. Podjezdy pod akvadukty jsou pro návštěvníky turistickou atrakcí, pro místní však praktickým uspořádáním v hustě obydleném prostoru.
Prostor je tu vůbec velmi drahý, vždyť Holandsko patří k trojici nejhustěji obydlených zemí Evropy. Od mládí se Holanďané učí účelně pracovat na minimu prostoru. Místo širokých schodišť tak mají domy v Amsterodamu kladku na vytahování objemných předmětů. Také proto se domy stavěly mírně šikmo, aby se při stěhování balíků neodřela domovní fasáda. A sklepy? Ty nepřicházejí v holandských domech v úvahu. V zemi s vysokou hladinou spodní vody by totiž sklepy musely být dokonale izolovány a stávají se tak luxusním doplňkem, něco jako „bazény naruby“. Užitkové předměty také musejí zůstat venku, včetně kol.
Slyšela jsem i tvrzení, že každý den spadne do některého z grachtů auto. A stálé sousedství vody je možná také důvodem, proč kolem sebe stále vidíme tolik dětí v plovacích vestách. Než stále děti hlídat, aby nespadly do vody a neutopily se, mají Holanďané opět své řešení. Jednoduše nechají děti běhat celý den v plovacích vestách, které je v případě nehody bezpečně udrží nad vodou.
Cyklistika a kola patří k Holandsku stejně jako dřeváky, sýry nebo větrné mlýny. Marně byste tu ale hledali cykloturisty, jak je znáte z tuzemska. Bytelná městská kola s plnou výbavou, to je skutečný symbol Nizozemska. Na kole se tu jezdí na nákup, do školy, do práce nebo na návštěvu za přáteli. Téměř podél každé hlavní silnice vede cyklostezka a hnízda cyklostojanů zabírají často stejný prostor jako parkoviště pro auta. Cyklisté tu jezdí sebevědomě a řidiči je respektují, ať už na silnici potkají dámu v podpatcích nebo rodinu na lehokolech.
Značení jako víno…
Foto: NaKole.cz
Naprosto unikátní je systém cykloturistického značení, který je holandsky důkladný. Číslované tu nejsou trasy, jak to známe z Čech, ale uzlové body zvané „knooppunten“. Křižovatky označené číslem od 1 do 99, které je v mapě a na sloupku, obsahují rozcestník k dalším nejbližším uzlovým bodům. „Pro dlouhé výlety, což v holandském měřítku znamená kolem 40 až 50 km, vede značení trochu moc cikcak. Rád to ale využiji, když jedu třeba na party do některého jiného města na kole a potřebuji se bezpečně orientovat,“ zhodnotil holandské značení šestadvacetiletý Koen, který podle svých slov jezdí na kole celý svůj život.
„Gezelligheid“, to je obtížně přeložitelný výraz. Znamená něco milého, domáckého, hezkého, v podstatě jde o označení pro pohodičku po holandsku.
„Gezellig“ mohou být kola, stejně jako holandské příbytky. Košíky a přední řídítka vylepšená peřím, umělými květinami, plyšovými hračkami a vůbec vším možným jsou tu běžně k vidění. „Gezellig“ jsou i jídla, krásně nazdobené umělecké kousky, které lákají k ochutnání. Jídla na talíři často vypadají dokonce lépe než jejich ilustrační fotografie v jídelním lístku. Nejčastější jsou tu občerstvení spojená s kavárnou. Holanďané zdaleka nevěnují přípravě kávy takovou pozornost jako třeba Italové a kvalita tolik oblíbeného tmavého nápoje hodně kolísá. Stejně dobře tu můžete narazit na luxusní čerstvě upraženou servírovanou na malém tácku společně s vodou a sklenkou šlehačky, jindy v kavárně stejné kategorie zase dostanete světle hnědou „čulifindu“ nevalné chuti.
Aplegebak, neboli jablečný koláč se šlehačkou.
Foto: NaKole.cz
Káva s jablečným koláčem „apelgebak“ ale patří neodmyslitelně k cyklistickým vyjížďkám. Na výletě na kolech určitě doporučujeme ochutnat verzi „apelgebak met slagroom“, tedy se šlehačkou nebo vanilkovým krémem.
A protože jsme v Holandsku, musíme ochutnat něco, co tenhle národ proslavilo – skvělé místní sýry. Ať už zkusíte Goudu nebo Edam, mladý či uleželý, čistý nebo s některou s příchutí, budete uneseni. Jejich cena je dokonce ještě nižší, než ceny stejně kvalitních sýrů v Česku. Mohou za to dotace, které plynou holandským farmářům za udržování dobré kvality mléka a starost o krávy, které tu mají k výběhu široké pastviny. Také proto jsou holandské sýry zážitkem, který je dobré vyzkoušet. Usazeni v některém z „bruin cafés“ se zapálenými svíčkami si pak můžeme užít i deštivé odpoledne a třeba jen tak pozorovat, jak za oknem padají záclony deště.
Holanďané ovšem prosluli v historii především jako obchodníci a síť kanálů a grachtů sloužila mimo jiné také jako dopravní tepna k přepravě zboží. Dnes kanály nabízejí jeden z oblíbených způsobů, jak trávit v Holandsku volný čas. Velká část Holanďanů vlastní plachetnici nebo motorovou loď a víkendy jsou často vyhrazené plavení se po kanálech, grachtech a jezerech.
Pokud zvolíte stejně jako místní dovolenou na obytné motorové lodi, vyplatí se loď si pronajmout nebo využít služeb cestovní kanceláře, která zajistí loď i kapitána. Loď je tak zároveň dopravním prostředkem i hotelem a zázemím pro výlety po zemičce, která má mnoho kouzel. Při porovnání cen ubytování například v Amsterodamu je to mnohem levnější varianta, než by se zdálo na první pohled.