Zdravím vás všechny. Mám prosbu. Chceme jet na kolech ze Suwałki ( Polsko ) přes Litvu, přes Lotyšsko až do Estonska do Tallinnu. Prosíme o informace ohledně povrchu cest (v Polsku jsme někdy museli tlačit i 20 km , písek písek, pisek a to bylo na mapě asfalt ), dále něco o kempech, lidech, jídle a pod... Díky
JaPa
[email protected]
My byli jen v Litvě (taky ze Suwalki). Na hlavních tazích byl většinou slušný asfalt, ale na vedlejších je často asfalt jen jeden pruh uprostřed a krajnice šutrolézní kamení. Provoz tam sice nebyl skoro žádný, ale když něco jelo a člověk musel do šutrů... A někde ani ten asfaltový pruh nebyl. Cyklotrasa tam sice vedla, ale jet se nedalo, tak jsme to radši otočili a jeli po hlavní.
Ale stejně se nám tam líbilo :-).
Cestopis a fotky najdete na mých stránkách.
Projel jsem to z Polska do Kaliningradu (Rusko),do Litvy jsme přejeli po Kurské kose. Dnes již to asi není možné... Pak Litvou a Lotyšskem zpět do Polska. Estonsko jseme nestihli.
Provoz malý, ale je to dávno cesty ucházející. Hodní lidé, tábořili jsme venku ve stanech.
Vlaky tam braly kola. My to nevyužili a muže se to hodit.
My tam byli 2003, to už je snad pravěk.... tak nevím, jestli mám právo vůbec něco psát. Jeli jsme tenkrát ze Suvalek přes Bělorusko do Lotyšska a pak do Tallinnu a zpět zase do Polska přes Lotyšsko a Litvu.
Cestopis sepsán zde: http://zbn2003.epastorek.cz/
Povrch cest nebyl nic extra, byly silnice asfaltové, byly ale i písečné. Chce to dobrou mapu, která to rozliší, protože ty písečné byly některé nesjízdné a není zaručeno, že hlavní silnice nebude zrovna písečná. I přesto jsme ale dokázali jezdit v průměru kolem 115 km/denně (i já ženská), byly tam rovinky a celkově terén nenáročný. Že by tam jezdilo málo aut mi moc nepřišlo, ten provoz byl jak kde. Zažili jsme i ožralé debily, kteří to na těch rovných silnicích kalili stovkou roleta-neroleta, ale ... tohle je vždycky o náhodě.
Kempy jsme nevyhledávali, spíme nadivoko. Nebyl to problém, místy akorát žrali komáři.
Jídlo jsme si tenkrát vařili a potraviny normálně kupovali. Hospody tenkrát moc nebyly, a vlastně jsme je ani moc nevyhledávali. Cenová úroveň tehdá byla asi jako u nás, možná tak o 10 % vyšší.
Lidi byli v pohodě, domluvili jsme se hlavně rusky. Tenkrát, dneska už to může být jiné, zejména u mladých.
Líbilo se nám tam, byla to taková kombinace rusko-severské přírody, jakože hodně břízy a borovice a čím víc na sever, tak přibývalo mechu a lišejníku, ale úplně severské to tam ještě taky nebylo. Celkově tak jako přívětivé. Nejvíc se mi asi líbilo na těch estonských ostrovech.
Ale určitě se na netu najdou čertvější informace, i když já jsem ráda, že jsme to tam zažili ještě před vstupem do EU.