Zdravím všechny,
jsme s kámošem hodně rekreační jezdci a rozhodli jsme se trošku se do toho opřít a potrénovat a příští rok cca v květnu zdolat trasu Praha-Amsterdam. Plánujeme to na cca 10 dní, což by vycházelo na 80 - 100 km za den. Má někdo zkušenosti s touto trasou a případně mi poradil, jak nejlépe naplánovat trasu přes Německo/Nizozemsko? Nějaké zkušenosti s EuroVelo? Plánujete si spaní v kempu, nebo spíte normálně mimo na odlehlejších místech? Budu rád za každou radu. A pak jeden dotaz ohledně kola...Máme oba nejobyčejnější mtb kolo za cca 6000kč. Dá se to v pohodě zvládnout nebo se dost nadřeme? Plánuji si vyměnit pláště za silniční a vyměnit pedály za kovové (teď tam mam z plastu :) ), doporučujete ještě něco? (kromě koupě nového kola :) ) Díky a ať to jezdí !
Tak teď vážně nevím - myslíš to, co si napsal, opravdu vážně nebo si z nás děláš srandu?!?
Nedávno jsem se bavila s důchodcem, který chtěl přejet Šumavu a měl starého damského horáka vytaženého z kontejneru. Říkal, že je to hlavně o vůli a nohách a ne až tak o kolu. Jestli se vrátil, to už nevím. :-)
Nenechte se odradit, až se do diskuze vloží pánové. Jet se dá i na levném kole.
Hodně zdaru!;-)
Jet se dá i na levném kole, ale doporučuji dostatečnou finanční reservu na případné opravy po cestě, pravděpodobnost výskytu závady je u levných kol o poznání vyšší.
Ale na to stačí většinou jen sada univerzálního nářadí a šikovné ruce. Většinou se něco uvolní, co se dá zase utáhnout a seřídit. Že by se jim zlomila osa nebo rám, je málo pravděpodobné.
Nemám až takový přehled o kvalitě kol za šest tisíc, abych si dovolil s tebou vášnivě nesouhlasit, pokud bude kolo relativně nové a kvalitně servisované, minimálně jednu takovou cestu by vydržet mělo.
Takové kolo musí být hlavně servisované jezdcem toho kola. Neustále se bude rozštelovávat a pořád bude potřebovat něco utáhnout. Je to jako Trabant. Když se o to budeš starat, tak s tím objedeš svět. Pokud budeš chtít používat ruce někoho jiného, nedojedeš ani na konec Evropy.
Proč by to neměl myslet vážně? Já na tom nic divného nevidím, snad jen že bych si trasu nejdřív naplánovala sama a pak se případně zeptala na nějaké úseky. Ani se snad nemusí měnit pláště. Když se jede natěžko, jsou lepší horské. Spaní já si neplánuju, kam dojedu, dojedu.
Nemám absolutně nic proti jejich plánům, jen jsem chtěla mít jasno.
Lze na to ohlížet ze dvou stran - buď to opravdu myslí vážně a pak není důvod je nepodpořit.
Nebo si fakt dělají srandu a chtějí jen rozpoutat flame. Nebylo by to poprvé a pak není důvod se namáhat s radami.
Téma založil nový nick, tak jsem nevěděla, co od něj čekat, a tak jsem se jednoduše zeptala.
Myslím, že na tom nic špatného není a vzhledem k tomu, že nikdo nespěchal s poradou, asi to lehce vrtalo v hlavě i jiným.
Ahoj, opravdu to myslím vážně, nejsem žádný troll :) snažím se akorát získat co nejvíc info a rad. Díky moc
Budeli kolu udržované,nopovezeš moc krámů, myslím, že vydrží.Kostra určitě, dej dobré ráfky.
Spát se dá v Německu či Franciji velice dobře mimo kemp.
Do Amstru přes Francii? :-O Trochu zajížďka, na to bych potřeboval osobně měsíc volna, ale bylo by to super.
Pláště bych teda měnil. Otázka je, co myslíš tím "horské". Jestli s terénním zubatým vzorkem, tak s tím bych do Holandska na těžko fakt jet nechtěl. Jestli v "MTB rozměru", tedy široké, tak s tím souhlasím - ale s nějakým "cestovnějším" vzorkem. Já na delší cesty na horáka mám pláště 1.95, a užší bych nechtěl - užívám si "balonový" pružící efekt atd. Ale vzorek je na tom velmi mírný, až silniční, jen s drážkami na odvod vody. Ani takovým těm kompromisním plášťům s hladkým pruhem uprostřed a zuby na bocích pro tohle použití moc nefandím. Natěžko 100km denně směr Holandsko to člověk asi moc nebude brát terénem ani klopit zatáčky na singletrailech... :)
Radka by do takového (či podobného) dobrodružství nešla, tudíž nemůže poradit (ale přispět "musí")
zdá se, že s věkem ztrácí "smysl pro nesmysl"
8-(
Tak hlavně, že AV přispět (ne)musí a dokáže poradit.
Navíc Radka už do obdobného dobrodružství šla několikrát, ale je to více jak 5 let, takže moje zkušenosti jsou daleko za současnou realitou. Ale kdo ví...
AV reagoval na radku, nikoli na zakladatele. Toho sis ovšem ty, při své všímavosti, nevšimla.
8-P
....ale to Radka nemože vědět- podle vlákna je to reakce na ni(asi ses uklepl);-)
Ahoj.
Jel jsem velmi podobnou trasu Utrecht > Praha a o dva roky později Litoměřice > Den Haag.
*
Není to obtížná trasa, ale počítejte s jedním dnem na regeneraci. V ten den se nepojede, nebo se ujede jen zlomek denní porce kilometrů.
*
Mějte připravené alespoň dvě volby map. Třeba papírové z místního turistického centra a k tomu ještě GPS s mapami Velomap.org.
*
Spaní v kempu je zcela OK. Počítejte s cenami okolo 15€ za osobu+kolo+stan. Za tu cenu budete moci prát prádlo, mýt se v teplé vodě, vařit jídlo a dobít mobilní telefony.
*
Dobře seřízené a namazané kolo nemusí být extra drahé. Dobrou pumpičku a nelepivý sprej na řetěz s sebou! Silniční pláště opravdu pomohou. Na internetu lze dohledat, které mají malé ztráty odvalováním (například na https://www.bicyclerollingresistance.com)
*
Doporučuju dělené cyklo brašny. Nedoporučuju zipem spojená velká zavazadla. Před cestou udělejte generální zkoušku zcela naloženého kola s přespáním venku.
Držím vám palce!
Díky moc za tyhle rady, hodně pomohlo :) My bychom chtěli prubnout i nocování mimo kempy, ale nevím jak se na to v Německu dívají...řekl bych, že ne moc rádi. Jinak tuhle trasu jsme vybrali právě proto, že nebude moc obtížná, ale později bych rozhodně rád vyzkoušel něco dalšího. Nemám s tím žádné zkušenosti, ale hodně mě to láká. Díky.
Pokud nebudete mít cyklobrašny Ortlieb, pak doporučuji vyložit igelitovými pytli. používám pytle na odpadky, dvojitě. Event. balím některé věci do samostatné igelitové tašky. Udržet si spacák a věci na převlečení v suchu je základ.
Jo a když už je řeč o dešti, pak je dobré mít vyzkoušenou bundu proti dešti. Na delší cesty vozím vždy jednu větrovku, která stačí na přeháňky. Na vytrvalejší déšť mám obyčejný žlutý pogumovaný kabátek z pracovních oděvů. Cena příznivá (do 300,-) a opravdu nepromokne. Dá se v něm jet i celý den. V dešti se pak rozhodně nemusíš bát nějakého zapaření - tenhle "atombordel" docela větrá a navíc tepelně izoluje.
Ahoj. Nápad je to dobrej, držím palec. Domnívám se ale, že vzít to obráceně by podle mne bylo lepší. Tam se dostanete ne jízdenky zakoupené v Česku za koruny, v Amsterodamu si prohlédnete za jeden den co se dá a vyrazíte směr Česko. Pojedete po větru (v Evropě převládají západní větry) a to po cestě dost oceníte, pokud nejste nadupaní. V Německu se sice spát na divoko nesmí, ale je nás spousta, která ho projela a spali jsme vždy nadivoko. Jen čím víc lidí, tím jsou víc vidět, ale ve dvou se to ještě dá. A dá se i vařit a všechno, co k tomu patří. Podle slohu jste ještě mladí, tak se učte, to co se naučíte, se může vždy hodit.
Obrácený směr je dobrý nápad. Bohužel už nejezdí přímý noční vlak do Amsterdamu přes Německo.
Se směrem větru to tak není.
Sice by měl foukat ze západu na východ, ale když pojedete, tak zrovna bude foukat obráceně. :-))
Tohle se nam stalo letos v létě v Polsku.
Převažující směr větru je sice ze západu, ale záruka na to není. Jestliže se vítr obrátí, tak v otevřené nizozemské krajině, na cyklostezkách vedoucích na vyvýšených hrázích, nezbývá než vydržet 300 km proti větru. Tolik zbývá, než se rýnská stezka skryje v údolí. I o tom je dálková cyklistika.
Když si představím, na jakých kolech jsme v 80.tých letech jezdili po rozbitých a prašných rumunských silnicích, tak to dnes je o trochu něčem jiném. Prasklý drát v zadním kole byla téměř každodení záležitost a píchnutí, to ani nepočítám..
Tohle je na docela dlouhou diskusi, aby měly rady opravdu smysl. Z dotazu soudím, že jste dosud nic takového nejeli, nemáte vybavení ani zkušenosti. Pro použitelnost rad je vždy nutná kompatibilita jezdce, kola a vybavení na straně rádce a příjemce rady. Bez toho je to tápání a využitelnost rad může být sporná. Zkusím aspoň pár bodů.
1. Trasa
Zvolil bych Labskou nebo Dunaj. Vím, je to provařené, ale někde začít musíte. Když něco nevyjde, vede podél železnice kompatibilní s jízdními koly a rovněž dobrý spoj zpátky domů. Fůra cyklistů stejným směrem, skoro pořád mimo auta, servisy... Prostě zázemí a dobré podmínky pro improvizaci.
2. Zkušenosti
Z nebe učený nespadl, takže žádné inovátorské trasy. Chcete-li jet denně 100 km, zkuste si to aspoň o prodlouženém víkendu, ať to nejedete poprvé. Zkuste si cestu s naloženým kolem a udělejte inventuru použitých dílů (imbusy, šestihrany...) a nářadí, případně nářadí doplňte.
3. Kvalita kol
Oproti kvalitním kolům se nadřete, ale kola by se neměla rozpadnout, pokud nebudou zároveň v záběhu (najeďte aspoň 500 km, ať si kolo sedne a seřídí se). Kamenem úrazu jsou náhradní díly a nářadí. Hlavně v nářadí musíte být v základu soběstační, protože například stranové klíče už dneska moc lidí nevozí, protože je nepotřebují. Když dáte méně drsné pláště, hodně to oceníte. Levné pláště jsou tvrdé, nesjedou se a ty zuby vydrží a na odporu vám nic neodpustí.
4. Levné vybavení (tašky, spacák, stan...)
Opět vyšší hmotnost a rozměry, ale bude to nějak fungovat. Nicméně všechno do pytlů viz Radka (až to bude mokré, bude pozdě!) a hlavně vyzkoušet. Jestli se vám bude něco za jízdy blembat, spadávat do kola, drhnout o plášť..., tak je to na dlouhé trase opravdu malér. Takže 1 - 2 prodloužené víkendy a vyzkoušet!
5. Oblečení
Jestli pojedete v sezóně a aspoň trochu trefíte počasí, tak to dáte i v bavlně (obyčejné tričko a kraťasy). Důležitější je, aby vám to sedlo, nikde nic nedřelo a netlačilo. Je dobré vzít si věci různých střihů a materiálů, abyste mohli věci v nutnosti vyměnit a ulevit si (desatery stejné kraťasy jsou k ničemu i když jsou super drahé a kvalitní, protože když dřou, tak všechny).
6. Délka denních tras
Denně 100 km je OK, pokud aspoň trochu držíte pohromadě a máte nějakou běžnou (i necyklistickou) kondici. Samozřejmě čím víc toho najedete předtím, tím lepší. Zadek se musí otlačit a zvyknout na konkrétní sedlo, to se neudělá samo a po pár kilometrech. Rovněž oblečení se neotestuje na 5 kilometrech cestou do práce.
7. Trasa celkem
Pokud se dodrží 100 km/den je i Praha - Amsterdam OK. Zvolil bych si ale lehčí cíl viz výše.
8. Mapy
Jednoznačně naplánovat a vytisknout předem, protože elektronika žere a neplánujete hotely a penzióny. Elektroniku berte jako bonus.
9. Trasy v Nizozemí
Skoro všude lze jet rozumně na kole nebo je něco vedle, kudy se na kole jet dá. Díky tomu není třeba speciální navigace a speciální mapa.
10. Trasy v SRN
Tady už neplatí, že trasa pro auta je vždy i pro kola. Pruhy na silnicích nebývají moc široké a soužití s auty nic moc. Pokud navíc řidiči vědí, že je okolo něco jiného, dávají to troubením najevo. Taky ne všechny trasy jsou pro každé kolo (například naložené). Například z Chebu k prameni Ohře mne to v lese hnalo po stezkách pro houbaře (rozhrnování roští tělem).
V SRN je rozdíl, když se jede po tranzitní cyklostezce (Labská, Odra - Nisa a další) a když jsou to různé stezky náhodně pospojované dohromady v ČR od stolu. Je to znát na komfortu, ale i na denním nájezdu km.
Ještě ke kvalitě použitých jízdních kol
Kolo nesmí být v záběhu, jezdec by ho měl znát, umět opravit základní věci, mít na to s sebou nářadí a náhradní díly a být seřízené a samozřejmě nezahajovat cestu už s porouchaným kolem.
Pokud se toto splní, nehraje cena kola až takovou roli. Levnější komponenty jsou méně přesné a těžší (železo místo hliníku nebo karbonu). Jenže jak se nehoní gramy, obvykle ty díly dost vydrží.
Hodně turistických kol stálo v základu (bez doplňků) 10-20 tis. Kč a co toho najely. 6 nebo 7 tis. Kč zase není tak moc jinde. Já jsem v létě jel 1600 km na 20" skládačce s 8 rychlostmi a osazením díly v základní cenové kategorii. Max. denní nájezd 170 km. Když se to umí seřídit a jsou rozumné nároky, slouží to dobře.
Hlavně ne levné celopéro. Ono se taky nerozpadne a ujede to, ale je těžké a pružení žere energii jezdce. Celopéra pro univerzálnější použití zamykají zadní odpružení. Bez toho se opravdu nadřete.
A pak co nejméně vézt na vlastním těle (batoh). Jednak se budete potit, ale čím více kg a horší batoh, tím víc budou bolet záda. Maximum připevnit na kolo a opravdu ověřit, že to drží a po pár kilometrech to nezačne odpadávat.
Já bych doporučil neřešit zbytečnosti a vyrazit.
Kolo levné, nebo drahé - vyjde to nastejno. Není to Závod míru aby šlo o čas. Nevěřím tomu, že by se levné kolo mělo rozpadat a nebo vyžadovalo nějaké seřizování. A teď píšu o kole za 300,-.
Kempy bych taky neřešil. Pro mě nejsou k ničemu a vyhýbám se jim. Okoupat se můžete kdekoli v přírodě, vyprat taky, přespat samozřejmě taky. A daleko lépe, než v kempu.
Věcí co nejméně. Doporučil bych malý batoh a co se do něho nevejde, nebrat. Tím si ušetříte spoustu problémů. Nikdy mi nic zásadního nechybělo, zato jsem měl vždycky nějaké zbytečnosti.
Pokud by vám opravdu něco chybělo, vždycky to koupíte. Tahle trasa vede Evropou. :-)
Do Rumunska jsem bral kolo za 300,-, které jsem ani pořádně nevyzkoušel. Na místě jsem zjistil, že nebrzdí, duše jsou v háji a řadit se mu taky moc nechce. Že je malé jsem věděl. :-)
Všechno jsem vyřešil na místě a jelo se. :-)
Tohle jsou opravdu zbytečné starosti.
Furt ještě si to moc komplikuješ. Jsou tací, co na pouť vyrazí v jutovém "pytli" s kristuskama na nohách a holí v ruce.
Ale každý je jiné nátury. A třeba jiné, než ty.
Plně souhlasím a stydím se za sebe. :-(
Ideální by bylo, neřešit vůbec nic, ani kolo. Ale tak daleko ještě nejsem.
Myslím, že je to vývoj a naivně předpokládám, že u většiny lidí bude podobný.
Taky jsem před lety vybíral kolo za 30 tisíc a myslel jsem, že jedině na takovém kole můžu něco zažít. Teď visí doma na háku a nechce se mi ho ani sundávat. Raději jsem si koupil Ukrajinu, pár malých koloběžek a kola na jedno použití. Čím levnější kolo/koloběžka, tím je to větší zábava a svoboda.
Řeči o kvalitních součástkách drahých kol mi přijdou k smíchu. Kolo je natolik jednoduchý stroj, že na žádné poruchy nevěřím. (Pokud nejedete nějaký extrém) A kdyby, tak ho prostě vyhodím a jdu pěšky, nebo si na místě koupím jiné. V Izraeli se mi rozpadlo kolečko na staré koloběžce, tak jsem šel pěšky. Jinak si na žádný podstatný problém nevzpomínám.
Drahé kolo, nebo elektrokolo, si rád půjčím a vyzkouším, ale na dlouhé trasy se nehodí. Nechci se o něho starat, hlídat ho ani dopravovat zpátky. To není svoboda.
Teď jsem se v Kálnici díval na expedičního Marina a je to úplně normální kolo v městském stylu. Prý má silnější trubky, ale já žádnou velkou zátěž nevozím.
Dříve se na Favoritech jezdilo na těžko (a daleko).
To se totiž ještě nevědělo, že "to nejde".
Zas mas dneska demagogickou ? ;-P
Jet se da na cemkoliv. Rec ale sla o pohodli a predevsim spolehlivosti.
Však i ty ("demagogicky") tvrdíš, že "hlínu" svaří v současnosti kdejaký jouda.
V Rusku (kde byla Peggy) nebo na Balkáně (směr bi-cyklisty) to pravda (mimo velkých měst, do nichž to může být 100 a více kilometrů) není.
Čím dál, tím víc jsi (v příspěvcích) nositelem jediné správné pravdy ty ...
Vsimnul sis, ze rec jde o ceste do Amstrdamu ?? Docela divny tam jezdit pres Rusko nebo Balkan. A tvrdim, ze tak kvalitne jako seslintaji ty ocelove trubicky, seslintaji leckde uz i hlinu. Cili ta teoreticka samospasnost ocelace uz nema takovy monopol, jak se tvrdivalo. Doba se malicko meni, vybaveni dilen posouva. Nic jineho netvrdim.
Užij si chvíle svého "vítězství"
Bohužel´s nepochopil (nechtěl pochopit) vtip na odlehčení tématu
a jak je (zde) zvykem jsi (opět) dokázal, že jsem blbec (budiž ti to přáno)
Jo aha, to byl vtip. Jak se to ma ale poznat, kdyz na Favoritech se skutecne daleko jezdilo a i dneska se na nich daleko da jet ?
Navic, spatne se to odhaduje, kdyz uz te nejaky rok znam a vim, ze obcas mivas sve dny... ;-)
Snad poprvé v životě dávám palec dolů protože:
- Před dlouhou cyklo-výpravou je potřeba být připravený a alespoň tušit do čeho jdu.
- Kolo levné, není stejné jako kolo drahé. To je jen sen. Kvalitní a spolehlivé součástky mají vyšší cenu.
- Spaní „na divoko” není plnohodnotná náhrada legálního noclehu v kempu. V pečlivě obdělávané krajině, s vysokou hustotou obyvatel je to spíš nevhodné. Mluvíme tu v tématu Praha - Amsterdam!
kdyby ses podíval na Marinovo téma o Holandsku, tak bys viděl, že chrápat venku šlo očividně i tam :-)
Chrápat se dá všude, na lavičce, na konzertě, v parlamentu... :-)
Cytomegalovirem je nakaženo 80 procent populace, virus mění psychiku i inteligenci člověka, ten, kdo se jím nakazí, postupně hloupne, říká vědec Jaroslav Flegr
https://video.aktualne.cz/dvtv/kvuli-viru...
Jo, kníže si prokazatelně zdřímne i tam, a tuhle, když Havel pořádal tu show pro politiky a Bittová tam vydávala ty zvuky, schrupnul si i Helmut Kohl :-)
Tak to asi bude ta nákaza cytomegalovirem.
Kníže si "na konZertě" zdřímne leda tak v Německu...
a ty se nezměníš, budeš vysírat
stárnoucí škaredka, na kole najezdí hovno, do všech se sere. Chabé literální pokusy, na úrovni Palmovky. Jazykové znalosti na úrovni podprůměrného maturanta.
Čím kurva zaujmout.
Budu se srát do lidí okolo!
Hle, podle 458 reedice českého pravopisu je správně psát "koncert" (tak jak někteří z Čechů i čtou".
Poslal jsem tě do prdele asi stokrát, ale nepomohlo to.
Dobře, jak chceš.
Jen na okraj (jak už taky někdo podotkl). 100km denně je i pro nepříliš trénovaného celkem v pohodě, když je na to celý den - ale nebylo by úplně prozíravé plánovat 10x 100km denně. Zhruba každý třetí nebo čtvrtý den je lepší počítat s menší porcí, ne-li přímo odpočinkem.
Nějaký ten den, kdy se toho moc neujede, si může vynutit třeba taky hodně nepříznivé počasí - každopádně je tedy dobré mít v časovém plánu nějakou rezervu.
Na dlouhou cestu je celkem nepohodlné používat cyklistické kraťasy s vložkou a naostro, jak se to doporučuje. Pod jakékoliv kraťasy je šikovnější mít nějaké spodní prádlo a to prádlo by se nemělo hrnout a nemělo by mít na okrajích tlusté švy (jak to mívají některé pánské bavlněné slipy). Prostě některé spodky dřou a jiné ne. Je to potřeba odzkoušet na nějaké delší cestě. S rozedřeným zadkem od sedla a slipů se blbě jede. No a když už se to odře, tak pořádně umýt a natřít krémem a doufat, že se to do rána spraví.
Proč nepohodlné ?
Nepraktické pro turistu, plánujícího popojíždět a courat po městech a památkách.
Pro polykače kilometrů valícího k cíli (a až tam turistujícího) určitě lepší, než sebelepší klasické slipy, nebo jiné spodní prádlo. Na tom sedle prosedí při tisícovce kilometrů mraky hodin.
Príma a kde to nadivoko bude každý den prát? Nechtějí spát jako Jindra v hotelu a sušit to fénem. Jinak máš samozřejmě pravdu, žádné spodky nemohou dřít.
Každý den prát?!? Proboha proč?!?
Leda by si teda vezli opravdu jen jedno cyklooblečení, ale to mi přijde jako blbost, když pojedou na těžko.
Pokud budou mít oblečení na střídačku, není problém si cestou v případě potřeby triko a kalhoty přemáchnout - vody určitě potkají víc než dost. Usuší se na bagáži, případně dosuší v noci ve spacáku.
Stačí dvoje kraťasy a na střídačku prát.
Nejlépe někde v umyvadle, ale v nouzi i v potoce.
A po týdnu v kempu vyprat všechno oblečení v pračce pořádně.
Mnozí pánové nemají problém nosit kraťase naostro několik dní. Například na dva týdny stačí dvoje - každý týden jedny.:-)
No já měla na dva týdny troje a prala (šňůra a pár kolíků na prádlo se šiklo), ale spávali jsme v kempech. Do rána samozřejmě neuschly. Takže brašny omotat gumicukama a za ně nastrkat mokré prádlo. Jízda s vlajícími ponožkami atd. nabyla příliš estetická, ale kdo by to řešil!
Divoké spaní dobré, ale aspoň každou třetí noc by to kemp chtělo. A když jsme u spaní, ocenila jsem nafukovací karimatku. Je mnohem pohodlnější a skladnější než klasická pěnová. A vhodný spacák je samozřejmost.
Doufám, že sem pak napíšeš zážitky z cesty!;-)
Mohu jen potvrdit a zdůraznit.
1)Kdo po cestě pere, může vézt méně prádla.
2)Co neuschne v kempu na šňůře, uschne za jízdy pod gumicukem.
3) Nafukovací karimatka je báječná volba!
*
Přespání „na divoko” nemohu doporučit. Trasa povede hustě obydlenou krajinou, která je obdělávaná a hezky upravená. O každý kousek se tam někdo stará. Ze slušnosti k místním lidem to není dobrý nápad.
Už jsi nevzpomenu, kdo to sem dával, ale byla tu fotka, jak spal ve stanu uprostřed kruhového objezdu. :-)
EuroVelo
Znám, používám, obvykle se shoduje se známou cyklostezkou, ale není to primární značení. Je velmi dobré znát i lokální značení, tedy číslo stezky a znaménko (kolečko, trojúhelník a jejich barevné varianty). Pokud je na trase změna (nová stezka, rekonstrukce, oprava, přetrasování...), bývá místní značení aktuálnější (v mapě i v terénu).
Vlaky
Potvrzuji, že noční vlak Amsterdam - München a následně München - Praha už je minulostí (přesněji ta část A-M). Dnes se musí Praha - Berlin a pak Berlin - Duisburg a následně další vlak (vlaky) do Amsterdamu. Při pohledu do mapy a ceně dle ujetých km je zřejmé, že je to drahé. Absolvoval jsem to letos v červnu a vloni v červenci (to ještě A-M jezdilo a bralo kola).
Pokud budete řešit vlaky, tak rozhodně nekupovat přes internet (nejdou kola) a navštívit pokladnu osobně (zahraniční pokladny znají páteřní spoje a zda berou kola, což značně zrychlí hledání). Upozorňuji, že rychlíky jedině s rezervací včas, tj. méně než 1 měsíc před odjezdem (dříve to nejde) a ne méně než 14 dní před odjezdem (v sezóně bez šance). Jízdenky od ČD jsou i o 1/3 levnější než stejné zakoupené v cizině (OBB, DBB).
Citace ze serveru ČD - včasná jízdenka Evropa: "předprodej jízdenek je zahájen zpravidla v rozmezí 60 – 90 dní před dnem odjezdu (není-li stanoveno jinak)" Řadu let kupuju s předstihem 60+dnů v mez. pokladně, hlavně Německo.
Z mé zkušenosti je místenka pro kolo, a o to tady jde, dostupná maximálně 30 dní předem. Jízdenka pro osobu samozřejmě v širším rozsahu a odpovídá to tomu, co píšeš. Pokud Ti nevadí nakupovat nadvakrát, můžeš jako já letos nejprve koupit jízdenky a pak 30 dní před odjezdem místenku pro kolo.
Problém je, že místenek pro lidi je celý vlak, ale místenek pro kola třeba taky 8 nebo 12 na celý mezinárodní rychlík. Když se k tomu připočte schopnost prodat místo s kolem bez kola, tak se počet kol ještě sníží (já to zažil letos na trase Berlín - Praha).
Právě proto kupuju místenku i jízdenku pro sebe i kolo už v dubnu, přestože jezdím v polovině června (tříletá zkušenost - třeba Pha-Hamburg nebo Mnichov).Ono to má i jinej smysl - cenový. Od té doby, co ČD umožňují alespoň částečné storno, to je dle mě nejlepší řešení.
Ano, obvykle vane od západu na východ. V NL je to hodně znát, protože krajina je otevřená. Například cesta z Rotterdamu do Haagu podél řeky (kanálu) je za větru docela boj. Naopak od moře do Amsterdamu jsem jel jako na elektrokole, tak mocně mne to tlačilo.
V ČR a SRN už to tak markantní není, pokud se nejede na podzim nebo není smůla na počasí. Pravda ale je, že cesta NL-->CZ je díky větru snazší.
V SRN je otázka, zda by se nešlo držet aspoň z části cyklostezek podél větších řek. Bývají dobře značené, nebývají až tak moc do kopce a obvykle i ten povrch není špatný. Teď ale koukám, že mapy.cz to vedou docela vrchem, tak Rýn a Main jsou asi mimo hru.
Co nejvíce hladké pláště, pedály klidně, ale hlavně pohodlné a vyzkoušené sedlo (ne moc široké, aby nedřelo) a vyřešit bagáž (nosiče, tašky). Seřídit, vyzkoušet a odladit zjištěné nedostatky. Pokud to kolo jinak vyhovuje, netřeba řešit. Samozřejmě počítat s nájezdem km, tedy co to nevydrží, vyměnit nebo vzít s sebou (například sjeté botky na brzdách, roztřepená lanka přehazovačky a řazení, příliš ojetý řetěz).
Přiznej se (bez mučení), kde děláš (na vedlejšák) metodika cestování na kole ...
8-)
Trochu nechápu. Fandím tazateli a současně je mi ho trochu líto. Plánují směr, který jsem několikrát projel, byť ne asi přesně to, co oni pojedou.
S odpovědí jsem trochu bezradný. Pro dálkové cyklisty nepíšu nic nového. Nenapsat raději nic? Zkusil jsem tedy takové ťukance, ale k podrobnosti mají samozřejmě daleko. Doufám, že to pomůže a pokud je třeba něco víc, tak se tazatel znova zeptá.
U těch kol hodně záleží, jak je tazatel šikovný. Pokud není úplně levý, nepojede na rozpadajícím se kole a totálně bez nářadí a nejběžnějších náhradních dílů, tak mít problém nebude. Další věc je, že čím větší kopyto, tím větší štěstí. A řádově 1000 km zase není pro kolo až tak moc, pokud už se nerozpadá před začátkem cesty.
No, líbí se mi to ..řádově 1000 km..! Co je to za blbost? Buď řádově tisíce, nebo asi tisíc, ale takto?
Takovou práci si s tím dal, a ty máš potřebu řešit takovou kravinu.
Nemám potřebu a neřeším, jen se domnívám, že umím česky.
V Amsterdamu jim bude tvoje znalost češtiny na hovno.
Něco je jinak, poslední dobou s tebou nějak příliš často souhlasím :-)
za sebe bych se vyhnul levným plášťům od Rubeny a Kendy. Pokud pojedou na těžko, tak bude lepší volit plášť, který má nějakou ochranu proti propíchnutí (i za cenu toho, že je o něco těžší) a který se dá hlavně foukat aspoň na 5 barů. ať po vymetení každé druhé díry nelepí cvaklou duši o ráfek
já teď mám na zadním kole schwalbe land cruiser, který se dá sehnat kolem 300,-: https://www.koloshop.cz/pneumatiky,-plaste...
jede to docela slušně
ještě mám doma nějaké vychvalované marathony, ale čekám, až ojedu, co je na kole.
Trasa: se zahraničím nemám zkušenosti, ale po ČR skvěle funguje plánovač http://brouter.de/ , profil fastbike.
Oblečení: zvážil bych něco určeného fakt na kolo (kraťasy se šlemi a s vložkou, klidně z Aliexpressu, nemusíš to kupovat za českou cenu), ale to zjistíš sám, jestli po několika dnech máš problémy. A zvážil bych pořízení SPD pedálů a bot.
Spaní mimo: ne ve všech zemích je legální, ale snad taky mají ekvivalent turistických přístřešků.
Možná ještě k těm kolům takový žebříček problémů k řešení. 1 znamená nejdůležitější, vyšší číslo je méně důležitý problém.
1. Z traktoru formuli neuděláš, takže bych to nepřeháněl a řešil jen to, co opravdu vadí.
2. Výměna pneu s hrubým vzorkem za hladší. Mohou být i užší, ale hlavní je ten vzorek.
3. Nepřesnost a hmotnost komponent až tak moc nevadí, hlavně mít kolo funkční, promazané a seřízené.
4. Vyřešit bagáž, tedy nejlépe nosič (nosiče) napevno a ne na objímky a pevně přichycené brašny. Vodotěsnost vyřeší igelitové pytle, ale jestli by to mělo plandat nebo na hrbolech poskakovat a časem odpadávat, je to velký problém.
5. Padnoucí sedlo. Ve stoje nepojedeš a sedlo se samo nepřizpůsobí, takže jestli nevyhovuje, vyměnit a důkladně vyzkoušet. Jestli vyhovuje, netřeba řešit.
Všechno ostatní, pokud drží, nerozpadá se a funguje, není třeba řešit (měnit). Můžeš, ale nemusíš a pamatuj, ať to nevyjde dráž než celé nové kolo.
Ještě mne napadlo - blatníky. Minimálně je dobré si předem rozmyslet, co budete dělat, když bude pršet nebo bude mokro. Když nechcete spát pod střechou, není dobré promoknout a ještě mít na oblečení všechno, co se válí na cestě (špína všeho druhu).
Do Amsterdamu busem SA resp.nově RegioJet https://www.regiojet.cz/nase-trasy/mapa/ Vyzkušené (jinam), při nákupu v předstihu levné, pro dva lidi žádný problém s koly.
Trasa se dá naplánovat zde: http://cycle.travel/map nutno si založit (zdarma) účet pak lze ukládat trasy. Uloženou trasu lze exportovat gps, tisknout mapu, podél trasy hledat ubytování.
Já používám Locus navigaci (free do mobilu). Minimálně půl dne to budete nastavovat, hledat mapy na webu atd.ale pak to funguje. Jezdím v režimu „žádné navigační příkazy“, hlásit pokud jsem víc jak 200m (nastavitelné) od trasy.
U kola bych měl strach z nekvalitních ráfků a návazné osmy případně prasklých drátů z důvodu přetížení bagáží.
Ahoj všem,
nevím na co reagovat dříve, takže to udělám takto. Děkujeme moc za všechny rady, informace, zajímavosti. Vše si pečlivě pročítám, takže nemějte pocit, že sem píšete zbytečně. Chápu, že jsou to velmi obecné dotazy a po výletu si na spoustu věcí stejně udělám svůj názor a hlavní je se nebát a prostě vyjet - ono to nějak dopadne :) Ale všechny rady se snažím pročíst a ze všeho si vzít něco a udělat z toho takový jakoby kompromis. S cestováním zkušenosti mám, jenom ne s delšími úseky na kole, takže spousta věcí, co tu byly zmíněny, jsou mi jasné, ale i za ně moc díky. Rozhodně napíšu report z cesty, ale do té doby nás čeká ještě hodně vyjížděk po ČR (pro pořádné otlačení zadků :) ). Také děkuji za odkazy na pláště, navigace atd., rozhodně to všechno probádám, až bude trochu času. Ani jsem nečekal, že dostanu tolik rad, je to super :) Takže ještě jednou děkuji moc a budu rád za každou další informaci. Mějte se a nehádejte se!
nejlepší je vyjet. A pak se uvidí. Co se posere se dá opravit. Když se nedá opravit vždycky se to dá hodit do vlaku a vrátit se :-) Szeroki drogi!
Levná kola za 6000Kč – obecně nevidím problém, sám jsem před necelými 2 roky degradoval z Alivia na Aceru, už má natočeno přes 10,000km a pořád vše šlape jak nové, zatím žádné seřizování nebylo potřeba. Věřím že i o třídu nižší Altus by obstál také dobře. Jediné co bych si na levném kole pohlídal by byly brzdy – pokud vaše stroje mají plastové imitace brzdových pák co se při zmáčknutí jak hadice prohýbají, určitě bych vyměnil za funkční kovové na které se dá spolehnout. Možná kopců na své trase moc nepotkáte, úplně ale stačí potřeba rychlých reakcí ubrzdit to po městských džunglích, zvlášť když budete o nějakých 20-30kg těžší.
Pláště – dlouhá léta jsem sjížděl nejlevnější Rubeny tohoto typu
https://plaste.heureka.cz/mitas-rubena-v81...
a naprostá spokojenost – spolehlivý držák který nikdy nezklamal, dlouho vydržely, a pro mé potřeby s ideálním vzorkem – běhoun uprostřed, po stranách špunty. Ze začátku jsem si je vozil i do UK. Pak jsem jednou zkusil Schwalbe podobného vzorku Land Cruiser,
https://www.amazon.co.uk/Cicli-Bonin-Unisex...
a u toho už i zůstal. Hlavní výhoda oproti Rubeně – téměř nepropíchnutelný, což je obrovské plus. Za posledních asi 6 let co je používám jsem píchnul co pamatuju tak jen asi 3x. Trekovým plášťům tohoto typu bych dal přednost i kdybych věděl že 99% cesty bude asfalt hladký jak dětská prdelka.
Trasa – hodně individuální, záleží co chcete vidět a jaký typ cest vám vyhovuje. Já radši zkrátím kilometry na polovic a volím pěkný přírodní terén bez aut a davů, takže můj průměr je potom někde kolem 60-70km na den, často i méně. Taky už dopředu počítám s určitým procentem dnů ve stanu kdy bude durch celý den cedit tak že by mi cesta v té slotě nepřinášela příliš velké potěšení.
Spaní na divoko – jedno jestli je to v dané zemi oficiálně povoleno nebo nepovoleno, zase záleží hlavně na vás a vašich potřebách. Nikdy nekončím na místech kde by mohl být jakýkoli lidský provoz, vždy se uklízím tam kde nejsem vidět. Osobně jsem v kempu ještě nespal a vždy úspěšně našel ukryté místečko na spočinutí kde o mě nikdo nevěděl, a to třeba i v placaté JV Anglii kde je jedna oplocená farma na druhé a lesíků poskromnu. Vyzkoušíte doma o víkendech a sami uvidíte co vám sedne, jestli vám nebude chybět teplá sprcha, zásuvky s elektřtinou, nebo se v lese dobře nevyspíte třeba jen pro špatné svědomí z pocitu že konáte cosi nekalého.
Ja som išiel minulý rok po trase Cheb, Bamberg Mainz po trase Mainradweg, potom po Rheinradweg do Holandska a cez Utrecht do Amsterdamu. Bola to veľmi príjemná trasa a v infocentrách je možno dostať podrobný popis cesty. Prespával som zväčša na brehu riek.V Holandsku sa musí jazdiť po cyklocestáchy, je tam málo smeroviek, cesty sú číslované a miest na prespanie mimo kemp je málo. Nazad som išiel cez Oldenburg a Brémy do Hamburgu a po Labskej cykloceste až do Pardubíc. Tá bola horšia ako okolo Mainu a Rýna.
Čo sa týka bicykla, použil som Olpran Cruise (trek za 90 Euro), na ktorom som vymenil zadný ráfik za dvojstenový a 6 kolečko za 7 kolečko Megarange. Na tomto biku som najazdil cca 30 000 km bez vážnejších problémov, iba v začiatkoch, keď som mal jednoduchý ráfik som menil na ceste do Portugalska asi 10 špajdlí.
S trasou Cheb - Main - Rhein - NL souhlasím, přesně toto bych zvolil taky. Za Chebem jsem trochu zápolil se značením (MTB a různé zážitkové trasy nejsou pro dálkaře vždy to pravé).
V NL je údajně značení skvělé, ale já jsem mu vůbec nepřišel na chuť ani na několikátý pokus. V NL jezdím dle mapy.cz. Dokonce i když jsem stejnou část trasy projížděl rok poté, nedokázal jsem se značením ve městě vystačit, byť jsem jel po hlavní dálkové trase. Možná jsem extra natvrdlý.
Navrhovaná zpátečka Nordsee Radweg a Elbe Radweg jsou tutovky. Kdybych jel jen jednu trasu, zvolil bych ten Main a Rhein, ale možná je to jen má subjektivní preference. Z hlediska pokrytí infrastrukturou je komentovaná zpátečka lepší, protože celou trasu pokryjí ty dvě základní dálkové cyklostezky. Nejsou tam přejezdy mezi cyklotrasami, kde hrozí improvizace a komplikace.
Ahoj. Plán vypadá pěkně, ale fakt na to máte jen 10 dní? Není to škoda? Do Amstru je to z Prahy cca 1000 km, takže budete hltat kilometry, ale moc toho po cestě asi neuvidíte. Počítáte s únavou, počasím, občasným blouděním, což se klidně může stát...? Mám osobní zkušenosti, že plány se většinou liší od reality.
Doporučuju připravit si pořádné mapy, nebo nejlépe GPX soubory s předem připravenou trasou a používat navigaci v mobilu, dost to ušetří čas oproti hledání míst na papírové mapě. Kola to vydrží, když si vzpomenu, na čem jsem začínal před 30 lety... ;-)
Ahoj cyklisti,
V červnu planuji navštívit kamarada do Amstrdamu. Plánuji to na 14 dní,zhruba 1000 km s tím, že pojedu z Prahy Studentem do města Remeš, kde nasednu na kolo a pojedu do Paříže. Dále z Paříže směr sever,pravděpodobně Bruggy, Brusel. Máte prosím někdo nějaké zkušenosti,poznatky co navštívit,kudy jet, na co si dát pozor. Za všechny reakce předem děkuji.
Z Remeše to vem přes kopec do Épernay a pak už se jen drž vody (Marna) až do Meaux. Tam se posaď na kanál Ouerq a podél něj dojedeš až do Paříže.
Na Brusel pak na nahoru na Soissons do Charleroi, na francouzko-belgické hranici jsou trochu kopečky a pak záleží co chceš, jestli se flákat podél kanálu z Charleroi do Brusele, nebo to vzít přes kopec na Waterloo a Brusel.
Dál do Amstru to je jen rovina, nepřítel vítr. .
Nakonec jsem udělal trochu změnu. Protivítr mě trochu odradil a pojedu obrácenej směr.Z Prahy vlakem do Hamburgu kde nasednu na kolo pojedu směr Amsterdam, Brusel, Waterloo a cíl Paříž. Z Paříže Studentem. Děkuji za tip. Začátkem června vyrážím, tak snad se trip vydaří.
To jsem jel před 37 lety, ale obráceně.
Vítr je mrcha, a podle Murphyho zákonů vždycky fouká proti, ale jistá naděje, že alespoň v tom Německu to půjde tu je.
Asi budeš mít skoro dost brzo plné zuby té roviny, ta skončí až za Bruselí, teda flákneš li to do Paříže napřímo, přes Charleroi.
Jestli vysloveně netoužíš po Waterloo bral bych to ale z Brusele na Gent, Lille (Roubaix), Arras a Amiens.
Gent i Arras fakr stojí za zkouknutí.
No, a zase tak objedeš ty kopečky a navštívíš zajímavá místa, Charleroi je díra po granátu a pak už po cestě je jen Soissons a tam taky toho moc není.
Až budeš kroužit kolem Vítězného oblouku nezapomeň, že ti co najíždějí mají přednost :-)
Dobrý vítr, dej vědět jak to šlo.
Přemýšlela jsem docela dlouho, zda vůbec mám napsat příspěvek. Tohle téma jsem otevřela jen náhodou, a zaujala mě diskuze ohledně toho, zda levné kolo může takovou cestu zvládnout. Podle mého dobrého mínění může. Sice jsem trasu Praha - Amsterdam nikdy nejela, ale mám za sebou 4 výpravy směr Sever - 2x Norsko, 2x Finsko, z toho 3x za polárním kruhem, a vše jsem absolvovala na kole ze supermarketu, jehož původní cena byla něco kolem 11 tisíc. Osobně nechápu, proč by cena kola až tak rozhodovala o jízdních vlastnostech. Já navíc vidím výhodu ocelového rámu, byť je neadekvátně těžký, v tom, že je blbuvzdorný a čistě teoreticky mi jej v případě nutnosti svaří v jakémkoliv autoservise či podomácku na zemědělské usedlosti /vím, o čem mluvím/, kdežto moderní lehký karbonový rám je v těchto podmínkách prakticky neopravitelný. Nechci tím v žádném případě tvrdit, že dražší kolo není lepší. Je, to asi ano, nemám ale s čím porovnat. Opravdu si ale myslím, že taková dlouhá výprava jde absolvovat prakticky na jakémkoliv stroji.
No, ujeli jsme to před léty, na kolech podstatně horších, než jsou ta "Tesco" kola dnes, a Honza vlastně nikdy na kole moc nejezdil.
A celou cestu jsme žrali jen olejovky s bagetou, a ráno "bobkovou" polívku z pytlíku (oficielne hovězí s masovou rýží).
Spali jsme kde se dalo, platili jen jednou v jugendherbergu v Bruseli.
Mladým se lecos odpustí, a CS tenkrát byla dobrá značka.
Na dobrém kole to jde o dost snáz, ale důležité je chtít jet a chtít kus Evropy poznat na vlastní šlapky.
Levné kolo?
To problém nebude.
Cestovat se dá Trabantem, nebo vyjící stodvacítkou z bazaru za pět tisícovek. Taky se to dá ujet pohodlněji a spolehlivěji nějakým současným kombíkem.
Kamarád se mi divil, jak můžeme najíždět takové kilometry. Tak jsem mu navrhnul při piknikové vyjížďce, že si na chvíli vyměníme kola. On jel na mém, vymazleném (průměr, nic extra), já na jeho "supermarketu". Oba jsme poulili oči. On už chápal, já zas nechápal.
Ale uznávám, že na nějakém křápu je to větší "hrdinství" a dobrodružství. Taky jsem jezdíval pro někoho nepochopitelné štreky na Babettě. Záleží na preferencích a co je součástí cíle výpravy.
A baví mě, jak furt někdo chce někde na cestě svařovat rámy :-)
V roce 2003, když jsem opět na celé léto vyrážel na vandr ven, v Rakousku před Villachem mi Cr-Mo rám rupnul – žádný karambol, skákání po kořenech, blbnutí na single trekách,.... Běžné opotřebení a únava materiálu. Před výjezdem jsem rám jako vždy důkladně kontroloval, prohlížel, ale žádné naznaky trhlin tam nebyly, nic, žádné varování.
Ve Villachu jsem bez větších problémů našel podnik kde mi to byli schopni svařit, ani za to nic nechtěli. Hádám však že s hliníkovým nebo karbonovým rámem by to tak snadné nebylo. Když se jezdí víc, pravděpodobnost že se na cestě něco opotřebí, pokazí, rozbije,.. - se zvyšuje. Pak je dobré s tímto počítat, umět si skoro vše na kole sám bez pomoci opravit, a co na pařezu v lese opravit nejde, tak pokud možno volit tak aby pravděpodobnost že se toto pokazí byla co nejmenší.
Dneska uz hlinu taky vari kdejakej jouda a na cestaky se nepouzivaji extra ztencovane trubky, co by se blbe varily.
No a je to jako s kazdou technikou. Kdyz vyjizdim s prastarou ojetinou, je samozrejme vysi riziko poruchy. Jako se vydat se starym, nebo jen rozumne starym autem na cesty. U pastiky jen trnes, kdy se co posere a pak latas, shanis servisy, odtahy. Rozumne jety auto te odveze kamkoliv i zpatky, s rozumnym rizikem poruchy.
Vyjizdet dneska po Evrope na stare vrane a spolehat na "zeleznou" jistotu svaritelnosti je docela nesmysl. A nebo minimalisticka filosofie a touha po svem druhu dobrodruzstvi, ktere ctim. Vsak taky fandim treba trabantakum po svete. Ti uz vyjizdeji s tim, ze trikrat denne je ceka mala generalka a svaritelnost primitivnim trafem je zakladnim predpokladem uspechu. No a vedle nich jedou na pohodu jini cestovatele ve spolehlivych autech.
Nelze to tedy vydavat za univerzalni navod pro bezneho cykloturistu na cestu do Amstru.
Tak zrovna o těch v trabantu si myslím, že už se z toho stala trochu hodně komerce ve stylu vyrazím, ne proto, že chci něco vidět, ale protože o tom chci hlavně natočit film, tudíž celkem ty poruchy a všechno to kolem potřebuji kvůli zápletce. Takový to na mě dělá dojem, ale třeba se pletu.
Stejně tak jako vyráží různá spousta těch co si říkají digitální nomádi, ale v reálu jsou to mladý lidi, co jedou pohodlným obytným autem, a celou cestu natáčejí na youtube a facebook....
No a pak jsou ti, co žijí normální obyčejný život, chodí do práce a občas si vyjedou na nějakou tu cestu. Za sebe si myslím, ať si každý jezdí jak chce a na čem chce a čím chce, když mu to vyhovuje. Mojemu kolu bude letos 20 let a vyhovuje mi, co na tom, že už je trošku orezlé. Taky to je obyčejný prastarý horák, a je mi tak nějak proti srsti ho postavit k popelnici jenom proto, že už má hodně najeto a koupit si nový.
K debatě jenom tolik: nejet na novém luxusním drahém a vymazleném kole ještě neznamená jezdit na rozpadajícím se kole. Je ještě spousta možností a typů kol mezi tím. Jo a taky přirovnávat kolo k autu si myslím že není na cyklofóru zrovna na místě. Jsou auta, která po sešlápnutí udělají zrychlení z nuly na sto během pár vteřin, ale na kole je tohle zrychlení hlavně o nohách. Lesklé značkové kolo podle mne dobrého cyklistu automaticky neudělá. A ani barevný dres s nápisy a k tomu dokonale ladící helma aerodynamického tvaru... Cestování na kole, taková ta každodenní dřina 80 - 100 km s bágly - ta je hlavně o hlavě a potom trochu o nohách.
No rozpory začaly po reakci na Marinův příspěvek.
https://www.nakole.cz/diskuse/22240-praha...
Takže nemluvíme o jakémkoliv levném kole. Mluvíme o kole za 300,- Kč a podobném.
Trabantakum docela verim. Sam jsem si s nim uzil nemalo srandy. To ve filmu je sestrih nahusto, musi se to tak brat.
Prirovnani k autu neni uplne od veci. Nic jsem nepsal o zrychleni. Rec sla o spolehlivosti a opravitelnosti. Tam je na tom technika uplne stejne.
A co si tak pamatuju, o vhodnem kole pro dalkarinu by mohl poreferovat kolega Howgh. Na prvni pohled kolo desny, ale to byla jen ucelova kamuflaz. Pod rucofuco naterem velmi solidni kolo, na ktere je spoleh.
To, co jezdi Marin naprosto chapu a fandim mu. Bere sebou plecku, ktera budto dojede, nebo se zahodi a dal se bude nejak improvizovat. Je to jeho zpusob cestovani. Proc ne. Ale tezko ho doporucovat obecne.
Tvoje dvacetilety kolo muze byt v pohode, nebo uz taky nemusi. Zalezi kolik a jak uz ma najeto. Muze vydrzet jeste hodne, nebo muze naraz kleknout. Nic nema nekonecnou zivotnost. Kolem komina se da litat na cemkoliv, ale na daleky cesty, pokud bych preferoval jistotu klidne jizdy pred dobrodruzstvim s opravama, volil bych cas od casu obmenu materialu.
‘‘…Vyjizdet dneska po Evrope na stare vrane a spolehat na "zeleznou" jistotu svaritelnosti je docela nesmysl. A nebo minimalisticka filosofie a touha po svem druhu dobrodruzstvi, ktere ctim….‘‘
****************************************************************
To máš asi pravdu. Kdybych tenkrát, kdy jsem natáčel i přes 10.000km ročně, měnil kolo každé 2 roky – u ocelového rámu (u duralu raději ročně), jen abych měl jistotu že materiál ještě není příliš unavený, potom věřím že by rám na vandru neprasknul.
Tím že na cesty volím těžké železo, jakkoli staré a opotřebované, mám větší šanci že když to náhodou rupne (ať už za 3 roky nebo třeba taky nikdy), že tam někde venku snáze najdu někoho kdo to bude schopen na místě svařit a já budu moci pokračovat dál. Nevím jestli je dnes už tak snadné najít i opraváře prasklého duralu který rám opraví i tepelně či kdovíjak následně zušlechtí tak kvalitně a dobře že to ani hned po dalších 200km znovu nerupne, stále si myslím že u železa je to snadnější a tedy větší naděje na úspěch – ať už v dostupnosti opravy, tak i v následné výdržnosti.
Navíc moje osobní zkušenost je taková že dural při stejném zacházení nevydrží ani polovinu toho co ocel, tzn. že pravděpodobnost defektu duralového rámu je (u mne) víc jak 2x vyšší než u železa.
I ta ocel rámu není jedna jako druhá a není to jako svařit z konstrukčních trubek věšák na zahradní hadici. Tak jak ti to nějakej tatar seslintá céóčkem, podobně kvalitně už dneska kdejaká středně vybavená dílna umí i ty hliníkové slitiny. Kde jsou ty časy, kdy mašinu na hliník mělo jen pár dílen v republice.
Mě to povídej, porovnal jsem si stejnou trasu na Authorovi a Cannondale, ale popravdě, nejrychlejší jsem byl na Favoritu, před těmi 37 lety.
Vidím to tak, pokud nemáš prachy, tak vyraž na tom nejlepším co postavíš.
Jeď, poznávej, mluv s lidma.
Sám, s kámošem, bez předžvejkání cestovkou.
To je nejspíš cesta, která je nejlepší.
Poprat se s tím.
A časem a léty vyměníš kola, stany a ešusy, ale důležité je vyrazit. Prát se s tím.
Obouchat se.
Mnohem důležitější než mít dobré kolo.