Dobrý den,
plánujeme na léto s přáteli týdenní výlet po Česku a Slovenku. Nemáme žádné zkušenosti, a tak bych vás rád poprosil o rady:
1) Je dobrý nápad vozit věci v batohu na zádech, nebo se vyplatí půjčit si vozík za kolo?
2) Je reálné, pro průměrného člověka (občasného sportovce), ujet za den okolo 120km?
Všem předem děkuji za rady :)
1) Kolik těch věcí bude? Vozit víc než 5kg delší dobu je dost opruz. Pak už jsou lepší brašny
2) Ujedu to, pane Lorenc? :-))
To snad musíš vědět ty, kolik ujedeš. A je dost rozdíl ujet 120km jednorázově (ujede skoro každý) a opakovaně. A taky jestli v terénu nebo po silnici a v kopcích nebo po rovině.
ad 1) volila bych brašny na nosič nebo aspoň ten vozík. Když batoh, tak jen s nejnutnějšími věcmi = kartáček na zuby a tričko na převlečení.
ad 2) je, ale denně celý týden to bude nářez. Spíš bych se zamyslela nad tím, jestli je to nezbytně nutné a chci to o dovolené absolvovat.
1) Z osobní zkušenosti bych se snažil všemožně vyhnout tomu, abych musel mít batoh. Nevím, co přesně si v tom batohu plánujete vézt, ale pokud to nebudou fakt jen nějaký drobnosti, tak nosič, příp. vozík. S ním tedy žádné zkušenosti nemám, ale určitě lepší než batoh. ;-)
2) Úplně v pohodě.
Chceme si vzít spacák, karimatku a základní věci na cesty (věci na převlečení, kartáček, pastu, atd.) + nástroje na nouzovou opravu kola - takže by to byl asi větší batoh... 120km je naše plánované maximum, průměr bude tak 90 km.
1/ Jet s batohem na vícedenní výlet je nesmysl- hlavně v letním horku. Na zádech překáží po celý den i jen samotný batúžek. Možnost zapůjčení jednoho vozíku pro celou partu je podobný nesmysl- "tahoun" bude sedřený a nebude ostatním stačit. Nejlepší možnost je pořízení nosiče a páru brašen- je to otázka 2-3000Kč a hlavně "nafurt"- využiješ častěji v roce.
2/ Do 100km/den je to celkem v pohodě i u vícedenní cesty v kopcích- pokud nejde o netrénovaného důchodce. Při této vzdálenosti je čas na zastávky k prohlídce a návštěvě zajímavostí, odpočinku, vykoupání ap. a tempo je pohodový...
1) Ani jedno, nejradši mám nosič na košík nebo brašny.
2) Doporučuji vyzkoušet. Já 120 ujel a žádný sportovec nejsem, ale víc dní po sobě bych to asi nedal.
(taky s vozíkem je to o něco těžší)
S vozikel je tojako kdyz te nekdo drzi za zadek, s nalozenym kolem mas par okamziku pocit, ze je to vratke.
S nalozenym kolem jedu cestovni rychlosti 13-15 km/h, zatimco s vozikem 11-12 km/h.
Myslim si, ze vzhledem k veku, hmotnosti apod, mohu byt porovnavan s mladym zacatecnikem.
Nekolik dni po sobe 120 neda, to chce cvik, ocelovou řiť a hlavně safra dobrej důvod to dělat.
1/ "Mladýmu začátečníkovi" bys měl vysvětlit pojem "cestovní rychlost"- většinou(protože je řeč právě o rychlosti)se tím myslí rychlost jízdy a ne přepočet ujetých km/den, dělený hodinama od ranního výjezdu po večerní stop.Spíš je směrodatnější ujetá denní vzdálenost.....
2/ Jízda s vozíkem má svá specifika- na rovině a do stoupání tě opravdu "něco" brzdí- s kopce zase tlačí, po chvíli to nevnímáš a zvykneš si tak jako zpočátku na "vratký tank"(kolo ověšené brašnama).Pokud jde o prům.rychlost- neviděl bych velký rozdíl mezi stejným nákladem v brašnách a ve vozíku- spíš vozík "svádí" k naložení více zbytečností..:-))
...a porovnávat bych se teda s mladým(i když začátečníkem)neodvážil- i třeba jen pro neporovnatelnou regeneraci, odolnost a elán. Ocelový pozadí taky není potřeba, pokud je "zaseděné" sedlo...
Přehodnotil jsem druhé ne.
Batoh je na delší trase a ještě s takovým množstvím věcí magorárna. Jednak vás budou bolet záda a pak vítr jde náporem zpředu (je zima) a záda jsou krytá + batoh, tedy potí se.
Malý batůžek je fajn do terénu, protože drží na těle a hýbe se s tělem. Tedy minimálně ovlivňuje jízdní vlastnosti. Čím větší batoh a delší trasa, tím ale větší problém.
Ujeté km nejsou ani tak o kondičce, ale hodně o osezené (zvyklé) zadnici a dobře sedících gatích (nikde netlačících a nedřoucích). Pokud to není v horách nebo v silném protivětru (nebo dešti), je to víc o výdrži než o síle.
Za běžných podmínek je 80-120 km denně zvládnutelné pro kohokoliv, kdo se normálně aspoň trochu hýbe. Nicméně i tak doporučuji se aspoň trochu rozjezdit (500 km plus), čímž se i osedí zadek a otestuje vybavení.
Od věci není prohlédnout si předem na internetu trasu a zvážit únikové možnosti, což je obvykle vlak beroucí kola nebo kamarád s autem. To platí dvojnásob, pokud má někdo z vás dovolenou přesně vyměřenou a víc ani ťuk. I v létě dokáže propršet několik dní za sebou.
1) batoh určitě ne. Jednou jsem jel s 10 kg batohem asi 25 km a bolely mě záda, zadek, za krkem... Já vozím brašny, věci na deset dní, včetně stanu, spacáku a karimatky tak uvezu v pohodě.
2) 120 km denně na těžko se dá, ale je to už spíš sportovní výkon a více dnů po sobě to tělo bude cítit a nebude moc času na nějaké zastávky na zajímavých místech atd.
kup si nosič a batoh, pokud máš, dej na něj. To tě vyjde na cca 500,- ostatní řešení už budou dražší.měl by ses vejít do 30 litrů objemu i s velkou rezervou. Ty kilometry jsou na hraně.
Přesně tak!
A stan na batoh přindat gumicukem.
V létě takhle plánuji jet další kus čs hranice. Kdybych náhodou narazil na nějaký terén, tak hodím batoh na záda. A taky ve vlaku je batoh lepší, než se mordovat s brašnama na kole.
Já teda plánuji denně jen 90 km, nehodlám se štvát od nevidím do nevidím jako někdo. Na druhé straně, kolem hranic to asfaltová rovina moc není...
Loni jsme na těžko dali za 10 dnů 1100 km, z toho první přeprava vlakem, takže jen necelý půlden, a jeden den válenka u moře. No, měl jsem toho docela dost a to něco málo na kole najezdím...
Batoh na nosiči je príma, pokud ho z toho nosiče budeš v terénu sundávat. Pokud to nehrozí, tak jsou kapsy pohodlnější, lépe drží, mají níž posazené těžiště a méně popruhů a přezek, které se chtějí motat do drátů. Píšu o trojitých kapsách na klasický nosič na hardtailu. Polní a lesní cesta i docela rozbitá se dá projet i s kapsami.
Trojité kapsy je jako co? Ze tří vrstev, třikrát prošité a dvakrát podšité? K čemu to je? V tom vozíš zlaté cihly? :-D
Nedělej se, že nerozumíš, jen tak prudíš. Celkem nechápu proč. A pokud náhodou opravdu nerozumíš, tak se podívej na nějaké stránky prodejců. Možná jsem měl napsat trojdílné, ale to bys snad mohl i při své inteligenci také pochopit.
Trojdílné ano, ale brašny ne kapsy:-)
http://www.bike-eshop.cz/brasny-na-nosic...
Měl jsem takový pocit, že v technických tématech se zde doposud neprudilo. Jak vidět, tak vám to schází.
Tak podle tebe, upozornění na tvé špatné názvosloví je opruzování?
Víš kam máš jít Bobečku, tak tam táhni a neopruzuj alespoň v technických tématech.
Vozík je, jak jsem tady již několikrát četl, pro někoho skoro samozřejmostí, ale ten si dovolím někomu bez větších zkušeností s jízdama na těžko nedoporučovat. Ano, vejde se tam toho jistě dost a svádí to brát si i to, co nebudu potřebovat,ale zase brašny mě učí brát jen to, co budu potřebovat a i to časem eliminovat. A jedna docela ne malá záležitost - kam často s tím přívěsem? Ve vlaku, do auta, při nocování, parkování (a to jak ve městech, tak i v lese) může být často dost problematické. Takže brašny a učit se skromnosti na cestách.
Přeju hladkou jízdu v jakémkoli počasí a pokud zvládnete, tak vítejte mezi dálkaři.
...protože jsem za léta jízdy "na těžko" zredukoval vybavení rozměrově i váhově na minimum, aniž bych se musel omezovat v pohodlí, vejde se mi vše do dvou brašen(2x15lit)a horní 5-ti lit.. Na předním nosiči jsou dvě ploché dvoulitrovky(večer před skončením naberu vodu na vaření+koupel),abych nebyl závislý na potoku. Po zkušenostech jsem vsadil na upravenou lehkou jednokolku-vozík a do něj jen dvě brašny+ krabice s potravinami a potřebami na vaření, celkem i s vozíkem 25kg. Přestože vlak využívám vyjímečně, je vozík upraven pro přenášení jako větší taška, takže i tento problém odpadá, při parkování a nocování žádný problém, ani při občasné jízdě polní cestou či terénem- navíc je kolo lépe ovladatelnější a na pocit lehčí(závěs je na zadní náboj)- ale jde spíš o zvyk.....takto jezdímjen na dovolenku- na víkendovky brašny.
Na dlhsi vylet jednoznacne brasny a treba zbezpecit ich nepremokavost. batoh v ziadno pripade.
Co sa tyka dennej davky km, tak ide o to, co chcete na vyelte robit. ked len od rana do vecera sediet na biku, tak aj 120 km date, ale ak chcete aj spoznat kraj okolo seba, tak okolo 80 km je tak akurat. My mame v partii dlhodobo odkusane, ze cas na ujdenych 10 km je jedna hodina (s prestavkami na jedlo, curanie opravy defektu, cakanie sa na kopci, cakanie pri zabludeni atd). Uz sme zasli aj 120 km, ked sme sa muslei dostat do objednanej ubytovne, ale radost sme z toho nemali. Este by so podotkol, ze sa zasadne vyhybame cestam s premavkou aut(aj za cenu zachadzok) Kazdy je iny, mozno pre vas to bude prave ciel. Ale musim povedat, ze ked sme zacinali, tak sa mi zdalo, ze 120 km kazdy den by nemal byt problem. Po prvom dni sme zistili, ze to problem je :-)
....od rána do večera dáš bez problémů aj 150 a víc- pokáď nejsi "pivní turista". Jestli si chceš "dáchnout" a taky něco vidět, je stovka u střední generace pohoda, u mladších nuda.....Defekt je zbytečné řešit v dnešní době plášťů s protiprúraz. vrstvou, zrovna tak bloudění na Slovensku- někde vyjedeš a poznáš nechtěné. Čekání na každém kopečku je také přepych- po domluvě se určí místo srazu všech, příp. jede celá skupina pohromadě(pak se vzdálenost odvíjí od nejslabšího). To platí ale pro ne úplné začátečníky, kteří na kolo sednou jen při cestě do obchodu a teď by se vydali na dovolenku.....:-((
Pokud jede celá skupina, pak se čas musí násobit "koeficientem skupiny".
Vzájemné čekání na sebe na křižovatkách a dalších styčných bodech ti časový harmonogram dost nabourá.
...pokud má každý "v hlavě" denní trasu a je svéprávný, stačí domluva na bodech setkání na zajímavých místech- není třeba čekat na opozdilce na každém rohu. Dnes má každý mobil, tak pokud má problémy dá jednoduše vědět...Tempo se zvolí půměrné, aby stíhali všichni.
když jedu se skupinou, tak jedu se skupinou, takže se čeká na křižovatkách, odbočkách. jasně, pokud se někdo chce kouknout do kostela a další 3 lidi ne a raději jedou dál, domluvíme se, kde se sejdeme. ano je to vždy o domluvě, ale upřímně, jet s partou, abychom se za den jen občas potkali, tak to není společná jízda, alespoň já bych v takové partě jet nechtěla.
Moja rec, s partiou ideme spolu preto, aby sme sa porozpravali a ukazali si navzajom pekne meista (nie kazdy si vsetko vsimne). Ale kazdy to ma inak. Poznam aj take partie, kde kazdy ide sam.
Jú, tak vy si NAVZÁJEM ukazujete pěkná místa? A jsou v té partě jen muži, nebo i ženy? Abyste si potvrdili, že to má fakt každý jinak.
jak myslíš, že vzniklo úsloví , že chlapi to mají jednodušší?
ale tak to bylo i myšlený- pokud se parta domluví tak není žádný problém. Jen se mi zdá zbytečný, aby při defektu jednoho stáli všichni-druhý mu pomůže a ostatní pomalu pokračují, pokud jedou spolu, nemají se proč čekat na křižovatkách. Jestli jeden chce obdivovat něco co ostatní nezjímá-domluví si spicha atd- bez domluvy se ve skupině jet nedá......
Jednou jsem to takhle praktikovala a ti co nás pak stíhali z toho neměli radost. Chtěli jet se skupinou a nakonec nás půl dne jen stíhali a každou chvíli volali, protože přesně nevěděli kudy se má jet.
Zřejmě nejsi typ, kterého baví jezdit se skupinou a různé zastávky tě otravují.
Nic se neděje, každý to holt máme nastavené jinak a nikdo tě nenutí se skupinou jezdit.
Pak bych ale uvítala, pokud bys neradi s tím, jak by se skupina měla chovat.
Tak jak si to představuješ to zkrátka ve skupině, která chce jet společně nefunguje.
....tak teď nevím, jestli jsem se špatně vyjádřil nebo to bylo špatně pochopeno. Není mi moc jasné, cos "takhle" praktikovala, ale jestli je domluveno jet spolu v každém případě a všichni s tím souhlasí, pak není co řešit(všichni "okouní" při opravě defektu který účelně mohou "dělat max.2-3,jestli jedou spolu odpadá nějaké čekání na křižovatkách- pak nechápu o jaké stíhání se jednalo).Pokud jde o můj "typ"- nemám problém dodržovat dohodnutý režim skupiny a několikrát jsem si takto "odpočal", což mi vůbec nevadilo, protože jsem s tím dopředu počítal.....;-)
Do terénu je batoh lepší než těžce naložené kapsy a vozík. Vzhledem k tomu, že rovnou ten vozík zmiňuješ, tak asi pojedete spíš po silnicích a tam je asi nejlepší zadní nosič s kapsami. Vozík uveze vše a tak si pak člověk všechno vezme s sebou a sedře se. Stan, spacák, pár hadrů a kartáček na zuby se do kapes vejdou. Jidlo se dá v Čechách řešit v každé vesnici, netřeba ho většinou vozit s sebou. Platí zlaté pravidlo "Jak velký máš batoh, tolik toho s sebou taháš".
Po silnici se 120km ujet dá i opakovaně, ale je zapotřebí se takhle honit?
...záleží na tom- jaký máš režim. Jestliže vyrazíš do 7.00hod ráno a končíš 7.00hod večer, tak máš 12hodin. Když se hodně kocháš, prohlížíš památky a zajímavosti, tak 4hod jsou ažaž a na jízdu ti ostane 8hod. Při pům. rychlosti 15km/hod- což dám i já důchodce natož mládež, je 120km akorát- ale lepší je počítat průměrně se 100km/den- podle terénu a frekvence zajímavostí jednou zvládneš víc,jindy míň. Můžeš si orazit, semtam zalenošit.....
S tím kocháním, památkami a focením to u mě časově vychází naopak - 4 hod. jízdy, 8 hodiny ostatní :o)))
Ale je fakt, že takhle "kulturně" náročný se dá udělat tak jeden, dva dny za týden.
....proti gustu žád..... i když bych rád poznal trasu, na které bych strávil 6 a víc hodin prohlídkou památek a zajímavostí aspoň jeden den z celkového putování (krom vyloženě odpočinkových)...........
U mě jsou to spešl výlety, kdy jedu cíleně poznat nějaké město a fotit.
Třeba teď v sobotu jsem v Sázavě strávila víc jak 5 hodin a ani jsem neviděla všechno, co jsem měla v plánu.
...s tím souhlasím-ale jistě není v týdením putování takových dnů většina, spíš jde o cílené jízdy....
Tak to záleží na oblasti a zájmu.
V průběhu týdenního putování zařazuji takové dny 2 - 3 a vždy si na dané město vyhradím celý den.
Ale třeba v Mariánkách (byla jsem tam týden) jsem si vyhradila každý den třeba 3 hodinky mezi procedurami a šla jen fotit do města.
...tys byla na kole v lázních týden? To pak nebylo putování....;-)
Nam sa taka trasa podarila. Boli sme na vychodnom Slovensku a putovali sme po drevenych kostolikoch. Kazdy den sme presli minimlane tri kostoly a jeden den nam vysla navsteva 6 kostolov. A to mas na jeden kostol minimalne jednu hodinu. Aj ked som mal dopredu zistene telefony na vsetkych, ktori mali kluce, nie vzdy sa nam podario prist do uz otvoreneho kostola, lebo bolo kopu inych dovodov,preco nas necakali. Kluce mala vacsinou stara babka, ktorej len 15 minut trvalo, kym sa vystverala na kopec ku kostolu.
Navyse sme jazdili stale hore dolu kopcom, kedze tie najkrajsie kostoliky su vacsinou na konci dlhej doliny v tej najmensej dedine (najmensia mal 16 obyvatelov). Ale samozrejme kazdy to ma inak, niekto chce prejst co najviac, inemu sa paci zlozity teren, my sa radi kochame tym, okolo coho jazdime. Mne sa zda byt skoda nezastavit sa na nejakom zaujimavom mieste, ked uz sme blizko a radsej najazdit menej kilometrov. Mozno sa na to miesto uz nikdy neodstanem.
Po dřevěných kostelících na vých. Slovensku jsme s kamarádem jedno léto putovali podobně- ale s tím se počítalo jako s oddechovou dovolenkou za poznáním a cíleným prohlédnutím pokud možno co největšího počtu- takže žádný spěch a stres...;-)
Zrovna jsem se o víkendu nachomýtla v kraji, který v létě moc neznám. Ani jsem to neplánovala, prostě to přišlo. Ještě v sobotu ráno jsem netušila, kde budu v sobotu v poledne. Bylo nádherně, slunce svítilo, já měla letos poprvé kraťasy. A byla jsem namotivovaná, jak ujedu rekord...
Jenže! Po prvních pár kilometrech mě to chytlo. Zastavování, kochání, historie, souvislosti....najednou jsem to chtěla pochopit, zastavit se, spočinout, prožít...
Za jeden a půl dne v západních Krušných horách jsem ujela sotva 80 kilometrů. Ale spoustu jsem se toho naučila a možná i něco pochopila:-))
Rozhodně nelituju. Hltat kilometry můžu kdykoliv.
Vystihla si to presne. Totiz bicykel je dostatocne pomaly prostriedok na to, aby sme stale boli sucastou prirody, ktorou prechadzame a bola by skoda si ju neuzit. Takze ja pocitujem potrebu zastavit, prezriet, odfotit, precitat, vypocut si nieco od miestnych a podobne. Na rekordy (aj take vylety sme uz absolvovali) je casu dost.
1) Určitě hlasuji pro brašny, těžší batoh na zádech je po jednom, dvou dni nesnesitelný.
2) Již tu padlo, že je třeba zvážit tempo po celé dny - kolo s brašnami je těžší a tempo pomalejší.
Ještě jedna poznámka - píšes s přáteli a spaní ve stanech atd. Je třeba počítat, že čím víc lidí, tím delší jsou pauzy - balení, vaření, přestávky, čekání. Pokud nejste připraveni a ochotni dodržovat striktně daný čas odjezdu, počítej, že jenom ranní balení zabere ve skupině dost času...
1) není. zkus si dát batoh na záda v práci a sedět s ním 8 hodin. ne chodit ale sedět. To je dobrý test.
2) je ale proč by to dělal? Pokud chcete hltat kilometry tak obětujte každý den jednoho jezdce a vozte si věci v autě. doprovodné vozidlo uveze spoustu věcí. každý pauzíruje jeden den a zbytek party může hltat kilometry dle libosti.
Nechci nikoho podceňovat, ale pokud na kole nejezdíš pravidelně, tak to prostě neujedeš. Nenech si nic nakecat.
Možná nalehko tu stovku jednou dáš, ale jestli si myslíš, že ráno skočíš na kolo a dáš další stovku, pak třetí den, čtvrtý ...
S partou z práce (mládež 20-30 let) jezdím jednou za rok průměrně těžkou trasu max. 40 km a pro většinu je to tak akorát - a jsou to normální zdraví lidé, jen pravidelně nesportují.
Kolikrát v životě jsi už těch 120 kiláků za den ujel?
Jak tu psali mnozí:
- batoh ne. Nosič a brašny.
- 120 za den ujedeš i bez tréninku. Ale maximálně tak 2 dny po sobě. Pokud chceš jet bez tréninku s nákladem náročnějším terénem, plánuj etapy mezi 60 a 100 km. A i tak bych si do půlky týdne vrazil jeden odpočinkový den, aby byla pohoda. :-)
Je pravda, že terén hraje velkou roli. V otevřené krajině mezi Cuxhavenem a Hamburkem jsme čekali snadno zdolané kilometry, ale s tím protivětrem jsme jen s vypětím sil dávali na naložených kolech 100 km za den. Naopak na trasách Praha - Vídeň nebo Dunajská stezka jsem jezdil několik dní po sobě v rozmezí 165 - 180 km za den a bylo to v pohodě. Kolo bylo stejně naložené. Dokonce P-W je významně kopcovitější, ale ten vítr to všechno přebil.
Jestli jedete poprvé a nejste hltači kilometrů nebo cyklističtí nadšenci, plánujte raději nižší denní dávky. Vždycky je možné si vyjet někam po okolí a trasu prodloužit. Dodatečné zkrácení trasy je těžší a asi nemá smysl udělat si z dovolené dostihy.
jak už psali ostatní, batoh určitě ne, brašny ano a kilometrů ve skupině se ujede méně. taky záleží, kam se vydáte, s brašnami se v pohodě dá jezdit i lesem po turistických značkách. na našich "dámských" máme za sebou i stovkové dny, ale s dojezdem hodně pozdě a o dovolené by si měl člověk spíš užívat a ne hltat kilometry. přeji příjemnou jízdu.
Proč by měli ve skupině ujet míň? Spíš se můžou vzájemně hecovat, střídat proti větru, pomáhat si...Taky nemusí každej tahat všechno (jako jednotlivec), můžou si to rozdělit (pumpička, nářadí, náhr. duše atd. Pokud mezi nimi nebude vyloženej louda, nebo ženská, pak nevidím důvod pomalejší jízdy.
Proč zrovna ženská by měla být brzda?!?
Znám ženský, který ti na kole bez problémů "natrhnou prdel" a na druhou stranu znám chlapy, který chcípnou pod prvním kopcem, natož s nimi vyjet na celodenní výlet.
Nevím, jak často jezdíš ve skupině a v jak velké, ale skupina je vždycky pomalejší.
Tedy pokud nejede stylem bikefóra, tj. start -cíl.
Pokud se na sebe čeká na křižovatkách apod., pak je nutno čas násobit "koeficientem skupiny".
on to určitě myslel tak, jakože na čůrání si musíte přidřepnout ;-)
dala jsem ti tam mínusový palec zajímalo by mne v jaké skupině jezdíš, ještě jsem nezažila, že by někdo někomu vezl pumpičku nebo cokoliv jiného. jasně, že třeba vařič se vozí jeden nebo dva podle toho kolik lidí na něj je, ale ostatní věci si každý veze sám a hltat denně 120 km mi přijde jako blbost. když chci najet hafo kilometrů, jedu na lehko a nespím ve stanu.
Jo, to dělení pumpičky, nářadí a duší mezi jezdce ve skupině mě opravdu rozesmálo :-))
Nechápu, co je na tom tak směšného, já to zažil jako zcela běžnou praxi. Každý nemusí tahat všechno. Někdo táhne nářadí a náhradní díly, jiný třeba jídlo. Je to jen otázka, jak moc je ta skupina integrovaná a jak moc spolupracuje.
O.K. beru zpět. Když se nad tím zamyslím, tak má vlastně Krosmen pravdu. Někdo veze montážní stojan, jiný centrovací vidlici, další potřebné stahováky...atd....
Nejdůležitější ze všeho je ale kovadlina, bez ní nemůže žádná skupina vyjet ani pro rohlíky za rožek!
Reálné to dělení je. Už jsem tady viděl fotky naložených kol, kdy drahá polovička vezla pro oba pudřenku a on všechno ostatní.
Já takové fotky nejenom viděl, já je dokonce fotil... :)
Ku chvále své drahé polovičky musím uznat, že vezla v baťůžku nejenom pudřenky, ale taky pár svých hadříků typu kalhotky a ponožky... ;-)
Myslím, že nedorozumění je ve slově "nářadí". Kdo tím rozumí lepení, montpáky a multiklíč, logicky předpokládá, že to má každý své. Ovšem (naše) nářadí na vícedenní cestu obsahuje mnohem víc věcí a váží taky podstatně víc. Je nesmysl, aby tohle táhli všichni.
Jo, a jako rodina jezdíme i s jednou společnou pumpičkou. A jednou společnou duší... ;-)
Zřejmě se ti ještě nestalo, že v pustině odešla pumpička a místo dovnitř foukala ven a pak jsi s povděkem sáhl po další. Je hodně potěšující když je :-)
A duše by měly být minimálně 1 na 2 jízdní kola, ne vždy se dá lepit, nemusí být na to vidět, ne všude je voda na nalezení díry, ne vždy se také chce a může zdržovat s lepením.
jednou jsme jeli ve dvou a já 3 x za ten výlet píchla, postupně obě kola a jedno dokonce dvakrát. oba jsme měli svou duši a ještě jsem u řeky lepila, abych se dostala domů. bez náhradní duše bych nevyjela, ale vozím jen jednu
Tak já jezdím zcela bez náhradní duše a potíže jsem měl jen jednou, kdy jsem ulomil ventilek. Musel jsem na půjčeném kole zajet 10 km do obchodu pro novou duši. Nepoužívám žádné nepropichovací pláště typu Marathon, ale standardní pláště a mám standardní defekty. Všechno lepím.
Do ciziny náhradní duši vozím, ale nechávám jí v autobuse.
Tak tohle je ta největší blbost - mít sebou světýlko, duši, náhradní baterie nebo cokoli jiného ale nechat to v buse... Tam je ti to v případě potřeby dost na prd.
Už jsem několikrát zažila, jak si třeba dotyčný spílal po tmě v lese, že má náhradní baterie do světla v autě.
Důležité ale je mít o věcech přehled a vědět kde přesně jsou :-)
Ne každý potřebuje na nalezení dírky v duši vodu. Pokud se neulomí ventilek, nebo není díra velikosti tužky a větší, tak se to dá slepit. Takže pohodlně stačí jedna duše správné velikosti na více kol. Ostatní se zalepí. (Možná u hodně terénních výprav se občas při proražení rovnou ta duše odepíše i s pláštěm, pak to je asi jinak.)
Dobrá jednoduchá pumpička která není zasviněná prachem nebo blátem funguje. Dvakrát jsem takhle svou komplikovanou pumpičku při takovýchhle obtížích doma rozebíral a po vyčištění zase fungovala. Teď jí vozím s protiprachovou úpravou a funguje dobře.
Docela by mě zajímalo jak bez vody hledáš mikrodirku když ti fouká vítr a kolem jezdí auta.
To tu celou duši oblížeš a oslintáš, nebo jak?
Zalezu někam za vítr, duši pořádně nahustím alespoň na dvojnásobný průměr proti vyfouknutému stavu a ještě ji prsty lokálně stlačuji. Tenounký paprsek unikajícího vzduchu detekuji proti jazyku. Jen detekuji ten proud vzduchu, neolizuji to. Včera jsem takhle hledal dirku po trnu. Ve vnitřku pláště jsem nahmatal špičku dlouhou méně než 1mm, venku nebylo vidět nic. Duše utekla až během 8 hodin stání na dvoře. Na větru ta detekce nefunguje.
Ahoj, este funguje detekcia na oku. Oko je citlive na prievan a aj malicky unik vzduchu z duse ucitis. urobit si nejaku zastenu pri vetre asi nei je problem. U nas to funguje tak, ze pri defekte jedna dvojica meni dusu za novu (zaroven prehladava plast, ci v nom neostal povodca defektu a dalsi sa pokusa zalepit defekt. Aj tak kazdy vozi pre seba nahradnu dusu.
Ještě existuje takové hledátko:
https://www.globetrotter.de/shop/tip-top...
ale to oko je skoro lepší, hledátko je vhodné spíš jako pomůcka pro společenské hry "hádej co je tohle".
Pětasedmdesát vočí za Antiperle !! :-))
Mám hromádku takovýhle podivností jako rekvizity k oblíbené společenské hře Kufr. U tohodle předmětu jedna z možností bývá "Antiperle pro diabetiky", nedá se to otevřít a z druhé strany je drátěná mřízka.
....žeby voňavý polystyrenový kuličky líp odhalily defekt?....;-)
Ale stalo. Ale my, co nejezdíme běžně Aljašku, spíš Evropu, se v pustině ocitáme opravdu zřídka. ;-)
A náhradní duši jsem na cestě naposledy použil v roce 2010, kdy byl vadný ventilek. Jinak je s nákladem většinou rychlejší lepit - nemusí se obvykle sundávat kolo, a tudíž ani odstrojovat náklad...
Pustinou v našich končinách myslím pole a lesy, prostě nějaký 3 km daleko o obydlí.
A šlapat 3 km nějak k baráku a zase zpátky jen kvůli tomu, že se jednomu nechce vézt 100 g pumpičku, se mi teda fakt nezdá moc šikovný.
Ale jinak jak kdo chce, někdo vozí 4 rezervní duše a jiný nevozí ani pumpičku :-)
Píšu snad, že jezdit bez pumpičky? Píšu jen, že mi připadá zbytečné vozit více pumpiček, protože stačí jedna dobrá.
A já snad něco takové psal?
Píšu jasně, že když se jedna porouchá (a to se může stát i u té dobré), stalo se nám, byli jsme rádi, že je po ruce druhá a nemusí se šlapat několik kilometrů kvůli tomu aby ještě jeden nevezl 100 g navíc.
A já zase píšu, že dobrá pumpička pokud se nazasere špínou nemá důvodu, aby se porouchala. Zatím se mi pumpička vždy porouchala právě tou špínou. Pokud se vozí na horáku pumpička na rámu, je dobré jí přetáhnout třeba preservativem.
Jistě, je spousta pumpiček s mnoha přepouštěcími ventily, které jsou háklivé právě na tu špínu. Dřívější jednoduché pumpičky s jedním pístem byly proti tomu nezničitelné a fantasticky výkonné. Ale také veliké a těžké.
Jistě porouchat se může všechno, ale pak zase narazíš na optimalizaci množství a váhy vezených náhradních dílů a nářadí. Někdo se tu značně chlemtal nad kovadlinou, svěrákem, montážním stojanem a sadou stahováků...
Co se může pokazit, to se taky pokazí. I ta nejlepší pumpička. A pochopitelně se to posere v tom nejdebilněji možném okamžiku.
Byl jsem na silničce a pumpička se rozpadla (při pokusu o nahuštění) 15 km v "divočině" (nesmí tam ani auta, takže přítel na telefonu, i kdyby nějaké byl, je k ničemu), slunce pomalu zapadalo a já pochopitelně neměl světla, protože na co, stihnu to za světla. No nějak jsem to teda naštěstí provizorně opravil a natlačil aspoň něco málo psíků, takže se mi podařilo domů dojet a nemusel jsem klapat 15 km pěšky...
Ale tobě se nic takového stát nemůže, protože ty jsi pan dokonalý. A z Prahy. ;-)
Ty zase doporuručuješ vozit i kovadlinu, tak si nemáme co vyčítat pane kratký zobaku :D
A ty snad jako jezdíš BEZ kovadliny?!? Tak to jsi fakt dobrodruh!!!
Když jedou dva, může jeden vézt kovadlinu a druhý pětikilové kladivo. Nebo oba oboje, pro jistotu.
Na jedné z prvních Tour si závodník sám pod dohledem a vedením kováře svařoval ocelový rám. Zjevně se občas kovadlina hodila. Problém bude možná s duralovými a karbonovými rámy. Vozíte s sebou epoxidovou soupravu a svářečku s inertním plynem?
Jak Hekynen říkal: "Jistota je samopal". :D
My, vyškolení MacGyverem, žádný inertní plyn nepotřebujeme. Stačí brýle na čtení na rozdělání ohně, bleskově vypálit dřevěné uhlí a ve výhni pak i ten hliníkový rám sheftneme. No a na karbon postačí Orbitka a živočišné uhlí.
Divim,že nevadi vam,že 120km s batoh na zade. Mohl jsi nejdriv podivat pro google obrazky foto od rajče nebo .... ,,cyklonatežka-lidi meli zkušenost diky ukažky spouste foto,,.
Jasne nejlepši zaklad brašne+batoh (nebo velka taška) na zadni nosič s brašne+gumu!
Jsem stara,každy den prumer 30-50km,nevadi me,jsem spokojena co jsem videla okolo krajiny.
foto ,,velka taška,,
druhe foto ,,batoh,,
Když mi bylo 18 naplánoval jsem trasu na týdenní vandr na kolech. Denně cca 80 km kolem dokola severní Moravy. Jel jsem s čtyřmi kamarády a dva z toho jsme už nalehko někdy 100 km na kole zajeli. Ostatní tam max k rybníku, 5 km do lesa apd. První den jsme zvládli 55 km a ti co nebyli zvyklí jezdit, si sáhli na dno svých sil. Tak jsem okruh přeplánoval, ale další den už jsme dopoledne odpočívali a ujeli 25 km a zase odpočívali a pak rovnou zatábořili. Tak jsem zase trasu přeplánoval. Další den si kamarádka pořezala při koupání v řece nohu, takže na den táboření na jednom místě. Nakonec za 5 dní asi 200 km. Ale dodnes na to moc rád vzpomínám jako na moc pěkný cyklovandr(a ostatní taky). Opravdu jsme si to užili. Spaní pod širákem, ohně, koupání v řekách, prolézání lomů, prohlížení každého kostela. Pojídání špendlíků kolem cesty. Tak se nenechte svázat naplánovanou trasou, vybavením, naplánovanými kilometry a užijte si to.
... na platební kartu, kartáček na zuby a papírové kapesníky nemusí být ani moc velký
120 kiláků, po Česku?
To je porce pro zkušeného.
Nechceš li se trápit, děl 2 nebo raději 3.
Vyplatí se vozit kreditku :-)
A taky keš, bo kreditka v Cesku je ti na hovno.
....nóóóó, pro zkušenýho- když to dá takovej strejc před důchodem, co se většinou nechá tahat koňmo- proč by to nedali mladíci? Záleží na terénu a jak je zadek zvyklý na sedlo- 100-vka denně se dá. Pokud jsou cestou památky a jejich návštěva s prohlídkou, pak je 80km s brzkým ranním výjezdem(do 7-7.30hod)ideál....
Hezká scénka :-))
Akorát jseš teda za sklerotickýho kokota, když si ani nepamatuješ, na co jsi sem sám dával nedávno odkaz :-))
http://www.nakole.cz/diskuse/21875...
Docela by mě zajímalo, jestli tady za to "vlezu někam do diskuze, napíšu pár kravin a mezitím několikrát přepnu nick" se nějak platí? Takového debila přece ze sebe nikdo zadarmo dělat nebude... Ale zas že by existoval jiný debil, co by za to platil - to se mi taky nezdá.
Záhada....
Kolik na tom "vydělá"?
Vsadil bych skoro, že debila ze sebe nedělá, prostě už takový je..
A jak se vzájemně oplusovali:-)
Existuje ještě jedna možnost a to je pošta.
Čisté věci si poslat na nějakou poštu (poste restante).
A stejně tak si přebytečné věci poslat domů.
A hlavně netahat jídlo. Vždy se dá někde dokoupit nebo se najíst v hospodě.
http://www.slovakrail.sk/sk/ceny-zlavy-sr...
Ahoj.....rad by som sa pridal......na chrbte určite nie.....vozík mavyhody aj nevyhody ako všetko zaleží všetko na tebe....ale dobre je to mat všetko na kole to je moja skusenost..
Téma bylo založené 4.5.2016...
Když hrábne, tak je dojede.
Jednou mu dali za úkol, aby převez dvě tuny zkaženýho masa ze západního pobřeží až na východní. Řekli mu "Jacku, to maso dovezeš tak zkažený, jak zkažený je!" Jenže Jack Jag jel tak rychle, že to maso dovez čerstvý!
....taky jste si toho všimli až po pár svých reakcích? ;-) :-))
zdravím , v první řadě batoh na zádech pro několika denní cesty na kole není dobrá volba ba naopak je to to nejhorší co může cyklista udělat.Takže nedoporučuji.
A druhá , záleží jaké cesty hodláte absolvovat , pokud cesta z 95procent po silnici tak vozík doporučuji ,zároveň je potřeba rozmyslet co vše s sebou chcete vést , Pokud se vaše vybavení dá naskládat do brašen na kole a to mám namysli přední brašny na nosič a zadní brašny na nosič je to nejlepší a to v momentě kdy se pohybujete mimo silnici.Já osobně dávám přednost brašnám před vozíkem , ale nutno říct že jsou lidé kterým vyhovuje vozík. tolik můj názor. Lukáš
....na týden přední i zadní brašny? :-O
Já nemám pomalu dát co do (objemově)zadní trojbrašny(40litrů celkem) na měsíční cestu. Kvůli lepší ovladatelnosti kola a zatížení jezdím s jednokolkou(číňánkem), beru jen to potřebné(takže není plná)....