Já jen samé pozitivní.
Co konkrétně tě zajímá?!? Ta tvoje otázka má poměrně široký záběr.
Jedu do Madarska autem,a potom budem cestovat 5 dnů po kásách krajiny,spát ve stanu atd .Co si sebou vzít ,abych netáhla zbytečnosti.
Tak na 5 dní už si asi někde byla, takže co zabalit asi není nutno podrobně psát. Jen je potřeba být umírněnější v počtu triček a ponožek.
Stan, kuchyň, lékárnu a nářadí si rozdělíte mezi sebe.
Zajímavé nápady na minimalizaci věcí má třeba Arabice http://arabice.rajce.idnes.cz/co_sebou_veci/
Diky,karimatku jsem si vzala obyčejnou ,nevím jesti samonafukovací je vhodná.?
Snadno se změní v ´samovyfukovačku´...
No tak snadno pichnout to zase nejde. Je mensi, ale zase tezsi. Idealni je nafukovacka, ta je pro zmenu draha. Ja preferuji usporu mista pred gramarinou.
Pokud si ovšem neusteleš pod smrkem :o)))
Já si pod smrkem většinou ustelu tak náhle, že nestačím říct ani k.wa, natož vytáhnout karimatku...
...nestačím říct ani k.wa... A když to stihneš, jak to vyslovuješ? Kurva?
...pokud ji máš odzkoušenou, že drží, tak bez debat- akorát je neskladná jako obyčejná, ale komfort vyšší. Nejlepší je nafukovací, ale za pohodlí a skladnost si připlatíš, viz http://www.cascadedesigns.com/therm-a-rest/neoair
používám čtvrtým rokem bez problému, složíš do velikosti půllitru,váha do 0.5kg. Jinak vaření, nářadí a os. věci podle potřeby- těžko radit, každý má svůj systém a jiné nároky. Pokud už jsi napár dní natěžko byla, není co řešit- to co vezu na tři dny vezu i na měsíc.....
Přesně tak. Skladnost samonafukovací matrace se s normální karimámou nedá vůbec srovnat.
Jen to balení je trošku opruz...
Potřeboval jsem loni rychle a levně dvě karimatky. Tak jsem koupil nějaké klasické z materiálu Eva.
Uvažoval jsem, že jednu z nich budu používat normálně pro sebe, že alespoň nebudu mít nervy z toho, že ze samonafukovací udělám samovyfukovací.
A letos, když jsem ji vzal do ruky, zjistil jsem, že si raději koupím samonafukovací. Představil jsem si, jak mi ten balík všude překáží.
Už je k dostání i u nás:
http://www.svethor.cz/lehatka/17401-therm-a...
popřípadě větší varianta:
http://www.cesky-obchodak.eu/elektro-telefony...
žádné propíchnutí, žádné velké objemy, přesto můžeš spát i na štěrku nebo betonu v naprostém pohodlí. Tohle je fakt už téměř dokonalé řešení, s jedinou chybičkou, kterou je cena.
Ale zase když si spočítáš, těch pár nevyhovujících karimatek, co během času člověk koupil a zavrhnul, tak jsme zase s cenou na stejno :-)
Ta poslední věta dost sedí.
Co má karimatka navíc proti tomuto řešení je izolace od země. Jinak je to opravdu velmi zajímavé. Už jsem po tom před časem koukal u mého oblíbeného Globetrotter, tam to však mají hnusně drahé. (250 €)
Jen 250 éček? To je rozhodně méně, než metoda "todle přece musí stačit!", co jsem (a určitě nejenom já) absoloval. Takže mám dvě karimatky od ThermaRest. ProLite ("tadle přece musí stačit!") a NeoAir XLite... ;-)
Právě ta izolace od země mě připadá docela v pohodě, je tam vzduchová vrstva, karimatka na zemi leží, tedy se od ní ochlazuje a ta nafouknutá vrstva je o dost menší než těhle 10 nebo kolik cm vzduchu.
Záleží jistě na na okolní teplotě, mě se většinou stává, že víc "země studí" a ten spacák to zespoda zvládá.
Mám tohle:
http://www.militarymart.co.uk/index.php?_a...
ale je to těžší a neskladný, jinak naprostá pohoda. Jestli vyjedu se stanem, pořídím si toho Ultralite a basta, už žádná provizorní řešení :-)
.... že klasikkarimáma izoluje líp- to snad nemyslíš vážně. NeoAir má přes 6cm vzduchovou mezeru dělenou uvnitř napůl příčnou propustnou vrstvou s povrchem odrážejícím chlad od země k zemi a teplo od těla k tělu. I na sněhu či ledu necítíš odspodu žádný chlad nýbrž teplo produkované tvým tělem odražené zpět. Sbalení netrvá dýl, než sbalení samonafukovačky, o komfortu, úspoře místa a váhy škoda mluvit. Cena je přibližně dvojnásobná oproti kvalit. samonafukovačce (např.HuskyFolly2,5cm/50€,NeoAirXLite6,3cm/100€). Já po tříletém používání samonafukovačky HuskyFolly a doporučeném skládání na polovic či třetiny měl samovyfukovačku- právě kvůli skládání jsem první po roce intenzivního používání reklamoval- propouštěla v místě skládání, poslali bez řeči novou a ta právě po záruce měla stejnou závadu. Po konzultaci s výrobcem jsem byl označen za prvního zákazníka, který má problémy-tím (a koupí NeoAir)to skončilo a jsem nadmíru spokojený- chce to jen trochu pozornosti a neustlat si v akátovém háji na popadaných větvích ;-)
Měl jsem na mysli, že hůř izoluje to skládací lůžko, když je pod ním volný luft.
to skládací lůžko bude mít tepelně izolační vlastnosti asi jako hamaka :-) Odhaduju :-)
niekto tu uz riesil aj samo domo vyrobu tohto lehatka ale ked ma zabyjete netusiim kde to vlakno je
Myslím, že Jindřich o tom přemýšlel.
Jo, koupil jsem si tyčky, lehátkovinu a plastovou rouru, že to udělám sám, ale když jsem to zvážil, dělalo mi to bez toho abych se to pokusil pospojovat 3,4 kg na surovinách, tak jsem to vzdal.
Základem jsou totiž ty plastové nožky, ty jsou vylisované tak, abytam šli snadno nasunout ty tyčky. Když to řeším amatérsky tím, že tam dám kovové háčky, naroste mi váha. Navíc, ta plastová roura je taky měkčí než mají ten profilovanej výlisek.
Jak se tohle liší od ostatních samonafukovacích karimatek? Já dosud používám asi třicet let starou pěnovou, a co jsem u různých známých viděl ty samonafukovací, tak mě to nijak nepřesvědčilo. Tohle je v něčem lepší?
No - měla jsem původně dost levnou verzi samonafukovačky Husky. Moc nevydržela, to nutno podotknout. Ale na první dovolené měla spolujezdkyně ještě tu obyč pěnovou... a večer, než jsme šli spát, se vždy cpala do stanu o něco dřív, že si na té mé chce aspoň chvíli poležet. :-) Příští rok už měla samonafukovačku taky...
V pohodlí i tepelné izolaci byl velkej rozdíl.
No, já nevím. Testoval jsem dvě půjčené samonafukovačky ze dvou různých generací, a nic moc teda.
Vyšší váha - budiž, na kole nevadí, ale na zádech je to zatracenej rozdíl.
Balení - hrůza a děs a plno času.
Izolační vlastnosti nijak slavné.
Objem zhruba poloviční oproti běžné karimatce, což je pořád dost.
Cena násobně vyšší.
Výdrž nic moc - první praskla po dvou letech (v součtu nanejvýš 50 použití, a praskla sama od sebe, žádné protržení nebo proražení). Druhá ještě, pravda, drží.
Jezdím od jara do podzimu se starou karimatkou, která mě před 20 lety stála 200 Kč. Pro spaní na zmrzlé půdě/sněhu/ledu přibalím ještě jednu, případně si vypomáhám chvojím, když je to na víc nocí.
Pro lesní vandry (jako třeba minulý víkend) dokonce berem všichni jen ty tenké "alumatky" za pár korun - proč se tahat s velkou, když se spí na měkkém listí, jehličí nebo písku.
Nestěžuje si (zatím) nikdo z rodiny, že by mrzl od země.
Takže sečteno: až bude na trhu něco, co bude lehké alespoň stejně jako má stará karimatka, bude to skladnější a cena nepřesáhne 500 Kč, pak začnu uvažovat o změně. Do té doby nevím proč. :-)
...tak to budeš spát na zemi do smrti- za uvedené vlastnosti je třeba zaplatit, ale je to při opatrnosti na celý život (když si vezmeš, že kolem 500Kč stojí lepší knížka...;-). Ideální by byly tzv. lampasácké spacáky na vojně, spojené s nefukov. podložkou v jeden celek- škoda, že se toho neujala nějaká menší firma (aspoň vletním a zimním provedení spacáku....
Viděl jsem o tom nějaký článek ... eeee ... chvíle vzpomínání a hledání.....
http://www.nalehko.com/ray_way_quilt
buřtovka od yate za cca 8 stovek, půl kila
http://vodahory.cz/karimatky/yate-nafukovaci...
Není nejlehčí, je drahá (i když tedy aspoň nepřelézá litr), a... co to tam čtu o ruční pumpě? To jako že k tomu mám vozit ještě pumpu?!? :-o
Tohle řeším podle situace.
Když vím, že si ten bágl budu nosit na zádech týden, oželím rozměr karimatky a volím nižší váhu, můžu místo toho vzít třeba o dva pytlíky rýže navíc.
Na kole spíš vadí rozměr než váha, takže tam spíš skladnější nafukovačku.
Teď jsem viděl v tescu samonáfuky za 350 korun. Uvažuju, že za ty prachy vezmu nějakou na otestování, pro děti.
Jak píše Ifča výše, nejlepší argument je přímé srovnání. Mě 30 let nic podobného nechybělo, spával jsem i na alumatce 100x50cm, bundě, batohu, lanu apod. Pak jsem ženě koupil thermarestku, ať si hoví, když na vodu jezdíme autem. A jelikož jsem si ji při každé příležitosti půjčoval, do roka jsem dostal svou, a od té doby snad nespal na jiné cestovní matraci...
Takže, jestli samonafukovačku nechceš, nikdy ji nezkoušej :-)
Z Tesca jsem samonafuk měla. Mě vyhovovala.
Jediné, co bylo blbé, to byl uzávěr, který se asi při třetím povolení ukroutil, takže jsem musela dávat velký pozor, abych ho neztratila.
A když jsem ho ztratila, tak jsem na té samonafuk spala i tak. Izolovala dobře, jen okolí trošku brlalo, že mi matračka funí, když se vrtím :o)))
Vždyť píšu, že jsem ji testoval. Dvě. Jednu levnější starší, jednu drahou novou. Na každé minimálně 20 noclehů. Já sám osobně vlastní p...ostavou.
A výsledek můžu vyjádřit jen slovem: hm.
Takže zůstanu u pěnovky za pár šupů, dokud někdo nevynalezne něco OPRAVDU zajímavého. Nebo dokud mi (moje) tělo neřekne, že potřebuje něco jiného. :-)
Jojo, naprostý souhlas. Já jsem také vozil alumatku a všem a hlavně sobě tvrdil, že mi nepohodlí nevadí a hlavní je úspora objemu a váhy. Přitom jsem si rád občas poležel na nafukovačce manželky. Teď po zlomenině žeber jsem si musel také pořídit nafukovací karimatku a je to paráda :)
Ach jo, před několika lety mi tu jeden mlátil do hlavy, že mi NESMÍ vyhovovat batoh, se kterým chodím na těžké pochody přes 20 let a krásně slouží.
Teď zas se mi nesmí dobře ležet na staré karimatce.
Kolik vám ti výrobci platí?
:-)))
Už to tu někdo zmiňoval. Samonafukovačky jsou naprd.
Nafukovačky jsou lepší. Dva palce pod zadkem a 500-700g váhy podle modelu, sbalený objem méně než litr.
Lze práskout přímo na sníh, neroztaje. Nerovnosti to vyrovná jako nic jiného, akorát je potřeba dát bacha na ostré hrany, pochopitelně (ale to při stavění stanu nebo kladení žďáráku taky).
Cenu neřeším, mám na ni doživotní záruku.
Jojo, já ten rozdíl registruju (i v ceně, bohužel). Mluvím o samonafukovačkách, protože a)o nich se mluvilo v postech nade mnou a b)s nimi mám zkušenost.
...jak je psáno výše- SAMONAFUKOVAČKY jsou naprd a mohu to potvrdit-jsou stejně skladné jako normal kari, těžší, dvoj a vícnásobně dražší a jejich jediná výhoda (udržet izol. vrstvu 2 a víc cm) se vytratí po záruce. Plně NAFUKUVACÍ matrace typu ThermaRest ap. je ve sbaleném stavu několikanásobně menší, skladnější a tepelnou izolaci zajistí bezpečně za jakýchkoliv podmínek (při troše pozornosti na možné propíchnutí). Je sice až 10x dražší než klasik. karimatka, ale je to koupě nafurt a komfortním spaní nemluvě- my v letech už víme o čem je řeč....
Předně- nejde o žádnou samonafukovačku, ale o nafukovací tzv.karimatku.Jak jsem popsal výš, má spec. konstrukci uvnitř dělenou na vzduchpropustné přepážky a celá je příčně rozdělená na dvě poloviny s vrstvou odrážející teplo/chlad směrem ven. Celk. výška po nafouknutí je podle typu 4-6cm, teda ani metrákový chlap nebude ve styku se zemí a po sbalení zabere místo velikosti max.0,7lláhve (teda průměr 8cmx25cm). Teda pohodlí, váha 0,47kg a rozměr po sbalení za tu cenu rozhodně stojí, protože není nic horšího než začínat den nevyspalý, rozlámaný a s vyhlídkou na revma..Klasickou samonafukovačku už nikdy víc!!!
No a ty máš který model? Na tom URL je jich víc kolem toho půl kila (nejblíž je trekker s 0.48 :-).
...mám jednu z prvních dovozových (koupenou před 4-mi lety),NeoAir Regular.Vyfouknutá má 200x55cm-0,410gr,žlutá. Tehdy stála 3430Kč.viz. http://nextadventure.net/therm-a-rest-neoair...
Tak jsem si byla prohlédnout Neo Airky. Kapánek se rozrostla jejich nabídka.
Co mě překvapilo, tak prodavač vychvaloval ten typ TaR NeoAir Trekker 2014 (silnější mat. a hlavně nešustí). Ovšem narostla tím váha na 480g.
TaR NeoAir XLite - 350g
TaR NeoAir XTherm - 430g
TaR NeoAir Trekker - 480g
Co řeším, je to šustění, je to fakt tak hrozné, prý se při každém otočení v noci, tím zvukem probudím. Fakt je to tak slyšet?
Taky zrovna řeším dilema, jakou...
Našla jsem odkaz na srovnávací tabulku:
media.cascadedesigns.com/pdf/Mattress_Comparison_Chart2013.pdf
Ovšem podle ní má ten Trekker dokonce 570g a hlavně úplně nejnižší teplotní koeficient z celé nabídky Therm-a-Restu. Pokud tedy není nějak výrazně levnější než zbylé dva typy, kvůli nešustění bych ho asi nebrala.
Já mám NeoAir All Season a neměnil bych. Ta tloušťka (kromě lepších izolačních vlastností) má tu úžasnou vlastnost že žehlí nerovnosti. A třeba když si lehnu na bok tak ji kyčlí neprolehnu.
Rozdíly ve hmotnosti bych vůbec neřešil, je to méně než dvacet deka a to u takto podstatného výrobku (pro nocovací komfort) není příliš podstatné.
Tloušťku ale mají všechny NeoAirky stejnou a právě ty izolační vlastnosti má Trekker navzdory nejvyšší hmotnosti nejhorší.
Zřejmě má vyšší odolnost proti poškození, jiné plus v parametrech nevidím. (Tedy možná to nešustění, ale to uvedeno v tabulce není. :-)
To mají. Myslel jsem že vybíráš i mezi jinými než NeoAir.
Tedy když bych měl být přesný tak bych rád vyměnil All season za Xtherm (když jsem to kupoval nebyla na trhu). Větší tepelný odpor není potřeba, ale nemůžu narvat obdélník do jednochlapového žďáráku. Při jiných příležitostech je ten tvar (obdélník) velice praktický.
Pokud máš zájem tak opravdu silně zvažuju že bych tu svojí prodal (mám ji dva nebo tři roky) a koupil si xtherm.
Šustění mě netankuje, větší kravál dělají prasata a štěkající srnci.
Dosud jsem váhala spíš mezi X-lite a X-therm (který je mi ale zřejmě zbytečně předimenzovaný, vzhledem k tomu, že jezdím pod stan akorát v létě). Ale hlavně směřuji spíš k velikosti Large - kvůli šířce.
Teda ne že bych se na šířku na Regular nevešla, ale při otáčení se občas přečuhuju, a to mě pak budí (z šustění strach nemám, jsem nedoslýchavá :-)
Na léto bych zvažoval tyto: http://www.nalehko.com/catalog/65
Ale já jezdím i v zimě a mít drahou karimatku na léto i na zimu mi přijde jako rozežranost.
Uvažuju že bych si přeci jen na léto pořídil Klimit který se asi dobře vejde do žďáráku (nižší, lepší tvar), nestojí až tolik (pořád dost). Uvidím, zkusím si ji vypůjčit a vyzkoušet.
Dík za postřeh, už mám jasno XTherm, chci kupovat ještě žďárák DRY COVER a nějak jsem pozapoměla na ty rozměry.
Já mám rozměr L a problém mám v nohách, tam se nevejdu. Ale jestli jsi menší a budeš kupovat kratší tak s tím problém mít nemusíš. A nevychází mi to jen o chlup. Celkově bys měla vyzkoušet jestli se tam nacpeš, místa hodně ubyde (ale nebýt těch noh tak mi to nevadí). Nakonec jsem to vyřešil tím že jsem koupil větší dvouchlapový žďárák a ten má tu výhodu že si do něj můžu vzít i další věci, převléci se v něm, dá se v něm číst...
Výška 161cm, váha 60kg, ;o)) dýlku zkrácenou ani náhodou, v noci občas cestuji. O té z nalehko vím, cena dobrá, ale třetí karimatka během letoška by už neprošla (navíc se mi stejně nelíbí). Na jaře jsem kupovala TrailLite a potřebuju druhou pro mojí drahou polovičku. Tak já samozřejmě tu lehoučkou, přece se s tou jarní nebudu vláčet v batohu já. :-))
Osaháno v RP, ale XTherm neměli. Jen Trekker a tu žlutou šustivku.
Ta poznámka o vyzkoušení v tom žďáráku - dobrý.
S karimatkou ve žďáráku s cestováním mít problém nebudeš. Karimatka žďárák docela vyztuží, takže na tělocvik není mnoho prostoru (člověk může rotovat podél jedné osy). Ale zas se Ti nestane že bys z karimatky sklouzla, žďárák ji stále drží pod Tebou.
Takže jestli jsi zvyklá spát třeba srolovaná v klubíčku, tak se obávám že karimatku do žďáráku nebudeš moci dát (nebo koupit dvouchlapový, který má i jiné výhody :-))
Tak mám podezření, že mě máš prokouknutou. Fakticky spím dost v klubíčku na boku.
To ze mě budou mít radost někde v obchodě až tam naklušu s požadavkem - žďárák, do něj NeoAir, spacák a pak hupky dupky i já a převalovat se a převalovat se na všechny způsoby, budu za exota.
Ten Duo je dobrý typ, ale to už asi váhově budu i někde u UL tarpu, nebo UL stanu. Cenově samozřejmě někde jinde.
Na výstavě stanů v Letňanech je spacákové ležení tam s tím počítají. Akorát nevím jestli budou mít potřebnou sadu.
Dvojchlapák obvykle váží 650-750g. Což je hmotnost nějakého tarpů. Ale bez kolíků, podlážky a holí (nevím jestli nosíš hole). Takže se žďárákem pořád alespoň půl kila ušetříš (a oproti UL stanům i víc).
Já mám raději žďárák, plácnu se někde pod přístřeškem nebo v salaši a nemusím se bát že se mi umaže spacák. Nebo zalezu někde do mlází nebo kleče, jsem pár metrů od cesty a nikdo o mě neví. To jde se stanem o dost hůř. A ráno se to dobře balí, za deset minut poté co vylezu ze spacáku můžu být na cestě (a přebalit se na nějakém hezkém místě poté co se trochu zahřeju). Ale to je každého volba.
V těch Letňanech loni NeoAir nebyla. Kvůli tomu jsem tam vyrazila. Těch 50.- co stál loni vstup jsem použila pouze na brašničku lékárničky. Okoukla jsem pár stanů, ale ceny hrůza (předpokládala jsem slevy). Suma sumárum jsem prodělala na tom výletě 2x za cestovný a tak jsem letos nejela.
Jinak díky za rady.
Si měla přijet na kole :-)
Já tam byl loni na nějakým tom bike veletrhu, to tenkrát byla "furt zima" (http://www.nakole.cz/blog/zobraz/516-furt-zima) a protože jsem byl línej, vlezl jsem na Jižáku do metra, že to podjedu do Letňan potrubím. Jak jsem byl zpocenej z toho kola, a pak jsem asi deset minut stál v tom průvanu na tom nástupišti, prochladnul jsem tak, že jsem se klepal jako ratlík. Na veletrhu jsem se prohřál, a pak znova to samé, večer jsem už měl horečky.
Kdepak, když na kole, tak celou cestu, jinak je to o zdraví...
Letos jsme si se ženou pořídili tyhle - http://www.hanibal.cz/spacaky-a-karimatky...
Bohužel nám náš cenový limit nedovolil jít do vyšší řady. Podle katalogových parametrů neměly být nic moc, ale praktická zkušenost je zcela jiná. Úžasné pohodlí (oproti samonafukovačkám), hned jsme zapomněli co je to mít ráno otlačený bok. A to si je ještě po nafouknutí trochu upouštíme pro větší pohodlí. A v kombinaci s Wikingem 600 nevíme, co je to zima v noci. A to je žena fakt zimomřivá. Spáváme tedy ve stanu, ne pod širákem.
Prdlajs nicmoc. Je parádní. NeoAir mám jen kvůli tomu že občas spím na sněhu, v mrazu atp. a tak jsem si koupil to nejlepší co šlo tehdy sehnat. Na běžné požívání stačí víc než bohatě.
Viking 600 mi občas nestačí, ale to bývá tak -15°C (a to zneužívám svoji výhřevnost k tomu abych udělal dojem na děvčata, už aby zas byla zima :-) )
To se ti vymstí, synku, to spaní na sněhu a v mrazu.... :-)
Není větší hloupost....
Taky jsem tak blbnul, po dvaceti letech tě ta mladistvá frajeřinka bude dost bolet, věř, že přesně vím o čem mluvím.
Jaké hned na sněhu zase?
Však píše, že spí na karimatce, ve soacáku a ve žďáráku.
http://www.nakole.cz/diskuse/18122-jezdeni-na...
Předpokládám, že ti vlastní zkušenost (z nedávné doby) se ´žďárákem´ nechybí
Zato mi chybí zkušenosti s karimatkou z doby dávné, první obyčejnskou pěnovku jsem měla ve dvaadvaceti. A taky mi teklo do samodomo žďáráku všemi švy a ze samodomo péřáku mi lezlo peří:-))
Žďárák? Kus igelitu....
Karimatka? To slovo a předmět jsem neznal, zaslechl jsem to od nějaký holky až v 87mém, sháněla to v NDR.
Péřák jsme taky neměli, jen dekáč, na noc dvoje vlněný fusekle a na hlavu kulicha.
Máma vytáhla bednu se starejma fotkama, možná se mi podaří nahrabat nějaké dokumenty o cykloturistice koncem sedmdesátých...
Tohle stačilo a stačí v červenci u Mácháče. Do hor bych s tím raději nejezdil a na podzim či v zimě (kdy už je jistota že chladno opravdu bude) už tuplem ne. S takovým vybavením se nediv žes špatně dopadl.
:-)
Kdepak hory v zimě, svatá Anna, chladna zrána....
Byl jsem pěknej blbec, že jsem si po netu neobjednal něco lepšího, máš recht....
Já byl rád, když mě máma ušila brašny a ten pytel na spacák se stanem, přesně takhle vypadalo moje vybavení na 23 dní...
V tomhle se lišíme. Já si naopak myslím, že člověk nijak zvláštní vybavení nepotřebuje - tedy pokud samozřejmě nedělá speciální činnost, jako třeba skialpy nebo ferraty.
Kvalitní vybavení zpravidla ušetří váhu (je lehčí do batohu nebo brašen), čas (mokré rychle uschne) a obecně zvýší pohodlí.
Staré vybavení (dekáče, jednoplášťové stany áčka, celtovinová větrovka apod.) vyžaduje víc zkušeností a přizpůsobivost (spíš, když je největší teplo, jakmile je zima, vstáváš a jdeš atd.), ale nijak tě nemusí ohrozit ani na zdraví, ani na životě.
Já si myslím, že je to v hlavě, ne ve skříni. Nejdůležitější je chuť vyrazit, všechno ostatní přijde časem. I vybavení.
S velkým podezřením hledím na dnešní trend "dělal bych něco, ale musím si na to sehnat věci". Takže když jít na procházku, musím mít přinejmenším moirové tričko a NW hole za litr.
Šel bych si zaběhat, ale nejdřív si sjedu do Sportissima pro spešl boty, spešl MP3 přehrávač a hlavně tepometr na ruku, bez toho to přece nejde.
Vyjel bych na kolo po cyklostezce, ale nejdřív si musím koupit nové celopéro, jak bych jinak vypadal.
Vyřezával bych, ale nejdřív si musím koupit sadu řezbářských dlát.
Na všechno si kupujem nový a nový vybavení - a tím to taky často skončí. Co to jde, bráním se téhle pasti. Tvrdím, že nejlepší dobrodružství můžu zažít s tím, co už mám dávno doma. Cokoli nadto mi může udělat radost, ale rozhodně není podmínkou.
Taky jsem zacinala s prusvitnym dekacem po sestre, co ho mela jen misto periny na doma. Lezla jsem do nej ve vsem obleceni a stejne jsem vstavala rano za usvitu a chodila se zahrat behanim. Ne ze by to nebylo romanticke, ale vracet to nehodlam.
Jo, takhle to vypadlo, ten dekáč a noclehárna...
Pomni, Jindřichu, že Božena Němcová popisovala babičku jako starou padesátiletou ženu. Vpravdě si lze jen těžko představit, že ta její babička štrádovala na kole do Andorry:-))
Že tě tu a tam někde něco bolí nebo píchá, je zcela normální:-))
Některým věcem se dalo předejít, ale jak vidíš, je to jak s tou vojnou, kdo nezažil, nepochopí....
Mám z toho divokého mládí problém s klouby, holé lokte a kolena, to byla pěkná blbost. Nebolí to furt, ale někdy dost pekelně. Je toho víc, ale jak říkáš, v našem věku je celkem normální, že tě tu a tam něco bolí, člověk si pořádně uvědomí, že furt ještě žije.
Já jen varoval, jenže v jistém věku si každý myslí, že to má pod kontrolou, s tím se nedá hnout.
Některým věcem se předejít dalo, ale ex post se dost blbě zjišťuje, kterým přesně.
Osobně nejsem přesvědčena o tom, že kdybych prožila mládí zabalená v dece před televizí, vyhýbala se dešti a zimě, nechodila v kraťasech a hlídala se jako květinka, byla bych na tom líp.
Navíc dnes je tolik skvělých věcí, všechny ty funkční materiály, 3-vrstvé goretexy, zátěrové hmoty a kdo ví co, že může být dost dobře možné, že ti dnešní mladí mají skutečně ty věci pod kontrolou líp než jsme kdy měli my.
A já jim to přeju.
Třeba ty klouby, to vím už dost přesně....
A jednu věc jsem taky zvoral, nedokázal jsem přesvědčit Soňu, že by ve stanu měla mít v noci kulicha. Nastydly jí dutiny když jsme stanovali někde u Atlantiku a děsně fučelo, a to je taky nafurt, ty bolesti hlavy v průvanu.
Máš recht, ty materiály a vybavení, to se vůbec nedá srovnat. Kolo, které ujede 2000 kiláků a vůbec nic, fakt vůbec nic se na něm nepodělá, to je fakt jako sen. A ty možnosti cestování....
Jen si říkám, když tak čtu jak ten nebo onen objel republiku, nebo jel z jednoho konce na druhý, že tomu moc nerozumím. Mě by nikdo tady neudržel, mít ty 2-3 měsíce prázdnin, šmejdil bych po Evropě a ne kolem vlasti naší drahé.
Asi to bude tím, že nám to bylo odpíráno tak nějak jsme po tom toužili a oni mohou kdykoliv, tak je tam nic nežene...
Proč by neobjížděli republiku? Vždyť je to hezké a mají spoustu času před sebou.
Nemusí spěchat za hranice, nikdo jim je přeci už nezavře:-))
Dá-li Bůh....
Jo, to bude tím....
hele nechci sem zatahovat politiku ale děsí mě jak rychle se to posralo na východě Ukrajiny. A myslet si že tu svobodu pohybu co teď máme že ji budem mít nafurt mi přijde hodně naivní :-)
Ty holé lokty a kolena v mládí...
Hele, uvažoval jsi někdy o tom, že tě to tělo bolí ani ne tak kvůli tomu, cos dělal v mládí, ale kvůli tomu, co děláš teď?
Podle toho, co píšeš, se dle mého soudu na těch dálkových vyjížďkách zbytečně a neúměrně honíš. Pořád sleduješ kilometry, časy, průměrky, dojezdy, GPS hodinky, cyklopočítač...
Já nevím, je to tvoje věc, vím jen, že mě by to rozhodilo nejen fyzicky ale především psychicky.
Každý to holt dělá jinak:-))
Já jsem tak nastavenej, trochu magor, prostě jsem spokojenej, když si něco naplánuju a ono to pak klape. Myslím na to abych přežil den do večera, do cíle dalíš etapy, a když přežiji a "splním úkol", jsem spokojenej, že je všechno jak má být.
GPS hodinky nesleduju, ty zaznamenávají, kud jsem jel, ale sleduju průměrku a čas, to je fakt, z toho vypočítávám, kdy kde asi budu a jestli večer stihnu někam skočit na jídlo, nebo si musím něco koupit cestou.
Zezačátku jsem si nebyl jistý, jestli to půjde, ale po třech, nebo snad čtyřech dnech jsem získal sebedůvěru a upletl si na sebe bič tím, že jsem si zaplatil na týden dopředu bydlení po cestě, čili jsem měl cíle, kam prostě dojet musím, selžu na jednom a celý řetěz se zhroutí. Ono by se svět nezbořil, ale když plním tak jsem šťastnej.
Nemumí se jen tak "toulat" popojíždět si, a kde se m to líbí, tam zůstat déle, ,usím jet jak namazaná mašina.
Psychicky si odpočinu, protože myslím vlastně jen na sebe a na jednu věc. Po návratu jsem měl poměrně zásadní a složité jednání s partnery-chlebodárci a tím, že jsem dokázal co jsem si předsevzal jsem si dodal strašně sebedůvěry a kuráže, to se těžko vysvětluje.
Je fakt, že 15 dní na cestě, až s jednou výjimkou každý den jinde mě docela požralo, ještě měsíc po návratu jsem ve snech pořád někam jel....
Teď tu docela trpím, protože ty 3 denní výlety kolem mě připadají strašně málo, jen vyjedu, už abych se vracel. Je to jak droga, táhne mě to pryč, asi si to nějak zařídím a vypadnu alespoň na dva víkendy a ten týden mezi tím, jinak mě hrábne
Jo, to volání dálek taky moc dobře znám.
Jen neumím a vlastně ani nechci dělat sama sobě drába. Ale taky znám volání domova, těším se zpět z dálek, vždy je něco, na co se těšit.
Letos jsme po třech týdnech dovolené a dvou dnech cesty domů, nemohli odolat a jeli jsme rovnou za dětma a vnoučkem na chalupu, místo přímo domů vybalovat, prát a debordelizovat:-)).
Já jsem teď alespoň s potěšením zjistil, že do "toulacího módu" jsem se dokázal přepnout už po dvou hodinách jízdy, že mi k tomu stačilo jen to přemýšlení, jak si večer postavím stan. Dřív mě to trvalo tak tři dny než jsem vypnul. Takže pokud se to nezmění, už jen prodloužený víkend je alespoň trochu Cesta.
Líbí se mi označení, které teď zavedl můj cyklistický (však se mnou cyklonekompatibilní) kamarád, dělí cyklisty na hvězdicové (to je on) a tažné (to jsem já).
Je rozdíl jestli děláš kraviny z frajeřiny nebo víš co děláš, máš na zkušenosti, znáš limity (své i vybavení) a vhodné vybavení.
Kdybych já vyrazil na jachtě na oceán, byla by to pošetilost. Jsou lidi kteří akorát vytahají věci ze skříně a za hodinu mohou být na cestě do mariny.
Je to víc jak 30 let, co jsem s takovými věcmi začínal. Stále spávám koaždoročně zhruba 40 - 50 nocí venku, maximálně ve stanu. Z toho 5 - 10 v zimě. Nevšiml jsem si, že by to na mém zdraví zanechalo následky, alespoň zdaleka ne takové, jako přežírání doma, sezení u počítače a příležitostný volejbal.
Jak píše hrabosh - kdo ví, co dělá, nefrajeří. Prostě to jen dělá.
Ostatně, takový Pavlíček taky už není žádný mladík, a přitom podmínky, ve kterých už desítky let umí přežít, jsou skutečně drsné, žádná simulace s civilizací za zadkem, jako je tomu u většiny z nás tady.
Já, když to teď zpětně hodnotím, tak myslím, že nejdůležitější je začít brzo a nepřestat. Jakmile člověk přestane, tak při novém začátku už má hromadu omezení, zpohodlněl. 40 - 50 nocí venku ti závidím. To je právě to, že už "nejsem blázen" abych někdy v pozdním podzimu šel spát ven.
A dobře děláš....
Naše parta Pod ledem jsou všichni bejvalí sportovci, trapeři, nebo přinejmenším rybáři, co přespávali někde v rákosové boudě. Každý si něco tou svou bývalou aktivitou přivodil a teď s tím trpí. Tělo je taková mašina, která se ať chceš nebo nechceš opotřebí, a člověk sám má pouze omezené možnosti do toho Stvořiteli kafrat.
Nejhůř dopad Veledědek.
82 roků, čiperka, na pinpongu proháněl mladý kluky. Bylo sychravo, hnusně, Veledědek mírně nachladlej, ale musel na ryby. Že tou dobou jezdí už šedesát let a že ví co dělá.
Nevěděl.
Prochladnul, dostal zápal plic a opustil nás.
Po šedesáté mu to prostě už nevyšlo.
Kdyz mas odpovidajici vybaveni, je celkem jedno, jestli je kolem treba 15 pod nulou. Ale je pravda, ze uz jsem tak lina, ze kdyz si nenesu veci na zadech, vymenila jsem alumatku za nafukovacku, taky starnu. :-)
Spíš mi to přijde že je člověku líto dát ranec peněz za nové vybavení.
Když pořád jezdíš, tak akorát obměňuješ tu a tam něco. Ale jinak máš všechno nachystané ve skříni.
Kdybych vyhořel (nebo mě vykradli) a musel jsem kupovat všechno vybavení na hory znovu tak by to bylo docela dost peněz. A kdyby to bylo kvůli jednomu víkendu, abych zjistil zda se mi opravdu chce znovu začít, tak bych se třikrát rozmýšlel jestli mi to stojí za ty peníze kvůli tomu jednomu víkendu na sněhu.
Znám to i když jedu na hory. V sezoně, kdy mám všechno potřebné oblečení na sušáku (často ani do skříně nedoputuje) není problém vyrazit na běžky za 15 minut. Při prvním výletu to je na půl dne. A to mám všechno vybavení doma (jen ho musím vytáhnout a zkontrolovat). Představa že bych měl postupně zjišťovat co mi chybí, co mám dokoupit (a vybírat), nemít zkušenosti (a nevědět co vlastně chci koupit a co vůbec nepotřebuju)... Docela děs. Lidi občas koukaj když z malého batohu vytáhnu přesně to co v danou chvíli potřebuju.
Takže to začínání brzo mi přijde takové nepřesné. Obtížné je začít a myslím že na věku příliš nezáleží.
Zacinala jsem se skialpami pred 3 sezonami a nejobtiznejsi na tom bylo a je dat dohromady lidi, coz tedy odpada pri obycejnem cundrovani, ktere je v pohode i solo (pokud na to ma clovek povahu). Vybava se da dokupovat postupne a zbytek pujcovat.
Obojí. Zas když mi někdo ve středu večer zavolá jestli bych nejel v pátek po obědě tak je to výrazně snazší když můžu akorát otevřít skříň a nasypat věci do batohu než když by se mělo vybavení shánět. A navíc vypůjčení skialpového vybavení není zrovna laciné. Bych to viděl tak na 1200-1500kč/den. A dát čtyřiapůl tisíce za víkend...
Jasne, je lepsi mit vse doma. Ja ted musim objet zname a vratit jeste chodecky cepin, nahradni skladaci padlo, detsky lezecky uvazek a dva ferratove sety. :-)
Denni pujcovne na skialpy (lyze, pasy, boty, hulky) je od 350 Kc/den bez lavinove vybavy, takze s ni bych to videla do petikila. Ledovcovou vybavu zacatecnik nepotrebuje. Kdyz to porovnas s porizovaci cenou vysoko pres 10000 Kc, tak je videt, ze vlastni vybava se pri malem poctu vyjezdu ani nemusi vyplatit.
Ja tady nekde psala, ze ma nekdo jezdit na skialpy bez lavinoveho setu? Ja ktera mam pipak z doby, kdy jsi jeste mozna ani netusil, co to je? (Kdyz tedy pominu par okrajovych pripadu, kde lavinovy set opravdu neni potreba)
Mohu Ti rikat duverne Chucku? :-) Mam ho asi 12 nebo 13 let. Jinak tedy pipak tak velkou roli v zachrane nehraje:"Studie z Alp a USA dávají odpověď, kterou se v propagačních materiálech výrobci pípáků rozhodně nechlubí: u zemí s fungující záchrannou službou je rozdíl v průměrné úmrtnosti lidí s pípákem a bez pípáku jen asi mezi 10 a 20%. Např. zatímco uplně zasypaných neuživatelů pípáků je mrtvých průměrně 68.0%, u uživatelů se úmrtnost snižuje na 53.8%."
Aha, tu Season jsem nějak přehlídla. Teplotní koeficient u Trekker je fakt malý. Takže, zase změna, Season kvůli tomu R-4,9 a šířce, nebo XTherm R-5,7 a váze do batohu, ale to si musím ujasnit.
Ta Season je z toho materiálu, co nešustí?
Docela mě zaujala tahle samonafukovačka.
http://www.nalehko.com/Klymit_OZone_eshop
Nemáte někdo praktické zkušenosti? Cena i hmotnost je velice zajímavá.
...přidáš 300Kč a spíš na pohodlnější NeoAir a bez děr, kterýma musí "táhnout" na hrb...:-((
a pokud jde o spojený polštářek a pohodlné spaní na něm- kdo spí na boku s hlavou i trupem rovno- snad jen návrháři......
chtěl jsem sem hodit odkaz na http://www.klymit.com/index.php/products-1...
váha a rozměry sbalenýho super
cena už tak super není :-)
a prej se dá nafouknout na dva fuky ...
...a těma dírama musí pěkně "fučet"- navíc ta cena :-((
Taky si myslím. Já mám teda za strašný prachy termarest ( nebo tak nejak) zkracenou verzi, ale o to tlustší. Jsem s ní spokojená, použuti cca tak 30 dni do roka, ale usila jsem si na ni takový povlak z fleesu, kvuli psum ve stanu. Potají ale toužím po ještě pohodlnější karimátí a to skladaci lehatko by nemuselo byt spatny, ale obavam se ze prave tam pod tim bude profukovat a ze to bude tvrdý.
Přesně tak, pod lehátkem to bude profukovat. Jak to čtu tak se mi v žívé paměti vybaví "klepání kosy" na vojenském lehátku ve vojenském spacáku. Od země neohřeje žádný spacák, takže jedině samonafukovačku nebo, pro ještě větší pohodlí, nafukovačku.
Prosím specofokovat, nafukovačku, to jsou ty matračky co nafouknuté dělají vlnovky? Si pamatuju z dětství jak jsme měli takové ty pogumované a myslím že se na nich španě leželo,
Samonafukačka - po otevření ventilu se sama nafoukne (obvykle ale potřebuje trošku přifouknout)
Nafukovačka - po otevření ventilu se sama nenafoukne, musí se nafouknout
Drtivá většina těch "top" karimatek se musí nafoukat "ručně".
Therm-A-Rest NeoAir XLite má taky buřtíky, ale spí se na ní báječně. Navíc váha a rozměr po sbalení je neuvěřitelný (350 gr a objemově cca 1 l)..
jj.. přesně tak...
já používám už asi 6 let tuhle samonafukovačku, už trochu uniká, ale ještě je to v normě
http://karimatky.heureka.cz/high-peak-elco-lite...
ženě jsme objednali tuhle nafukovačku
http://www.hanibal.cz/spacaky-a-karimatky...
ve čtvrtek jedeme na pěšárnu po Bílých Karpatech, tak po víkendu přihodím aktuální praktickou zkušenost.
Vojenský spacák je něco jiného :-)
Mám nějaký Husky
Aurus, píšou -18, ale nikdy jsem s tím pod nulou nebyl, počítám k ránu tak kolem 5-7, teplo jak blázen a to polní lůžko je pohodlné docela dost, profukování nepotvrzuji.
Postaveno okamžitě, spát lze na jakémkoliv podkladu, v létě to tahám i k vodě. Nevýhoda toho pružinového systému je neskladnost těch nožek, naučil jsem se to heftovat na nosič, takže částečně problém vyřešen, ale ten Ultralite systém už žádnej takovej problém nemá, složený je to prťavý.
píšou, že je možný (nebo snad dokonce lepší) dát jí do spacáku
pak by to IMHO ale ještě chtělo nějakou alumatku pod spacák ...
...logika odporuje- proč dávat karimatku do spacáku a pod něj další-pod souvislou NeoAir skoro za stejnou cenu netřeba nic (pro jistotu stav. polyprop. plachtu proti znečištění a průpichu). Ideál by bylo vložit ji do širšího spacáku (aby se dalo uvnitř otáčet) se spodní neizolační vrstvou.....
... vložit ji do širšího spacáku ...
Po první chladnější noci bys to ´odpískal´...
...možná v zimě-a to nejezdím pod stan.Pokud spacák dobře izoluje a je uzavřený, tak vyrobené teplo ven nepustí. Když není zima dvěma spáčům ve dvou spojených spacácích a nebrání jim v pohybu, tak klepe kosu jen kdo má problém s krev. oběhem a studenýma nohama....
http://youtu.be/mS7FPa8vCyc
i když mě se spíš zamlouvá tato:
http://youtu.be/jnUvmq0iIMw
Zaujala mě možnost ji nacpat do spacáku (a žďáráku)- neodstěhuje se.
Jo, a ještě lépe poradí třeba Česká televize - jak se přitom usmívat, co říkat, kde najdu příslušné vé vé vé, a tak vůbec:-)))
Co takhle vlastní rozum místo věčného kopírování někoho a něčeho? Přece každý z nás má jiné potřeby i jiné možnosti - já na 5 dní potřebuju do báglu úplně něco jiného než třeba francouzskej prezident - takže proč bych se ho na to ptal!
Ofšem!!!
Nechceš-li tahat zbytečnosti, zadej do prohlížeče (já do Googlu) "sbalit 7 kilo" a uvidíš ...
vzdy jsem se dokazal sbalit na tyden do 13 kil vcetne vody.
A to i v dobach kdyz slušný spacák vážil 2,5kg
a karimatky jsi mohl videt jen v zapadnim katalogu...
Někdy člověk vyjede natěžko a skončí nalehko.
Loni třem našim kamarádům aerolinky ztratily bágly. Rozhodli se nečekat a vyrazili s námi do Dračích hor. Ona je to sice Afrika, ale zima tam byla v noci hnusná. Tak jsme je všelijak obalili a oblekli (člověk ani netuší, kolik věcí má na rozdávání). Všichni přežili bez úhony a poslíček z aerolinek nás s těmi bágly dohledával týden. Ale dohledal:-))
Loni jsme jeli na hory na víkend a na ČM se přeskupovali mezi auty. A jednomu se povedlo přijet na hory jen s botama (v samostatné tašce) a lyžema (z jedné střechy na druhou).
Bydleli jsme pod vytápěnou střechou, ale na hřebeni, takže nebyla šance dokoupit jakékoliv vybavení.
Zapůjčil jsem mrazové rukavice, silikonový batoh, vložku do spacáku a stačilo to :-)
Na těžko? Kdo by to dělal. :-)
http://www.nakole.cz/diskuse/16327-jezdite-na...
Právě jsme se vrátili z prodlouženího cyklovandru, najeli jsme teda jen 110 km, ale moc jsme si to užili, oproti pěší chuzi ma kolo tu vyhodu ze nemusim resit každy gram, takže my jezdíme hodne natěžko, dětěm jsem brala i zimni věci, moc se hodily, spacaky mel kazdy dva tenčí, čekala jsem to ochlazeni, takze bych se řidila podle toho, jestli jedes nekam do hor, kde se dá čekat že bude chladno, jestli se budete stravovat po hospodách, my vozime kotlik,varime když to jde tak na ohni, nebo mám sebou vařič na tekuty líh, dělam si svoje konzervy do sklenic, takže pak uz jen ohřeju, jsme kafaři, takže po ránu bez kafe ani ránu, kruciš, to jsem se rozkecala, už jsem asi dlouho doma, zase bych někam vyrazila..
Přenocuješ kde si vybereš a vše potřebné máš s sebou. Je v tom volnost, nezávislost, svoboda.
Lidi, já nechápu, vždy jsem brala karimatku jako naprostou zbytečnost, zima od země mě nikdy nebyla (ani nikdo jiný si nestěžoval) ani při např. jarních nočních teplotách kolem nuly - to mám jiné úsporné řešní- do úplné zimy pod stan by mě nikdo nedostal). Ale ta zem je jaksi čím dál trvrdší a často i hrbolatější, než bývala kdysi...Teď bych klidně tu karimatku vzala i do zubů, kdybych ji už nikam jinam nemohla narvat, jen abych se pohodlněji vyspala...jenže jednak to stojí mraky peněz, ze samonafukovaček se stávají snadno a rychle samovyfukovačky (zvlášť z těch levnějších, které bych byla ochotna pořídit)...navíc, kde mám záruku, že když už si nějakou tu karimatku pořídím, že ostatní z rodiny snadno a rychle nepoznají ten rozdíl a nezaberou mi ji pro sebe?...Takže nejen, že se nedoplatíme, ale 5 karimatek prostě v žádném případě ani nepobereme..Napadlo mě pořídit nějaké (ale jaké?) 2 karimatky, ty spojit, někde tady byly rady, jak by to asi mohlo jít a dát je napříč...že by se na jako mohla zmáčknout (skoro) celá naše rodinka tou nejchoulostivější částí těla-nohy na měkkém přece mít nepotřebujeme...Napiště, mohlo by to být dobré řešení? Nějaké jiné nápady (mimo chvojí, to se do stanu moc nehodí).
roky jsem jezdil s karimatkou takovou tou dvouvrstvou. Děcka si od prvního vandru spaní nosily samy, ten spacák a karimatku unesly vždycky.
Jak děcka odrostly tak sem si pořídil vychvalovanou z materialu Eve, či jak se to jmenuje. Tu jsem nahradil klasickou nafukovací matrací, těžká ale překvapivě skladná, pak mne chytla nějaká lenivá tak jsem dva roky tahal na kole tu samonafukovačku. Letos začla pouštět vzduch a bublinky z ní šly jak by nějak zřídla či co. A tak jsem skončil u toho therma a arest co je tak vychvalovaný. Zatím sem na ní spal dvě noce, tak je brzo dělat závěry, ale kromě toho, že to je lehké a drahé, tak se to jeví docela pohodlné. Při spaní v lese na jehličí je karimatka docela přepych ale když já svoje ledviny vždycky miloval natolik, že mě těch 300-500 Kč líto nebylo.
Kdyz jsem ted na zed strikal stavebni penetraci / impregnaci a precetl si, ze se jedna o nejaky polymer, napadlo mne, jestli by se to nedalo vyuzit na nastrikani podlazky stanu, pripadne samonafukovacky a podobne. Samozrejme bude potreba odhadnout redeni, aby se to prilis nevsaklo...
Tusi nekdo, jestli je to dobry nebo spatny napad?
a proč bys to na tu podlažku či samonafukovačku stříkal?
Aby nepropoustely prece. U podlazky vlhkost, u samonafukovacky by to mohlo opravit ono "ridnuti".
na to řidnutí mě napadla takova ta samoopravna zelený sajrajt co se lije do duší, by při defektu samozacelily dírku. V duši to užívám docela rád, poněvadž mi to přijde genialní jak nemusím lepit akorát dofouknu úbytek tlaku při defektu. Ale včas jsem si uvědomil, že by mi to při vyfouknutí samonafukovačky tuto spolehlivě slepilo a již by se nedala nafouknout a byla by na vyhození. Ale to už vlastně je i včil :-)
s tím polymerem zkušenost nemám, vyzkoušej a referuj úspěch či slepou cestu :-)
Problem - zatim mi samonafukovacka neproridla. 8-) (15 let - tehdy ta skoro nejlevnejsi)
Ale spis uvazuju o te podlazce, protoze proteka ve svech. Tak ty bych mohl zkusit pretrit z obou stran.
...teda to ti skoro závidím- mé první dvě samonafukovačky domácí produkce (Gumotex Břeclav z devadesátých let) začaly propouštět do dvou let a po reklamaci vyměněné jakbysmet. Dal jsem na osvětu, koupil kvalitní značkovou Husky a opakovalo se to samé- vyměněnou po reklamaci už se neodvažuju při balení přeložit napůl jak se prodává a drží 4-tým rokem při občasném použití dcerou a synem. Já vrazil prachy do nafukovačky Therm a Rest, moje staré kosti i ledviny si libují pátý rok a mám poloprázdné brašny.
Poprosil bych abys nepoužíval přídavné jméno "kvalitní" ve spojení s výrobky firmou Husky.
Fakt že si budují značku (jejich zboží nepochybně značkové je) neznamená že je rovněž kvalitní.
...pardon, zapoměl jsem uvozovky- teď už vrážet prachy do samonafuku nemusím, ať jde o kvalitní značku nebo ne, je to vyřešeno kvalitou, pohodlím, bezkonkurenční skladností a váhou...;-)
no ta moje vzduch pouštějící samonafukovačkovyfukovačka je značková Husky :-) Kvalita za rozumnou cenu ;-)
Když jsem byl jinochem a karimatky nebyly, a vlastně jsem neznal ani to slovo, spacáky mizerné a jednovrstvý hadrový stan typu A, řešili jsme noclehy na měkkém a v teple tak, že jsme pod podlážku stanu natrhali tak 15-20 cm trávy, čím větší vrstva, tím lépe.
Jednak vzniklo poměrně měkké lůžko a navíc i topilo, když se stan postavil odpoledne, k ránu už ta zapařená tráva docela dost hřála.
My si pod dekacem topili ohnem.
Vecer jsme zapalili ohen z neceho rychleji horiciho (treba smrkove vetve), zahrali na kytary, neco po pulnoci jsme zhave uhliky roztahli nekam na zem a kdyz prestavaly hrat, zametli jsme je vetvi zase na hromadku a po chvili na vyhrate misto hodili celtu a na ni sebe ve spacacich (tenkych vatovanych). A kdyz nas mezi ctvrtou a patou probudil chlad, byl to jasny signal k vareni snidane, nebo rovnou k odchodu.
Člověče, když tak o tom přemýšlím, vůbec jsme ohně nikdy nerozdělávali, snažili jsme se zašít někde na kroji lesa nebo na palouku, abychom byli nenápadní. Kytaru jsme s sebou na kole netahali.
Vařilo se na pevném lihu, teda když bylo co.
Na kole varicek na pevny lih, pesky se zasijes nekde v hloubce lesa u potoka a ohen si osefujes. Nepamatuju se, ze by na nas nekdy nekdo prisel. Ale taky jsme vetsinou zapalovali az chvili po setmeni.
Zapalovali jste oheň po setmění aby byl lépe vidět?
Aby mene lidi camralo venku a byla tak mensi sance bonzu.
My si takhle před 14 dny ustlali po rozhlednou Weifberg. Předpokládali jsme, že po setmění už na rozhlednu nikdo nepůjde. A zrovna se někdo chtěl podívat na noční Saské Švýcarsko. Co mohli vidět krom nás ve spacácích, je mi záhadou.
V lese se oheň nerozdělává, tak nás to učily Foglarovky, a taky na těch kolech tenkrát "hluboko do lesa" zajet nešlo.
Nevím, jestli bych si u nás troufnul kdekoliv, kromě vlastní louky, rozdělat ohníček, myslím si, že se to snad ani nesmí, ale nejsem si jist.
V Německu by mě ani nenapadlo na to pomyslet, zato Francie je země, kde to furt jde, tábořil jsem i se svejma holkama u Marny i řeky Heraut, jestli se to smí, nevím. Pokusím se nahledat legislativu.
Ohníček má svoje kouzlo, ale to už je fakt dávno. Trojnožka, kotlík, čaj z malinového listí na puťáku.
Na to člověk musí být dítě, aby si 2 kilometry od nějaké hospody nebo Tesca hrál na trapera z divokého západu, ale romantické to bylo a zůstává. To nezapomeneš.
Rozdělat oheň kdekoli na rozumném místě není problém. Byť je to zakázáno. Za těch 30 let, co chodím a jezdím po vandrech jsem nikdy neměl problém. Samozřejmě nedělám Svatojánské ohně, které jsou vidět na protějším kopci a když jsem na dohled civilizace, vařím na vařiči. Ale takový oheň v místě, kde nikdo není a je tam svatý klid - to je společník a kamarád. Ano, je to pubertální a romantické a možná i hloupé, ale cožpak sbírat lisované sklenice, které vlastnily naše báby před padesáti lety, není podobné?
Nic ve zlém, jenom taková poznámka.
Máš pravdu, problém je v tom, že tady u nás "uprostřed" jsem nadohled civilizace úplně všude a tak si to gejeralizuji na celou vlast.
Pubertální bych neřekl, mě takovej ten ohníček vždycky evokuje dětství a Sluneční zátoku.
S tím sklem je to trochu jinak.
Na Newhallův popud jsme poodhalili fenomén československého sklářského designu, pokusili jsme se světu vysvětlit, že čs sklo není jen broušený olovnatý křišťál, připomenuli jména skvělých mužů a žen. Tedy na rozdíl od introvertní romantiky mělo naše sběratelské úsilí spíše mapovací a popularizační, tedy veřejný, charakter. Něco jako výzkum, který se měl udělat, ale nějak se na to v kulturpolitice zapomenulo, inu, tak sami. Velčovský, Čapek, Jaroš, designéři co jsou slyšet a vidět to tlačí dál.
Lis jsem opustil před lety, soustředili jsme se na hutní sklo a znovu se pokusili ukázat, že hutničina nejsou jen ty Hospodkovy těžké vázy z Chřibské, a povedlo se. Zmapovali jsme Škrdlovice - těmi, až na pár výjimek, prošel každý čs sklářský výtvarník, takže široký záběr.
O samotnou sbírku vlastně taky vůbec nejde.
http://www.glassmessages.com/index.php?topic...
(pokud jde o sbírku, nad kterou se romanticky a sobecky a dětinsky kochám, jsou to lázeňské sklenky, takové ty lazurované egermannky s vyobrazenými turistickými cíly vyrytými ve vedutách)
Myslím si, že to podobné té romantické chvilce u ohně vůbec není, je to systém, řád, poznávání, překonávání překážek a dobývání cílů. Tedy skoro opak toho klidu v lůně přírody. Odtatně tak i jezdím na kole.
Jen jedno je společné.
Musíš to mít fest rád.
No, my na kole vozíme pro 5 lidí 4 karimatky. Ty starý pěnovky za stovku. Na kole nikdy není problém to uvézt - přiváže se to nejmenším dětem na nosič, nic to neváží. Někam to přivázat jde vždycky...
To spíš na pěší vandr se nám s tím nechce tahat, přece jen chodíme často mimo cesty a kdo se s tím balíkem má prodírat lesem. Takže pěšky nosíme takový ty stříbrný skládací, co se vejdou do batohu, ale jsou tvrdé. V lese ovšem žádný problém, měkké místo se skoro vždycky najde.
My na začátku května narazili na les, kde byl problém nejen měkké místo, ale rovné. Celý les byl samý hrbol. Nakonec posloužila nepoužívaná lesní cesta.
Den před tím jsme viděli les, který byl kompletně přerytý, asi od divokých prasat. Předpokládám, že to vzniklo podobně, jen už to zarostlo nějakými rostlinami. Snad jednodušší by bylo ustlat si v brázdě než tohle. To jsem v životě viděl poprvé.
Tohle spolehlivě řeší to polní lůžko.
Když je v lese jedinej šutr, určitě si na něm postavím stan, tak to funguje :-)
Karimatka jako zbytečnost?!? Tak to si teda dobrý "střelec" :o)))
No, je fakt, že když jsem v 16 jezdila "do lesa" tak snad ani karimatky nebyly, ale vždy jsme se snažili mít něco pod sebou.
Co ale jezdím posledních 16 let, tak bez karimatky už ani ránu.
Teď mám samonafukovačku a pohoda. Už bych neměnila.
Jezdil jsem s dekáček a dekou pod sebe, jako jídlo štangle vysočiny a polívky. I nyní volné oblečení dávám na karimatku jako tenkrát :-) A to vše v a na usárně se somradlem a v policejních kanadách, které mi vydrželi 5 let s dvakrát podrážením za rok. To bylo tenkrát před 20kg...
...moc se na tom nezměnilo- krom cen a dostupnosti, přibyly nám roky a tím i nároky na pohodlí, jinak příroda se stále zatím úspěšně brání výdobytkům civilizace a naší zvyšující se pohodlnosti.....
Hele, bavím se o nocování na sněhu. Ano, absolvoval jsem to i s dřevním vybavením (no alespoň ten bavlněný stan jsem tahat nemusel).
Bereš dva spacáky, ten lehčí váží kiloapůl, těžší dvě kila. V báglu sekeru a před noclehem musíš narubat nějaké větve které nacpeš pod stan. Sice si pod sebe můžeš narvat veškeré oblečení, ale to obvykle nestačilo a bylo potřeba mít ty větve. Jezdil jsem s celtou, mokrá vážila půl tuny. A to jsem mohl být rád že nebyla zmrzlá. Když nemáš benzínový vařič (nebo dnes už plynový s generátorem) tak musíš rozdělat oheň a vařit na ohni. To bere strašně moc času (kvůli větvím a ohni musíš mít sekeru). Protože trávíš hodně času postáváním kolem ohně, musíš mít víc oblečení abych neprostydnul.
Jo jde to. Místo batohu vážícího 15-18kg máš bágl kterýmu táhne na třicet. No a v zimě, při pohybu na sněhu, jezdíš na běžkách. S 15kg na zádech to docela jde, s 30kg skříní už hůř. Jasně, můžu mít NNN75 a stoletý Polary, TAKY JSEM NA TOM VOZIL TĚŽKÝ BATOH, ale Fischer RC5 a lyže s nějakou jinou než polyetylénovou skluznicí prostě fungujou líp.
A když si to sečteš tak to je rozdíl mezi šílenou dřinou a značným opruzem (který je stále zábavný) a opravdu hezkým výletem. Pamatuju to, zažil jsem to. Ten bágl jsem tahal.
Samozřejmě v létě, zejména když se nejede do vysokých hor, je možné jezdit pomalu s holým zadkem. V létě občas s nostalgií vytáhnu kletr který je starší než já, Primus z roku '42, vošoupaný sandály, řetízek na trojnožku, očazený ešus a sekeru* a vyrazím. Kdybych mohl, tak nejraději s laminátovou lodí, kterou je sice potřeba občas opravit, ale reaguje na pádlo a dá se nosit na rameni.
*místo sekery ve skutečnosti vozím skládací ruční řetězovou pilu, ale málokdo si dokáže představit co to je.
Už jseš jak ten Chuck Norris, ten se taky narodil ve srubu, který si sám postavil:-)
Vzpomnel jsem si, jak mi behem snehove boure na Orliku zmrzl v kanoi v lodaku navlhly srolovany stan a kdyz jsem ho pak chtel pouzit, musel jsem ho nejdriv opekat na ohni, abych ho nezlomil... Drevni doby - cca rok 2000. 8-)
Tak to musel být hustě vyuzený. Něměli pak spolucestující v tramvaji poznámky o tom že cítí táborák?
Laminatku jsem vozil na aute, ne tramvaji. A stan jsem k tomu pribalil. A zasadne jsem stan vozil v malem separe lodacku, aby od navlhleho nenamokly ostatni veci. Takze casem vyvetral.
Navic jsem ho opekal ne nad, ale vedle plamene.
A pak jsem si oloupal vodu (z petky) a uvaril si caj v kotliku. Jo, to jsou vzpominky... Uz nikdy solo na Silvestra na vodu. Tedy alespon ne s timhle vybavenim. 8-)
A víš, jak vypadá olej, když zmrzne?
A jak se do čaje strouhá zmrzlý citron? ;-)
V kolika stupnich zmrzne olej? Me tuhle prekvapilo, kdyz mi v -15 zmrzla slanina a byla prace ji zuzlat, zatimco olivy nezmrzly.
Nevim, ale jednou mi zmrza pullitrova cocacola ve spacaku. Udelala si takovou soukromou kapsu... Bylo -18.
Nedávno jsem si Colu vykoupal v tekutým dusíku. Několik hodin v rozfajrovaným autě vydržela zvonit :-)
Hehe, to mě připomíná ten statej, jak byl Rusák ve Španělsku a tam se ho ptali: "Hele, u vás v tom Rusku to musí být v zimě krutý, mráz, mínus 40 stupňů...."
a rusák povídá: "ale ne, mínus 40 nebejvá, tak mínus 20, mínus 25.."
"Ale my to viděli v televizi, ty zasněžené pláně na kterých se prohání vítr" pokračují ti Španělé...
"Jo aha, vy myslíte venku...." docvaklo rusákovi.
Ani jedno jsem nepotreboval. 8-)
Zase vim, jake to je mit v kanoi na ocich sjezdove bryle a "vylivat" trilitrovym kotlikem zaveje z lodi pri vlnach pres pul metru.
A vim, jake to je nasedat p[otme pod Kamykem po ledovych schodech, kdyz je pustena elektrarna a voda pulsuje o dva schody. Taky jake to je, odhadovat podle hluku, kde je bojka a snazit se ji vyhnout. A jako bonus, jake to je, kdyz par metru od mostu zjistis, ze to mostni pole, ktere sis vybral k prujezdu, je prospikovane lesenarskymi trubkami jak jehelnicek. 8-)
Jo, v noci bylo -12, jestli se dobre pamatuju. Byl jsem dost rad, ze jsem se nenamotal, pripadne i ze jsem jen nemusel plavat...
Jo, tos byl jeste mlady, odolny a akcni. :-P
Ale ne, mladej a blbej. Dnes mne boli kotniky z divoke vody, taky kolena, snadno mi promrzaji prsty na rukou i na nohach, ... Dobre, ze zatim vymysleli furu uzitecnych veci, ktere to trochu usnadnuji, Treba snehulaky. 8-)
Vždyť to říkám...
Ono se to mladistvé blbnutí jednou na těle projeví, i když jsi vybavenej vyhřejvaným skafandrem jak astronaut a myslíš si, že to máš pod kontrolou.
Au, jak to čtu, začaly mi hrozně mrznout prsty. Projížďku po zamrzlý řece jsem zkoušel jen jednou, a rád jsem se pak vrátil ke kamnům. Zimní sjezd řeky jsem zatím neprodělal - klobouk dolů!
Ja mel normalni sjezdove lyzarske rukavice.
Bylo to spis na moral.
Nejlepsi bylo setkani s domorodci. Hrazny se strasne divil, kdyz jsem se vynoril z nadrze Orliku. A cestou dolu kvuli mne boural cely had deti na bobech. Zapomnely ridit. 8-)
Ze bych vzala deti na vanocni Sazavu? :-) Mne strasne mrznou pazoury v zime ci na jarnich vodach, ale nejaky castecne zamrzly potok u Varu (asi Pramensky) jsem jela a Sazavu v unoru s mrznoucim destem a centimetrovymi kroupami taky, ale vse na kajaku.
Někdy asi v roce 1996 začalo v únoru fofrem tát v Orlických horách a Orlicí to doteklo k naší fabrice. Řeku jsme tehdy měli asi o dvěstě metrů blíž, než normálně. A kolegové s šéfem v čele dostali nápad si jít zajezdit na (firemních) kánoích. Já tehdy seděl jen v montérkách uprostřed na dně a málem jsem přimrznul :-)
Jestli mluvíš na mě:
Překvapuje mě ta sekera. Jo, taky ji v zimě vozíme, ale jen do týpí. Tedy žádný přechod. Na žádný vandr jsem ji nikdy netahal, je to zbytečný. I v zimě.
30 kilo v batohu jsem měl pouze jednou v létě, když se šly hory, kde není voda, a nepočítalo se se sestupem ani se sněhem. Jinak je to nesmyslná zátěž - vždycky se vejdu mezi 10 a 20. (Pavlíček tuším tvrdí, že nikdy nemá víc než 8, ale nevím, jak to dělá... Asi skoro nejí. :-))
Oheň v zimě je normál, pokud je dřevo. To, že kromě vaření i zahřeje, se dost počítá. Jinak existoval taky suchý líh - a vařil slušně, jen smrděl. :-)
Ruční řetězovou pilu někde doma mám, ale taky ji nevozím, neosvědčila se mi. Je líp vzít dobrej nůž a přizpůsobit se... :-)
Vzdyt psal, ze sekera rika te pile, ne? Alespon ja tak pochopil Hraboshovu definici. 8-)
Taky jsem ji mel. Jednou (dost brzy) se na ni udelal maly ohyb, ten se pak kousnul a udelal se na dratu "zub" a pak uz to pouzivat neslo.
Suchý líh. O minulém víkendu jsem přijel v Budyšíně do kempu a hned jsem věděl, že někdo vaří na lihu. Zdá se, že líh smrdí i dneska.
Já byl v těch Poděbradech, v kempu, a čuměl jsem jako vrána, že před každým tím plátěným hradem či pojízdnou chatou plápolal oheň.
Říkám si, to se fakt smí fajrovat ohně v kempu?
Až zblíska jsem zjistil, že to fajrujou z těch přenosných grilů, pytlíkované dříví z Bauhausu, a táboráku plápolej v té plechové škatulce.
I když, kam se hrabem na trempíky z Madridu v kempu u moře...
Čímž jsem si uvědomil, že klasický oheň už jsem neviděl ani nepamatuji. Když tedy pominu něco jako pálení čarodějnic. I u známého na chatě se oheň dělá v plechové škatuli. Oni snad Němci ani jinak nesmí.
My fajrujem 2x do roka, na louce.
Postupně se nahromadí ruzné popadané větve a klacky, tak se to napodzim, když vypadnou chataři, spálí a dělával se mejdan s buřty a děcky.
Poslední dobou už bez buřtů (je to samej tuk a éčko, prý) a děcek (nějak poporostla). Tak už mě přestalo těšit. Letošní podzim si zamluvila malá, že přitáhne kamarády, tak to asi raději se Soňou někam vypadnem. Tradice ohně snad zůstane.
Ale myslím, že se to snad u nás taky nesmí, nebo se to musí předem hlásit na úřad, nějaká obecní vyhláška na ohně je, ale ta je spíš zaměřená na chataře, aby o slunných víkendech nepálili ten bordel.
Teoreticky se ohne maji hlasit pozarnikum, aby neplasili, ze je pozar, az jim nekdo zavola. Kamarad v Praze ohen na zahrade vzdy hlasil.
Obecně: v německých, rakouských a italských kempech se ohně nedělají. Aspoň jsem na žádný takvý nenarazil. Na Dánských lejrplacech bývá často několik ohnišť a oheň se pokládá za samozřejmost.
V Česku jslou ohně běžné ve vodáckých kempech - buďto jsou tam hotová ohniště, nebo si založíš svoje, kde chceš. Nejméně v jednom kempu na Lužnici si vodáci často vozí s sebou rýč a vykopou tam cokoli, třeba setonův hrnec.
V českých autokempech se ale ohně taky nedělají.
Já na to koukám jak zjara, v českých kempech jsem vlastně nikdy nebyl, když jsem byl jinochem, spali jsme na divoko, a pak jsem už jezdil jen do ciziny, ale pod stan už taky asi 12 let vůbec ne.
Teď když jsem se vrátil na kolo a objíždím to, bývám dost zděšen, co si dovolí za kemping vydávat. Nejtragičtější snad je tady kousek od nás ta Nová Živohošť, o tom snad nemá ani cenu mluvit. Jinak je to celkem humus, ve srovnání s Německem, Francií nebo tím Španělskem, hlavně ty sociálky, ale OK, nejsme z cukru.
Trochu mě překvapila jiná věc, třeba v Plzni. Kemp zamknou v 10 večer. Proti záloze dostanu klíč od brány. OK, nevím jestli stihnu do 22 být v kempu, beru klíč. Ráno, odjezd v 6:00, brána zamčená - ještě že mám klíč. Odemknu si, zamknu, vhodím klíč do kaslíku na bráně a přicházím tak o dvě stovky zálohy. Tyhle věci se venku řeší pin kódem na bráně....
Jiná věc. teď v těch Poděbradech. Kemp čistý, sociálky přijatelné, klíč dostávám bez zálohy, všechno se zdá fajn. Ráno v 7:00 odjíždím a neumeju se. Umývárnu odemknou až v 8:00....
To jsem nikde nezažil, že by na noc zamkli umývárky.
Jo a ceny - rychle ten svět doháníme, teda v tomhle jo.
Jo, kdyby jen umývárny. V kemu tuším ve Schwedtu na noc zamkli i záchody...
Letos jsme taky potkali více kempů kde "velké sociálky" se na noc zamykaly, ale měli aspoň po jednom pánském a dámském záchodu ještě zvlášť a ty byly naštěstí přístupné.
Zamknou hajzlíky?
To bylo v tom ex-DDR?
Ve Schwedtu zamkli nejen záchody, ale i bránu. Když jsem ráno nemohl dospat, házel jsem kolo i sebe přes plot.
To mě udělali v tý Plzni ale dali mi klíč, proti 200kám....
V Poděbradech mě dali klíč grátis, hodil jsem jim ho ráno do kaslíku. Ale tam zamykali furt, i přes den, každej měl klíček a když chtěl ven, musel si odemknout a hned po sobě zamknout.
Ve Schwedtu v maríně jsem dostal CHIP a tím se dalo k WC dostat. Ke sprchám ale mezi 20 až 8 ráno nee. Kupodivu žádná záloha na ten CHIP se nevybírala a říkala paní, už jich pár cestuje po světě, protože recepce fungovala od 17 do 19 hodin a neřekla jim, ať ten CHIP hodí do schránky. :-)
Já letos spala v kempu jen jednou. Přijeli jsme, nikdo tam v recepci nebyl, jen vzkaz a tel. číslo, na které jsme zavolali. Bohužel na druhé straně byl jen automat namluvený švédštinou. Tak jsme odchytili místního, ten to odposlechl a vyšlo najevo, že máme jít na pumpu (cca 5 min chůze), tam jsme zaplatili a na účtenku nám napsali kód na vstup do sociálních zařízení, takže vracet se nic nemusí.
Jak často kód mění, nevím:-))
Jo, není to ještě ono, ale mám z toho dojem, že se kempy u nás za psoledních 5 let zase zlepšily (ale využívám je málo - u nás spíme mnohem častěji nadivoko).
Jakmile dojde na zamykání, dá se to většinou domluvit. Asi jsem měl štěstí.
Ceny - no, pro nás 5 nejlevnější v cizině je to tak za 15 éček, u nás jsme letos spali u Soběslavi za 130,-. Takže pořád ještě dobrý. Ale vyplatí se používat právě ty vodácké kempy, autokempy mimo řeky jsou jiná - podstatně dražší - liga.
Já platím za tady, kolo, stan a jeden strejda tak 130 - 160 Kč, v cizině pak obvykle 8-12 Eur, ovšem úrověň nesrovnatelná.
Více lidí asi ten rozdíl smazává, protože se platí za ten plac pro stan a šumák jestli v něm je jeden nebo pět lidí.
My teď spali v kempu (Výklopník u Sudoměřic) za dvacku per kus, záchody otevřené celou noc, klíče od sprchy za zálohu 200,- (večer jsme se osprchovali a klíč jsem rovnou i vrátil), žádné brány ani ploty, v ceně dokonce i dřevo na oheň a klacky na opékání buřtů :). Jen teda celý večer a celou noc chcalo, oheň se tedy nekonal (a navíc "krmítko" zavřeli už v sedm večer, krom nás už tam nikdo nebyl), ale za to "kempní" nemohli... :)
Myslim, ze mame kempy jeste vyrazne levnejsi nez ve svete, ale u nas spime v kempech jen pri sjizdeni reky a ty jsou vetsinou mnohem prijemnejsi nez nevodacke kempy.
V Italii v Lido di Jesolo za 3 osoby (deti jsou levnejsi jen do 8 let) 50 Eur/den, u Lago di Garda 30 Eur/den (deti do 14 let), v Rakousku 25 Eur (deti asi do 10 let). Ve vsech zahranicnich kempech berou vazne nocni klid, coz bohuzel v ceskych casto ne. Zase v tech malych rakouskych kempech byva takove ticho, ze mam pocit, ze tam dve rodiny s detmi nadelame strasny ramusa pripadam si skoro blbe.
Proboha, Lido nebo Bibione, co Ti to provedli?
Slunečník F18 - sektor G4? :-))))
A padesátku za to?
Makaróni jedni!
Noční klid není nic, co by mě vadilo, ale zrovna tam, kam ve Španělsku jsme jezdili ho nějak moc vážně neberou, ale oni jsou tam posunutí, na večeři se odchází tak ve 22:30. Na baru hrála muzika a tancovalo se tak do pěti ráno. Dříve každý den, teď je skřípla krize tak jednou, dvakrát do týdne.
Platíval jsem za plac, auto, elektřinu a 2 dospělé plus děcko něco kolem 30 eur v hlavní sezóně. Jenomže to je jinej typ kempu, ubytovna na pobřeží, ti lidé tam jezdí na měsíc bydlet, táhnou si ledničky, sporáky, koberečky a nábytek.
Takhle vypadá pánská umývárka, koukám, že těsně před úklidem, protože se nějak málo leskne. Nezavírá se, voda teplá furt, žádné fronty na sprchy....
Na tohle je Španělsko fajn, ale ne každý kemp to tak má, prošli jsme a projeli jsme jich po tom pobřeží mraky než jsme ho našli
Spali jsme tam 4 noci (chtela tam manzelka kamarada) a kemp byl v pohode. 1 den jsme chodili po Benatkach a 1 den jsme sli na plaz u Laguny del Mort (6 km pesky), kde byly krasne skoro prazdne nudisticke plaze. A jeden den prselo a na plazi jsme byli krome par chodcu sami. Deti puvodne vyrazily v plastenkach, ale nakonec je odlozily a koupaly se oblecene pri stavbe piskoveho hradu.
Spanelsko ma rezim uplne jinak. Ve dve v noci jsem tam videla na ulici male deti hrat fotbal.
Mě to nějak k Tobě nesedělo, to Jesolo :-)
Mě se líbilo na druhé straně, Grosseto a vůbec v Toskánsku, taky jsme bydleli v kempu a tak pendlovali kolem, když se holky spálily...
Soudě podle sebe, kdybych já byl ten malej kluk, mě by se asi nejvíc líbilo na jihu Francie, Langedouc-Rousillon, Paye Cathare - v zemi Katarů. Teplo, říčky a ty staré hrady a zříceniny, šmarjá z toho jsem byl rozdováděnej i já jako dědek, když jsem za 30 euro bydlel v zřícenině starého hradu i s velkou dcerou...
Už jen 4 roky a vezmu tam vnuky.
Ale možná jsou ty dnešní děcka jiná, a maluju si to moc narůžovo, místo zříceniny akvapark, nechám se poučit, raději.
Projížděli jsme přes Maďarsko a že teda přespíme u toho Balatónu. V pozdějším odpoledni jsme našli kemp, otevřený, pár stanů, z obsluhy nikde nikdo. Sociálky čisté, ve sprše teplá voda. Ráno jsme se sbalili, v brzkém dopoledni vypadli, z obsluhy furt nikde nikdo. Kdyby měli alespoň ten ceník vyvěšený, abych měl větší radost, kolik jsme ušetřili...
Člověče, my teď museli po cestě narychlo koupit malý vařič na sucháč (jo, není nad domluvu,kdo vezme bombu a vařič...) a byla jsem překvapená, protože mi ten suchý líh až tak nesmrděl.
Pamatuji si to mnohem horší.
Já se dnes také vejdu mezi 10-20kg. Kdybych ale měl tahat historické vybavení tak se při zimním táboření pod 20 kilo dostat prostě nejde.
Pilu vozím kvůli dřevu. Když je mokro nebo zima (a dřevo je nasáklé) je lepší přikládat silnější polínka, uvnitř jsou suchá a kouří méně. Kromě toho nemusíš mí vedle ohniště obří hromadu větví a přikládat každé tři minuty. Nejlépe najít soušku a pěkně si ji naporcovat. Dříve sekerou, dnes pilou.
My nedávno udělali krásný "buřtový" oheň i bez pil a seker. Zbytečná zátěž. To nejsi schopny rozlámat zepár "soušek" v ruce? Tlustší kousky se jednoduše nechají přehořet...
Buď rád, že vás při úředně nepovoleném ohni nevyhmátli hasiči
Oheň (potažmo táborák) jsme měli povolený od majitele (nájemce?) koupaliště, kde jsme i spali. Přišel si s "rodinkou" opéct buřty taky.. :)
Někde mají hasiči ´monitoring´, takže i když děláš oheň večer (by nebylo vidět kouř), přijedou a prudí.
za socíku se říkalo "každý má svého policajta". Současná doba je jiná, nevíš, kdo tě udá ...
Proto jsme se taky hned zeptali, jestli si můžeme udělat oheň, byť tam ohniště bylo...
A bodejď by hasiči neprudili, když je sucho... ;-)
Můžu se zeptat jak dlouho jste svítili? Od čtyř do desíti nebo nějakou kratší dobu? Hledali jste dřevo za světla nebo za tmy? Potřebovali jste aby oheň opravdu hřál nebo stačilo když se na něm daly opéct buřty? Bylo dřevo nasáklé zmrzlou vodou která musela nejdříve roztát a pak odpařit?
A ne, soušku s průměrem 5-10cm opravdu nedokážu rozlámat rukama.
Fajrovali jsme od devíti do cca tří rána, dřevo hledali za tmy, oheň opravdu hřál, jen to dřevo nasáklé zmrzlou vodou jsme koncem července fakt nikde nenašli. ;-)
5 cm soušku přelomím/překopnu naprosto v pohodě, z tlustších se ulámaly větvě/větičky a "špalek" se nechal přehořet.
Jenže já píšu o podmínkách kdy je v nejlepším případě nula nad nulou.
Ono je trochu něco jiného trochu se přihřát u ohně v létě (kdy je stejně docela teplo) a něco jiného je stát u ohně na mrazu.
V létě vozím tu pilku spíš jen z nostalgie než z potřeby.
Externí podmínky v tvém původním zadání nebyly definovány.
Nedělej z toho vědu, oheň jako oheň, v létě jsi od něj trochu dál, bo ti je vedro, v zimě trochu blíže, bo zima. Furt je to jen hromada hořícího dřeva.
A fakt nechápu, jaký vliv má okolní teplota a rosný bod na zpracování "soušek".
Tak ti nevím, psal jsem o mokru a zimě nebo ne?
Pilu vozím kvůli dřevu. Když je mokro nebo zima (a dřevo je nasáklé) je lepší přikládat silnější polínka, uvnitř jsou suchá a kouří méně. Kromě toho nemusíš mí vedle ohniště obří hromadu větví a přikládat každé tři minuty. Nejlépe najít soušku a pěkně si ji naporcovat. Dříve sekerou, dnes pilou.
http://www.nakole.cz/diskuse/18122-jezdeni-na...
Když je zima (podzim) tak je země mnohem vlhčí. Po deštích nacucaná vodou, voda se nevypařuje. Větve které leží na zemi tuhle vodu nasáknou a pak svině nehoří. Nad zemí se drží vlhko a chlad. Takže buď musíš najít něco silnějšího (voda proniká 1-2cm dovnitř) nebo něco stojacího. Suché olámané větve nemají příliš velký průměr a musíš jich mít opravdu hodně.
V létě je dřevo ležící na zemi relativně suché.
Dobře, jsi holt mistr světa, nejlepší z nejlepších, všechno znáš, všude jsi byl dvakrát, my ostatní ti nešaháme ani nad podrážky tvých úžasných bot... Spokojen?
Snažíš se ze mě uděla pitomce který ani neví o čem píše. Já za to nemůžu.
Snažit se není ani třeba... ;-)
Ty tvrdíš, že bez sekerky/pilky NELZE udělat oheň, já si myslím, a mám i mnohokráte vyzkoušen, opak. Ano, s "nářadím" by to bylo jednodušší a rychlejší, ale proč se s tím tahat, když vím, že to jde i bez něho. Na "čas" oheň nerozdělávám...
Kde jsem napsal že bez nářadí NELZE udělat oheň??? Potřebuješ vyrobit slamněného panáka, co?
http://cs.wikipedia.org/wiki/Argumenta%C4%8Dn...
V tvém podání to tak vyznívá. Ty jsi začal s "pilou na dřevo", já reagoval, že solidní oheň lze "spáchat" i bez nářadí. A ty ses hned od mne pustil, že je to blbost, jedině s pilou, protože tam to a ono... ;-)
Kluci klid, hlavně tu březovou kůru:-))
Tak na tu jsem si vzpomněl taky... :-DD
Jo a suché sirky, abychom tu hromadu dřeva už mohli zapálit a konečně se ohřát:-))
Mám ssebou zcela nezálesácky i podpalovač (pravda, i ten ale potřebuje suché škrkátko). A proto pro sichr i zapalovač... ;-))
No, sláva:-))
Už jsem se bála, že v baťohu pro samou pilu a sekyru, nezbylo místo na sirku:-))
Oheň máme, tak co bude k večeři?
Hraboš má pravdu, skládací pilka na dřevo je lehčí než malá sekyrka, ale ne tak stylová :) V zimě na dobrý oheň je opravdu docela užitečné jedno z toho mít. Ale na prosté opečení buřtů za 20 minut to není potřeba.
Na drevo mi stacil i v zime nuz. Cice trochu otrava to pizlat tim siditkem, ale tak 10 cm v prumeru jem dokazal nahlodat a pak dolomit.
http://www.nakole.cz/diskuse/14351-nuz-na-cesty...
Hele, s ohněm v zimě i v létě mám poměrně dost zkušeností. Jak tou pilou ta polena štípeš? ;-)
Na začátku je potřeba zatopit tenšími a když to hoří ta stačí už jen přikládat polínka.
Sice je možné silnější dřevo přepalovat, ale o to se pak pořád někdo přeráží, je to nepraktické, nedá se jich tam nacpat tolik, nemůžeš si vybrat ze které strany je přiložíš. Zanecháš po sobě ohořelé dřevo.
Osobně jsem zastáncem rozumné střední cesty.
Ovšemže se leccos dá zvládat a přežít v pohodě se starším vybavením, event. i bez vybavení (může se stát, že se musíš přenocovat a nebyls na to připraven).
Na druhou stranu, když je k dispozici vhodnější, lepší a dostupnější výbava, proč se ji bránit a nedopřát si ji v míře, ve které ji opravdu využiju.
Nebudu se nutit jezdit na staré herce, když můžu mít dobré kolo, ale zároveň vím, že si nebudu kupovat těch kol víc, jedno dobré kolo pro veškeré mnou požadované účely postačuje.
A po pravdě řečeno, sama sobě bez mučení a po pravdě přiznám, že spousta těch dnešních hi-tech materiálů, nepromokáčů, funkčích a přitom odlehčených věciček, které jsou dnes k dostání mi tu moji "toulací sezonu" významně prodloužila. S vybavením z před 30-40 let už bych to dobrovolně nedělala:-))
Třeba u mojí ženy sezonu prodloužila nekonečněkrát. Začala jezdit pod stan až když přišla na to, že s dnešním vybavením je to úplně něco jiného než si pamatuje z dětství.
Soňa začala znovu jezdit pod stan, až když byl tak velkej, že se v něm mohla postavit :-)
Dobře si vzpomínám, jak jsem ještě před pár lety zarputile odmítala trekové hole. Pak mi je někdo půjčil na brodění kamenitého potoka s báglem na zádech a od té doby je prostě nosím. Pomáhají hodně. Letos jsme sebou měli dvojici, která je taky odmítá. V kamenitých pohyblivých morénách, v potocích nebo při přeskakování bažin si je od nás půjčovali a složitě jsme si je předávali.
Jsem si jista, že příští rok je budou mít taky:-))
Jo, hole. Nikdy jsem je neodmítal, jen si je prostě nepořídil. Letos jsme to zkusili se ženou v Alpách oba. Závěr je zvláštní: ona je poctivě testovala, ale nakonec vždycky zase složila do báglu - prý ji ruší, nemůže se soustředit na nohy a bolí ji ruce.
Jenže moje žena je kamzík. Já si hole pochvaloval ve výstupech i v sestupech.
Ono je to zkrátka individuální.
Mne hole prekazeji, do kopce je nepotrebuji, ale po letosnich zkusenostech s namozenymi svaly pri sestupu (obzvlaste s tezkym baglem) jsem usoudila, ze na sestup bych se s nimi mela skamaradit. Nebo chodit natezko z kopce casteji, aby si nohy zvykly. Jenze kde seberu pobliz aspon 1000 m prevyseni netusim a chodit 20x za sebou kopecek na Levy Hradec se mi nechce.
No, nahoru mi pomáhají, protože při vysokých krocích netahám celou váhu batohu jen nohama. A na sestup nohy imho moc neuvykneš, protože tam trpí kolena, a ta prostě trpí tak jako tak. (Tedy, dá se snad posílit ty podpůrný svaly, ale to pomůže jen částečně.) Nebo se pletu?
Koukni na to jak se liší běhání přes patu a přes špičku. Při sestupu je to úplně to samé.
Já nikdy moc nezkoumala, jak to ty hůlky dělají, že mi pomáhají. Já jen empiricky zjistila, že pomáhají. Do kopce je zkrátím, z kopce prodloužím.
A taky mi překáží, to je jasné. Tak je buď vsunu do pohotovostního poutka na ramenním popruhu nebo rovnou složím do baťohu.
Po sejiti 1700 m vyskovych natezko mi kolena ani necekla, zato jsem ke konci uz mela problemy brzdit vahu svaly a druhy den jsem skoro nechodila, az po 5 dnech jsem se vzpamatovala. Rikala jsem si, ze mozna jak jezdim dost na kole, mam dostatek svalu na brzdeni pohybu dolu, takze kolena nenamaham tolik. Jen je jizda na kole spis vytrvalostni a brzdeni chuze vyzaduje vzdy velky napor v kratkem okamziku, takze mam svaly natrenovane na jinou cinnost.
Ale mozna to je uplne jinak. :-)
Máš karbon?
Jinak to pruží a výkon jde do hajzlu..... :-)
Nepotřebuju zvyšovat výkon, ale prodloužit vytrvalost:-))
Vytrvalost buď je, nebo není, s tím se nedá nic dělat.
Ale dá:-))
Když se vrátíme zpět ke kolu tak pro mě osobně třeba zrovna správným výběrem kola, výběrem sedla, správným mně vyhovujícím nastavením velikostních parametrů, použitím jednostranných nášlapů, vhodným odpružením (ubírá výkon vždy, ale přidává k pohodlí)...
Člověk se k cíli musí protrpět, pak teprve je to pravé štěstí :-)
Máš recht, taky jsem ta tom křápu vyměnil co se dalo, sedlo, nášlapy, gripy, odpruženou sedlovku taky jsem dovybavil osvětlení, protože když padne tma a pořádně nevudím na cestu, strašně strádám na duši.
Vytrvalosti mám dost, ale den je na mě moc krátkej....
Otoč směr, jezdi na sever, ne na jih.
:-))
Ovšem jenom v létě, na zimu se musí dovybavit svícením, pořádnými plášti a pořádným kulichem:-))
Na sever budu teď jezdit častěj, doufám že ne nakole, spíš v oevovém ptáku, převzala nás Tekla z Espoo u Helsinek...
Letošní léto bylo ještě zvláště specielní. Já přijela ze severu spálená, dcera z Chorvatska nachlazená...
Vytrvalosti mám dost, ale den je na mě moc krátkej - v tom případě jezdíš zbytečně pomalu. Na to, aby ses dostal fyzicky na dno by měly stačit max. dvě hoďky.
Na to mě někdy stačí se pokusit si zavázat tkaničku u boty :-)
Jo, jezdím pomalu, ale jedu skori furt, moc nepauzíruju, tak mi to dělá tady u nás něco kolem 15 km/h, bez vozejku, s vozejkem tak 12,5 km/h.
Z toho spočítám, že když chci ujet tak 170 potřebuju na to asi 12 hodin bez vozejku, s vozejkem tak 14 hodin. Jsou rafani, co takovouhle vzdálenost střihnou pod 4 hodiny, to nedokážu ale dokážu drzuhej den vstát znovu v půl šestý a v těch šest vyrazit dál a další den znova a pak znova a znova....
Dělám to jinak.
Ráno vstanu, se svatým Petrem prodiskutuju rychlost a směr větru, dojednám s ním odklonění bouřky ze severozápadu, se všemi svatými dohodnu narovnání kopců po trase a andělovi strážnému přísně nakážu, aby mě pořádně opatroval a chránil jak na těle tak i na duších (obzvláště zadní).
No a pak vyjedu, abych po krásném dni zjistila, že jsem předpokládaný cíl přejela o dvě rychlíkové zastávky:-))
Ale vážně. Myslím, že i kdybych moc moc chtěla, jako že nechci, tak bych ani fyzicky nedokázala jet 14 dní za sebou, den po dni, štreky dlouhé 170 km.
To jen ze začátku 10 dní, od Valence jsem se flákal kolem 140, v Avignonu jsem měl i volné odpoledne (jo, před měsícem jsem tam vzal Soňu, jak jsem si slíbil). Ono je to celkem prd, koukni na ty kluky na TdF nebo tý Vueltě. A ti se neflákají po rovinkách
Ono to kolem tý vody docela odsejpá, pořád je na co koukat.
Musím ještě trochu shodit panděro, trochu přitrénovat, abych trochu zrychlil, poslechnout Rondu s tím lepším stravováním, a půjde to ještě líp. Příští rok zkusím dojet do Valencie, a tak když každej rok kousek přidám, do penze dojedu až na Gibraltar, a v 60ti dám Paříž za 5 dní.
Popojíždět zvolna budu až v tý penzi.
Jak přestanu chtít stále výš a dál, zestárnu nebo propadnu panice, jak vloni v Paříži.
Najednou tam jsem, úkol splněn a já byl dezorientovaný jak ten vojáček, co si právě odsloužil svoje a stojí v civilu před bránou kasáren.
Gibraltar je dost daleko na to, aby to šlo mrsknout příští rok, ale dost blízko na to, sby to bylo reálné, když nebudu měkota.
Jo, v pořádku, je to tvůj styl.
Jen se nediv, že tě pak bolí kolena a klouby:-))
Mimochodem kolik jsi schodil na té cestě do Andorry?
Nemám artrotické potíže kloubů, zatím, kolo je tolik nezatěžuje, moje bolesti jsou spíše revmatického charakteru, a to jen občas, když se mění počasí, tvrdí má osobní lékařka...
Schodil jsem 7 kilo za 14 dní, ale během měsíce jsem nabral 9 :-)
Kdybych chtěl vypadat jak ten kluk z mládí, musel bych asi jet nepřetržitě až do toho Dakaru jak ten Loprais v Tatrovce, ale jen na kole.
Ale zdravotní pozitivum pravidelné jízdy na kole vidím jako nesporné, od 45 jsem trpěl dnou, dieta, tabletky zobal denně, stejně jednou za 6-9 měsíců jsem měl ataku. Teď 4 roky nic, vůbec nic, 2 roky neberu ty prášky a hladina tý kyseliny v pohodě. Možná se to málo zdůrazňuje, protože "cyklistka" je pro ty aktivisty forma třídního boje o ty prachy z dotací a grantů, ale pro nás starší dorostence s mírnou nadváhou je to docela vhodný sport, protože klouby tolik netrpí jako při běhu, a srdce přitom docela rozumně pumpuje.
Ale jde spíš o ty pravidelné delší štreky, ne 170 km extrémy nebo hopsání přes překážky po lese na horáku, to už zase tělo dostává zahulit.
Ale jo, vřele souhlasím. Pravidelný pohyb je zdravý - kolo, rychlá chůze, indiánský běh, plavání, v zimě běžky... přiměřeně denně, aktivity střídat, aby se zatěžovaly všechny partie rovnoměrně. A tu a tam si třeba i hrábnou trochu víc ke dnu:-))
K tomu úspěšnému boji se dnou gratuluju.
Nicméně ty dlouhé štreky si asi odpustím, nebudu to ani zkoušet. Myslím, že i ti TdFkáři to nejezdí den po dni a mají tam nějaké regenerační pauzy. Ale fakt nevím, tolik to nesleduju, tak mě snad někdo opraví.
Taky bych to chtěl koncipovat tak, že 6 dní jet, pak den pauza, někde kde je hezky, jenže letos to fakt nešlo, musel jsem být doma v stanovené datum.
Delší štreky nejsou pro každého zábavné a nemá smysl to lámat přes koleno, když se ti nechce.
Na druhou stranu koukni na Snilarda a tu jeho partu, ti vystřihnou 600 za 48 hodin jako prd - to jsou makáči, my se jen vozíme.
Pokud jde o tu dnu, to byl taky dobrej hysterák.
Ráno jsem měl vyjet. Blbě spím před velkou cestou, napětí, nervy, ale zalehnu brzo, ve 4 se vstává. O půlnoci bolest palce, bolí to jako prase. Osahávám, jestli to "nehoří" jasné znamení toho zánětu. Ne, ale na dotek to bolí jako prase. Běžím do lékárničky a zobám ten Milurit a ještě Diclofenac.
"Šéfe, to mi neuděláš, já vyjedu!"
Všechny podmínky ataky splněny, zvýšená fyzická námaha, stres, je to tady.
Usnul jsem kolem druhé, ve 4 budík, palec v pohodě.
Myslím si, že fakt jsem si tu bolest jen vymyslel, prostě tak jsem se bál, že by to mohlo přijít a zhatit mé plány, až jsem si to vsugeroval. Nejhorší je, že jsem tu bolest fakt cítil, a přitom nebyl důvod. Nic tam nebylo.
To je jasný - ono je taky těžký tu starší výbavu shánět. Za sebe to řeším tak, že zkrátka pořizuju nové věci až tehdy, když už se jejich předchůdci rozbijí nebo rozpadnou. Takže se vybavení postupně taky obnovuje. Ale například plynový vařič mi slouží příjemně už šestnáctý rok. Vím, že už jsou mnohem lepší. Ok, až se rozbije, nebudu šetřit na novém. Ale funkční věc přece nevyhodím - nakonec smysl je v tom, že mi věc umožňuje cestovat, ne v tom, že ji mám.
Navíc každá nová věc je riziko, že si na ni budu muset dlouho zvykat a že mi nebude tak dobře vyhovovat (to se týká např. kola, z jeho výměny mám hrůzu).
Stejně si ale jednou za čas zkusím vyrazit s naprosto minimálním vybavením, čistě jen proto, abych věděl, že to ještě umím. I když - asi stárnu. Už dlouho jsem nešel bez spacáku a nevím, jestli to ještě někdy dokážu. :-)