A hned na úvod jeden dám. Je ve vyznačeném úseku na obrázku, je to na cestě z Bzence do Strážnice. Není to sice ta "klasika", kdy auta jezdí samy do kopce, ale prokazatelně tu na kole i v autě musím šlapat - tu na plyn, tu do pedálů. Je to možná jen subjektivní dojem, ale potvrzuje ho víc lidí.
Kopce? Prevyseni 7 metru, jestli dobre ctu? To si na kole snad ani nevsimnes, v aute uz teprve ne.
Kdyz pojedes na uhli nebo na hline, bude to jine, nez na zeleze?
A k tomu druhemu - jak se meri magneticke pole vodovahou? 8-o
Zapomněl jsem dát to slovo magnetické do uvozovek. Je totiž prokázáno, že to se samotným magnetickým polem nesouvisí. A ber to jen jako drobnou zajímavost během nudy v práci, ne jako senzační objev. Zajímá mě, jestli má někdo podobné zkušenosti na kole nebo jestli jsem blázen jen já... :-)
Kdyz se podivam na kterykoliv svuj tracklog, tak kdyz to leze nahoru, byl to "magneticky" kopec. Nejmagnetictejsi je Barrandovsky, protoze se domu na kopec vetsinou skrabu uz pekne unaveny. 8-)
Pro upresneni - drobna zajimavost po dobu nemocenske. Zatracena rymicka!
Jooo, tam je to natolik rovný, že nikdy nevím, jestli jedu do kopce nebo s kopce :-) Ale povrch je tam pěkný... ;)
Tak jeden takový jsem zažil. Je to poněkud z ruky - na Krétě, ale kdyby tam někdo měl náhodou cestu...
Z Agios Nikolaos směrem na Sitii se stoupá do takového hnusného, dlouhého krpálu. Když jsme tam vyjeli a kopec se zlomil, plni nadšení jsme se těšili že konečně pojedeme z kopce. Cesta viditelně klesala, ale my jsme museli zase začít šlapat. Skoro jako předtím. Hleděl jsem jak puk a nadával jak špaček. Asi po kilometru se to opět začalo chovat jako slušný kopec a my jsme konečně mohli začít užívat sjezd.
Nepříjemná zkušenost.
Tak podobny zrakovy klam jsem zazil na Madeire. V pulce je prejezd tunelem. Tunel ostre stoupa (na 20 km prekonava od more pohori, jehoz vrcholy maji pres 1800 m), pak se ostre zlomi dolu, clovek pusti plyn a ... pomalu zastavuje. Pohled na vyskomer na gps mne snadno presvedcil, ze stale stoupame, byt uz ne tak strme.
Tak podobně mě to připadá když jedeš ze Starých Hamrů kolem šance po hlavní silnici směrem na Ostravici. Pohledem to vypadá že jedeš z kopce ale skutečnost je jiná.
Kde přesně? Jel sem tam několikrát, ale toho jsem si nevšiml.
Přesný usek ti teď nedokáži definovat ale je to jak vyjedeš do kopečka pak chvili z kopečka a konečně zdánliva rovina ale je to stále do kopečka, potvzen tento vjem i kámošem co to jel semnou. To jsem ještě neměl elektro. Pokud se tam ještě někdy dostanu tak ten úsek přesně označím. Dokonce mně to tvrdil i můj otec kdy tam před mnoha léty cestoval autem a když zastavil tak auto začalo couvat.
Matně si vybavuji že je to úsek než vyjedeš do mista kde je výhled na hráz.
Díky, jak tam příště pojedu, zkusím si toho všimnout.
I když já hlavně a dost často jezdím po druhé straně přehrady. Cesta lesem a bez aut.
Ja tam jel taky a sám a byl jsem podělaný strachy z medvěda, něco tam v lese zafunělo a já byl na mrtvici.
Bylo to v době kdy se hodně mluvilo že na Hamrech se potulují medvědi ze slovenska.
Od té doby jsem tam nejel, ovšem byl to krásný výlet. Doufám že to ještě někdy profrčím třeba na moto tříkolce.
Na strem.cz jsem vyděl o tom to jevu toto video:
http://www.stream.cz/video/781072-fyzikalni...
To je něco pro hloubavé fyziky- aneb jak šetřit síly do kopce...
Znám několik kopců, které jsou rčitě magnetické a hodně, přicucnou tě k vozovce, brzdí a brzdí a ne a ne to vyjet no a když foukne vítr, tak musíš šlapat i z kopce abys nezastavil.
Tak podle tohohle měřítka jsou promě magnetické všechny :o)))
Tohle kolo je dokonale antimagnetický.
Tohle je spíš mučící nástroj alespoň pro 2. stupěň trortury
Kdyz to tak ctu - nemas zase vzadu zahryzleho zednika?
Zedníka jsem prodal, teď ani nekviknou :-)
Já si nemůžu pomoct, ale některé kopce jsou fakt hodně divné, mají třeba jen pár metrů a přesto mi dávají pekelně zabrat a jedu je třeba na treku a jiné kopce, téměř do nebes se jedou celkem v pohodě.
Setkal jsem se s tím náhodou taky cestou na kole a je to pěkně názorný příklad, jak to funguje. Tzv. šikmý kostel u Karviné. Je tak nakloněný, že uvnitř museli udělat novou rovnou podlahu, aby mohl ještě fungovat.
Když se vleze dovnitř, tak to přijde: Stěny jsou najednou úplně rovně, ale našikmo je evidentně podlaha a šikmo visí lustry. Vyloženě se zdá, že musíme chodit jednou do kopce a pak zas brzdit, ale pocitově je to jinak. Hned vám tam půjčí vodováhu i láhev a ty ukážou, že podlaha není tak, jak vypadá, ale že je dokonce mírně našikmo opačným směrem. Láhev se kutálí do kopce! Ten "subjektivní dojem" funguje 100% u každého.
Naše smysly jsou totiž to poslední, co nám ukáže skutečný stav, proto tak úspěšně fungují kouzelníci a supermarkety. Ale vždyť jsme za to rádi, že nejsme roboti.
Kdyby bylo na světě jediné místo, kde by se trvale vyskytovala obrácená gravitace nebo jiná forma paranormální aktivity, dalo by se tam z fleku postavit perpetuum mobile a neomezeně převádět tuto záhadnou energii na jinou prakticky použitelnou formu - peníze. A to by bylo, aby se toho někdo nechytnul.
Když jsem nad tím přemýšlela, stalo se mi to jednou, ale na Korsice u Zonzy, v dokopci k vodopádu "čúrající kohoutek".
Směrem dolů to vůbec nejelo a museli jsme šlapat na krev. Zato nahoru jsme tehdy jeli rychlostí přes 30 km/hod. To bylo poprvé a zatím naposled, co jsem dokopec zvládala v takové rychlosti.
Tehdy jsme to přisuzovali větru v zádech, ale v tom parném dni žádný nebyl...
Asi nejznámější magnetickej kopec v Evropě je tady http://www.topzine.cz/magneticka-hora-lifidra...
To se mi stává každou chvíli, zvlášť po vystoupání k vrcholu kopce mám občas dojem, že silnice začíná klesat, přestanu šlapat abych si odpočnul a kus se svezl, jenže místo toho se hned zastavím a musím se znovu rozjíždět do kopce. Mozek se nechá snadno zblbnout.
Vědci to vysvětlují právě tím, že jde o klam, ale tady prokazatelně zkopec je a nejede to. Daleko mírnější kopce jezdím na volnoběh.
No, kdyby tam byla nějaká hypotetická gravitační anomálie, tak ti vodováha, olovnice, tvůj pocit atd., ukáže, že je to z kopce tím směrem, co teče voda. Takže nemáš šanci to poznat, ani změřit.
Satelity GPS vysku budou udavat porad spravne. A barometricky vyskomer take.
Naměřit barometrickým výškoměrem rozdíl třeba půl metru na 100m vzdálenosti bude asi pod jeho rozlišovací schopnost. Obávám se, že u běžného gps to nebude lepší. Výsledek by pak mohl vypadat, že je tam převýšení 50cm +/-5m :o)))
Tyhle běžné přístroje mají odchylku nejméně +- 5 metrů. Je nesmysl s tím měřit cokoliv s větší přesností než je 10 m.
A s přesným zařízením tam nikdo nepojede, nebude to tam instalovat, to by se nevyplatilo. Navíc každý takový "zázrak" se dá dobře obchodně využít, tak proč to ničit :-)