Zdeněk Procházka: Uherské Hradiště chce o cyklisty pečovat

Uherské Hradiště na první pohled jízdním kolům fandí. Náhodný turista může mít pocit, že se náhle ocitl někde uprostřed Holandska. Před rokem, v květnu 2011 tu vznikla Uherskohradišťská charta, ke které se postupně připojilo dalších 21 českých měst. Místostarosta města Zdeněk Procházka vysvětluje, co Hradiště pro cyklisty připravuje v nejbližší době a proč se jízda na kole nedá oddělovat od ostatních druhů dopravy…

Zdeněk Procházka na tiskové konferenci hovořil o spolupráci měst přátelských k cyklistům.

Foto: Jitka Vrtalová, NaKole.cz

Další fotografie

Uherské Hradiště se právem může nazývat „městem cyklistickým". Setkávají se tu cykloturisté, kteří sem přijíždějí relaxovat a zároveň místní obyvatelé přirozeně kolo používají ke svým pravidelným cestám.
Uherské Hradiště leží na Slovácku, na rovině, také proto je tu kolo naprosto přirozený způsob dopravy. Lidé tu jezdí tradičně, zároveň má cyklodoprava velkou podporu ze strany města. Velkým impulsem byla cykloturistika, která nabývala na významu především koncem 90. let. Město leží poblíž řeky Moravy a Baťova kanálu, přímo přes město vedou některé důležité cykloturistické dálkové trasy. Jak jsem už říkal, důležitá byla ale i cyklodoprava.

To znamená, že se tady na kolech vždycky jezdilo?
Já jsem dlouho pátral, kdy ve městě vznikla první cyklostezka. Bylo to v roce 1967, kdy vznikla jedna stezka při hlavní třídě.

Cyklisté v Uherském Hradišti
Foto: NaKole.cz

To vypadá, že cyklistická doprava ani žádnou pomoc nepotřebuje. Proč tedy Uherské Hradiště cyklodopravu podporuje?
V 90. letech byl už nárůst cyklodopravy takový, že to bylo nutné potřeba řešit. Bylo jasné, že je potřeba vytvářet bezpečné cesty pro cyklisty. Nejprve se tedy začala budovat síť cyklostezek. Pak se opravovaly stávající stezky, mimo jiné i ta historicky nejstarší, kterou jsem před chvílí zmínil. Pak následovaly další aktivity a kromě cyklostezek na svém území Uherské Hradiště začalo pomáhat také okolním obcím.

U vás ve městě připadá na 13 km silnic 12 km cyklostezek. Tím se hned tak některé české město pochlubit nemůže…
(smích) To máte pravdu. Je potřeba si ale uvědomit, že jsme součástí většího souměstí, společně se Starým Městem a Kunovicemi máme zhruba 40 tisíc obyvatel. Osobně si myslím, že rozdělení byl krokem zpět, to souměstí žije dohromady. Cyklostezky propojují Uherské Hradiště s ostatními částmi té aglomerace. A když se cyklostezky z okolních obcí a měst přivedly až na hranice Uherského Hradiště, bylo třeba také nějak řešit jejich návaznost uvnitř města.

Mluvil jste také o dalších návazných opařeních. Můžete uvést některé příklady?
Postupem let hodně narostla také automobilová doprava. A protože prostor ve městě je jednom jeden, je třeba tu dopravu nějak usměrnit.
Museli jsme se rozhodnout. Zatímco cyklodoprava je ekologická, zdravá, motorová doprava naproti tomu přináší hlavně exhalace a zatěžuje nám město. Takže časem bylo jasné, kam se chceme posunout. Proto jsme začali značit vyhrazené pruhy pro cyklisty v hlavním dopravním prostoru, začali jsme zřizovat cykloobousměrky a další opatření. Také jsme přistoupili k jednomu nepo­pulárnímu kroku, a sice významně jsme zdražili parkování v centru města.

Masarykovo náměstí v Uherském Hradišti nabízí především parkování pro kola.
Foto: NaKole.cz

Kdy to bylo?
Popisuji teď hlavní kroky od r 2005, které se týkají historického centra města.

Jaká byla reakce ze strany obyvatel?
To si dovedete představit, že z toho nebyli veselí. Za první hodinu parkování najednou měli zaplatit 25 korun a za každou následující hodinu 40 korun. Když tu stáli dvě nebo tři hodiny, rázem z toho bylo více než stokoruna. Bylo to pro ně velmi nepříjemné, ale efekt to rozhodně mělo a počet vozidel v centru poklesl. Zároveň jsme poblíž centra vybudovali záchytné parkoviště, aby auta vůbec nemusela do centra zajíždět.

Když se na tyto kroky díváte s časovým odstupem, jak je hodnotíte?
Centrum teď více žije, pohybují se tu nejen lidé na kolech, ale také více pěších. Není to jen plocha osázená automobily, kam každý pouze přijede, bouchne dveřmi a zmizí na úřadě nebo v obchodě. Tím že lidé procházejí náměstím nebo projíždějí na kole, potkávají se, zastaví se a třeba si dají nějakou tu kávičku na zahrádce… To je úplně jiný rytmus.

Náměstí, které neslouží především jako parkoviště…
Přesně tak. Přitom v 80. letech celá plocha sloužila jako odstavná plocha pro automobily. V současné době tu nějaká parkovací místa stále jsou, ale rádi bychom jejich počet ještě snížili. Zároveň by pro vjezd a výjezd sloužila pouze jediná ulice, a to ulice Poštovní.

Uherské Hradiště leží v centru Slovácka, to je vyhlášená oblast pro cykloturistiku a hodně lidí sem přijíždí relaxovat na kole. Zároveň jste také cyklistické město v pravém slova smyslu, lidé tu používají jízdní kolo k cestě za svými každodenními povinnostmi. Máte nějaký přehled o tom, jak vypadá podíl mezi cykloturisty a dopravními cyklisty?
Pravidelně si každé dva roky děláme průzkum dělby dopravní práce. V roce 2009 byl podíl cyklistů přes 20 %, v roce 2011 už to bylo už téměř 23 %. To se týká pouze dopravy v Uherském Hradišti.

Zdeněk Procházka jednal na veletrhu Regiontour s národním cyklokoordinátorem Jaroslavem Martinkem a Jiřím Lukešem z Českého ráje.
Foto: NaKole.cz

Odkud se vzali noví lidé na kolech? Víte, jestli původně jezdili hromadnou dopravou nebo auty?
Při posledním měření v roce 2011 jsme zaznamenali nárůst cyklistické a pěší dopravy. Zároveň tyto výzkumy potvrdily, že podíl individuální automobilové dopravy klesá.
Pokud jde o veřejnou dopravu, nechal jsem si vytáhnout přepravní výkony za celý rok. Meziročně je tu nárůst veřejné dopravy o 2 %. Myslím, že na tom se podílejí nejen dopravní opatření, která město realizuje, ale například také zvyšující se cena benzínu.

To znamená, že obrazně řečeno, lidé u vás opouštějí  auta, více používají veřejnou dopravu, jezdí na kole a chodí pěšky.
Máte pravdu, ta veřejná doprava v samotném městě u nás ale nikdy nebyla tak důležitá. Při velikosti Uherského Hradiště (pozn. red. – město má 26 tisíc obyvatel včetně místních částí) je vzdálenost z okrajů samotného města do centra vždy maximálně 2 km. Mnohem větší význam má hromadná doprava pro cestování z místních částí do centra (z nejvzdálenější části, ve které bydlím, je to 7 km).

Foto: NaKole.cz

Mluvili jsme zatím o stavění cyklostezek, změnách v dopravním značení a omezení parkovacích míst. Jaké další kroky dělalo město v oblasti dopravy?
To jsou asi ty hlavní a nejdůležitější aktivity. Neděláme ale jen takzvaná tvrdá dopravní opatření, město také například vydalo mapy cyklotras. Zmínit bych měl i propagační akce, jako třeba každoroční slavnostní zahájení sezóny spojené s jízdou po cyklotrasách. Letos připadla akce na termín 21. dubna a zúčastnilo se jí na 600 cyklistů. Na podzim zase navazuje obdobně zavírání stezek. Na podzim se také už tradičně pořádají akce v rámci Evropského týdne mobility. Vloni jsme tu měli například akci Do práce na kole.

Organizujete také něco pro děti?
Město pořádá pro děti Den bez úrazu. Pravidelně před koncem školního roku se věnuje jeden den výuce základních zdravotnických postupů, děti si vyzkoušejí údržbu kola, mají přednášku o dopravních předpisech nebo jízdu zručnosti. Je to taková příprava na prázdniny.

A nyní k budoucnosti. Pokud vím, město se chystá aktualizovat generel cyklistické dopravy…

Město mělo generel cyklistické dopravy vytvořený již v minulosti, ten byl ale svým způsobem účelový. Vznikl totiž jako boční produkt při žádostech o dotace v minulých letech. V rámci projektu Central MeetBike, do kterého je město zapojené, bychom chtěli připravit jeho aktualizaci. Měli bychom popsat celé město a zmapovat, kde se která řešení už udělala. Aktualizovaný dokument jsme schválili v únoru letošního roku, nyní se připravují studie proveditelnosti pro první konkrétní opatření. Půjde především o umožnění vjezdu cyklistů do jednosměrek v protisměru, zvýšení bezpečnosti na křižovatkách různými zklidňujícími prvky, aby se snížil počet kolizí.
Kromě toho připravujeme celkovou koncepci, do které budou zahrnuty všechny druhy dopravy, jak se to dělá v zahraničí – od pěší, přes cyklistickou a veřejnou až po tu individuální motorovou. Stručně řečeno, řeší se mobilita města jako celku, ne odděleně různé druhy dopravy. To je opravdu koncepční řešení.

Mluvilo se také o velkém cykloparkovišti. Jak byste ohodnotil parkování pro kola ve vašem městě?
Stojany v Uherském Hradišti jsou různého typu a různého designu. Musím říci, že to nepůsobí moc pěkně. Proto bychom rádi vytvořili jednotný styl, jednotnou vizáž. Základem je samozřejmě funkčnost stojanů, nemohou to být ty klasické „lamače kol". Pokud hovoříme o cykloparkovišti, rádi bychom instalovali parkovací boxy u vlakového a autobusového nádraží. Sloužili by především jako odkladiště pro dojíždějící obyvatele Uherského Hradiště. Kola by v nich mohla zůstávat po delší dobu. Oslovili jsme české výrobce mobiliářů, jednáme s Českými drahami o možnostech instalace.

Velké cykloparkoviště je i před okresním soudem.
Foto: NaKole.cz

Uherské Hradiště se ukazuje jako příklad, ne vždy to ale bývá pro něj pozitivní. V městské čtvrti Jarošov je například k vidění les značek, který několikrát přerušuje cyklostezku vždy zhruba po 50 metrech. Spěchající cyklisté tak často ze stezky sjedou a pokračují po souběžné silnici, i když podle zákona jsou povinni využít právě stezku.
Bohužel, to je dáno počtem křížení cyklostezky s místními komunikacemi, který je v tomto místě opravdu vysoký. Současná legislativa a technické normy neumějí vyřešit, jak má takové křížení vypadat, aby byly splněny šířkové parametry. Pokud chceme bezpečné a legální řešení, neumíme to podle současně platné legislativy vyřešit lépe. Dokud se nezmění legislativa, bude tam stát les značek.
Je to negativní příklad přebujelého značení, na druhou stranu jsou na křížení upozorněni jak cyklisté, tak i řidiči. Za posledních šest let, kdy tu značky stojí, jsme tu neměli ani jednu dopravní nehodu. To považuji za velký úspěch.

Les značek v městské části Jarošov.
Foto: Květoslav Syrový

Dovolte mi ještě poslední otázku. Ke Slovácku patří také Moravské vinařské stezky. Jedna z nich, značená jako „Uherskohradišťská vinařská trasa", přímo městem prochází. Nedá mi to, abych se nezeptala na otázku, jak se snášejí dohromady cyklisté a víno?
Na pozemních komunikacích jsou cyklisté členy provozu jako každý jiný a musí si zvážit případná rizika. Stejně jako kdekoli jinde je to zodpovědnost každého.
Za sebe mohu jen doporučit, aby popíjení vína nechali na večer po skončení výletu. Dají se naplánovat i trasy, které končí ve sklípku a mnoho vinařů u nás nabízí ubytování společně se stravováním a ochutnávkou vína.

Mnohokrát Vám děkuji za rozhovor.

Uherské Hradiště

Uherské Hradiště leží 23 km jihozápadně od Zlína na levém břehu řeky Moravy. Město má 26 tisíc obyvatel. Spolu se Starým Městem a Kunovicemi tvoří městskou aglomeraci s více než 38 tisíci obyvateli.

Město má bohatou historii – bylo založeno roku 1257 českým králem Přemyslem Otakarem II. Uherské Hradiště je odedávna přirozeným středem Slovácka – regionu proslulého svébytným folklórem, cimbálovou muzikou, kvalitním vínem, bohatě zdobenými kroji a řadou zachovaných lidových tradic. Nedaleko odsud se nachází Baťův kanál, který je nejen technickou památkou, ale také oblíbeným cílem výletníků a cykloturistů.

Uherské Hradiště se pyšní přívlastkem „město přátelské k cyklistům". V roce 2011 zde vznikla iniciativa Uherskohradišťská charta, která v současnosti sdružuje 22 měst podporujících cyklistickou dopravu.

Ing. Zdeněk PROCHÁZKA

místostarosta města Uherské Hradiště pro resort dopravy, * 1962
Vystudoval Vysokou školu dopravy a spojů v Žilině, obor provoz, ekonomika a řízení silniční a městské dopravy, od r. 1984 zaměstnán u ČSAD Uherské Hradiště na úseku autobusové dopravy v různých pracovních pozicích od dispečera přes vedoucího autobusového nádraží až po vedoucího autobusové dopravy. Od roku 2007 řídil společnost Koordinátor veřejné dopravy Zlínského kraje. Od roku 2010 místostarosta města. V oblasti veřejné správy působí od r. 2002 – členy komisí rady města Uh.Hradiště, od roku 2006 zastupitel města. Dále působí jako člen komise rady Zlínské kraje pro dopravní obslužnost. Ženatý, 3 děti. 

Fotogalerie