Zatímco venku mrzne až praští, český Parlament se rozhoduje, zda zavést do zákona přívěsné vozíky a tyče za kola. O definitivní podobě silničního zákona čeští poslanci zřejmě rozhodnou už příští čtvrtek 8. února 2012.
Přestože vozíky jsou legální v naprosté většině evropských zemí a v ČR se prodávají už téměř deset let, někteří poslanci v nich vidí především ohrožování dětí.
„Já se osobně domnívám, že dítě do takovéhoto vozíku nebo vůbec na kolo jako takové nepatří,“ řekl v průběhu diskuse o novele zákona poslanec Rom Kostřica. Řešení pana Kostřicy je jednoduché – rodina jednoduše omezí sportovní aktivity na dobu, až dítě bude velké. To, že mnoho rodin používá vozíky k přesunům z místa na místo, tedy ne k výletům ale například k pravidelným cestám na nákup nebo do školek, pan Kostřica zřejmě nevidí.
Takto vypadá stav v ostatních evropských zemích.
Zdroj: www.cyklostrategie.cz
Jiní poslanci jsou liberálnější a navrhují pouze, aby provoz cyklopřívěsů byl omezený na silnice nižších tříd. Příští čtvrtek bude parlament mimo jiné hlasovat o pozměňovacím návrhu Jiřího Petrů, který zakazuje provoz vozíků na silnicích I. a II. tříd. Na první pohled vypadá tento návrh rozumně – zakážeme vozíkům jezdit na frekventovaných silnicích, ochráníme tím děti. V důsledku by takové pravidlo ale vyvolalo řadu nepříjemných důsledků a rodiče s dětmi postavilo před absurdní rozhodování:
Když si navíc uvědomíme, že řada silnic I. a II. třídy je přehlednějších než úzké a klikaté „trojky“, měla by tato na první pohled líbivá změna přesně opačný dopad.
Situaci teď mají v rukou poslanci. Zatím to vypadá, že otázka vozíků rozděluje sněmovnu na dvě poloviny. Cyklopřívěsy podporují autority, jakými jsou například Ministr zdravotnictví Leoš Heger nebo profesor Pavel Pafko. „Jsem přesvědčen, že v přívěsném vozíku je jízda pro dítě bezpečnější, než když jede samostatně na kole nebo když jede v sedačce," shrnul Pafko své vystoupení na odborném semináři, který pro poslance organizoval Hospodářský výbor sněmovny. Na druhou stranu, z poslaneckých lavic zaznívají často velmi kritické hlasy, podle kterých je pro děti jízda na kole v podstatě trápením.
Jen málokdo z poslanců si uvědomuje, že tento zákon se dotýká i zasahování do práv a zodpovědností rodičů za své děti. Za vše hovoří výrok poslankyně Dagmar Navrátilové: „Každý rodič má zodpovědnost za své dítě, ale tu nemůžeme přikázat zákonem. Rodiče mají sami rozhodnout a my jim nemůžeme přikazovat, co mají a co nemají dělat.“
Co nás tedy čeká, pokud se Poslanecká sněmovna rozhodne provoz vozíků omezit? V praxi se zřejmě mnoho nezmění a dá se čekat, že rodiče se u nás budou chovat stejně jako doposud. To znamená ignorovat oficiální výklad zákona a jezdit všude za tiché tolerance ze strany policie. A pak nás čeká mezinárodní ostuda.