Podle varování lékařů se máme v nejbližších dnech obávat nejenom chřipky. S dlouhou zimou přibývá případů nachlazení, rýmy, kašle a bolestí v krku. Pravidelná jízda na kole do práce je ideální prevencí. Zabijete tak hned několik much jednou ranou.
Dlouhodobé statistiky hovoří jednoznačně – každý rok onemocní chřipkou třetina Čechů. Nějaká forma nemoci, které se souhrnně označují jako „nachlazení“, postihne s železnou pravidelností většinu z nás.
* Nachlazení je soubor příznaků, za které mohou viry. Typické je kýchání, bolesti žaludku, rýma, ucpání nosu, škrábání v krku, zahlenění hrdla, bolesti hlavy a únava.
* Chřipka je o něco vážnější, přidává se horečka, zimnice a bolestí svalů a kloubů.
* V současné době se k nám přesunuje vlna chřipky ze západu. Epidemii hlásí 15 evropských států, mezi jinými Dánsko, Itálie, Španělsko, Norsko nebo Francie.
* V České republice přesáhl výskyt chřipky hranici epidemie už v pěti krajích.
* Na chřipku a nachlazení nezabírají antibiotika. Ta působí na bakteriální infekce, například tedy na angínu.
* Chřipka má krátkou inkubační dobu. Že jste byli nakaženi, poznáte s jistotou už po 1–2 dnech.
* Podle oblíbené lidové pranostiky „léčená chřipka trvá týden a neléčená sedm dní“. Dobrá zpráva je, že po absolvování chřipky jste několik týdnů vůči viru imunní.
Nachlazení není přesný název. Nikdo neonemocní jenom proto, že je mu chladno. Nemoc způsobí teprve vir nebo bakterie. Ale tím, že je člověku zima, mají viry snazší „práci“. V chladu se totiž stahují cévy, a méně se tak prokrví sliznice například v nose nebo v krku. Pak je tam méně obranných látek, které proti virům a bakteriím bojují.
Viry se množí všude tam, kde k tomu mají podmínky – přednostně na místech, kde se tělo špatně prokrvuje. Nejčastější vstupní branou je nos a krk. Viry číhají hlavně na místech s množstvím lidí – typickým příkladem je přeplněná tramvaj nebo supermarket. Stačí se chytit držadla, převzít peníze od pokladní v obchodě, poškrábat se pod nosem a virus má otevřenou cestu do našeho těla.
Nejlepší způsob, jak se bránit útoku virů, je posilovat imunitu. Jednoduchý návod na posílení imunity bohužel neexistuje. Názory lékařů se liší a ten váš vám může doporučit něco úplně jiného než jeho kolega ve vedlejší ordinaci. Proto si každý musí vybrat, co mu sedí nejvíc. Co tedy dělat, abychom virové útoky přežili ve zdraví?
Lékaři se shodují: pro imunitu je klíčový pravidelný pohyb venku na čerstvém vzduchu. Lidské tělo si při něm zvyká na změny teplot, a prospívá nejen fyzicky ale také psychicky. Jízdou na kole do práce se zároveň vyhnete prostředí, které je živnou půdou infekce – autobusům, tramvajím nebo vlakům, plným kýchajících a smrkajících lidí. Chladné počasí samo o sobě nevadí, pozor pouze na jízdu za inverze. I když zamračené počasí právě k jízdě na kole nevybízí, pocit z překonání sama sebe stojí za to.
Na sportovní aktivity je důležité se správně obléci. Při sportu se tělo zahřívá – z toho logicky plyne že při odchodu z domu ven by vám nemělo být teplo, spíše byste měli pociťovat lehký chlad. Ideální je vrstvená kombinace – vespod funkční (termo)prádlo, které odvádí vlhkost od těla, teplá střední vrstva a svrchní bundička proti větru a dešti. Při nižších teplotách cyklisté určitě ocení návleky na tretry a čepičky pod přilbu.
Ze 70 % zodpovídá za imunitu střevo, jeho správná funkce je zásadní záležitostí. Obecná rada zní: jíst nejlépe potraviny, které nejsou průmyslově vyráběné (tedy vařit doma z čerstvých surovin) a co nejvíce se vyhýbat v jídle éčkům, barvivům, dalším chemikáliím. Tělo, které se zbytečně zatěžuje zpracováváním chemikálií, nemá už dost sil na to, aby se účinně bránilo třeba bakteriím a virům.
Dobrou funkci střeva pomáhají udržet probiotika. K udržování zdravé střevní mikroflóry postačí podle lékařů sníst denně minimálně jednu, ale raději dvě porce jogurtu, kysaného nápoje, kefíru, biokysu nebo podmáslí. Ve formě výživových doplňků stojí od sto korun výše.
Někteří lékaři nevěří na preventivní užívání vitaminů. Tyto látky mají podle něj efekt právě tehdy, když už tělo s něčím bojuje. Jednoznačně ale doporučují užívání vitamínů přírodní cestou, především vitamínu C. V našich podmínkách je nejlepší ve formě kysaného zelí, šípkového čaje (pozor, po převaření se vitamín C v šípcích zničí) nebo třeba papriky. Na imunitu fungují také grepové kapky, čaj Lapacho, Echinacea (třapatka nachová) a také výtažky z cibule nebo česneku.
Výskyt chřipky v Evropě k 31. 1. 2011, zdroj: SZÚ
Pro zvětšení klikněte na obrázek.