Zimní sezona 2010/2011 je doslova za dveřmi a pokud ještě nemáte jasno, kam tentokrát pojedete prohnat své lyže či prkna, snad vám následující článek přinese několik nových informací a třeba i inspirací, kam se vydat nebo naopak, čemu se vyhnout.
V posledních letech se lyžařský národ přeléval obrazně z východu na západ. Přesněji z českých hor nejčastěji do Alp. To podle vývoje světové krize a tím i solventnosti českých klientů. Navíc, lyžařský národ, respektive rekreant jedoucí na lyže je poněkud jiný druh zákazníka, než letní plážový typ, kterému postačí plavky a krém na opalování. Lyžaři, a to aniž by ještě kamkoliv vyjeli, museli utratit tisíce za lyžařskou výzbroj. A ani to alternativní půjčovné není nejlevnější. Zkrátka, kdo se chystá na pořádnou zimní dovolenou, má vše nastavené jinak. Prioritou tak ani není cena, jako kvalita, v nejlepším případě vše v rozumné rovnováze. Hlavním kriteriem je tedy nabídka sjezdovek, jejich propojenost a variabilita, dostupnost a vybavenost (vleky, restauracemi atd.). Další teprve následuje, ale je rovněž podstatné. Ubytování, doprava, stravování, zábava atd.
Je to pravda, ač to bolí. České hory nikdy nebudou čnít jak Alpy. Naše nejdelší použitelná sjezdovka Ramzová má 3360 metrů, což v horách na jih od nás je zhola nic. Ale je to daleko. A tak se jezdí po Krkonoších, Jizerkách (sem snad raději na běžky), něco je u Lipna, v Orlických horách, Jeseníky a pak všelijak roztroušeno po vyšších kopcích naší vlasti.
Jenže páni podnikatelé, vědomi si své výjimečnosti se onehdá začali chovat, jako by … zde byly ony Alpy. Ceny srovnatelné, služby nikoliv, arogance ještě vyšší. A tak se český lyžník přeorientoval a začal jezdit do Alp, sice je to o něco dále, ale v dalších ohledech již a jen výhodněji, dokonce mnohdy i levněji. Výsledek: ve frontách u našich vleků převládala němčina a polština, v Rakousku jste si pak mohli v klidu popovídat česky. Zahraniční skiareály jsou si již dnes dobře vědomi, jak jsou čeští lyžaři důležití pro místní podnikatele. Shrnuto – v posledních letech byl odliv našinců z našich hor markantní, až to došlo i zdejším podnikatelům.
Nabídku lyžařských zájezdů najdete na www.NaKole.cz/Zajezdy.
Lyžaři mají rádi své jisté. „Neradi riskují zklámání z nového místa a pokud se jim někde líbí, rádi se tam vracejí,“ řekl k tomu mluvčí Asociace cestovních kanceláří ČR Jan Papež.
Foto: Engadin St. Moritz,
použito s laskavým svolením Schweiz Tourismus
Nejpopulárnějším cílem lyžařů se tak v poslední době staly hlavně Alpy – okolo poloviny zahraničních dovolených směřuje do Rakouska, následovaného vzdálenější Itálií a Francií.
Roste zájem o Švýcarsko a objevuje se zvýšený zájem o Bulharsko. Na trh proniká i lyžařská exotika – Argentina, USA, Kanada a Rusko.
Trochu nadneseně můžeme říci, že české hory se hlásí ke slovu a o svá práva. Na novou sezonu je skutečně připraveno řada novinek, které by měly oživit zájem o české hory. Jak již bylo naznačeno, měřítkem všeho je především kvalita poskytovaných služeb, a to ve vztahu k ceně (mimochodem, ta zůstává zachována). Délku sjezdovek nenastavíme, výšku hor rovněž, ale co třeba kvalitu zázemí, sociálních zařízení, gurmánskou originalitu, přívětivost obsluhy, nadstandardní služby, doprovodné programy … to by snad šlo. A právě v tomto duchu se nese převážná většina novinek, které jsou na vás v českých zimních střediscích nachystány.
Trend se jmenuje pohodlí a nadstandardní služby. Provozovatelé pořizují nové vybavení jak na úpravu tratí, tak na přepravu klientů. Budují se nové snow parky, dětské areály s pojízdnými koberci, k dispozici jsou slalomové úseky s časomírou. Dole pak čekají nová parkoviště, restaurace, hotely s wellness areály. Otázkou je a zůstává, zda a komu to bude stačit …
(podle Tomio Okamury z AČCK ČR)
Zimní zájezdy doporučuji vybírat podle:
– Velikosti areálu tzn. celková délka sjezdovek v areálu v kilometrech,
– nadmořské výšky areálu (nejčastější rozmezí je
1000 – 2300 m.n.m.),
– možnosti volnočasových aktivit např. bazén, kluziště na bruslení, disco apod.
U konkrétních ubytovacích zařízení doporučuji vybírat podle:
– Vzdálenosti sjezdovky od ubytovacího zařízení,
– je-li v ubytovacím zařízení např. sauna, vířivka, bazén apod. (taková ubytovací zařízení jsou samozřejmě často o něco dražší)
– je-li v ceně pobytu zahrnutý skipas či nikoliv.
Do nové sezony nastupují tři zcela nová zimní střediska, která vznikla mnohdy doslova na zelené louce. Kromě přetížených Krkonoš (na přelomu roku sem mimochodem směřuje celá čtvrtina návštěvníků) můžete vyzkoušet nové areály:
Za takřka půl miliardy vznikl největší lyžařský areál na Moravě, inspirovaný vzory z alpských zemí. Naleznete zde v ČR první 6ti sedačkovou lanovku s kapacitou 3200 za hodinu. Celkem zdejší sjezdovky měří 5,7 km, z čehož dvě jsou delší než 2 km.
Investice 250 milionů Kč přinesla první 4sedačkovou lanovku s vyhřívanými sedačkami. To může být příjemné. Dolů pak pojedete po 2 km dlouhé a 60 m široké členité sjezdovce, která je samozřejmě uměle zasněžována.
Nový areál vznikl investicí 230 mil. Kč. I zde pojede 4sedačková lanovka. Dolů můžete sjet po 900 metrové sjezdovce nebo po 1,5 km dlouhé skicrossové trati. Zajímavostí je i bobová dráha s vlastním vlekem.
Kde jinde začít, než ve Špindlu, správně ve Skiareálu Špindlerův Mlýn. Heslo pro novou sezonu zní: „Neohromujeme rekordními investicemi – chceme zlepšit péči o klienta.“ Ovšem jak to bude vypadat v praxi je poněkud nejasné. Jasné je, že ceny jízdného zůstávají zachovány, rozšiřuje se nabídka nejrůznějších balíčků skipasů v kombinaci např. s bobovou dráhou, a bazény, či dokonce můžete získat slevu na skipas ve švýcarském Sv. Mořici.
Gigant mezi lyžařskými regiony, tak se o nich občas hovoří, a to díky
propojení několik lyžařských areálů pod hlavičku jednoho provozovatele.
Projet se můžete po 3 km dlouhých sjezdovkách a 3,5 km dlouhé
sáňkařské dráze. Celkem je v rezortu 20 km sjezdovek, 4 lanové dráhy a
22 vleků.
A to samozřejmě není vše. Každé, byť sebemenší středisko se chystá,
jak nejlépe dokáže. Nakupují se nová sněžná děla, rolby, zlepšují se
hotely, restaurace, vymýšlí se výhodné balíčky, staví se dětské parky,
sociální zařízení, budují se nové bezpečnostní prvky, rezorty se
spojují a především bojují. Bojují o klienty, o lyžaře a hlavně
jejich peníze, a tím i o svoje přežití. Česká zima nepřeje,
nadmořské výšky hor nedosahují, tak se musí o to více snažit český
provozovatel zimních středisek. Nelze jen spoléhat na nedostatek na trhu,
který je již minulostí. Nabídka tuzemských, natož zahraničních zimních
středisek je obrovská, solventnost českých lyžařů nedostačující.
Ovšem o to větší musí být snaha nejen něco na tom trhnout, ale přijít
s něčím novým, příjemným, za čím se vyplatí zůstávat v zimě
v Česku. Nechme se překvapit, prý je na co se těšit. Jen aby mrzlo a
napadlo.