V posledních letech zaznamenaly rozhledny obrovskou renesanci zájmu. Jarní počasí je jako stvořené pro výlet na kolech za některými nově postavenými rozhlednami, které se objevily v posledních letech. Pojďte se s námi podívat na svět z výšky!
V České republice je evidováno bezmála 350 rozhleden, a to nepočítáme věže hradů a zámků a přirozené vyhlídky. Potřeba člověka rozhlédnout se tak trochu do dálky je velmi stará. Ale ani na začátku třetího tisíciletí neodoláme vylézt na nějaký kopeček a zkoumat, jestli v mlžném oparu neuvidíme třeba Krkonoše.
Dnes přinášíme několik inspirací k cestě za rozhlednami, které v krajině vyrostly během několika posledních let. A můžeme se sem vypravit třeba na kolech.
Rozhledna Krátošice leží asi 15 km jihovýchodně od Tábora.
Foto: rozhledny.webzdarma.cz
První novodobou vlnu růstu vyhlídkových věží měl na svědomí rozmach mobilních komunikací. I když řada těchto staveb sloužila a dodnes slouží jako rozhledny, většina fanoušků o nich nemluví příliš hezky. Technické řešení stožárů a příhradových konstrukcí přece jen nepůsobí tak esteticky.
Pokud místní úřad, na jehož pozemku věž stojí, byl aktivní, je součástí konstrukce schodiště a vyhlídková plošina. Tyto kovové rozhledny mají několik typů, od těch nepohledných sester stožárů VVN až po promyšlenější až originální stavby. Zástupce první i druhé skupiny můžete navštívit na řadě míst naší republiky. Mnohdy se opravdu liší pouze výhledem, ale o ten jde, a proto na ně rádi vystoupáme. Navíc většina z nich je volně přístupná. Zde je několik tipů, kde je hledat: Březina nedaleko Uhlířských Janovic, Jarník nad Pískem, Kozinec u Nové Paky nebo Pepř u Jílového u Prahy. Poněkud promyšlenější konstrukci pak naleznete na rozhledně Krátošice u Tábora, Lhotka u Berouna či Čestice u Volyně nebo na Bílé hoře nad Kopřivnicí. Výčet by mohl pokračovat dále, ale podívejme se raději na architektonicky zajímavější rozhledny.
Vypadá spíše jako myslivecký posed, ale je to rozhledna – Štátula
u Vitčic na Hané. Foto: rozhledny.webzdarma.cz
Historicky první rozhledny se stavěly ze dřeva, z kterého se staví rychle a levně. Totéž platí i dnes. Navíc, dřevěné rozhledny nepůsobí v přírodě tak rušivě, jako stavby ocelové či zděné. V poslední době vznikla řada různě velikých dřevěných věží, případně staveb z jiných materiálů, které jsou za dřevěné převlečené. Zajímavým jevem je vznik drobnějších staveb, které vyrostly často z iniciativy místních spolků, sdružení a organizací. Jejich výstavba probíhala za minimální pomoci oficiálních orgánů, mnohdy na základě sbírek mezi občany. Takovýto zrod rozhledny navazuje na doby před sto lety, kdy výstavbu věže rovněž iniciovali obyvatelé místa, které chtěli zatraktivnit pro návštěvníky. Je faktem, že některé z těchto staveb spíše připomínají větší myslivecké posedy (Štátula u hanáckých Vitčic) nebo slouží i k hlídání vinic (Modrá).
Borůvka na Chrudimsku.
Foto: Sdružení obcí Toulovcovy Maštale
Jiné dřevěné rozhledny jsou naopak mohutnými stavbami, které zasluhují uznání nejen pro výšku, z které se z nich můžete rozhlížet, ale i pro řemeslo, které je do nich vloženo.
Masivní, 22 m vysokou dřevěnou rozhlednu naleznete např. U Strejců nedaleko města Luby. Jiná elegantní, 18 m vysoká dřevěná stavba, s nezvyklou konstrukcí má i pěkné jméno Borůvka a tyčí se nedaleko města Chrudim. Rozhledna na legendárním Boubíně stojí na svém místě již od roku 2004 a její vznik provázely kompromisy mezi ochránci přírody a stavbaři. Vše ale dopadlo dobře a vy se můžete rozhlížet z výšky 21 m snad po celé Šumavě. Pokračovat by se dalo ještě dlouho, co rozhledna to příběh, tak ještě několik dalších tipů na dřevěné stavby: Vitčice v okrese Prostějov, Vážany u Uherského Hradiště, Toulovcova rozhledna u Proseče, Boika u Českých Lhotic, Jahůdka na Chrudimsku, Hradišť u Kadlína, Slunečná u Velkých Pavlovic.
Štramberská Trúba. Tady si mimo jiné můžete koupit proslulou pochoutku
Štramberské uši.
Foto: NaKole.cz
V dávných dobách sloužily hradní věže k vyhlížení přátel či nepřátel a mnoho jejich zbytků bylo zachráněno, dostavěno a vznikly tak hradní rozhledny. Asi nejznámější je Trúba ve Štramberku, jiná je v Jenštejně u Prahy, či ve věži tvrze v Semtěši, další je Hasištejn u Chomutova či Rýzmberk u Kdyně. Nesmíme zapomenout ani na věže, které to měly nachýlené, konstrukčně, ale i osudově. Jedná se například o jizerskohorskou Slovanku, která se již své důkladné rekonstrukce dočkala. Za minutu dvanáct se podařilo zachránit další kovovou rozhlednu na Studeneci. Zcela nově byla postavená rozhledna Klucanina u Tišnova. Z ruin byla opravena výletní restaurace s rozhlednou Větruše nad Ústí nad Labem či Letná nad Teplicemi. I zde by se dalo pokračovat ve výčtu znova vzkříšených rozhleden dále.
Článek by ještě mohl pokračovat, naštěstí. Rozhledny byly, jsou a jistě i nadále budou fenoménem české krajiny a budou lákat další generace návštěvníků a výletníků. Je dobře, že jsou udržovány stále při životě, případně že stále rostou nové.
V této souvislosti bychom určitě měli zmínit průvodce po českých rozhlednách od Jiřího Štekla, která byla na začátku roku 2010 dostala ocenění asociace novinářů, publicistů, fotografů a rozhlasových pracovníků Czech Travel Press. Knížka má název „Rájem rozhlednovým", vydalo jí plzeňské nakladatelství Cykloknihy a vy si NaKole.cz můžete přečíst recenzi této knížky. Autor knížky Jiří Štekl nám jako svůj tip na výlet doporučil, jak stihnout za jeden den čtyři rozhledny během okružní jízdy po karlovarských rozhlednách.
Aktuální informace o našich rozhlednách naleznete na mnoha internetových serverech. Mezi nejlépe použitelné patří: