Jak se dělá cyklotrasa

V roce 2002 jsem se rozhodl, že mám-li v Dobrovízi památkově chráněný statek, je-li Dobrovíz památkově chráněnou obcí, opravují-li všichni vlastníci památkově chráněných domů své domy do původního stavu, bylo by žádoucí celou vesničku ukázat veřejnosti. Je plno možností jak do Dobrovíze přivést návštěvníky, bohužel vše v dnešní době závisí na penězích a povoleních. A o nich bude i tento příběh.

Značení cyklotras v okolí Dobrovíze

Foto: Václav Vrtal

Další fotografie

Pro nezasvěcené, obec Dobrovíz je malebnou vesničkou skrytou za plotem letiště Ruzyně, kompetenčně spadající pod Prahu a Kladno.

Sám jezdím na kole poměrně často a jako obyvatel Prahy 6 (západní část Prahy) jsem cestu na Okoř (jediný významnější cyklistický cíl) jel asi 100×. Rozhodl jsem se tedy, že pro zpestření možností cyklistických výletů vybuduji cyklotrasu, která povede přes Dobrovíz.

Vědom si toho, že ať budu cokoli kdekoli dělat, bez razítek se neobejdu, svůj nápad vybudování cyklotrasy a opravu návsi jsem raději nejdříve projednal s obcí Dobrovíz. Obecní zastupitelstvo, pan starosta Šesták, člen zastupitelstva Josef Rákos, místní obyvatelé, zkrátka všichni, se kterými jsem mluvil, byli pro. Bohužel „pro“ bylo maximum, co mi obec Dobrovíz s ohledem na svůj rozpočet mohla nabídnout.

K projednání mého záměru v Dobrovízi jsem přizval i pana Ing. Petra Kratochvíla, z Centrály cestovního ruchu České republiky (organizující cyklistické akce ministrů po naší vlasti) a pana poslance parlamentu Ing. Jana Klase.

Další podporu jsem hledal u Klubu českých turistů. Turisti jako oddaní fandové a nadšenci mě vyzbrojili teoretickými informacemi o nástrahách, které vyřízení umístění cyklotrasy představuje. I turisté bojují s přidělenými penězi a proto možnost zafinancování cyklotrasy z rozpočtu Klubu českých turistů byla nerealizovatelná. Alespoň však na své náklady zajistili projekt, bez kterého není na úřadech nic možné. Vybaven projektem, podporou obce Dobrovíz a podporou okolních obcí Hostivic, Jenče a Středokluk, jsem vyrazil na Odbor dopravy Středočeského kraje.

Alenka v říši divů by se nestačila divit, protože význam tohoto úřadu je fascinující (nic se bez něj neobejde) a jeho bezmezné plýtvání prostředků je úžasné. Středočeský kraj byl mile překvapen, že existuje někdo, kdo na své náklady ve svém volném čase dělá cyklotrasu. Několikrát jsem se setkal s větou: „Proboha, a proč to děláte?“

Odbor dopravy Středočeského kraje mě odkázal na specializovanou firmu, která měla pro tento úřad zajistit projekt rozvoje cyklotras. Pověřená firma nic připraveného neměla a byla mile potěšena, že můj projekt může použít. Projekt jsem představil firmě CityPlan v prosinci 2003.

Zde si dovolím malou odbočku. V dubnu 2004 jsem znovu Odbor dopravy Středočeského kraje navštívil a zjistil, že firma CityPlan můj projekt do předaných projektů nejenom že nezapracovala, ale při kontrole předaných plánů jsem zjistil, že CityPlan svůj rozvojový projekt dopravy zapracovala do map, které neobsahují zásadní komunikační tepnu na Praze Západ, a to dálniční spojnici mezi Zličínem a Ruzyní, tedy komunikaci, která je už minimálně 3 roky v provozu. Předpokládám, že firma CityPlan za svojí „dobře“ odvedenou práci dostala řádně zaplaceno.

V průběhu zimy 2003/2004 se mi podařilo přesvědčit k partnerské spolupráci firmu Algida, aby vybudování cyklotrasy a úpravy návsi finančně podpořila. Zde jsem se setkal s vřelým přijetím a příslibem jistých finančních prostředků. Pan Štěpán Bakalář se o celý projekt živě zajímal. Doufám, že spotřebou super zmrzliny v regionu Prahy Západ se vložené prostředky společnosti Algida vrátí.

V průběhu zimy 2004 jsem na všechny dotčené úřady, které se k cyklotrase a jejího umístění a značení vyjadřují (bohužel cyklotrasa protíná Hlavní město Prahu, Prahu Západ, Okres Kladno a Středočeský kraj), rozeslal žádost o souhlas, odborně tzv. souhlas s umístěním dopravního značení. Pro „úřadoneznalce“ se k podobnému zásadnímu problému, jako je cyklotrasa, vyjadřují:

– odbory územního rozvoje,
 – odbory dopravy,
 – orgány policie,
 – památkáři,
a to vše násobeno počtem okresů.

Během vyřizování a trnutí hrůzou nad tím, zda-li se finančně vejdu do odhadovaného rozpočtu, se pan Ing. Kratochvíl z Centrály cestovního ruchu ozval s možností představení mého projektu na Ministerstvu pro místní rozvoj (MMR), které vypsalo několik řízení na čerpání z vyčleněných dotací. Příprava záměru, tj. potřebného dokumentu, podle pravidel MMR mi zabralo asi 4 dny času, během kterých jsem připravil asi 100 stránkový materiál. Raději se ani nebudu zabývat rozporuplností v zadání řízení, velkým množstvím formálních chyb v zadávací dokumentaci a nedostatkem času na zpracování. Přihlášku jsem řádně podal, zaplatil vratnou kauci cca 5.000,–Kč a čekal. Asi za 2 měsíce se z MMR ozvali, že můj projekt je moc malý (reálnost a efektivitu nikdo neřešil) a jako takový nebyl odbornou komisí přijat. K dnešnímu dni se MMR neobtěžovalo mi vrátit zpět zaslanou kauci. Doufám, že úroky pokryjí alespoň inflaci.

V březnu 2004, kde jsem měl většinu stanovisek příslušných úřadů kladně vyřízených. Ovšem jak jinak v té chvíli, projevil Murphyho zákon. Chybělo mi poslední stanovisko Policie Prahy Západ. Díky pomoci pana poslance Klase se mi podařilo se setkat s příslušným ředitelem příslušného odboru Policie ČR, kterému jsem svůj plán vysvětlil a díky jeho pomoci se mi i poslední chybějící stanovisko podařilo získat.

V průběhu jara 2004 jsem ve spolupráci s památkovým úřadem opravil a uklidil náves v Dobrovízi. Na brigádě, která se na návsi konala, se sešlo celkem 6 lidí, z toho bylo 5 mých rodinných příslušníků a jeden byl zastupitel obce Dobrovíz, pan Josef Rákos. Na chvilku se k nám přidaly i dvě slečny z Dobrovíze.

Společně jsme během jednoho dne odvozili asi 60 koleček odpadků, listí, staré trávy, hlíny, větví, vyřezaných stromů k rybníku, kde jsme vše spálili, a prořezali stromy kolem kapličky. Obyvatel Dobrovíze, pan truhlář František Řezník odstranil pletivový plot a vyrobil krásný nový dřevěný. Zároveň na původní zbylý pomník po Antonínu Zápotockém instaloval nástěnku. Pan sochař arch. Aleš Benda navrhl a vytvořil lavičku a držák na kola, a je i autorem návrhu úpravy návsi.

Grafickou úpravu nástěnky mi připravil můj bratr, který se živí jako grafik. Ten se také podílel na designu cykloznaček, aby jejich informační a orientační hodnota byla vyšší než u normálních typických cykloznaček.

Algida nad rámec svého původního příslibu zajistila tisk cykloznaček. Vlastní umístění dle projektu jsem si vzhledem k omezeným prostředkům realizoval svépomocí spolu se svojí přítelkyní. Na ní jsem testoval při častých objížďkách na kole vhodná místa pro umístění značek.

Celkově mě příprava cyklotrasy a úprava návsi přišla na 300 hodin práce, asi 400 kilometrů jízdy autem, cca 100 telefonních hovorů, papír a drobné administrativní náklady nepočítám.

Moc děkuji všem, kteří mi na cyklotrasu a na úpravu návsi přispěli. Veliký dík patří firmě Algida, která poskytla prostředky na výrobu plotu, lavičky, nástěnky, nákup cykloznaček a výrobu potisků.

Dík patří i firmě SES dopravní značení a panu Jiřímu Hlaváčkovi, kteří poskytli značky za výrobní cenu a paní Kačenové ze stejné firmy, která mě naučila pracovat se speciálními „kleštěmi“, díky kterým bylo možné značky na sloupy umístit. Stejně tak i dík patří společnosti SHOCart a to panu Bohumilu Hájovi a panu Jiřímu Vopařilovi, kteří zajistili zapracování vedení cyklotrasy do nových edic cyklomap a zároveň za symbolickou cenu provedli tisk mapy, dále pak udělili mně a společnosti Algida práva k používání mapy.

Ohromný dík patří všem mým přátelům, kteří mě po celou dobu podporovali a pomáhali.

Doufám, že vás tento článek neodradí od podobných bláznivých akcí. Přeji všem zažít pocit, kdy vidím večer na lavičce sedět děti či obyvatele Dobrovíze, kteří si jen tak povídají, či odpočívající cyklisty hledající v mapě další trasu.

Prosím vás všechny, kdo v Dobrovízi budete, abyste dbali pořádku a nad rámec svého vlastního dvorku sem tam pomohli i obecnímu, společně se nám zde bude lépe žít.

Fotogalerie