Včera skončil Evropský týden mobility. V jeho průběhu vyjely do ulic mnoha českých měst zástupy cyklistů, aby připomněly politikům svá práva. Jak to vypadalo v největších českých městech?
Cyklojízdy jsou barvité jízdy cyklistů, koloběžkářů, bruslařů a dalších bezmotorových prostředků městem, které vyvolávají v ulicích vlnu pozornosti. Pro účastníky jsou příležitostí projet městem beze strachu, příležitostí zažít město jinak. Cyklojízdy jsou ale také silným argumentem pro ty, kteří na úřadech prosazují lepší podmínky pro cyklisty.
Foto: Eva Haunerová
V Plzni se cyklojízda konala již v polovině minulého týdne. Ve středu
krátce po půl šesté se peloton zhruba 70 účastníků vydal od Branky
ulicí Bedřicha Smetany. Přes špatné počasí se na místě sešlo nejvíce
cyklistů v historii plzeňských cyklojízd. Součástí programu bylo
i měření tuku a cholesterolu pro účastníky cyklojízdy. Pořádání
cyklojízdy finančně podpořil Magistrát města Plzně a Nadační fond
Zelený poklad.
„V loňském roce bylo postaveno několik kilometrů přínosných
cyklostezek,“ řekl Daniel Rajdl z pořádajícího sdružení Děti
Země. Hned ale dodal: „Zásadní posun v politice města ve vztahu
k cyklistům jsme ale nezaznamenali. Cyklistická infrastruktura postupně
přibývá, ale nelze mluvit např. o omezení automobilové dopravy v centru,
masovém zpřístupnění jednosměrek, upřednostnění cyklodopravy i tam,
kde se dostává do konfliktu s autodopravou (cyklopruh místo parkovacího
místa pro auta).“
Trasa cyklojízdy s vyznačenými problémy, na které
chtěla upozornit
Zpráva
o jízdě a fotogalerie (Děti Země)
Nově postavené úseky cyklostezek v loňském roce
(plzenskonakole.cz)
Stejný den jako v Plzni vyjela také cyklojízda do ulic Brna. Zhruba
75 cyklistů se vydalo za asistence policie na propagační objížďku
městem. Akci pořádaly organizace Hnutí Duha Brno, Brno na kole a Klub
Bicybo – Bicyklové Brno. Cyklojízdy se zúčastnil také náměstek
primátora Martin Ander.
„Je dobře, že touto akcí se více propaguje veřejná doprava,
cyklistika a chůze, ale stále tu chybí rázná restrikce vůči
automobilistům třeba trvalým uzavřením velkých částí měst před auty a
jinde zavedením vysokých poplatků za vjezd a parkování,“ myslí si
Miroslav Patrik z Dětí Země.
Zpráva o jízdě a fotogalerie (Děti Země)
Fotogalerie (Bicybo)
Foto: Miroslav Patrik
Pražská cyklojízda se konala na Den bez aut, v neděli 21. září.
Několik tisíc účastníků (odhady hovoří o dvou až pěti tisících) se
sešlo na Palachově náměstí, které bylo uzavřeno pro automobily a kde
právě probíhala jedna z akcí Evropského týdne mobility. Přestože
cyklojízdu zorganizovalo nezávislé občanské sdružení Auto*Mat, navenek
spíše působila dojmem oficiální prezentace pražského Magistrátu.
Zábavní odpoledne, pódium s profesionálními moderátory, změny trasy na
poslední chvíli – to byla pražská cyklojízda. Tisíce cyklistů, kteří
přijeli na vltavské nábřeží, se ale příliš nestaralo o neshody mezi
pořadatelem akce a pražskou radnicí. Přijeli si užít jízdu na silnicích,
kam se jiné dny většina z nich neodváží.
„Trasa jízdy prochází místy, která jsou dnes nejhůře postižena
automobilismem,“ říká Tereza Vohryzová z Auto*Matu.
„Magistrála, část Vinohrad a Pankrác – to jsou čtvrti, kde dnes
lidé žijí v prostředí silně zatíženém hlukem a prašností. Dochází
zde k překračování hygienických limitů a je ohroženo samotné lidské
zdraví.“
Za asistence policie cyklisté projeli zhruba šestnáctikilometrovou
okružní trasu, aby se nakonec vrátili na vltavské nábřeží.
„Město je pro nezkušeného cyklistu prakticky neprůjezdné, i když
v posledním roce dochází k dílčím změnám k lepšímu,“
vysvětluje Michal Křivohlávek smysl cyklojízdy. „Prioritou politiků
je stále automobilismus, přestože způsobuje enormní znečištění
ovzduší a znehodnocuje veřejný prostor,“ dodává.
Pražské cyklojízdy se zúčastnila řada známých osobností, jako např.
ministr Martin Bursík, režisérka Olga Sommerová, zpěvák Michael Kocáb či
bývalá předsedkyně Akademie věd profesorka Helena Illnerová
Zpráva o jízde a
fotogalerie (cyklojizdy.cz)
Rozhovor s profesorkou Helenou Illnerovou (NaKole.cz)
Foto: NaKole.cz
Pražská cyklojízda okem Lukáše Černého.
O den později, v pondělí 22.9. vyjelo okolo 50 cyklistů do ulic
Ostravy. Za doprovodu policie absolvovali zhruba pětikilometrový okruh centrem
města, aby se vrátili před Novou radnici na Prokešově náměstí. Na
cyklojízdu přijeli i náměstci primátora pro dopravu Vojtěch Mlynář a
pro životní prostředí Dalibor Madej?
„Nejsme nějaké formální sdružení, spíš parta nadšenců,“
říká o pořádající skupině Ostravští kolaři Pavel Matějka.
„Naším cílem je větší podpora cyklodopravy v Ostravě,“
dodává.
V rámci cyklojízdy mohli účastníci napsat vzkaz pro ostravskou radnici.
Mezi nejčastější požadavky byla lepší dostupnost centra pro cyklisty či
vybudování cyklostezky z Poruby do centra.
„V minulém roce bylo z městského rozpočtu uvolněno přes 10 mil.
Kč na vybudování cyklostezky podél Výstavní ulice, to je pokrok
v porovnání s předešlým rokem,“ komentuje Matějka poslední kroky
radnice.
Foto: Pavel Matějka
To bohužel nemůže říci Jiří Rutkovský z občanského sdružení
Cyklisté Liberecka. „Na trase se v porovnání s loňským rokem nic
k lepšímu nezměnilo, naopak došlo ještě ke zhoršení podmínek,“
hovoří o cyklistice v Liberci předseda sdružení. „Liberec ale
postupně mění svůj původně odmítavý přístup k řešení problémů
cyklistické dopravy,“ dodává. „Jeden úsek cyklostezky je
připraven k realizaci ještě letos, uvidíme.“
Na okružní jízdu Libercem kolem 30 účastníků. Cyklojízdy se
zúčastnili také dva městští zastupitelé.
Foto: Jiří Rutkovský
Při rozhovorech s pořadateli cyklojízd čím dál častěji zazníval jeden požadavek – kola a pěší by měli dostat přednost před automobily. Trend ekologické přepravy v centrech měst a vytěsnění automobilů je stále aktuálnější. Cyklisté již odmítají přijímat úpravy jen tam „kde je pro cyklisty dostatek místa“ a častěji žádají definovat kolo jako rovnocenný dopravní prostředek. V důsledku to znamená, že v ulicích měst by cyklistické prvky vznikaly souběžně s omezením automobilové dopravy. Města v západní Evropě nastoupila tuto cestu již v 80. letech.