Tradiční jízda cyklistů ke Dni Země byla opět příležitostí připomenout neutěšené podmínky cyklistické dopravy v Brně. Jak to tedy vypadá a co můžeme očekávat v letošním roce?
V roce 2003 nedokázalo město Brna zřídit žádný nový úsek cyklistických komunikací a v loňském roce to nebylo lepší. Byl opraveno 200 metrů chodníku mezi ulicí Erbenovou a Drobného a označeno jako stezka pro chodce a cyklisty. Pokud vedení města míní pokračovat tímto tempem, nedočká se sítě bezpečných cyklistických cest ani příští generace.
Jako příčina neschopnosti města postavit dokonce ani rozpočtem schválené cyklostezky jsou obvykle uváděny problémy s řešením majetkových vztahů. Tato situace se opakuje každý rok. Dalo by se očekávat, že vedení města změní systém přípravy cyklostezek tak, aby byly projednávány v dostatečném předstihu. Místo konkrétních úkolů pro další roky a jasné zodpovědnosti za realizaci cyklistického plánu se nám dostává pouze obecných proklamací o podpoře cyklistické dopravy a o zdravém městě Brně.
Ve schváleném rozpočtu města Brna jsou vyčleněny 4 milióny korun na dokončení jižní části cyklostezky podél řeky Svratky. Za tu dobu, co měla být hotová, náklady na ní stouply. Dobrou zprávou je, že prostředky byly již o další 2 milióny navýšeny a město připravuje žádost o podporu ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Pracovníci investičního odboru magistrátu slibují, že tento úsek cyklostezky bude do konce letošního roku hotov. Uvidíme.
Ale jak to bude v dalších letech? Opět budeme konstatovat, že příprava dalších cyklostezek vázne, protože tomu brání tisícero objektivních příčin?
Domnívám se, že rychlejší přípravě cyklostezek by pomohlo vypracování aktuálního generelu cyklistických komunikací. Ne že by v Brně nebylo vytvořeno málo plánů a harmonogramů přípravy! Na většinu ale padá prach v šuplících magistrátních úředníků. Podstatné je, zda-li tento plán stanoví jasné úkoly pro nejbližší roky a ze strany vedení města někdo začne vyžadovat jejich plnění. Především je potřeba řešit napojení okrajových částí města na centrum Brna. Například z oblasti Husovic a Židenic nenabízí město žádnou aspoň relativně bezpečnou cyklistickou trasu do středu města. A tak se řada obyvatel obává používat kolo k jízdě po městě.
To bude záležet i na postoji cyklistické veřejnosti. Pokud mám brát za
výraz tohoto postoje to, že na letošní jízdu na podporu cyklistické
dopravy přijelo historické minimum cyklistů, tak vidím naši budoucnost
černě. Už jsem si zvykl, na nezájem úředníků při jednáních, posměch
okolí vůči těm, kteří jezdí na kole po městě a na aroganci řidičů.
Co se mi nedaří „zkousnout“ je lhostejnost cyklistů, často mých
známých, k tomu, že je potřeba něco aktivně dělat. A to nemluvím
o těch cyklistech, kteří cyklostezky vlastně ani nechtějí. Ti sportovně
ladění po nich stejně jezdit nechtějí, raději budou svištět po
silnicích. Jen občas jim radost zkalí to, že některého z nich srazí
auto. Ti „horští“ mají jinou starost. Překáží jim turisté na
lesních cestách a pak ještě ochránci přírody, kteří jim brání skákat
po šutrech v národních přírodních rezervacích.
Ve výsledku potom daleko silněji zaznívá hlas několika rozvášněných
zahrádkářů kolem připravované cyklotrasy v Komíně, než hlas té
spousty cyklistů, kteří tam již nyní jezdí. V důsledku toho se oprava
povrchu cyklotrasy v tomto místě odkládá již druhý rok.
O to větší poděkování patří těm několika jedincům, kteří věnovali svůj čas přípravě jízdy ke Dni Země i těm, kteří se ho aspoň zúčastnili. Pokud nás nebude přibývat, samo se nic nezařídí. Co vy na to!