Křižovatka ulic nábřeží Kapitána Jaroše – Dukelských hrdinů se před rokem stala osudnou Janu Bouchalovi. Nebezpečná a nepříjemná křižovatka je již šest let předmětem kritiky ze strany občanského sdružení Oživení. Dodnes však není jisté, zda dojde k úpravám, které by v tomto místě zvýšily bezpečnost chodců a cyklistů.
Křižovatka ulic nábřeží Kapitána Jaroše – Dukelských hrdinů se v poslední době stala symbolem, který ukazuje na vztah města Prahy k cyklistům. Prochází tudy páteřní cyklotrasa směrem na Letnou. Před křižovatkou je ale ukončena a cyklista musí kolo převést pěšky. Přitom je nucen třikrát zmáčknout semafor a pokaždé čeká plný cyklus. Ve výsledku tedy cyklista stráví jako chodec 4–5 minut v hustém automobilovém provozu, než se dostane na druhou stranu. Mnohem nebezpečnější je ale situace, kdy se cyklista rozhodne projet křižovatku společně s automobily.
Na jaře roku 2006 se proto pracovní skupina pro cyklistickou dopravu, která pracuje při Magistrátu hl. m. Prahy, obrátila na svého zřizovatele s návrhem na rekonstrukci. Občanské sdružení Oživení připravilo dokonce projekt, jehož cílem je integrovat cyklistickou dopravu a zvýšit bezpečnost cyklistů v tomto místě. „Křižovatka je nebezpečná a je v zájmu všech cyklistů, aby byla co nejdříve přestavěná do bezpečnější podoby,“ řekl k tomu Petr Štěpánek, bývalý ředitel o.s. Oživení a současný radní pro životní prostředí města Prahy.
Každý takový projekt však musí před svou realizací projít řadou procesů a ve svém výsledku může být až několikamilionovou investicí. Od prvního návrhu k zahájení stavebních prací to trvá dva až tři roky. V případě zmíněné křižovatky návrh prošel studií proveditelnosti, nyní by tedy měla být zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí. „Podle informací z TSK by stavební práce na změně křižovatky mohly začít už koncem roku 2007,“ informoval nás Michal Křivohlávek z iniciativy Auto*Mat.
Jiní zástupci pražského Magistrátu ale tvrdí, že o rekonstrukci křižovatky zdaleka ještě rozhodnuto nebylo. Dopravní inženýři posuzovali bezpečnost místa již před rokem, bezprostředně po tragické nehodě. Verdikt tehdy zněl: Křižovatka nepatří mezi místa s nejvyšší nehodovostí, je tedy možné ji považovat za vyhovující. Proto byl hned zpočátku zamítnutý i návrh tehdejšího radního Prahy 7 Ari Liebermana na přefázování světel. Jak jsme ale zjistili, při rutinním posouzení se pouze porovnávají celková čísla dopravních nehod, případně se hledají místa s neobvyklým nárůstem nehodovosti. V praxi to znamená, že takový audit vypovídá jen o nebezpečnosti křižovatky pro řidiče motorových vozidel. Počty nehod mezi chodci a cyklisty nejsou totiž tak časté, navíc frekventované křižovatky vytlačují pěší a cyklistickou dopravu. Komu by se chtělo kličkovat mezi záplavou automobilů, v hluku a mezi výfukovými plyny?
Na nátlak veřejnosti a médií je otázka bezpečnosti křižovatky po roce znovu otevřena. „Pro zajištění objektivity dopravní situace na této křižovatce bude provedena bezpečnostní inspekce,“ píše ve svém dopise Jan Heroudek, ředitel magistrátního odboru dopravy. Podle vyjádření jeho kolegy Libora Šímy by nový audit měl už zohlednit také cyklistickou, pěší a tramvajovou dopravu. Provede ho externí auditor, v současnosti probíhá výběrové řízení. Do konce února by tak mělo být jasné, zda křižovatka vůbec dozná nějaké změny.