Bohatství a štěstí se lidé pokoušejí dosáhnout od nepaměti. O
tom, jak dosáhnout obou cílů, jednali účastníci světové
cyklokonference Velo-City 2017, která se letos konala v Holandsku. Na tradiční konferenci Evropské cyklistické federace se sjelo na 1500 lidí z 80 zemí světa. Ptáte se, co má
ekonomika a psychologie společného s jízdou na kole? (Akualizace: 18. 6. 2017)
Čtyřdenní maraton celkem 170 přednášek, workshopů, exkurzí a panelů se konal 13. – 16. června 2017 v nizozemském regionu Arnhem – Nijmegen. A ten nasadil základní laťku skutečně vysoko. Vždyť jen samotné Nizozemsko je ikonou cyklistiky, kde kolo vlastní 84 % lidí a průměrný Holanďan na něm ujede každou čtvrtou jízdu. A v této zemi, která je sama o sobě výjimečná, je region v okolí města Nijmegen označovaný za jeden z nejprogresivnějších. Dvě města vzdálená od sebe navzájem zhruba 15 km spojuje železnice a cyklostezka. Města vybudovala síť takzvaných cyklomagistrál (v angličtině se používá termín Super cyclehighways, v nizozemštině ssnelweg of snelfietsroute). Jde o stezky, na kterých mají kola absolutní přednost a které jsou přizpůsobené pro co nejrychlejší přesun, tedy co nejpřímější, bez přerušení a s hladkým povrchem. V celém souměstí a blízkém okolí je takových cyklomagistrál na 60 kilometrů.
Snad nic neukáže popularitu jízdního kola tak, jako obrázky obrovských cykloparkovišť u železniční stanice, u školy nebo nákupního střediska. Několik tisíc parkovacích míst pro kola, které vznikly jednak na povrchu i v podzemí železniční stanice v Nijmegenu, hovoří jasnou řečí – tady je kolo hlavní dopravní prostředek na „poslední míli".
Většina z lidí, kteří konferenci navšívili, měla stejný cíl – posílit pozici jízdního kola, a to především ve městech, která jsou v současné době zahlceená dopravními zácpami. Neuvěřitelné obrázky přehlcených silnic v jihoamerických městech, Indii, ale stejně tak i Evropy ukázaly, jak bolavý je to problém. Právě tam, kde chybí nebo je jen základní infrastruktura v podobě ochranných pruhů, cyklostezek a cyklostojanů, většina lidí kolo spojuje buď s adrenalinovým sportem nebo naopak pohodovým víkendovým poježděním v čisté přírodě. Zároveň už dnes existuje celá řada příkladů evropských metropolí i menších měst, která berou kolo jako rovnocenný dopravní prostředek a snaží se pro něj vytvořit podmínky. Londýn, Vídeň nebo třeba německý Freiburg jsou města, která řadu let posouvají ručičku vah směrem k rovnováze mezi různými druhy dopravy.
A ekonomové jim dávají za pravdu. Efektivitu jízdního kola představil za všechny Bruno Van Zeebroeck z poradenské kanceláře Transport and Mobility Leuven. Příkladným městech se stal belgický Brusel, na jehož budoucím dopravním modelu se počítaly možnosti dalšího rozvoje. Mezi ně patřil i nárůst cyklistické dopravy na 20 %, tedy každá pátá cesta by se uskutečnila na kole. To by sice znamenalo roční investice ve výši 27 milionů euro, očekávané přínosy je ale převýšily téměř dvacetkrát – přínosy z každého investovaného eura dosahují ročně 17–19 euro.
Příklad levného opatření s překvapivými výsledky dodala rakouská metropole Vídeň. Daniel Böhm z Agentury pro mobilitu města Vídně uvedl příběh svého města, kde začal celý příběh nečekaně. Kvůli plánovaným opravám muselo být uzavřeno několik stanic metra v celkové délce pět kilometrů. V očekávání dopravních komplikací se město rozhodlo zapůjčit lidem zdarma kola, instalovalo podél trasy orientační cedule a zřídilo cyklistický stánek v návaznosti na stanici metra. Cestující v metru dostávali informace s nabídkou kol prostřednictvím reklamních ploch ve veřejné dopravě. Výsledek byl ohromující – 50% zvýšení počtu kol v této oblasti během půlroku.
Zatímco u dopravy s pomocí jízdního kola se stále přínosy zkoumají, ekonomický přínos cykloturistiky je naprosto nesporný. Řada operátorů dálkových stezek o tom přinesla důkazy v podobě průzkumů Jasné je jedno – podpora cykloturisitky se vyplatí.
Jízda na kole ale také souvisí s pocitem štěstí. Fenomén štěstí zkoumají vědci z celého světa, příklad za všechny nabídl výzkum univerzity v Amsterodamu, který se zaměřil na vliv dopravních situací na pocit štěstí a jejich možnosti sociálních kontaktů. Při jízdě na kole se využívají plně možnosti našich smyslů, což způsobuje efekt, který psychologové nazývají „flow". Pro lidskou psychiku je to blahodárný jev, který podle vědců stimuluje rozvoj mozku a vyvolává silné pocity štěstí.
Některé studie ukazují, že děti v Holandsku jsou nejšťastnější na světě. Může to mít co dělat se svobodou, kterou zažívají díky možnostem jezdit na kole? Spisovatelka Marieke Dubbelmanová, která je matkou čtyř dětí, je o tom přesvědčená. Žije na typickém holandském předměstí Utrechtu, obklopená perfektní infrastrukturou pro cyklisty. Její prezentace nabídla přehled o běžném dni v životě rodiny. Jízdní kolo hraje klíčovou roli pro každého z nich, ať už jedou do práce, do školy, na fotbalový trénink nebo jen tak posedět do fastfoodu s přáteli.
Kolo ale také může velmi pomoci těm, kteří z různých důvodů kolo samostatně řídit nemohou. Příkladem je projekt „jezdíme na kole v každém věku" (Fietsen Alle Jaren), v rámci kterého si senioři v Nizozemsku mohou objednat službu dovážky na kole. Kromě sociálního kontaktu tak mohou užít všechny podněty, které jízda na kole přináší.
Na setkání starostů se sjelo více než 20 zástupců měst z celého světa. Evropská komisařka Viloleta Bulc se setkala s oficiálními představiteli Paříže, Dublinu, Amsterodamu, Karlsruhe, ale také jihoamerických měst Rio de Janeiro, Sao Paulo a dalších měst. Jak se ukazuje, mnoho z nich se vážně zabývá tím, jak připravit města na budoucí změnu klimatu.
Setkání starostů se zúčastnila také evropská cyklokomisařka pro dopravu Violeta Bulc (přední řada). Foto: Evropská cyklistická federace
Během jízdy na kole ulicemi Nijmegenu měli šanci přemýšlet o tom, jaké změny by mohly dostat na kola více lidí.
Jízda starostů na kole. Foto: Carol Werner
Závěrů byla celá řada. Mezi hlavní patři Cyklostrategie EU, klíčový dokument s řadou doporučení, který představila na setkání pořadatelská Evropská cyklistická federace. Za Evropskou komisi jej převzala eurokomisařka pro dopravu Violeta Bulc.
A jedna zpráva na závěr: Saskia Kluitová, ředitelka organizace Fietsersbond, oznámila, že jako uznání toho, jak výjimečné jsou podmínky pro holandské děti a jejich svobodu na kole, bude podána žádost o zařazení na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Kromě toho holandský umělec Onno van Dockum vytvoří národní památník dítěte s jízdním kolem.