Rozhovor s Ivanou Popelovou, náměstkyní primátora Českých Budějovic.
České Budějovice jsou městem, kde má cyklistika dlouholetou tradici. Z 1,2 miliardového rozpočtu dal loni magistrát na cyklistiku 27 milionů korun. O tom, s čím se město v prosazování cyklistiky jako dopravní alternativy potýká, jsme si povídali s Ivanou Popelovou, náměstkyní primátora Českých Budějovic. Rozhovor se konal u příležitosti konference Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy v Hluboké nad Vltavou, která se konala v polovině září.
Jaká je situace cyklistické dopravy v Českých
Budějovicích?
V současné době se v Českých Budějicích cyklistika podílí 9 % na
dělbě dopravní práce. My bychom to rádi budováním cyklostezek,
zvyšováním bezpečnosti a zlepšováním podmínek pro cyklisty dotáhli na
16 %. Je to kvůli tomu, že České Budějovice, tak jako jiná města, mají
ohromný problém s individuální automobilovou dopravou a to zejména
v centru. České Budějovice naštěstí mají naprosto ideální konfiguraci
pro cyklistickou dopravu, protože leží v Budějovické pánvi a město je
tedy rovinaté. Bohužel je od severu k jihu rozděleno třemi dost
podstatnými bariérami: železnicí, kterou se nám daří překonávat asi
nejméně, řekou a čtyřproudou silnicí první třídy.
Dá se tedy říci, že Českobudějovický magistrát cyklistickou
dopravu podporuje?
V posledních letech tomu tak je, snažíme se každý rok do rozpočtu dávat
paušálně deset milionů korun na cyklistickou dopravu. Někdy je to i více,
to když máme připraveny větší projekty, kde očekáváme nějaké dotace.
V roce 2003 jsme měli deset milionů v rozpočtu poprvé, ale protože
nebyly ještě připraveny projekty, proinvestovalo se poměrně málo.
Následující rok jsme si to ale vydatně vynahradili, na cyklistiku šlo
celkem 27 milionů, letos to bude kolem 26 milionů.
Zmiňovala jste problém s individuální automobilovou dopravou.
Jak řešíte problém parkování aut v Českých Budějovicích?
Řešíme to těžko. Nějakým způsobem jsme vyřešili parkování
v historickém centru, kde jsme nastavili poměrně striktní režim. Na jeho
dodržování dohlíží soukromá firma a systém funguje docela dobře. Ubylo
aut v historickém centru, nejsou problémy s parkováním v centru, zůstaly
ale problémy mimo centrum. Máme vytipována místa na výstavbu parkovacích
domů s tím, že se to snažíme dát do veřejné soutěže investorům.
Jak tato omezení parkování v centru vnímají sami občané
Českých Budějovic? A jaký je vztah lidí k cyklistické
dopravě?
Co se týče parkování v centru města, zde byla situace už tak hrozná, že
zavedené opatření nevyvolalo takovou nevoli, jak by se dalo očekávat. Vztah
lidí k cyklistické dopravě je velmi pozitivní, lidé v Budějovicích na
kolech jezdí hodně. Kdyby byly cesty pro cyklisty opravdu bezpečné, tak by
to byl i nejsnazší dopravní prostředek například pro děti do škol.
Abychom co nejvíce zvýšili bezpečnost, převzali jsme například
kroměřížský projekt „Na kolo jen s přilbou“. Ve spolupráci
s městskou policií odměňujeme děti, které na kole používají přilbu.
Nejčastější formou dárku jsou drobné cyklistické potřeby jako blikačky
či brašny. Čas od času je však odměnou kolo. Od října 2004 do května
2005 se počet dětí s přilbou zvedl na 40 %, což je téměř 35%
nárůst. Vřele doporučuji jako politickou kampaň pro politiky!
Co je v Budějicích největší problém při výstavbě
cyklistických stezek?
Jedním velkým problém je místo. Někdy se musíme vměstnat do cyklistické
trasy, protože cyklostezka se na dané místo prostě nevejde, i když se
snažíme upřednostnit budování bezpečnějších cyklostezek. Druhý velký
problém je nedostatečná legislativa. U nás se Policie ČR striktně drží
vyhlášky a nepřipouští různé normy a pracovní materiály, které
vznikají na ministerstvu dopravy. Například podle normy existuje značka pro
přejezd pro cyklisty. Policie ČR však tvrdí, že podle vyhlášky neví,
jakým způsobem má zasáhnout v případě, že na takovém přechodu dojde
k nehodě. Není totiž jasné, kdo zde má přednost. Stejné problémy jsou
se situováním cyklistických tras do jednosměrek v protisměru. To jsou asi
největší kameny úrazu. Nicméně nějaké vlaštovky se nám již daří.
Domluvili jsme se s policií, že tam, kde budou vhodné podmínky a světelná
signalizace, by nám přejezd pro cyklisty pustili. V centru máme už i jednu
cyklistickou trasu v jednosměrce v protisměru. Je to takové malé
vítězství ducha nad hmotou.
V mnoha městech jsou proti cyklostezkám v centru historických
měst památkáři. Jaké je to u vás?
Památkáři jsou samozřejmě problém. Většina komunikací v centru je
dlážděna velkými kostkami, což je pro cyklisty velmi nepohodlné. Větší
opravy komunikací, v rámci nichž by bylo možné dělat nějaké úpravy,
proběhly už v minulosti, ale to se na opravy ještě nepohlíželo
koncepčně. Plánujeme opravu jedné ulice v centru a s památkáři jsme se
domlouvali, že okraj silnice by byl vydlážděn menšími kostkami. To by
památkářům nevadilo a pro cyklisty by to bylo sjízdnější. Loni se nám
dokonce povedlo prosadit pruh cyklistické stezky z asfaltu kousek za divadlem,
na okraji památkové rezervace.
A vy sama jezdíte do práce na kole?
Když jsem ještě nezastávala svou funkci, tak jsem jezdila běžně na kole,
dnes jezdím do práce městskou hromadnou dopravou. Je to kvůli tomu, že
musím být při výkonu své funkce za dámu a to na kole ne vždycky jde.