Server NaKole.cz se stal partnerem projektu Slow Motion Spin – dvojice Čechů žijících momentálně v Manchesteru, kteří se chystají, jak sami říkají „v pomalém tempu“, na cestu z Velké Británie přes Českou republiku až do Jihovýchodní Asie a zpět na tandemu. V následujících měsících budeme na našich stránkách jejich putování sledovat.
Máme zhruba čtrnáct dní na vyklizení bytu. Rozdáváme nábytek, zbavujeme se všeho nepotřebného a neskladného a dáváme Velké Británii nadobro sbohem. Nemáme ale ani letenku, ani jízdenku, ani nestopujeme, ale jedeme na kole – přesněji řečeno na dvojkole.
Na podzim 2012 jsme neodolali neopakovatelné nabídce a koupili z druhé ruky skládací cestovní tandem renomované anglické firmy Thorn, prakticky připravený na cestu. Před nadcházející zimou jsme se z pochopitelných důvodů nikam nehrnuli a místo toho začali plánovat pořádný výlet na druhý konec kontinentu. Nyní, po nějakých osmi měsících a s o trochu jasnější představou o tom, kam a kudy chceme jet, co chceme cestou dělat a bez čeho se neobejdeme, dostává celý tento podnik poněkud zřetelnější obrysy.
Na základě mnohaleté každodenní a častokrát frustrující zkušenosti s jízdou na kole v ulicích českých a britských měst bychom rádi podpořili současný vzrůstající zájem o městskou cyklistiku a představili její potenciál v širším kontextu, než jakému se jí obvykle dostává. „Ne všude je taková placka, jako v Holandsku“ zní nejobvyklejší argument shazující toto téma ze stolu… nám se ale nechce věřit, že by to bylo tak prosté. Vydáváme se proto na cestu skrze země definované nejrozmanitějšími terénními, krajinnými i podnebnými podmínkami, do měst ležících v pouštích, džunglích, v údolích i v horách, abychom se na vlastní oči přesvědčili o pestrých podobách lokální (městské) cyklistiky. Budeme usilovat o představení výzev, překážek a úskalí, se kterými se musí místní cyklisté vyrovnávat, a zároveň poukazovat na způsoby, které by mohly i přes relativní fyzickou vzdálenost a povrchní odlišnosti inspirovat a posléze i přispět k pozitivní změně ve vnímání cyklistiky v našich domácích městech.
Johana přehlíží dubnovou Critical Mass. Foto: Slow Motion Spin
Ale všechno popořadě. První naplánovaný úsek cesty do Čech, vedoucí z Edinburghu po východním pobřeží Británie do Doveru, a dále po evropské pevnině podél EuroVelo cyklostezky číslo 4 skrze Francii, Belgii, Holandsko a Německo, měří zhruba 2000 km a bude naší zátěžovou zkoušku hned v několika rovinách. Předně jsme nikdy předtím nejeli na kole podobně daleko, a co teprve na dvojkole! Nanejvýš jsme se deset dní projížděli po Vnějších Hebridách na silničních/městských kolech (protože nám tandem nechtěli vzít do vlaku) a na tandemu jsme si pak nejdále vyjeli na dvoudenní výlet za město (a to byl ještě jiný, vypůjčený od kamaráda). Budeme tak muset vyladit koordinaci, tempo, zefektivnit komunikaci a hlavně nezapomenout v Calais vyměnit levou krajnici za pravou. S optimistickým odhadem 100 km ujetých denně dostaneme záhy skutečnou představu o udržitelnosti takového tempa a tedy i realističtější odhad celkového času potřebného k překonání vzdálenosti mezi Středozemním a Jihočínským mořem.
Zároveň otestujeme v relativně známém a přátelském terénu veškeré naše vybavení, od dvojkola samotného, přes bubnovou brzdu (ke které jsme od dodavatele nedostali ani návod), podomácku vyrobený vozík (typu extra-wheel), po nosiče, pneumatiky, cestovní brašny… V Čechách, kde zůstaneme několik měsíců, budeme mít čas na doladění všech případných nedostatků, jejichž opomenutí by se nám mohlo později na cestě nevyplatit. Budeme mít zároveň možnost vyzkoušet různé způsoby balení všeho vybavení a jeho váhové rozložení mezi předními/zadními brašnami a vozíkem tak, aby co nejméně ovlivňovalo stabilitu, plynulost a bezpečnost jízdy za nejrůznějších podmínek (celková zátěž se může snadno vyšplhat až ke 200 kg bez započtení váhy kola).
Skutečnost, že jsme naprostí začátečníci a přesto nás neodrazují překážky ležící před námi, je do značné míry založena na okamžité dostupností informací z deníkových blogů, diskusních fór a praktických recenzí od lidí, kteří mají s podobnými cestami letité zkušenosti, nebo se zrovna pohybují v oblastech, kudy se chystáme projíždět i my. Velkou část otazníků týkajících se těch nejpraktičtějších aspektů naší cesty, od rozměru kol, materiálu rámu a typu ložisek, až po vhodný krém na otlačené pozadí a spálený nos, zodpověděly nekonečně podrobné a únavné rešerše internetových zdrojů. Kolo je především úžasně logický a funkční vynález, vyžadující jen relativně nenáročnou údržbu a pravidelnou pozornost, která, jak doufáme, zaručí jeho dlouhodobý hladký chod, spolehlivost a trvanlivost. Ovládnutí mechanické zručnosti, použití speciálního nářadí a těch pár triků, které se mohou ukázat jako rozhodující ve zdánlivě tragických situacích, je pak úkol, kterému se budeme intenzivně věnovat před naším odjezdem z Edinburghu pod vedením hlavního mechanika místní zaběhnuté pedicab společnosti a rodáka od Luhačovic. Pak už budeme potřebovat jen trochu štěstí…