Vybrat si správné kolo není vůbec jednoduché. Nabídka na trhu je široká a výběr kola přesně vám na míru záleží na mnoha podmínkách. Chcete-li se lépe orientovat a vědět, na co si dát pozor, čtěte dále.
Následující řádky jsou určeny příznivcům rekreační cykloturistiky. Nenajdete tady informace o kolech pro freeride, BMX, downhill, trial, ale ani o závodních silničních kolech.
Nejprve několik poznámek pro ty, kteří se rozhodují pro koupi nového kola:
Podle kvality rámu a komponent kola se jeho cena pohybuje zpravidla někde mezi 4–200 tisíci Kč. Pro běžnou rekreační a sportovní jízdu si připravte v rozpočtu zhruba 6–15 tis. Kč. Pokud chcete na svém kole občas vyjet na koupaliště nebo na nádraží, bohatě vystačíte s kolem za 4–10 tis. Kč. V cenové kategorii 10–20 tis. Kč najdete kola, která jsou určená pro častější ježdění, delší výjezdy a sportovnější použití. O dražších modelech by měli uvažovat závodníci a dálkoví cyklocestovatelé.
Důležitá je také hmotnost jezdce. Vyšší zátěž znamená logicky větší namáhání všech součástek, a proto je nutné dát větší důraz na kvalitnější součástky. Těžší jezdec by tedy měl do svého kola investovat víc a dát větší důraz na kvalitní osazení i rám.
Užitečný tip: Výrobci kol každý rok zlevňují starší modely. Rozhodně se vyplatí koupit si loňský model s kvalitnější výbavou než investovat stejnou cenu do nejnovějšího modelu, který může být osazen i komponenty z nižší sady.
Na našich cestách se zatím nejčastěji setkáváme s horskými koly (MTB). Je to do značné míry móda – „horáka“ si často pořizují i lidé, kteří jeho vlastnosti nikdy plně nevyužijí. Pokud jej používají hlavně pro jízdu na asfaltových silnicích, jenom zbytečně vynakládají energii, aby dohnali své přátele na silničních nebo trekkingových kolech.
Nejlépe se uplatní v terénu nebo na cestách horší kvality. Není to kolo na hory, jak by se podle názvu mohlo zdát. Jednak se příkrá stoupání najdou téměř všude a jednak jsou MTB vybavena stejnými sadami komponent jako trekkingová kola. Mnohá trekkingová kola mají dokonce lehčí převody než některá horská kola.
Rozhodující pro volbu horského kola je kvalita povrchu, po kterém budete jezdit. MTB jsou uzpůsobena pro drsnější zacházení a pomalejší rychlost – mají mohutnější rám, širší pláště a menší průměr kol (standardem je 26“). Kolo se tak lépe ovládá v těžkém terénu a rychleji reaguje na změnu směru.
Poznámka: Dnes se vyrábějí i horská kola s průměrem ráfků 28“, které jsou ještě zvětšené o tlusté pláště. Taková kola jsou určena pro klidnější jízdu, jsou méně pohyblivá, ale lépe zvládají terén. V této kategorii je ale častější použití 26“ kol.
Rám horského kola je opticky mohutnější a obvykle menší než u ostatních typů kol. Zpravidla má také více převodů, rozšířených hlavně v oblasti těch nejlehčích. Tyto převody jsou určeny pro prudká stoupání a jízdu těžkým terénem. Hrubý vzorek plášťů zvyšuje ovladatelnost kola na mokrém a kluzkém povrchu. Pokud chcete svého horáka používat k jízdě na silnicích s kvalitním povrchem, pořiďte si co možná nejtenčí pláště s jemným vzorkem. Valivý odpor sníží také natvrdo nahuštěné pneumatiky, takže ve výsledku se méně nadřete. V každém případě pozor na levná kola, která se tváří jako horská (tj. v ceně do 5 tis. Kč). Některá z nich nelze do terénu vůbec použít.
Na tenkých pláštích nebo galuskách je vhodné pro překonávání delších vzdáleností na kvalitních silnicích. Tato kola bývají velmi rychlá a zpravidla také lehká. Rychlost kola má ale i druhou stránku – u nejtěžších převodů se musíte opřít do pedálů s větší silou.
Průměr ráfků je větší než u MTB, standardem je 28“. Dobré vlastnosti tohoto typu kola vyniknou právě na kvalitních silnicích. Jeho nevýhody ale poznáte, jakmile odbočíte napříkklad na polní cestu nebo silnici s nekvalitním povrchem. Tenké pláště nejsou schopny odpružit nerovnosti povrchu (odpružené vidlice nebo sedlovky se u těchto kol vůbec nemontují). Kolo je hůře ovladatelné a navíc hrozí proseknutí pláštů nebo galusek. Toto kolo je vhodné především pro sportovní vyžití. Pokud nejste závodník nebo aktivní sportovec, raději na něj zapomeňte.
Kompromisem mezi horskými a silničními koly jsou trekingová nebo také krosová kola. Rozdíl mezi nimi je pouze v doplňcích. Krosové kolo nemá blatníky, nosič zavazadel atp. Je tak vybaveno pro jízdu na horších cestách a v členitějším terénu.
Trekingové kolo je určené pro méně kvalitní cesty, ale můžete s ním okrajovvě zajet i do terénu. Je ideální pro rekreační cykloturistiku, protože ta se většinou odehrává na silnicích nižších tříd nebo na cyklostezkách. Velikost rámu trekingových kol je někde mezi horským a silničním kolem. Na rovině jim užší pláště dávají možnost vyšších rychlostí, ve stoupání se potom díky rozsahu převodů vyrovnají horským kolům. Je ale asi zřejmé, že s ním jenom obtížně dosáhnete takové rychlosti jako na silničním kole a v terénu nebude tak dobře ovladatelné jako horské kolo.
V rekreační cykloturistice velmi pravděpodobně vystačíte s uvedenými typy kol. Na trhu existují další kategorie, které uvádíme pro doplnění.
Jsou určena pro nenáročnou jízdu po rovinatých terénech a kvalitních površích. Mají málo převodů, obvyklý je důkladně zakrytý řetěz. Jsou vhodná pro cestu do práce nebo na nákup. U nás se prodej těchto kol zatím příliš neujal.
V jiných zemích vcelku běžná záležitost, u nás zatím spíš výstřelek. Konstrukčně jsou úplně odlišná od klasických kol, jezdec při jízdě polosedí pololeží a zapírá se o záda. Vynikající jízdní vlastnosti na překonávání delších vzdáleností.
– jsou určeny pro překonávání překážek (schody, skalnatý terén, …)
(bicycle-moto-cross) – kola pro závodní disciplínu BMX, jízda v terénu
Vymýšlení nových odnoží je také marketingový trik, takže každý rok vznikají nové „škatulky“, významy zavedených označení se posouvají a mění, kola se přesunují z jedné kategorie do druhé.
Základem pohodlné jízdy je správná velikost rámu. Ta se udává v palcích (u horských a trekkingových kol) nebo v centimetrech (pro silniční kola). Velikost rámu vybíráme podle výšky postavy a délky nohou.
Asi nejlepší je jednoduchá zkouška přímo v obchodě. Pokud si stoupnete obkročmo na kolo, mělo by mezi vaším rozkrokem a horní rámovou trubkou zbývat 8–10 cm u horského/trekkingového kola nebo 2 cm u kola silničního. Toto pravidlo platí samozřejmě jenom pro rovné rámové trubky. Pokud je rámová trubka šikmo, počítáme od úrovně jejího navaření, jako kdyby byla vedena rovně.
Mnozí se při koupi kola zajímají o počet převodů a také výrobci tento údaj zhusta uvádějí. Trochu to svádí k doměnce, že víc převodů rovná se „lepší“ kolo. Pokud ale není člověk závodník, mnohem důležitější je počet zubů a jejich rozsah.
Rozhodujte se podle toho, jestli chcete své kolo rozjet do maximálních rychlostí nebo zda je pro vás důležitější pohodové zdolávání kopečků. Chcete-li jezdit rychle, zvolte na předním převodníku tácu rozsah 28–38–48 zubů. Pokud používáte kolo jen občas a nejste příliš „nasportovaní“, výhodnější je převodník 22–32–42 (alt. 44) zubů, který vám umožní snadněji vyjíždět kopce. Na rovince sice nevyvinete takovou rychlost, ale zato se nemusíte do pedálů opírat s takovou silou.
Pokud jde o zadní převodník, počty zubů a jejich rozsah se v minulosti hodně měnil. Dnes je obvyklý rozsah 34 (alt. 32)-11 zubů.
Základní pravidlo na kole zní: Pokud máte převody, používejte je! Zdá se to směšná rada? Kdybychom jen tak často neviděli borce, kteří se se zatnutými zuby snaží vyšlapat strmé stoupání na nejtěžší převody. Pokud se chováte jako oni, riskujete opotřebení nejenom svého řetězu (rychleji se vytáhne), ale především svých zad.
Odpružení se poprvé objevilo u horských kol, dnes se stále více posunuje i do kategorie kol trekkingových. V každém případě odpružení zvyšuje pohodlí při jízdě a šetří kolo i jezdce. Než se rozhodnete, zda investovat do odpružení kola, měli byste si dobře rozmyslet následující věci:
Stejně jako při výběru kola, i zde záleží na jakých cestách chcete jezdit. Nejvíce se odpružení uplatní u horských kol, na kterých vyrážíme do terénů. Tady má smysl i celoodpružené kolo. Na crossová a trekkingová kola se nejčastěji montuje pouze odpuržená přední vidlice, ale už se objevují i kola se zadním odpružením. Při jízdě na zpevněných cestách se efekt odpružení příliš neprojeví, ale už je oceníte třeba na vytlučených okreskách, panelových, či polních a lesních cestách. V případěsilničních kol odpružení zcela postrádá smysl.
Pokud si v supermarketu koupíte odpružené kolo za 3–6 tisíc, je to spíš koupě pro zlost. Efekt takového odpružení je naprosto mizivý. Často to bývá jednoduchá pružina z nekvalitního materiálu, která rychle ztrácí svůj účel a naopak začíná cvakat či se dokonce ulomí.
Odpružení především přední vidlice (ta nejčastěji přichází do styku s nečistotami) vyžaduje pravidelnou údržbu. Nohy vidlice je potřeba udržovat čisté a promazané, aby fungovaly správně. Kromě času navíc, který strávíte nad svým kolem, je tedy potřeba občas investovat do prohlídky v odborném servisu. Jinak riskujete, že odpružení přestane plnit svoji funkci a výsledek bude horší než u kvalitní pevné vidlice.
Starší brzdy typu cantilever dnes prakticky úplně nahradily čelisťové V-brakes (V-brzdy). Ty poskytují velmi dobré brzdné vlastnosti, jejich účinnost ale rychle klesá za mokra. Stále častěji se proto na našich silnicích objevují kotoučové brzdy. Brzdný disk je umístěn u středu kola, a tak jsou mnohem méně citlivé na případné rozcentrování kola a v případě potřeby můžete dojet domů i s pořádnou „osmičkou“. Tyto brzdy se mnohem méně opotřebovávají než V-brakes a jsou „jemnější“ – lze s nimi jemněji přibržďovat. Mají také menší tendenci k zablokování kola.
Ovšem pozor, pokud se rozhodntete své stávající V-brakes nahradit brzdami kotoučovými, je to velmi náročné nebo téměř neproveditelné. Nejlepší je zakoupení modelu kola, který má tento typ brzd už přímo zabudován.
V souvislosti s osazováním kola často uslyšíte termín „sada komponentů“, či názvy jako Nexave, Deore a podobně. O co jde? Výrobci jsou zvyklí uspořádávat jednotlivé komponenty do určitých sad. Sada obvykle obsahuje přehazovačku (tedy zadní měnič převodů), přesmykadlo (tedy přední měnič převodů), řadicí páky, brzdy, brzdové páky, kliky, náboje kol, sedlovky atd. Platí, že čím vyšší je sada, tím lepší kvalitu materiálu a zpracování od ní můžeme očekávat. Zatímco nejlevnější komponenty jsou často z lisovaného plechu či z plastu, u nejvyšších sad se obvykle používá nerez ocel či speciální slitiny. Vyšší sada znamená pomalejší opotřebení a déle a lépe slouží svému účelu. Opět záleží na tom, jak často a na jaké úrovni chcete jezdit, zda závodně nebo rekreačně.
Ještě jedno upozornění: jen málokdy se na kolo montují všechny komponenty z téže sady. Zadní přehazovačky jako nejvíce namáhaný prvek obvykle pochází ze sady o jednu až dvě třídy vyšší. Naopak, přesmykač bývá ze sady minimálně o jednu třídu nižší.
Na našem trhu se pro osazení kol nejčastěji používají komponenty od firmy Shimano. Přehled sad a jejich použití najdete v češtině na www.paul-lange.cz, nebo v angličtině na www.shimano-europe.com.
Každý uživatel by si měl tedy osazení vybírat podle toho, kolik na kole chce ujet kilometrů a zda hodlá investovat do kvality, lehkosti chodu a dlouhodobé trvanlivosti komponentů. Často platíte za to, co poznáte třeba až za 5 let.
Vylepšování bývá nákladné, protože někdy je potřeba vyměnit více částí. Navíc, pokud vám zbydou použité komponenty, máte jen malou šanci je prodat. Proto vybírejte obezřetně, sbírejte informace z různých zdrojů, hlavně od prodejců, ale dobré jsou i zkušenosti vašich přátel.
Děkujeme za pomoc Pavlu Šmídovi, který už má za sebou postavení pěkné řádky kol.