Když tak jezdím po světě, potkávám jen zřídka vandrující cyklisty. Napadá mě, kde zůstávají všichni čtenáři cestopisů, časopisů a webů o cestování na kolech ? Třeba na takové Sardinii, nejideálnějším ostrově pro milovníky cyklistiky u moře, jsem potkal jen čtveřici postarších Němců za dva týdny, v Řecku nikoho, v Rumunsku jen jednoho Rumuna. Jsou snad všichni "nadšenci" závislí na autech, cestovkách, hotelích a hospodách ? Kolik nás tedy opravdu zbývá ?
Pokud jsem nebyl za mořem, podnikal jsem každé léto cesty na kole, s brašnami, spacákem, bez doprovodného vozidla. Vyrazil jsem celkem pětkrát a cesty měli mezi 2000-4000 km. Projel jsem Alpy křížem krážem, Korsiku, Skandinávii. Dnes bych zase vyjel, ale kamarádi už nemají zájem a s cestovkou se mi nechce. Bohužel jsem nenašel moc dobrovolníku. Ale stále hledám.
Zasadne preferuji jizdu s kolem na tezko.Zastavis kde chces,podivas se kam chces atd.Pred 3.lety jsme objely celou Evropu.Vyrazily jsme 1.4.03 navrat konec rijna 03.To byla nejvetsi pohoda v zivote.Ted razime v cervenci Dolomity,Bormio,Bodamske jezero a Dunajskou cyklostezkou do Vidne.Uz se tesim.Taky dobre to bylo ve Slovinsku/pekna zeme/ + Chorvatsko.Hodne naslapanych km.bez ujmy na zdravi.
Ahoj. Vloni jsme s kamošem vyrazili poprvé za hranice, dali jsme Grossglocknerstrasse, ale jeli jsme jen na dva týdny. Cestu si zkaracujem jen jízdou vlakem po ČR. Letos už pojedem na celý měsíc. Máme v plánu Passo dello Stelvio. Snad všechno klapne. Je v plánu kolem 1700km.
České cykloturisty jsme potkali vloni dvakrát a pak ještě Němce v Českém Krumlově.
O Sardinii jsem slyšel, že je ideální pro cyklisty, tak se tam snad taky někdy podíváme, ale zatím jezdíme jen do Apl.
Pro LUKYHO.Ja Te zdravim,kdy se asi tam chystate na STELVIO?Ja a kamos razime 1.tyden v cervenci.Diky za info.
Ahoj, taky Tě zdravim. Chystáme se vyrazit 29.6. vlakem na jih Čech a pak po svých Linz, Passau, Salzbruck, Innsbruck, Landeck, Stelvio... zpet přes Brenner, Gerlospass, Grossglockner, Söklpass
Klidně mě kontaktuj na meil: [email protected]
Passo del Stelvio a další alpské průsmyky můžu jen doporučit, přejezd průsmyků když vyjde počasí je opravdu nádherný zážitek. Loni jsme zdolali za 13dní 10 průsmyků. Pokud by měl někdo zájem o info či radu, klidně napište. Další informace, včetně mnoha fotografií najdete na webu www.klaudy.net
Vandrujících cyklistů potkáváme málo, ale já jsem jedině rád, protože se mi skoro příčí dělat to, co dělají všichni a co se obecně považuje za normální. Tedy v současnosti je to hlevně ježdění autem a spaní v hotelích a penzionech. Osobně nechápu proč se v létě, když je teplo, lidi dobrovolně připravují o krásné zážitky při spaní venku a zalejzají někam pod střechu do postele. A dokonce za to ještě platí:-)
Jinak nás asi nebude zas tak málo, jen silnic je spousta a prostě se na nich rozplyneme. Pokud bychom třeba všichni jezdili pouze po hlavních tazích, pak bychom se jistě potkávali víc. Například loni jsme se toulali po Albánii a potkali jsme u Kosova jen 2 skalní cyklovandráky. Ovšem podle informací z netu nás tam asi bylo dost a o spoustě nám podobných informace nejsou žádné.
www.epastorek.cz
Ahoj. Já jezdím jenom jednou za rok na Slovensko a jinak jednodenní výlety.
Mám dva kámoše, ti jezdí i dál, Albánie, Skandinávie apod.
Neboj, cykloturistů je hodně.
Ale pravděpodobnost, že se potkají, je příliš malá.
Vandrování nakole ve smyslu jízdy "na těžko" jsem provozoval asi poměrně málo. (Pěšky za to hodně.) Na kole mi jízda na těžko vždycky dává báječný pocit nezávislosti a radosti. projel jsem takhle několik řeckých ostrovů. Chios, Samos, Lesbos, Naxos, Krétu atd. atd. tam je pořád pro vandráky ráj. Vezeš toho málo. Spacák jen lehoučký, jídlo roste všude okolo. Neprší. Jednou jsem tam vydržel 5 neděl v kuse. To se Ti pak zpátky do střední Evropy nechce.
Já si myslím, že vandrováním svého druhu jsou i trasy transalpu i když se nejezdí na těžko. Už na to existují i statistiky. Podle studie university Innsbruck se ročně vydává na přejezd Alp 160 000 bikerů s horskými koly. Z toho 92% jsou muži ve stáří 31 až 40 let. Asi 62% volí středně těžké přejezdy trvající průměrně sedm dní, 400 až 500 km a 10 000 m až 15 000 m převýšení. Přitom jen 10 % bikerů má cestu předem zajištěnu, doprovází je doprovodné vozidlo. Ostatní jedou bez doprovodu a spí v náhodně vybraných chatách, penzionech a hotelech. (Pramen: Mountainbike, říjen 2005)
Romantika trasalpu je trochu jiná než romantika jízdy na těžko. Ale taky má svoje. Představ si ten pocit když vyjíždíš.Jen bundu a svačinu v baťůžku. Máš před sebou týden, dva. Žádný zajištěný nocleh.Starost jen o to najít cestu a projet někdy na první pohled neuvěřitelným terénem. Letos jedu na dva transalpy.
Mám ráda tyto dovolené.Moc se mi líbí kdaž potkávám starší páry na kole.U nás cestují takto naloženi asi samí cizinci.Za mlada jsem dost jezdila s plnou pol.Dnes jsem sama a tak si to netroufnu.Jezdím s cestovkou a spíme ve stanu. kde jsou ty časy .Také nemám ráda hvězdicové výlety.Prostě musím dál a nevracet se a letos ještě nevím.
Tož pojed se mnou k Bodamskému jezeru,na těžko,samozřejmne.A slovo zamlada ve svých 48 neznám a aspon 15 let ještě nepoznám
Jsi dobrý,ještě jsem se nerozhodla.Ale nebylo by to marné.ještě pouvažuji .Chtěla jsem jet Fr.nebo podél Rýnu je tam krásně.Vlastně kdybych mohla tak bych jen cestovala.Lidé jsou moc hodní . Když tak se dohodnem.
Tož Bodamské jezero není dogma,na skleničku Rýnského ryzlinku bych jel taky....
Ahoj
souhlasím s tebou, že je fajn se potkat někde na konci světa s podobně zaměřenými kamarády, sdělit si zkušenosti apod. Možná ale právě proto, že je nás málo a nepotkáváme se denně, jsou tato setkání většinou nezapomenutelná.
Někde jsem četla, že kdo tomuto vandrování propadne, pak už nechce nikdy jinak. Taky doufám, že mi to vydrží dlouho a nebudu potřebovat vozit si zadek v autě, spát v hotelech a jezdit s cestovkama.
Cestování na těžko na kolech zdar !
ahoj peggy taky cestuji po republice a projel jsem i polsko a letos se chystam k balatonu jezdim uz delsi dobu a libi se mi poznavat lidicky a svet prespavam v lese nebo u sedlaku na sene je to uzasny a nezapomenutelny pocit svobody a mas pravdu v tom ze nikdy jinak
Zdravím všechny příznivce cestování natěžko! Souhlasím, že nezávislé cestování je báječná věc a jak tady zaznělo, když někdo tomuhle způsobu trávení dovolené někdo propadne, tak pak už ani jinou nezná. Poprvé jsme jel na kole kolem ČR v roce 1999. Od té doby jezdím na kole na dovolenou každý rok :-) Letos opět míříme s přítelkyní s plně naloženými koly vstříc novým zážitkům.
Proč je nás (těžké jízdy) tak málo? To se dá vysvětlit myslím celkem jednoduše. Mám kolem sebe opravdu hodně kamarádů co jezdí na kole, ale kolik z nich jezdí na těžko? Je totiž podtatný rozdíl v tom jezdit na kole na jednodenní výlety nebo s cestovkou a nezávisle "s plnou polní". To již vyžaduje trochu nadšení, samostatnosti, a vzdání se částečně pohodlí (každý den se pakovat, jízda s těžkým kolem, ...) a právě to spusta lidí jednoduše neumí nebo nechce umět. Když už, tak si objednají doprovod CK, která se o mnoho věcí postará. Tím neříkám, že jezdit s CK je špatné (to rozhodně není!), ale je to jiné ...
Já se všude usilovně snažím leckde vysvětlit, že alternativou k jízdě na těžko není jen hvězdicové ježdění nebo cesta s cestovkou. Tak se omlouvám, ale nevynechám ani tuhle příležitost. Nejprve uznávám, že jízda na těžko má svoji zvláštní romantïku, kterou ctím a rád podstupuji. Jet s cestovkou nebo hvězdicovitě je proti tomu nuda. Je tady ovšem další alternativa. Vyjet na lehko, bez nosišů a jet a přespat v penzionku ke kterému dojedeš, v horské chatě, u sedláka na seně. I to je romantika. Vystoupáš výš, projedeš místa o kterých se Ti s bágly ani nesní. Všechna slavná sedla jako Glockner, Stelvio, Gavia Ti začnou připadat jako legrace proti "Tvým" sedlům - Eisjochl, Schnebergscharte, Rabbijoch. Přijdeš o noci a rána v přírodě, o táborák ,ale zase jinde získáš. Tento typ cesty jde v Evropě provozovat leckde a právě Alpy jsou pro něj nejvhodnější. Nic předem nezamlouváš, batoh tě netíží a jedeš. Radost sama.I to je vandráctví !
Dovol otázečku: kolik takové cestování stojí?? Jsme mladý pár a jezdíme v létě tak na cca čtyři týdny. Tvoje varianta by se mi zamlouvala hlavně proto, že je hodně míst kde se na těžko prosťe nedostaneš. Ale platit měsíc penziony pro dvě osoby s polopenzí, na to asi nemám v rozpočtu na dovolenou místo. Jezdím totiž na hory i v zimě a tam si penziony dopřávám, takže v létě spávám venku...
Souhlasím. Navíc "vyjet výš" ještě není záruka lepších zážitků. Upřímně řečeno, nejhezčí zážitky z našich cest máme právě z těch nejobyčejnějších míst a ne z nějakých turistických pupků a sedel světoznámých jmen. Ke štěstí z cestování a vandrování stačí nějaká bezejmená osada v srbských horách (ani nevím, jak se ty hory jmenovaly), posedět s lidma, kteří třeba v životě neviděli putujícího cyklistu ...
Ano, je příjemné pro pocit zdolat sedlo xxx 3000 metrů nad mořem, ale když vím, že z toho sedla musím zase honem dolů, někam do tepla (protože mám jenom tenkou ultralight bundičku) a nemám stan ani spacák, abych tam někde přespal a honem nahánět nějaký penzion nebo seník - já se radši spoléhám sama na sebe, na to co s sebou vezu.
A jestli mi není líto, že se s těžkým kolem nedostanu tak vysoko? ... máš pravdu, ale ono je spousta míst, kam se za svůj život pravděpodobně nepodívám, ale je naštěstí spousta míst, kam se podívat můžu i s naloženým kolem a docela by ses asi divil, kam se dá s naloženým kolem dostat. Řekla bych, že cesta na leckterá sedla v Alpách by se asi těžko dala srovnávat s cestama například v Albánii. A taky jsme projeli!
A když budu chtít, dostanu se tam pěšky ... a to se dostanu ještě výš a dál, než ty s kolem.
Ono se taky dá cestovat třeba jenom s kreditkou v kapse, ale na východě si s ní tak akorát namažeš chleba (jestli tedy chleba není příliš těžký ....)
Souhlas až na to, že bych se divil kam se dá dojet s naloženým kolem. Nedivil bych se.
Já jenom upozorňuji, že je tady jiný styl vhodný pro Alpy a je to TRANSALP. Odkazuji na www.schymik.de a www.seracjoe.de. Jo a je to teda romantika zaručená, jen trochu jiná, zkus to dřív než to zavrhneš.
Ceny:
chata Alpenvereinu pro členy za 8,50 EUR, jinak 17
nejlevnější apartementy za 17, nejdražší hotely 30-40 EUR s večeří a snídaní, někdy není jiná volba, ale to je výjimka.
Mirku, já to v žádným případě nezavrhuji obecně, ale pro mě to není. A to i z té finanční stránky (ne že bych na to neměla, ale připadá mi škoda dávat v létě peníze za ubytování jenom proto, že s sebou nechci tahat spacák a stan.). Ty penziony si nechám, až budu starší a už se nebudu cítit na spaní ve stanu, ale teď se ve stanu lépe vyspím jak v posteli (už se nám jednou stalo, že jsme byli nuceni přespat v hotelu - v Bulharsku, za 4E na osobu a nebo někde u lidí ... a stan někde v přírodě je prostě jiná kvalita spánku :-) Z toho důvodu ani nevyhledáváme kempy, usnu s posledním ožralou a probudím se s prvním třísknutím dveří od auta nebo prvním cinknutím lžíce o ešus ... ale to je jiná debata).
Beru to Tvoje, že jsi lehčí a volnější .... ano, někdy je to vopruz třeba na kamenitých cestách nebo při tlačení kola, navíc já jako ženská svoje naložený kolo leckdy ani neuzvednu. Na druhou stranu, nejednou jsme měli stres jenom při hledání vhodného plácku na přespání a ještě hledat hotýlek nebo penzion. Ale v Alpách je to asi jiné, asi je tam hodně těch chat a vůbec možností, kde přespat. Když víš, že jsi pořád na dosah nějakého ubytování, potom chápu, že se ti nechce se s tím vším vláčet.
PS: Přes Alpy jsem na kole (samozřejmě po silnici) jela 2x, cestou do St. Tropez a zpět, nejvyšší bod Coll de Allos (2250 m.). Proti tobě jsem žabař, ale i tohle (a jiná sedýlka) byl hezký zážitek :-)
Vandruju,ale spíše na východ.A proč?Protože se mně tam líbí.Není to tam takové načančané jako třeba v Rakousku apod.Dálkových cykloturistů moc nepotkávám.
A kam jezdíš?
Kam?Ukrajina,Slovensko,Polsko a jednou Rumunsko.
Tím ale nechci zavrhovat třeba takové Alpy.To ne.
No jo, tak my jezdíme taky tyto směry a dokonce asi ze stejných důvodů. Mrkni na epastorek.cz, ovšem nejsou tam zdaleka všechny zahraniční cesty, chybí 2 zahraniční akce 04 - (Srbsko, Makedonie, Řecko, Bulharsko) a 05 (Srbsko, Černá Hora, Albánie, Bosna).
Pěkný stránky,a co chystáte letos?Nemáš zájem jet na Mazury?
Určitě by to mohl bejt zajímavej cíl, ale prozatím žádné plány nespřádám. Je to ještě brzy. Dík za nabídku.
Zdravím všechny cestovatele, na týdenní až třítýdenní vandry jezdím s manželkou už 10 let, začalo to kratšími trasami po Moravě, potom jsme objeli ČR, následovalo Slovensko s výjezdem na Kráľovu holu, objezd Alp s výjezdem po Hochalpenstrasse pod Grossglockner, Perfektní byla v roce 2000 trasa Ostrava - Senj (Chorvatsko ) týden trvala cesta k moři, týden zpět a mezi tím týden u moře. Tu jsme si vloni zopakovali v trocchu jiné trase z výjezdem od Balatonu. A další menší akce, vše na těžko. Délka našich cest je omezena možností dostat od zaměstnavatele delší souvislou dovolenou, proto jezdíme většinou v červnu. Trasy volíme po okreskách, silničkách, cyklostezkách - také podobné vandráky potkáme jen zřídka. Noclehy ale preferujeme v kempech (přání manželky) ve volné přírodě jen v případě nejvyšší nouze. Ještě jsme 2 krát cestovali na kole po Francii - jednou s cestovkou a jednou hvězdicově kolem kaňonu řeky Verdon - doprava tam a zpět autem. Bez cykloputování bycom si už dovolenou nedokázali představit.
Taky souhlasim s Cyklofanatikem, že ne každý má dovolenou 2 měsíce. Spousta lidí nejede proto, že se za týdenní vandr nikam nedostane a ještě to má stihnout zpátky. A protože jezdit po ČR je nejen podle mého názoru, ale spouty dalších lidí, díky našim nevychovaným řidičům, u nás téměř sebevražda, je slušná cizina řešením. A těch pár oddělených cyklostezek v okolí měst u nás to riziko nezmenší. Moje parta každoročně využívá služeb letní autobusové dopravy někam a po projetí části cílové země, příp. dalších, se zpět stejným způsobem vrací z jiné zastávky autobusu. Tak ušetříme až dva týdny přesunu krajinou, kterou už jsme projeli vícekrát. Protože tahle informace může někomu pomoct, uvádím kontakt (www.cajenda.cz) na možná jediného dopravce tohoto druhu.
Hele, Jiřino, dej sem odkaz na webové stránky Tvojí bandy, když jezdíte tak často, máte taky určitě nějaké webovky s fotkama z akcí. Abych ti uvěřila, že nejde o reklamu, víš..... o této agentuře jsme už párkrát uvažovali, že by nás někam popovezla, celkem jsem proti ní nic neměla, ale teď se přiznám, že pojedu radši vlakem. Když se mi totiž něco moc cpe .....
Nuz ja jednu skusenost s ckjenda mam. Chceme ist tohto roku do Salzburgu a odtial spat po vlastnej osi.Tak som oslovil CK Jenda. Salzburg je pre nich prilis blizko . Plati sa totiz rovnaka cena bez ohladu na cielovu zastavku, navyse sa plati tri stvrtiny ceny obojsmernej jazdy ak sa ide len tam (to neplati pre uplne posledny ich termin). Preto mi z CK Jenda radsej odporucali ist inam (kde sa mi to s nimi viac vyplati), vraj tam je krajsie a na buduce tam uz nepocestuju, je to moja posledna sanca. Kedze ale ja som chcel ist do Salzburgu a nie do Livorna, nasiel som si ineho dopravcu, ktory nas odvezie presne vtedy, ked budeme chciet, z miesta, ktore si presne dohodneme. Cesta nas vyjde asi na polovicu ceny z CK Jenda ( a to budeme mat v autobuse asi 4 miesta volne). Naspat pojde autobus prazdny.
Nechcem chvalit dopredu, az sa dopravca vydari, dam vam vediet, ked sa nevydari, dam vediet tiez.
Taky se mi zdá, že co příspěvek od Jiřiny, to odkaz na jendu.
Od Jiřiny tady nevidíš nic jiného, než reklamu firmy "cajenda". Už je to trapný a to buď rád, že tě s tím neotravuje na privátním malilu. Jen 1x jsem se zapomněla a nechala tady někde aktivní mail a tutéž reklamu jsem měla v privátu. Je to nefér, reklama bez placení, kde to jde. S takovou firmou nejednám, i v české džungli by měla platit obchodní pravidla slušných podnikatelů. A to jsem zpočátku o nich uvažovala, Jiřina mě dokonale vyléčila!
Moc hezky se to tady čte, samá romantika, pohoda, voňavé léto, nedozírné dálky, volná jako pták - paráda. Ale když usnu pod širákem, tak se s největší pravděpodobností už ráno nepostavím, když se naložím "natěžko", tak s největší pravděpodobností už nikam nedojedu, na objíždění Evropy nemám dostatek volna v roce, prostě mi chybí čas, fyzička a mladé tělo, co ještě vydrží všechno. Přesto jsem "nadšenec", i když mimo ČR vyjíždím jen s cestovkama. Jura by mě asi s určitou mírou despektu mezi závisláky na cestovkách a postelích stoprocentně zařadil. Ale nastanou situace, kdy to prostě už jinak nejde a jedu moc ráda alespoň s tou cestovkou. Zaplaťbánbůh za to!
Tak ať vy všichni mladí romantici si té krásy, kterou tady popisujete, užijete dosyta dřív, než se sami budete muset - chtě nechtě - stát "závisláky". A až ta doba nastane (a nastane, tomu věřte), tak ať Vás ti mladší berou takové, jaké jste - i s těma postelema a cestovkama. To vám všem moc a moc přeju, užívejte života, našlapte samé šťastné kilometry, jedno jestli natěžko či nalehko, hlavně v pohodě. Tak krásnou cestovní sezónu 2006 !!!
Ahoj Švestko
neboj, já si taky moc dobře uědomuju, že to nepůjde donekonečna, byť z toho důvodu, že bude mít člověk děti, nebo mu to nedovolí zdravíčko. My třeba záměrně nejezdíme na západ, protože to přesně budou ty lokality, kam budeme jezdit z těch výše uvedených důvodů. A hlavně, na západě to i za 10 let bude stejné, na východě se to rychle mění.
A třeba v takovém Estonsku jsme často potkávali lidi kolem padesátky, někteří měli hodně přes 50, většinou šlo ale o cizince (Němce, Dány....). Převážně jeli v tlupě, 5-6 lidí, maličké báglíky, takže bylo jasný, že spějí po kempech (v chatkách) nebo penzionech, ale JELI !
Nikdo je nesoudil za to, že nespí venku ve stanu nadivoko, normálně jsme je zařadili k nám, cykloturistům; pozdravili jsme se a měli jsme radost, že v tom deštivým dnu nejsme na cestách sami.
A Estonsko a Pobaltí vůbec je pro svojí rovinatost docela ideální.
Takže, Švestko, děkujeme za přání a Vám nápodobně ! :-)
Tvé přání mě potěšilo, my jsme vlastně začali natěžko vandrovat až po čtyřicítce - chytlo nás to až trochu odrostly děti a už nás to drží 10 let, s cestovkou jsme jeli jen jednou a určitě zas někdy pojedeme, ale zatím převládá chuť být nezávislý. Sám jsem zvědav jak dlouho ještě...
Peggy, pěkné články máš, to se nedá popřít, ale proč myslíš že propaguji Jendu ? Právě proto, abych podporovala lidi, nezávislé na cestovkách. A jestli chci někomu poradit v rubrice o svobodném cestování na kole, pak to nemusí být hned ze ziskuchtivosti. V dnešní době víc lidí mého zralého věku potvrdí, že se u mladých vytratila dobromyslnost a radost z pomoci druhým. Všechno se přepočítává na peníze, peníze se rychle vydělávají a ještě rychleji utrácejí, ještě funkční věci se vyhazují a pravý smysl života se vytrácí. Nakupovat, být moderní, být „In“ a mít hlavně dostatek peněz. A že nás jednou pohltí skládky, vyčerpají se energetické zásoby, to teď nikoho nezajímá. Už dost civilizací před námi zaniklo, teď jsme na řadě my. Takže propaguj si svojí Adventuru a Kudrnu a já si nezištně budu zase propagovat Jendu, protože ten má ke svobodnému cestování a nejnižším cenám nejblíže. A proč myslíš, že samotnou dopravu žádná jiná cestovka u nás nedělá ? Protože by na ní také nikdo nevydělal. Veškerá veřejná doprava v ČR je totiž dotována státem nebo obcemi.
I přes svůj věk mám ráda svobodu a klid v přírodě. K životu nepotřebuji hlučné kempy, restaurace a hotely se spoustou služebníků, pohodlí a chuťovek, nepotřebuji průvodce a úschovnu osobních věcí v autobuse během svých cest. A jestli je ty využíváš a propaguješ, rozhodně ti to nevyčítám. Já i mí přátelé jsme spokojeni s dnešními možnostmi cestování a také si jich dokážeme svobodně užívat. A jako svobodný člověk se nemusím nikomu zodpovídat ze svých dobromyslných činů.
A jéje, skoro jako kdybych uhodila hlavičkou na hřebíček :-)
Milá Jiřino, ať už jsi TEN nebo TA, věku mladšího nebo staršího, o mých cestách si můžeš přečíst na www.epastorek.cz Zjistíš, jak jezdím (jezdíme), kam, co na cestách potřebuju a co ne. A že jsem někomu doporučila Kudrnu apod. ? Dala jsem si tu práci a našla jsem, kde to bylo. Kiki chtěla cestovku, ne dopravu. S Kudrnou jsem byla jednou v Rumunsku, ale i od jiných jsem slyšela nejednu chválu. Taktéž na Adventuru. Ale propagovat je nebudu, co bych z toho měla, ale když chce někdo poradit, vzpomenu si na to, o čem vím. Nehledě na to, že ani jedna z nich není o těch hotelích a o tom všem, co píšeš. To jenom zbytečně kopeš kolem sebe. Takhle se s konkurencí nebojuje :-)
Svobodné cestování je super věc, ale každého taky neláká. Někdo holt chce toho průvodce, relativní bezpečí větší skupiny lidí ... my jsme v tom Rumunsku byly 3 holky v roce 94, nedovedu si představit v té době se samy toulat po rumunských horách, bylo mi 20, bez zkušeností ...
Jediný, kdo tady něco propaguje, jsi ty. Já jezdím úplně jinak, cestovky nepoužívám (zatím!), a dopravní agentury, včetně Tvého jendy bohužel jezdí jen do tak strašně mála míst a tam kam chci (chceme) nás stejně neodveze.
Nezbývá než s Tebou Peggy souhlasit.
Myslím, že je chybné se neustále dohadovat, co je lepší, zda cestování s cestovkou nebo bez. Já také raději cestuji bez cestovky, protože se umím zařídit podle sebe, ale vyzkoušel jsem to i s cestovkou (Korsika a Kudrnou) a nebyl to žádný "opruz", bylo to fajn, ale jiné než na těžko... Vloni jsme dokonce v Provence cestovali s doprovodným autem, to bylo něco mezi cestovkou a samostatnou jízdou a zase to mělo něco do sebe. Nelíbí se mi, že se stále přetahují dvě skupiny zastánců a odpůrců cestovek. Někomu se líbí cestovat tak a jinému zase jinak, je to jako v jiných věcech v životě. řečeno nepěknou českou floskulí "a vo tom to je" :-)
Jinak, když tady pořád padá dokola ten CA Jenda, tak se také přidám. Myslím, že je to velmi zajímavá služba a líbí se mi. Dávám ovšem za pravdu částečně Peggy, neboť samotnému se mi nikdy nepodařilo najít shodu mezi cílovou destinací a vhodným termínem v mém a Jendově kalendáři. Naším nejčastějším dopravním prostředkem po Evropě byl dosud vlak.
Zdar lidicky. Nechci prilis diskutovat, jen shanim nejake info a prostoru mezi Sofii a Athenama. Chystame se tam na cyklovandr a ocenime jakekoli info. Dik. Tom
ahoj vespolek,
Dobrá inspirace pro cyklocesty po Evropě je Vlasákova knížka "Vandry s Bejkem".Doporučuju.
Miriam
Po východní Evropě a po Asii možná ano, ale po západní Evropě to ideální případ není.
Proč ne? Myslíš, že po Západě podobně vandrovat nemůžeš? Myslíš, že musíš vypadat tak, jako všichni cyklisti (dres, krásné kolo, hladce oholen, plná šrajtofle peněz a kreditek)? Nebo se bojíš stanování nadivoko kvůli pokutám?
To není otázka kreditek a naleštěného kola. Jenom si myslím, že cestovatel Vlasák není ideálním vzorem cestovatelů po západní Evropě. Nehodlám na toto téma vyvolávat další diskuzi, jenom konstatuji svůj názor. Nakonec je to ale opravdu každého věc jak cestuje.
Knížky od Vlasíka jsem četl, znám jeho cesty a názory a právě proto si myslím to, co jsem napsal. Nechci se k tomu ale blíže vyjadřovat veřejně.
To je ale škoda, že se nedozvím, jak jsi to myslel. Napiš mi to tedy neveřejně. Knížky od Vlasáka jsem taky četl a docela by mne zajímalo, jestli by si svým způsobem k lidem našel cestu i na Západě.
Zeptej se Peggy :-) Obecně ale asi tak, myslím si, že jsou určité věci a způsoby, které se prostě nehodí na "západ". Je to jiný svět než než na východě. Já jsem na to reagoval hlavně proto, že si nemyslím, že by právě Vlasákova kniha měla být v tomto směru inspirací.
Tohle dilema tak jak jste ho nastolili se mi moc líbí, pánové. Mám velké sympatie k cestovatelství typu Vlasák, ale pro sebe jsem si "na západě" našel opravdu radši něco jiného. Začlo to pěší, horkou turistikou. Poprvé jsem vzal do Alp stan, spacák, jídlo. Děsně jsem se divil, že mne němci všude nalehko předběhli, vylezli výš, podívali se tam kam já ne. Pak jsem si z toho vypracoval jednu poučku - člověk má cestovat tak, jak je to v daném kraji zvykem. Na běžný trekking do Himalájí taky nikdo netáhne stan, jídlo a vařič. Takže do Alp radši vyrazím na lehko spím nejradši na chatách. Při troše taktiky to zas tak předražené není. Strašně zajímavý je jak se naše zážitky pak liší od klasické cykloturistiky na těžko. Já teď třeba hloubám nad mapama jak nemuset přes už vyasfaltovaný Gavia pass a vím, že Ti co pojedou na těžko ho budou mít naopak jako vrcholnou záležitost. Nebo dlouho mi trvalo vymyslet jak se jezdí přes hlavní hřeben Taur, Grossglocknerstrase pro mne není a tak jsem došel ke Krimmeltauern sedlu a to je se zátěží nemožné, pokud nechcete dělat "vynášku" na dvakrát. Kromě toho ježdění na lehko od chaty k chatě se teď v Alpách hrozně rozmáhá a dají se tak v různých knížkách a na www najít zcela netušené cesty.
Já si myslím, že každý by si měl jezdit tak, jak se mu líbí a ne tak, jak je to v dané zemi standard. Je přece jasné, že když budu mít na zádech těžký batoh se stanem a všemi potřebami, tak mě budou všichni předbíhat. Ale co na tom záleží? S tím batohem mám zase větší svobodu a nemusím shánět chatu a taktizovat. Pak jde taky o ten úplně jiný zážitek při spaní ve stanu, než v posteli pod střechou. U cyklistiky je to podobné - u cestování natěžko nejde jen o přepravu všech věcí, ale o to, že je to určitý styl. Pochopitelně se natěžko nedostanu tam, kam bez bagáže. Ale ani s kolem nalehko se nedostanu tam, kam pěšky...atd.
Ale zpět k Vlasákovi. Jezdí jako skutečný vandrák, ale to neznamená, že patří pouze do vandráckých (chudých) zemí. Je to prostě jeho styl a ten asi lidi na západě nepochopí. Ovšem to je jejich problém, že pro své bohatství nejsou možná schopni přijmout někoho, kdo se vymyká jakémusi standardu.
To máš tak : zkus si jednou přejet Alpy nalehko a garantuji Ti, že tomu propadneš.
To máš tak, od tý doby, co jezdíme natěžko, to nalehko není ono ....
:-)
To máš tak: před asi deseti lety se začalo v Alpách rozmáhat ježdění Transalpů. Představ si situaci: jednou ráno stojíš na jihu Bavorska, na zádech malý baťůžek, před sebou víc jak deset sedel přes 2000 m. n m. až na 2.900 vyjedeš. 13 dní cesty nic předem zajištěného, žádný nocleh, žádné doprovodné vozidlo. na konci je Garda. Zkusilas to někdy?
Korsiku a Provence mám proježděné "nalehko" (zájezd a doprovodné vozidlo). Alpy několikrát na těžko. Každé má něco do sebe.
Jezdím na lehko,a respektuji státy kam se vydám tak si to
vše přečtu.Na těžko jsem jezdila dříve,nebo přechod Níz.Tater -bivakovat ,ale jedete do Dánska a tak stan je třeba ,fouká i prší.Doprovodné vozidlo je dobré na dlouhé trasy.14 dní i více to mám ráda. A nikomu to nenutím , sejde se dobrá parta,to sportovci jsou a legrace se užije.A když byl stoupák v chorv.tak i bus dobrý pro starší . Těším se až opět vyjedu .
Ale já neříkám, že má Vlasák (nebo někdo jiný) jezdit podle země, kde se pohybuje. Jen jsem se vyjádřil, že jako inspirace (= příklad) on není ideální případ co se týče vzoru cestování po (západní) Evropě.
Připomněl jsi mi mou babičku, která, když chtěla něco vyargumentovat, říkala, že to dělají (nebo nedělají)všichni. Což je stejné jako tvé "Na běžný trekking do Himalájí taky nikdo netáhne stan, jídlo a vařič." Pokud nejdeš po zprofanovaných trasách, ale jdeš běžný trek jen o údolí vedle, táhneš i ten stan, vařič a jídlo. Lidi tam nepotkáš každý den, stejně jako lodge, kde bys dostal najíst a složil hlavu. Takže na běžný trek v Himalájích, stejně jako i v těch Alpách, stále lidi chodí se stanem, vařičem a přiměřeným množstvím jídla. Ale máš pravdu v tom, že se ty zážitky liší. Přespat třeba v Dolomitech pod stanem, zažít krásný večer, studené ráno, probouzet se s kamzíky je fakt úplně jiné, než vstávat na chalupě plné Němců. Pro nás hezčí, ale nikomu to nevnucuji, mluvím za sebe.
...tak tento názor s radostí beru za svůj! - a podepisuji.
m.b.
Vlasák je bezva svérázný tvor, který se nedá napodobovat, ale od každého zkušeného cestovatele se může člověk nějak inspirovat. Já jezdím rád jak natěžko, tak i nalehko - záleží na okolnostech a podmínkách v konkrétní oblasti, každý způsob má svoje kouzlo.
SVÉRÁZNÝ, to je to správné slovo :-) Dík.
Tak, jak to prožívá Mirek bych skončit nechtěl. Trénovat a honit tělo do sedel a přejet jich denně co nejvíc, to neni žádnej prožitek. Já si se vým báglem zastavim kde chci, sednu, lehnu, tlačim kolo a při tom sleduju krajinu a kocham se. A s Mirkem bych se asi moc nepokochal. A jak si kdo ustele, tak si lehne. Pod střechou bych se necítil jeko na svobodným vandru. Střechu si užiju doma.
tož tak to vidím i já.....
a vo tom to je.
Ale vůbec ne, já mám teda k závodníkovi jak ho popisuješ hodně daleko:o)))). Tady je plno lidí se smyslem pro romantiku a já tvrdím jen, že Transalp romantika je. Romantika dlouhé cesty, nádherné přírody a nečekaných zvratů a překvapení, poslední dobrodružství v západní přelidněné Evropě, praví zanlec. Ale přít se o to nebudu, však si to jednou zkusíš. To spaní pod střechou si pak vykompenzuji jinde než v Alpách.
Mimochodem vandraci, nevadi vam spat na cerno ? Znecistovat prirodu (nebo po vas zustane vzdy jen cisto ?) a porusovat zakon ? Nejde jenom o tucnou pokutu, ale co vase svedomi ? (tohle neni utok (sam nejsem bez viny), jen mne to zajima)
Tak to mně rozhodně nevadí.Protože si po sobě vždy a to zdůraznuji!uklidím.A že bych nějak porušoval zákon????
Valimor asi myslel to, že ve většině států "není dovoleno" stanovat (nocovat) ve volné přírodě.
Já s tím taky problém nemám, místo kde jsme přespali vždy uklidíme, odpadky si samozřejmě odvezeme s sebou (kolikrát vezu pytlík s odpadky i několik desítek kilometrů, než se najde popelnice). Občas místní zírají, jsou zvyklí házet odpadky do rokle ....
Problém s tím nemám ani morální, myslím že jízdou na kole a spaním někde v lese přírodě uškodím MNOHEM méně, než kdybych jela autem.
Myslím, že drtivá většina cyklovandráků po sobě nenechá žádné odpadky, a to ani na místě noclehů, ale i kdekoliv kudy jezdí. My si sebou vozíme odpadky do nejbližší popelnice. A porušování zákona? Jako že zákon zakazuje spaní nadivoko? Valinore, je přece nad slunce jasné, že státům, které toto zakazují, jde přece o to, aby sis zaplatil kemp, penzion, hotel. Jde jen o prachy. Jde o to, aby tě pumpli. A takový zákon rád poruším, protože si nehodlám upírat svobodu pohybu.
Diky za vase odpovedi. Asi mate pravdu, ze rozumny clovek po sobe zadnou stopu nezanecha a i ten podpapirak po sobe zahrabe, narozdil od psa :o) Co se tyce zakazu, myslim, ze v chranene rezervaci je rozumne se taboreni na cerno vyvarovat, ale jinde je to asi fakt jedno.
Jinak byl jsem loni na Korfu (s cestovkou a dokonce v pod strechou) a tam me prekvapilo jaky bordel jsou lidi schopni zanechat ve vlastni (velmi krasne) zemi. Doufam, ze tak taky neskoncime.
K tomu Korfu, či spíše jiným řeckým ostrovům. Řekové jsou neobyčejná čuňata. Doma v Čechách nikdy nepochopím člověka, který vypije pivo z plechovky a pak ji v lese zahodí. To se prostě zcela vymyká jakémukoliv pochopení. Řekové jsou, ale úplně jinde - u nich je to životní způsob a je to hrozné. Procestoval jsem na kole a na kajaku hodně řeckých ostrovů na těžko se spaním pod širákem. Jediný co tam vadí jsou ty odpadky. Jinak moc doporučuji. Člověk toho s sebou moc brát nemusí, stačí lehký spacák, jídlo se dá většinou nejméně tak po dvou dnech dokoupit a jestli přespíte na pláži nebo pod olivami je většinou lidem jedno. Na některých plážích se dá usadit i na odpočinek - na dvě noci nikdo nic neřekne a romantika neskutečná. Takže na pohodový vandr s kolem moc doporučuji.
Myslím, že státům a jejich embargu na spaní v přírodě jde spíše než o zamezení znečištění či finanční výtežnost o bezpečnst takovýchto osob. Aby se třeba v noci neprobudili s pocitem, že jim hoří hlava, nebo aby se ráno vůbec probudili...
btw: cestuji a spím zpravidla nadivoko a dobrý pocit z toho občas nemám.
Já naopak nemám dobrý pocit ze spaní v kempu nebo v penzionu. Spaní nadivoko je pro mne ten správný zážitek. Tak proč tedy spíš nadivoko, když ti to nedělá dobře??
Spávám na divoko, neboť je to levné, svobodné (když jsem unavená, hedám nocleh) a nezávazné. Jenže občas vyjdou místa, když se konečně zcela utahaná dostanu z města na periferii, v noci někam zalezu a ráno zjistím, že je to nocležiště jiných pochybných individuí... Pak skutečně nemám dobrý pocit. Fakt je, že se mi to stávám spíše než na cyklovandru na stopu. Pěšky se člověk unaví dříve a pak skoro nehledí a zaleze kamkoli, jen když tam bude tma a rovný plácek...
toto trochu nechápu. V kempu jsi v blízkosti nocležiště podobných "pochybných" individuí vždy. Jasně, že ideální je spát tam, kde tě ráno probudí maximálně nějaký houbař či důchodce na procházce.
Těmi pochybnými mám namysli různé bezdomovce (neříkám všechny)a bandu mládeže, jež si jde do lesíka za nelegální zábavou. Stává se to jen ve městech, to je fakt, ale takové to zjištění v průběhu noci nebo ráno nevzbuzuje ve mně pocit svobody, kvůli němuž ne nesvazuji v kempu.
PS. Kvůli pocitu svobody samozřejmě z kempů neutíkám. Je to samozřejmě kvůli prachům ;-)
Ja prespavam vacsinou v kempoch a su rozne kempy. Dost otrasny bol napriklad pri Hlubokej, tam bolo dost roznych "pochybnych individui", ale napriklad vo svajciarsku su kempy super, mala lucka (s prekrasnou pokosenou travickou) niedke za dedninou, v suterene nejakeho domu v dedine sprcha a socialky, uplny klud (tri stany v celom mini kempe z toho dva nase) Pristresok, kde sa mozme vecer posadit, navarit si porozpravat. Pohoda. Dokonca aj v obrovskom kempe v St. Moritzi sme sa mohli utaborit na peknom mieste, aj ked kemp bol preplneny. Ale vacsinou tam stali karavany a stany(tych bolo minimum) boli na inom oddelenom mieste.
tojo.. asi není kemp jako kemp. A kolik tak normálně stojí kempy, zajímá mě hlavně D, NL, A, H, HR.
Zalezi na tom kde (teda ci je blizko nejake vacsie mesto, alebo panu bohu za chrbtom) Kemp vyuchadza na hlavu asi 7 Euro. To je taka priemerna cena, lebo vo vacsine kempov sa osobitne plati za osobu osobitne za stan (za vacsi viac za maly menej). Takze ked su dvaja v jednom stane tak na jedneho to vychadza tych 7 Euro. V niektorych kempoch sa plati za teplu vodu osobitne. Tak sme natrenovani sprchovat sa styria v trojminutovom intervale tecucej teplej vody (natrenovali sme to v Cechach). Ak chces naozaj usetrit si dostatocne drzy, tak sa da prist do kempu az potom, ako odide spravca (vo vacsine malych kempov nie je v noci nikto) , prenocujes osprchujes sa, skoro rano vypadnes a usetris. My sme ale nic take neskusali.
Já myslím, že na tomhle taky něco bude. Nebo opačně, když někdo okrade/přepadne turistu, pak se stát nebo policie možná odvolá na to, že vlastně porušil zákon a že měl spát v kempu. Nebo jaké s tím máte zkušenosti ?
PS: Přestože se tady chvástám, jak ráda spím nadivoko v přírodě, přiznávám, že se sem tam taky v noci bojím.
Není mi příjemné, když o nás někdo ví (někdo nás zahlédl), bojím se v divokých balkánských horách (vlci, medvědi), bojím se že příjde bouřka ....
PS2: Slyšela jsem i případy okradených turistů v kempech. Takže ...
Já spím vždy mimo kempy, nikdy jsem s tím neměl problém. Po kempech jsem spal jen když jsme jednou s větší partou jeli na kánoích po Vltavě. Nebyl to moc příjemný zážitek. Kromě toho, že nás okradli (ukradli celej barel s věcma) tak nás občas obtěžovali ožralí lidi, jednou i s nožem v ruce, řvaní celou noc taky nic moc. Rozhodně si nemyslím, že by v kempech bylo bezpečněji. Samozřejmě že je potřeba na volný nocleh najít vhodné místo, což nemusí být vždy snadné a pak je asi lepší najít nějaký kemp (což taky nemusí být snadné...).
My spíme pokud možno v kempu, jeden z důvodů je také přání manželky. Velká nevýhoda je, že se někdy kvůli okolnímu hluku, který trvá do pozdních nočních hodin, pořádně nevyspíme a ještě za to musíme platit. Ale většinou to bývá vpohodě. Když nocujeme jen jednu noc a je možnost spát v chatce - bereme ji, ráno je potom méně balení a můžemem brzy vypadnout. Na divoko spíme jen v případě nejvyšší nouze.
Co se týká těch zákazů volného spaní v přírodě, tak pokud jde jen o přespání = večer si ustelu, ráno po sobě uklidím a vypadnu, není většinou problém. Úřady většinou postihují ne přespání ale táboření nadivoko = skupina (nebo rodinka s autem) se usadí u řeky a několik dnů devastuje a znečišťuje okolí - to je velký rozdíl.
Samozřejmě i při tom ohlrduplném noclehu v přírodě se je třeba vyhnout národním přírodním parkům a rezervacím.
A co se týká toho nepořádku, tak obecně platí, že čím jižněji a východněji - mění se mentalita lidí tak, že jejich vztah k pořádku a ochraně přírody je horší.
Naopak ve Skandinávii je zatím povoleno volné nocování v přírodě, všude je samozřejmostí pořádek - to je jediná oblast v Evropě, kde se při noclehu ve volné přírodě cití člověk opravdu bezpečně.
já se chystám s přítelkyní a kamarádem na tří týdení cestu po rumunsku také na kole.Už jsem tam párkrát bol a myslím že na kolo je tam spoustu krásných míst,jedem tam v červenci a mám v umyslu projet -pohoří Fagaras,navštívit solné jezera v malém městečku -Slanic a pak dle času.Tam i nazpátek cesta busem nebo vlakem ,kola budem mít v přesně ušitých vacích na míru kola.tak kdyby náhodou někdo měl zájem se toho zučastnit tak dejte vědět.La revedere:-)
[email protected]
Já bych se tedy v kempu moc bezpečně necítil. Větší nebezpečí je vždycky tam, kde je víc lidí a zvlášť když jsou anonimní odevšad. Když o mě ví místní sedlák a pozdravíme se, tak se nikdo z nás netváří provinile ani nadřazeně. Jde o to nic nepoškodit a nikoho neomezit.
Jinak připomínám, že i do Rumunska jezdí Jendův První cyklobus v ČR a není třeba kola balit do vaků, je na to zařízený.
Taxem se kouknul po netu na "Jendův První cyklobus v ČR" a nic jssem nenasel. Je na netu ?
No možná měl na mysli http://www.cajenda.cz/ , taky se s ním letos chystám jet.
www.klaudy.net