Ne, nebyl jsem nemocný, ani jsem nezemřel, to byste snad dostali parte.
Zjistil jsem, že čas co u trávím dohadováním se h..ě mohu dát něčemu co má větší smysl.
A tak jsem 12-14 hodin denně dělal na CGG a je to vidět. Prostě mám takovou divnou povahu, nedokážu nedělat věci naplno.
Až jsem z toho začal blbnout jako ty anorektičky, co mají pocit, že jsou tlusté, já měl pocit, že bych toho měl stihnout víc. Budil jsem se v noci s tím, že mam "úžasný nápad" a musím to udělat, jinak bych stejně na to myslel a nemohl spát. Ne, nezeštíhlel jsem strádáním, spíš naopak, stále mlsal čokoládu. Datum odjezdu
se blížil a já už spal jak Edison po čtyřech hodinách denně. Zlý a protivný, nerudný a vzteklý dědek.
Naplánováno od prosince, a dobře že tak.
Kdybych to neměl zabookované a nakoupené předem, asi bych nevyjel.
Včera mě Soňa hodila do Norimberka a dneska jsem přejel Německo vlakem do Strasbourgu, do hotelu, kde mě mají rádi.
Zítra odpoledne přejedu v TGV do Nice a pozítří vyjedu. Zatím jsem tak trochu jako neukázněný pacient na odvykačce. Ve vlaku jsem ty 4 hodiny pořád jestě honil nějaké ty sklářské katalogy po obrazovce, a zítra to asi nebude jiné.
Jak to říci, chtěl bych ještě pár věcí dodělat, než vyjedu, ale vím, že nedodělám a přesto vyrazím.
A dneska, vlastně včera jsem to zjistil, a dneska vyřešil. Moje nové kolo je úžasné, řazení tak skvělé, že vážně přehazuji asi 3x víc než dříve, prostě žádné chrrr, jen cvak a je tam, nepřemýšlím, že na těch 15 metrů se nevyplatí přehazovat. Tak to je super.
Jiná věc, že ačkoli stejný Topstone jako mám v elektrice, tenhle krám má delší sedlovou trubku. Na trenažeru jsem měl pedály s wattmetrem asi o 12 mn vyšší než ty platformy, a ten centimetr mi teď scházel. Vyjel jsem, a sedlo moc vysoko, nepohodlně vysoko. Snažil jsem se naklonit sedlo, aby mě nervalo moudí, ale houby platné.
Jak už se stalo tradicí, nápad přišel ve dvě v noci. Tu sedlovou rouru zkrátím, uříznu. Je z hliníku. Pokr.
Našel jsem si teda Bauhaus, kde mají pilku v Karlsruhe, o pauze na přestup si tam dojel a o další pauze na přestup, tentokrát 45 minitové jsem sedlovku říznul.
Sedím jako ve vatě.
Jen nevím co s tou pilkou, fakt je neskutečná, za 5,99 Euro, malá, přeci ji nezahodím :-)
Asi budu muset.
Divný svět, ve kterém pilka na kov je levnější než pulitr piva zde ale vlastně to do sebe zapadá.
S pilkou se musí pracovat, to je dnes neprodejné.
Ve Strasbourgu, jako vždy, príma.
A jako vždy stejné otázky.
Proč tolik kluků muselo umřít, než to šlo jako teď?
Proč jsou ti azbukové tam na východě o sto let zpátky....
Dneska to je vážně dlouhé, ro TGV jede 8 hodin.
Ale za 63 EUR i s poplatkem 10 EUR za kolo :-)
Wifi tu sice je, ale má nepoužitelnou rychlost.
Kola se do jedné soupravy TGV vejdou max 4, tedy je nutné to v sezóně mít koupené dost dopředu, kolegů co se přesouvá do dálky s kolem ke jak se oteplí, hodně. Teď ale jedu sám, protože uprostřed týdne a ještě je dost zima, tedy na severu. Na Azurovém pobřeží má být kole 20....
A opravdu je nutné hned řezat? Nestačí jen zasunout? :-)
Jsem konečně na startu.
První co člověk pocítí jak ránu do palice, je to teplo.
Je tu 18 stupňů.
Nice si Angličané vybrali jako "zimovisko" ne "letovisko". V zimě jim tu bylo asi jako na Ostrově v létě :-)
Být superkafkou řetězce se vyplácí, dostávám lepší bydlení, koukám z balkonu rovnou na Notre Dame (ve Francii skoro v každém městě je Notre Dame, i ten v Remeši je Notre Dame, nejen ten slavný, vyhořelý).
A asi se vyplácí malinko umět žabožroutsky. K benefitům co jako superkafka řetězce mám, patří i "welcome drink". Pro mě pivo za euro, protože dát čísníkovi poukázku co jsem dostal na recepci, a nic k tomu, je nezdvořilé.
Poukázku jsem vyfasoval, ale bar zavírá v 23.
Já tam byl v 23:04.
Ukecal jsem je, dostal jsem to svoje pivo. Anglánům co přišli minutu po mě se to nepodařilo, i když jejich angličtina byla čistá a srozumitelná.
No, kluci za barem (30+) nevěděli, že ČR existuje a je v EU, ale slovo Prague už slyšeli.
Dali mi i druhé pivo a grátis, vlastně za ten "pourboire" -zpropitné, ale prý to nemám nikomu říkat. Tak je to mezi námi, doufám.
Ten teplý vzduch za oknem je fajn.
A je dobré se zase vratit do reality, nikoho nepohoršuje, že Zeman malem poblil korunovační klenoty, že Petr Pavel je komunistická guma s inteligencí malinko nad debilitou, ale fešák a nikoho ani nepobaví, že tlustý chlapecek
Lipavský na Krym ani letos na dovolenou nepojede.
Nejen, že nejsme pupkem světa, a Fialovy signály nikdo neregistruje, ale málokdo ví, že vůbec jsme. Že máme vlastní řeč a píšeme latinkou.
Hodí se to si připomenout, ale naši politici zřejmě bydlí v jiných hotelech. Jinak by se nechovali, jakoby bychom byli velmoc.
Jo, a kolo na pokoji fakt pohorsuje jen majitele českých pensionů a pak potažmo, jejich zákazníky. Tady to neřeší.
No jasně, vylízaná debilní zelená guma, co dělala náčelníka nejsilnější vojenské organizace na světě :D To po těch dvou grátis pivech už strácíš soudnost?
Je to poloblb, lhostejno jakou funkci měl.
Loutka. Potřebuješ prostě čas, abys to prokouknul.
Nemyslím si. Jen šířením svého kategorického názoru zpochybňuješ svou rozlišovací schopnost.
1. Člověk vybraný do takto vysoké funkce nemůže být blb.
2. Už je dost dlouho presidentem, aby se projevilo, že je blb. Opak je pravdou. To naši předchozí dva páni presidenti si nyní dávají záležet na tom, aby se o jejich nedostečnosti dozvěděl celý svět.
No, to se už projevilo.
Jen čte, a blbě, co mu napíší, od Bidena se liší jen tím, že si pamatuje co má přečíst...
I kdyby to bylo přesně jak tvrdíš, proti minulému modelu je to pořád neskutečný pokrok :-)
S Ovarem byla zase sranda, teď jsem slyšel Pokáce "president v akvariu"...
S kterým kdy byla taková prča jako s Ovarem :-)
Ale jinak problém je vážnější než se zdá, ty jeho bláboly o euru, loutkovodič je pěknej hajzl
Neumím posoudit, euru prd rozumím, ale z principu konstruktéra mi přijde na hlavu mít celou evropu na jednotný měně a náš ostrůvek vyčleněnej na CZK. Sláva unifikaci :-)
Nevím jestli s ním byla prča, ale když vezmeme v potaz, že role prezidenta u nás je PŘEDEVŠÍM v reprezentaci, protože jakoukoliv faktickou moc vcelku postrádá, byl to dost průser. Ostuda kam se dostal, pokud se tam teda už nějak dostal. Ta hromada společných politických fotek na kterých je jeho vozík odstaven stranou pro snadné oříznutí fotky mluví sama za sebe.
Vyměnili jsme prezidenta co na setkání nedojel na vozíku za prezidenta co tam přijede na motorce. Chápu výhrady historického charakteru, ale jinak...
No, bylo by to logické, kdyby celá měla jednotný daňový a socialní systém. Jenže takhle dluhy co udělá Řecko platí Finové, tedy velmi zkratkovitě.
Minimálně není stále ožralý nebo s delíriem a prochlastanými játry v nemocnici. Nekomentuje úplně z cesty situaci jako Klaus, jen aby byl slyšet. Jeho názory třeba na to Euro rozhodně stojí za diskusi. Celkem úspěšně podporuje a drží koalici pomoci Ukrajině. Za mne naprostá spokojenost. Motorka mi nevadí, motorky mám rád. Není to nic, co by ho zdiskreditovalo. Kdyby jezdil na kole, tak by měl naprosto stejné potíže a titíž lidé by se na něj dívali skrz prsty.
Tak pohled na nás a znalosti o nás bych rozhodně nepoměřoval pohledem a znalostma lidí za barem. Pokud takový tydýt nemá ani ponětí o evropských zemích, tak dost pochybuju, že vůbec ví něco co se týká jeho vlastní země. A podobných tupoňů je u nás taky dost.
Jsem tu fakt hodně často, tak vím, co obecně vědí. Oni se zajímají hlavně o sebe, ale i o vlastní zemi vědí docela málo.
Zvyknul jsem si na to, nepřekvapuje mě to.
Spíš u nás je problém, že si myslíme, že jsme pupkem světa. Když koukneš do novin, zjistíš, že se tu o ČR psalo vloni jen jednou. Když to hovado vystřílelo ty děti na fakultě.
Ono je to celkem normální, kdy si třeba i nás četl něco o Lucembursku, víš jakou tam mají vládu, kdo je právě jejich kníže?
Praha má ovšem výsadní postavení, klasická odpověď: nebyl jsem, ale kamarádi byli a líbolo se jim to.
Asi vážně stárnu a stávám se rozmrzelým, věčně nespokojeným kverulantem, eroprogresivní korporátní svazáčci by řekli,: dezolátem. Vidím nějak věci z té druhé, horší strany, vadí mě když nefunguje to, co by fungovat mělo, a místo, abych nad tím mávnul rukou, naštvu se, pokud se rovnou nenaseru.
Tak třeba tahle cesta, těšil jsem se na to půl roku, a taky půl roku jsem měl koupené ty jízdenky a rezervované ubytování. A když přišel ten den „D“, nechce se mi z pracovny, protože mám rozděláno tolik zajímavých věcí. A když už sedím v tom vlaku, místo abych se radoval a těšil, rozčilujeme spolucestující, co baští sendvič se sardinkama a celý vagón smrdí tou mastnou rybinou.
A když místo objednaného ajnclíku dostanu v hotelu „junior suite“ velikosti tanečního sálu, zlobí mě, že sice mám krásný balkón, ale směrem do ulice, kde občas přejede nějaký trouba na burácející motorce.
Mám kávovar Nespresso, ale místo porcelánových hrnků papírové kelímky. A mohl bych pokračovat a vyjmenovávat všechna ta „příkoří“ co mi svět chystá.
Myslel jsem si, že ta moje rozmrzelost je z přepracování, poslední měsíce jsem fakt dřel jako zamlada. Ale asi to tím nebude, prostě asi budu už ten opravdový dezolát.
Dneska si tedy budu v té své ublíženosti lebedit, ale zítra ráno, zítra vstanu jako nový člověk. Měl bych se pokusit vidět zase to hezké, než vyhledávat chyby.
No třeba v tom Nice.
Anglická promenáda, jedno z nejkrásnějších přímořských nábřeží na světě. A co mi provedli? Každý třetí barák je vyšperkován lešením, kutí, opravují. A to prosím nejen tam, ale vlastně všude, od Nice až do Cannes. A hůř, lidí jako máku, ale místo krásných děvčat, samé seniorky s ještě seniornějšími partnery. Šlaka.
Sluníčko svítí a hřeje, stejně jako moje vesta a rukavice. Převlíkat se na ten kousek nemá smysl, tak se potím. A to moře, taky není jako dříve azurové, ale tak nějak do šeda. Festivalový sál v Cannes připomíná husákovský lidojem, co si komunisti postavili na sjezdování hned u Nuselského mostu.
Pokr
Opravují to v zimě, aby to v létě na sezónu bylo pěkné.
Je tam plno důchodců, poněvadž se tam sjíždí za teplem a do mimosezóny, kdy je tam víc klidu a levněji. Asi jako ty...
Už bys měl vyjet, abys přišel na jiné myšlenky.
Já vím :-)
Stejně tak vím, že senioři jezdí mimo sezónu...
Zas tak blbej nejsem. Ona ta cesta z Nice do Cannes je po takové cyklodálnici, jseš na pobřeží moře, ale vedle silnice a dráha.
V Antibes jsem uhnul z "cyklodálnice" a obejel ten poloostrov, tam už je to o něčem jiném, ale taky to smrdí drahotou.
No a Cannes, to je už vysloveně Klondike.
Pivo na pláži, Carlsberg, teplej, 17 euro
A když si dál pivo v plážovém baru, výhled na moře mi zakrývají hromady písku. Ten na tu pláž navážejí, protože ta slavná „pláž u Cannes, co z léta znám“ je falešná jako upřímnost politiků.
Proč zrovna já?
Ale opravdu, asi jsem toho z Francie už viděl tolik, že tahle snobská nafrňenost mě neoslovuje. Je spousta krásnějších míst a brzy tam budu.
Počasí je skvělé, kolo je dokonalé, jen já mám asi v hlavě brouky, nebo rovnou bordel.
Cannes 1/3/2024
https://www.relive.cc/view/v7O9Gzpk2Qq
Za kolik je to orosený na třetí fotce? :-)
17 eur, i s buráksms, co ti sežerou holubi.
A protože nejsi sráč, dáš 20 a oni ti popřejí hezký zbytek dne
Ta našedlá obloha a tím pádem i moře by měl být saharský písek ve vzduchu
Myslím si, že jsou to jen brouci v mé hlavě, nefouká, asi je všechno jak má být, jen já prudím...
Jinak, všimnul jsem si toho už u snídaně v hotelu, ale je to všude kolem. Kromě francouzstiny, nejčastěji slyším ruštinu. Ne tu ukrajinskou, čistou ruštinu.
Francouzi vážně zřídka nosí barety, a knír francouzští muž nemají častěji, než naši jinoši.
Také nesnídají každý den kroasanky a šneky - les escargots - mívají jen na Vánoce.
A nejsou zběsilí "žabožrouti".
Couisses de grenouille doma nevaří, a ztěží je najdete někde na běžném menu restaurací, mimo turistické zóny.
Ale naopak, tam kam jezdí cizinci častěji,nebo zejména, najdete žabí stehýnka či šneky všude. Protože "francouzské klišé" cizinci jsou lační "to" okoštovat.
A v tom "klišé" dneska jedu i já, z důvodu čistě komerčních, ale o tom jindy.
A aby toho nebylo málo, přidal jsem i kozí sýr s lanýži (truffes).
Popravdě, tyhle turistické pasti nevyhledávám, ale dneska, tady, to fakt klaplo na jedničku.
Šneci jemné, bez česneku, stejně tak ty žabí nožky,pokud budete mít chuť okusit francouzské klišé, tuhle restauraci mohu doporučit.
Vyfotím až venku, která to je.
Jak jsem se včera zařekl, dneska budu jen pozitivní. Ne jen tak, malinko ale brutálně, že ani test PCR nebude třeba, aby se prokázalo, že jsem prudce a nebezpečně nakažlivý.
A ono to vážně funguje.
“Vy jste Němec?” zeptala se mě nesměle slečna na hotelové recepci?
“Já, já a Němec!?” zatvářím se vyděšeně,jako kdyby mě právě žahla medůza.
Je přeci všeobecně známo, že být Němcem v sladké Francii je cosi jako Boží trest, na čele vypálené znamení: “ty synku, ty si nezasloužíš nic jiného, než pořádně oškubat jako to kuře z kraje Barrois”.
“Čech jsem, milá slečno, Čech!”
“Čech??? Na zítřek sehnala moje matka lístky na konzert. Symfonie z Nového světa, Dvorak, znáte to?”
“Antonín Dvořák, jak bych neznal” a zanotuji hlavní motiv z první věty.
Všechno poprvé je v životě poprvé. A mě se poprvé stalo, že při prozrazení jména mé vlasti si někdo vzpomenul na Dvořáka. Ale hraji dál.
“Dvořák, milá slečno, Dvořák, nikoliv Dvorak. Já jsem Jindřich Pařík, žádný Žindryš Párik.”
A tak jsme asi pět minut nacvičovali “ř”. Sice to neklaplo, ale nasmáli jsme se u toho jako děcka na Funésovi. A pak rozloučení, přání šťastné cesty a výzva “Užijte si dne, mesjé Páržik, dneska se nám udělalo krásně”
A opravdu, den jak z barvotisku, skoro až kýčovitě a nevěrohodně azurovo. Panorama jak z reklamních letáků cestovních kanceláří, být dneska mrzoutem by fakt dalo hodně práce.
A tak si šlapu tou příbřežní rovinkou, zvolna a ležérně. Na to, že mě předjíždějí šlachovití starci na svých vymazlených silničkách jsem si za ta léta zvyknul, dnes si zvykám, že mě míjejí a mizí v dálce i kyprá, mladá děvčata. Nejsem tu, abych závodil.
A pak ten kopec, a sešup dolů a další kopec, a už jsem nejvýš, vyfotím gfBar na řídítkách, jednak abych udělal radost Marek Veselý , pořadateli soutěže Libenský Award a taky proto, že tu tyčku z kanadských borůvek co jsem posnídal podezírám z toho, že jsem dneska tak třeskutě pozitivní.
Pokr
A pak La Corniche, kde “ti” měli svoji Beobachtungstelle, ale bylo jim to málo platné, protože se o kousek dál, na pláži 15. srpna 1944 vylodilo 190 Američanů pod velením colonela R.D.Parkera,jak se dočtu na pamětní desce.
A pak už jen kousek, a jsem v přístavu Fréjus.
To že můj pokoj není připraven beru pozitivně, alespoň se hodinku projdu po okolí.
A pak “velké prádlo” protože kdybych zítra na sebe vzal ty hadry z dneška, byl by proti mě mokrý pes vyvoněný šampón
No, a tak to bylo, a nelžu slovem.
Jak říká můj bratr: i vám přeji vše pozitivní, tedy kromě testu na HIV.
https://www.relive.cc/view/vmqX3EM1LL6
Fotky jsou v tom videu
No vidíš, ten stav mysli, pokud jsi zdravý a nečeká tě nějaký strašlivý průšvih, se dá ovlivnit. Je to hned lepší.
Slečna z recepce, co jde na klasický koncert a ještě k tomu na Dvořáka a v cizině, to je dar. To se hned tak nenajde. I u nás je takových slečen pomálu.
Máš nějakou novou pěknou přilbu. Pochlub se. Není moc zavřená, bude dost větrat?
Přilba je to luxusní, Specialized, stála mě půl jmění asi před 4 roky. Hezky sedí na té brašně, nelítá ze strany na stranu, je fajn.
Dneska ale půjde na hlavu, protože leje. Pořídil jsem na ní slušivý návlek, bude se hodit.
Pak jsou ještě dvě situace kdy mám přilbu na hlavě - když moc pere slunko a spálilo by mě hlavu, nebo naopak, když je zima a drží mi čepici. Kšiltovku nebo kulich mě vždycky bral vítr, přilba je lepší řešení, zabírá dost místa, ale funguje
Tak dneska asi jen 5 kiláků na vlak, nejde to. Sice přijdu o nejkrásnější část Azurového pobřeží, ale co je to za krásu v té slotě. Liják by nevadil, ale ten vítr je protivnwj a zrovna fučí tím blbým směrem, proti.
https://photos.app.goo.gl/Q7ajrLFwKeY6V6xv9
https://photos.app.goo.gl/3p7QaGARczTz2q3T7
Když tady, na jihu, prší, tak prší pořádně. Žádná březnová přeháňka, ale potoky vody z nebe. Pršet začalo v noci a při pohledu na nebe, do počítače a znova na nebe, bylo jasné, že jen tak nepřestane. Jsem na déšť připraven, pláštěnka, nepromokavé návleky na přilbu i rukavice a navíc “je suis un homme”, vyrazil jsem proto po snídani ven na obhlídku.
No, sice jsem mužský, a dost potrhlý, ale ne zas tak moc, abych nepochopil, že tohle vážně nechci. Ploužit se lijákem, zmítaný vichrem byť přes Saint-Tropez, proč?
Tedy vlakem. S aplikací SNCF Connect je to jednoduché, zadáte odkud, kam, kdy a že chci sebou do vlaku vzít i kolo, a ono mě to už najde spojení. Dvacet minut po dvanácté do Toulonu, tam budu v jednu, a dvacet minut po druhé spoj do Hyères a ve tři jsem tam jak na koni. Škoda, měl jsem projíždět nejkrásnějším úsekem Riviéry, ale buďme pozitivní, alespoň mám důvod se sem někdy vrátit.
Už ty čtyři kilometry na nádraží mě přesvědčili o tom, že jsem udělal dobře, tedy nebýt té mé profesionální deformace promovaného statika. Sichruji se, pořád počítám s tím, že něco může selhat. Normální cyklista s sebou veze lepení na duši. Opatrný cyklista pak i nájradní duši. Ne já. Já vezu tři duše a dvoje lepení, co kdyby....
Takže když má vlak odjíždět ve 12:25, už od jedenácti stepuji na nádraží. Co kdybych cestou píchnul a musel kolo tlačit, he? Nepíchnul jsem, ale navzdory svým protidešťovým opatřením jsem přijel durch. Tady totiž když prší, tak prší...
Promrzlý v 13:15 v Toulonu se rozhoduji, že raději hodinu a půl pojedu na kole, než se stejnou dobu klepat chladem na nádraží při čekání na další spoj.
A ejhle, klaplo to, přestalo a já těch asi dvacet kiláků přejel v pohodě a i jsem se trochu zahřál. A co bude zítra? Prý zase azuro, věští rosničky.
Nechci tě zbytečně děsit, ale aby ti ty náhradní duše stačily - mě už dvakrát bouchla bočnice pneumatiky a domů jsem dojel jen proto, že s sebou vozím hromadu krámů a v tom i jednu "americkou" pásku :-)
kecám,vezu jen dvě. :-)
Tenhle gravel má lepší gumy, píchnout jej není tak snadné jako silnicku :-)
V Bulharsku jsem bočnici rovnou prořízl- naštěstí jsem den předtím koupil na prodejní akci jeden nový(skládací, kvalitní a celkem "za babku"- prodávající si koupil nové kolo s jinými rozměry) a od té doby jej vozím na dlouhé cesty(zatím nadarmo :-) )
Dnes jsem učinil zásadní objev.
Naše stará dobrá Evropa se dělí, podobně jako Francie, na severní a jižní. Řeknete si, to si objevil teda Ameriku, Jindřichu.
Ale nechte mě to prosím dovysvětlit. Francii historicky půlí řeka Loira. Na sever od ní je území zvané Langue d’oïl, na jih pak Langue d’oc, podle toho, jak se v místním dialektu starofrancoužstiny vyslovovalo “ano”. Jazykové rozdíly působením masmedií rychle mizí, ale další zásadní rozdíl, pro nás asi srozumitelnější je užívání másla na severu a olivového oleje na jihu, při přípravě pokrmů.
Tedy bylo, než sem vtrhnul ten “fastfood”.
A tak Francie, stejně jako náš kontinent se dneska dělí zónu “kebab” a zónu “pizza”. Tedy v tom menším, dosud neamerikanizovaném chápání “fastfoodu”.
Já jsem teď v zóně “pizza” a dost mi to leze na nervy. Teda vůbec ne, že by mě chyběl kebab, ale protože tohle zfastfoodovatění gastronomie mě je z duše protivné. Jsem v Provence a večeřím pizzu. Proč? Protože neděle večer a francouzské restaurace mají zavřeno.
Prošel jsem všechny restaurace v okruhu 1,5 km, co mě google označil jako otevřené , ale chyba lávky. Všude rolety dole, jen Chez Toni, Chez Marco, Neapol, prostě jen pizzerie jedou.
A jak jsem tak bloumal po tom Hyères, říkám si, Bože, tady je to škaredé, prý letovisko, jedno velké staveniště. A do toho začalo zase hustě pršet, nebýt pozitivní, měl bych vztek.
Takže pizza a průzkum internetu, co safra na tom Hyères mají. Zjistil jsem, že mě liják zahnal zpátky, těsně od bran “starého města”. To musím vidět, i když na kopci, opřel jsem se zrána do pedálů a viděl. V podstatě hezké staré město ale je to tak, čekáte Saint-Tropez, dostanete Hyères, asi jako u náš, těšíte se na Český Krumlov a zavezou vás do Benešova.
Viděl jsem, jsem, a zjistil, že “citlivá úprava zámkové dlažby” není jen naší, českou specialitou.
Pokr
Sluníčko vysušilo včerejší louže, konečně chytám tu svoji “výletnickou”, kašlu na debaty o ničem, vím, že to bude 85 kilometrů, nemám moc natrénováno, a že to tedy asi bude trochu bolet. Ale zatím dobrý, vlastně ne dobrý, nádherný. Venkov na Provence, hrad na kopci, nastává “chvíle pro písničku”. Na řídítkách se mi houpá reproduktor, pošlu do něj z mobilu svoji “a tak dál nosím po kapsách sny mládí” když najednou slyším, jak mě míjející dáma říké te druhé: “hele, slyšíš to, to je Matuška???”
A dámy slyšely správně, i já slyšel, tak jsme si popovídali. Matka na návštěvě dcery, která se vdala do Francie, šestiletý vnouček - Francouz - umí krásně česky. Setkání s krajany vždy potěší a pokud se jedná o milé a krásné dámy, dvojnásob.
A dál už jsem v tom byl jen sám.
Moje sentimentální sbírka písní na cestu mě v tom nenechala, v tom nejstrmějším kopci zapěl Karel Gott “To musím zvládnout sám, na to snad sílu mám” a já Mistrovi tentokrát velmi rozuměl, bo jsem to viděl stejně.
A pak fofrem dolů, a Marseille, kde řidiči mají pocit, že jsou v hlavní roli filmu “Taxi” a cyklounovi fakt nic nedarují. Už jsem na kole projel dost, a kluci s 13 na poznávací značce jsou fakt drsní.
Marseille 4/3/2024
Sluníčko vysušilo včerejší louže, konečně chytám tu svoji “výletnickou”, kašlu na debaty o ničem, vím, že to bude 85 kilometrů, nemám moc natrénováno, a že to tedy asi bude trochu bolet. Ale zatím dobrý, vlastně ne dobrý, nádherný. Venkov na Provence, hrad na kopci, nastává “chvíle pro písničku”. Na řídítkách se mi houpá reproduktor, pošlu do něj z mobilu svoji “a tak dál nosím po kapsách sny mládí” když najednou slyším, jak mě míjející dáma říké te druhé: “hele, slyšíš to, to je Matuška???”
A dámy slyšely správně, i já slyšel, tak jsme si popovídali. Matka na návštěvě dcery, která se vdala do Francie, šestiletý vnouček - Francouz - umí krásně česky. Setkání s krajany vždy potěší a pokud se jedná o milé a krásné dámy, dvojnásob.
Pokr
Tak to nějak na tom mobilu neklaplo, ale tady jsou fotky
https://www.relive.cc/view/vNOP7wZy3Yv
A pak skvělá prace v Hyères
Hele přesně tyhle baby s copy na baráku znám i z Prahy. Jen si zrovna nemohu vzpomenout odkud. Evidentně se nelíbily jen mě a tak to milí pražáci kopírovali. No možná to kopírovali z primárního města původu z Paříže a ti to zase kopírovali odněkud z Řecka.
Tak nějak to bude. Možná to Frantík někde ukradnul, odtáh do Louvre a tam se to zalíb dostilo a začalo se to pajcovat.
Me pobavily ty asfaltové opravy zámkové dlažby. Potřebovali opravit rouru nebo kabel, nebo natahovali nové...
Takhle se to děje v Popkách, ale v centru historického města???
No, občas i moudrý stařec ujede
Ono to bylo sice jen 85, ale já nemám natrénováno, a ty kopečky před Marseille, pak ti bezohlední šoféři ve městě, prostě byl jsem rád, že jsem v hotelu, měl jsem toho tak akorát.
No, a u dvěří po mě vystartoval mladík: "pane, kam s tím kolem...".
A mě se zatmělo před očima, vzpomenul jsem si na ty tři kola, co mě ve sladké Francii už ukradli, a docela hustě jsem se rozeřval: "Já tu budu bydlet a to kolo bude bydlet se mnou. To si jako myslíte, že zrovna v Marseille nechám kolo někde bez dozoru."
A pokračoval jsem s kolem směr recepce.
A ten mladík vystartoval za mnou. To už jsem viděl rudě" "Hele jasně jsem vám řekl, že to kolo nebude ode mne dál než dva metry!!!"
A ten jinoch v livreji se mě začal omlouvat. Že jsem to špatně pochopil. Že on je tu od toho, aby mi s tím kolem pomohl, že mi ho odveze na pokoj služebním výtahem, co je větší.
No, bylo mi fakt trapně, popovický buran...
Pomoc jsem odmítnul a vzápětí litoval, protože výtah úzký a kolo muselo na zadní a to s brašnama není nic moc. A pak přijdu na pokoj, a tam uvítací dopis, láhev šampaňského, opravdového, tři místnosti, vana jak bazén a v tom já, opocený, špinavý, v těch cyklohadrech.
No, flašku šampaňského sám nedám, a vlastně jsem se těšil na pivo Tak jsem tu láhev vytáhnul z toho kbelíku a běžel k vchodu se omluvit tomu klučinovi.
A to koukal jak zjara zase on.
A tak jsme chvilku pokecali, a já měl kurz francouzské konverzace vlastně grátis. Ale, že jsem z Popek jsem mu neprozradil, aby si nemyslel, že v naší vesničce žijí křupani.
Tak čekám, z které strany to přijde.
Ta rána. Jsem totiž Arles. To je město z celé Provence asi nejprovancovatější. Úzké uličky, okna s květinami, ale ne jako v Alsasku přehnaně až křečovitě, ale tak nějak ledabyle a mimochodem, jako by to tam prostě nějakou milou náhodou rozkvetlo. Římská aréna a amfiteátr hned vedle katolického semináře, Rhôna a pak to nějak jinaké světlo, které tolik obdivoval Vincent van Gogh. No, žlutý dům, kde pobýval s Gaughenem zbořili po válce a vykřičené nálevny co oba navštěvovali si netroufnu hledat, abych nebyl považován za prasáka. Je tu ale Vincentův most, který vlastně není ten co maloval, ale úplně jiný, co k Arles přestěhovali a vytvořili novou turistickou atrakci. A pak taky irská krčma s Guinnessem, ale to sem vůbec nepatří.
Prostě Arles je město, které byste neměli ignorovat.
Jen mě nějak nosí smůlu. Jsem tu na kole počtvrté a každá z mých předchozích návštěv dopadla neslavně. Poprvé, snad před osmi lety, jsem tu chytil ataku dny a hnedle do pravého kotníku. Celou noc jsem nohu chladil pod sprchou, jen při vzpomínce na to mě naskakuje husí kůže. No, a podruhé, před dvěma lety, právě tady se mi rozjel zánět zubu osmičky tak brutální, že jsem si musel nasadit ta antibiotika, co mi zubař dal na cestu, co kdyby. To vloni v září to bylo docela mírné, malinko úpal, jinak zdraví v cajku. Ale z nějakých technických příčin mi zrušili pár dní před příjezdem rezervaci v hotelu a musel jsem na periferii, odkud to bylo na pivo dva kiláky pěšky, což je taky krutá rána.
Tak čekám co bude dneska.
Zatím bydlím dobře, pár kroků od té irské knajpy, zuby vypadají v cajku a dnu, snad, vykrývám alopurinolem.
Jinak, po včerejší etapě do Marseille jsem přehodnotil svoje schopnosti ujet dnes 90 km a překonat přitom tu horu, a kopec jsem projel, protože tunelem, vlakem a bylo to jen malinko přes 40. Ale fučí mistrál, takže Mistr Gott šel na hanbu a z repráčku dnes hrál Gilbert Becaud, příznačně „Quand il est mort le poète“ tedy, když umře básník…
Nevím proč, ale čím déle jsem na cestě, tím déle mě trvá se ráno vypravit. Zcela jistě za to může moje hlava, protože zbytek těla funguje celkem normálně.
Třeba dneska ráno. Pracně našlapu všechny své svršky do brašen, zavěsím na kolo a ejhle: “kde mám peněženku!”. Nejdřív záchvat hysterické paniky, chvilku zhluboka dýchám a přemýšlím, kdy jsem ji měl naposledy a pic kozu do vazu. Musela zůstat v kapse kalhot co jsem měl včera večer na sobě.
A už jistě tušíte, že kalhoty jsou až na dně brašny. Jasně, že té druhé, ještě že mám jen dvě. A tak půlhodiny pracného skládání v trapu, pak pokus o zrychlené nové zapakování, který končí tím, že se prostě do těch brašen všechno nevejde. Prostě mě za tu chvilku nějak nabobtnali svršky nebo snad spodky, tu větrovku tam prostě už nenarvu. Tak jí zapakuji do přilby, co vezu za sebou.
Jsem dost velký blb, ale umím chytře vyřešit věci, které bych řešit nemusil, kdybych nebyl tím blbem.
Sláva, tak dneska dokázal rekord, vypravoval jsem se hodinu a čtyřicet minut.
Slunce už je vysoko a pěkně přismahuje, leč asi tušíte, kde mám opalovací krém.
Dobrého nepálí, utěšuji se a jedu.
Zhruba mezi Arles a Nîmes, v deltě Rhôny, se nachází kraj Camarque. Bílé koně, černí býci, ovce, a chlápci na koních s podivnými dřevci, kterými pobízí dobytek k svižnějšímu kroku.
Tedy to jsem viděl v muzeu. Naživo v přírodě jen koně a ovce, o býky moc nestojím, ale toho rytířo-kovboje s dřevcem bych chtěl vidět v akci. Camarque je jistě zajímavý kraj, ale ze sedla kola si jej moc neužijete, vlastně jen taková placatá krajina, které kraluje Mistrál.
Protože se pohybuji směrem na západ, bere mě jen bokem, a to je vážně rozdíl, než když fučí v protisměru.
Pokr
A ejhle, co to vidím , Chateau Avignon, to místo znám, tady jsem byl před těmi osmi lety.
Psal jsem včera, jak mě v Arles zkosila ataka dny. Uchladil jsem kotník ve sprše, narval se brufenem a vyjel. Chodit jsem nemohl, pajdal jsem krutě, hrabě Peyrac byl proti mě sprinter.
Tak si jedu, vidím zámeček v zahradě, vrata otevřená, tak si říkám, zajedu si tam, udělám fotku. Jen jsem projel tou bránou, vyběhnul za mnou chlápek a hulákal, že na kole se tam nesmí. Omlouvám se a pěšky, kolo používám jako berle, se sunu k zámečku. A ten vrátný najednou zjihnul: “Promiňte, pane, netušil jsem, že jste mrzák, tedy promiňte, hendikepovaný, pokračujte na kole....”
Na to se nezapomíná. Jenže dnes, v plné síle, zámek Chateau Avignon je zavřený.
A tak jsem projel opevněné město Aigues-Mortes, a ve zdraví a dobrém rozmaru dojel do letoviska La Grande Motte. Obojí je na delší vyprávění, tak to teda nechám na jindy.
Video s fotkama:
https://www.relive.cc/view/vmqX3ErWnL6
Nepepřekáží ti ta přilba na tom nosiči? Normálně se vozí na hlavě. To je ústupek Soně?
Ne, vysvětloval jsem to už jednou, hodí se když prší, pere slunko, nebo je zima.
Jindy nevidím důvod si to dávat na hlavu.
Slunce sice pralo, ale jel jsem krátce, tak mě hlavu s řídkými vlasy nespálilo.
Už jsem jí na hlavě měl předevčírem, a tím proti dešťovým návlekem.
Je to vopruz velkej, naštěstí je lehká, a teď jsem zjistil, že se do ní vejde ta větrovka.
Pořiď si impregnovanou čepici. Na slunce a déšť bude lepší a vejde se ti do kapsy. Ta veliká přilba slouží primarně k něčemu jinému.
Nemyslím si. Míval jsem kšiltovku, stylovou, Cannondale, furt mi ji bral vítr. Za deště jsem míval kapuci a pod ní, když bLa zima, kulicha. A z kopce jsem pak musel jezdit temenem do předu, aby mi ten vítr kapuci nesundal, kulich samotný vyl kandidát na odfouknutí, i když neměl bambuli. Zkoušel jsem kuklu a další, ale pak jsem koupil Soně tuhle přilbu v Andoře, tedy cervenou, ve Spanělsku ji na ostrém slunci ozkoušel, a cestou zpátky jsem to vzal přes Andoru znova, abych si jí koupil taky.
Funguje dobře, když má, když ne, vždycky se dá snadno přiheftovat za zadek. Za sluníčka ci vedra, jak profukuje těma otvorama, docela fajn chladí, v zimě drží ty ohřívací čapky fajnově, nemusíš mít kuklu přes hlavu.
Jen za dlouhého lijáku těma dírama voda protekla a bylo to naprd, ale to jsem teď ošetřil tím návlekem.
No, smál ses mi, od čeho mám ty rohy na hlavě.
Je mi dočista fuk, k čemu je přilba určena, já jí používám takhle. Třeba vloni, v listopadu, jsem jí měl na palici furt, lilo, byla zima.
Letos, zatím, asi jen 15 minut když lilo cestou na nádraží.
Pořiď si čepici s menším kšiltem, nebo bez něj, nebo to voz kšiltem dozadu. Také si můžeš pořídit čepici s páskem pod bradu, jako to mají vojáci a policisté. Bude to menší a účinnější. Vozit přilbu, aby mi nesvítilo sluníčko na hlavu je blbost a proti dešti to bez dalšího návleku také nechrání. Vlastně z té přilby využíváš hlavně ten pásek pod bradou, který brání tomu, aby ti jí neodfoukl vítr.
Jsem spokojenej s tou přilbou.
Zřejmě si nikdy neměl spálenou hlavu.
Tady na jihu to pere trochu víc. Uši, nos, zátylek, všechno namazané silným faktorem, vlasy jsem nepromazal :-)
A normálně jsem se spálil, a to nejsem plešatej.
Nemám sebemenší důvod měnit něco, co velmi dobře funguje.
Já bosou hlavu mám a tak vím, že i v helmě si jí mohu přismahnout (v pruzích podle větracích otvorů)
Proto taky pod helmou nosíme takovou slušivou, bílou, prodyšnou, jarmulku :-)
Každý rok na jaře si připálím lebku otvory v přilbě. Přilba je na kolo hodně pohodlná čepice. Bez ní je to ještě lepší, ale když jí potřebuješ, tak už nestihneš si jí nasadit. Jelikož už jsem na hlavě rozbil několik přileb, tak jejich pravý účel nezpochybňuji a nezamněňuji za ochranu před sluncem a deštěm.
Ale každý svého štěstí strůjcem.
Zatím jsem měl kliku, na hlavu jsem ještě na kole nešel ale od 20 let mám sešroubovanou klíční kost, s kola.
Asi, protože mám vlasy, mě proti spálení lebky ta přilba chrání dobře, možná taky má jinak otvory než ta tvoje.
Nepodlehnu panice a na stará kolena se nezačnu bát o hlavu. Je spousta jiných částí těla, které si mohu poranit, třeba páteř.
Chápu, že ti co dovádějí na kole po lese, skáčou přes hrboly a tak, že snadno mohou naprat hlavou do stromu nebo šutru. Proto jsem přilbu koupil Soňe, když jsem viděl co na tom elektru v lese vyvádí.
Mě na těch stezkách u kanálů fakt víc hrozí ten úpal.
Za těch asi deset let,co se tu různě motám se dost změnilo, řekl bych, že takových 70 procent cesty jedu po cyklostezce. Průjezdy měst jsou taky dost slušně udělané, za velké Phizerovi rány, když v rámci marketingu pozavírali co se dalo a vyvolali, aby vyvolali paniku, se vybudovali ve městech dočasné "covidí" cyklostezky, a spoustu z nich pak předělali na trvalé, takže zase, na frekventovanou městskou ulici se při průjezdu městem, dostaneš velmi zřídka.
To neznamená, že se někde nemůžeš zrakvit, ale možností ubylo.
Spoléhám spíše na svoji hlavu, než na tu přilbu - jak říkal táta, je fajn vědět, že máš přednost, ale vždycky je potřeba se přesvědčit, jestli to ví i ten druhý, v truhle ti bude prd platný, že si byl v právu.
https://photos.app.goo.gl/ns2XbQDTxLZmgSco8
No jo, ale když budeš vlastně vždy dávat přednost, tak rychle nikdy nepojedeš, i když by to zrovna šlo. Pojedeš bezpečněji, ale neužiješ si to. Ti musí každý uvážit, co je mu přednější a důležitější a pak nebrečet, že jeho chování přináší vedlejší efekty.
Nejde o to "dávat přednost, když ji máš ty, ale jde o to být si naprosto jistý, že ten druhÿ na křižovatce ví, že tu přednost máš, a bude ji respektovat.
Někde jsem slyšel, od těch "dopravních odborníků", že se musíš naučit "myslet za ty druhé". To docela sedí
Myslet za druhé je dost důležité a cyklistovi se rozhodně vyplácí.
Jen taková zajímavost, je hodně velký rozdíl v chování a způsobu jízdy řidičů aut, cyklistů a taky chodců v Hradci Králové a v Pardubicích. Jsou to města stejně velká a 20 km od sebe, přesto je rozdíl dost velký.
"Myslet za druhého" je dobrá věc- je to způsob předvídání, ale druhému do hlavy nevidíš- předpokládáš jeho "rozumné" uvažování a ne že mu prdne v hlavě, je nasra.. na celý svět ap., takže v konečném výsledku jen riziko snížíš, ale neeliminuješ je a "naprosto jistý" si budeš úplně jen když budeš proti sobě ty sám, jinak ne :-((
Bohužel je to tak. Kdybys měl na každé křižovatce kterou rychle přejíždíž po hlavní ulici očekávat, že ti tam z vedlejší někdo vjede a zablokuje cestu, tak bys nesměl jet rychleji než nějakých 20km/h. Pokud pojedeš 30 a více tak sice vyhlížíš únikové prostory, ale bylo by to jen na nouzový a nebezpečný únik.
Mám cestou do práce jeden takový sjezd a jezdím tam s puštěným stroboskopem a dole ho vypínám. Zatím to vždy dokázalo udržet auta na vedlejší. Dokud jsem ho nepoužíval, tak jsem tam měl několik nouzových úniků.
Když jedu tak vidím reakci řidiče a vozidla. V naprosté většině jsou docela dobře čitelné. V hustém městském provozu to je složitější, tam se člověk musí víc spolehnout na to, že ostatní také dodrží základní pravidla a tam je důležitý sám být dobře čitelný.
Jsou situace, kdy ti je to k ničemu,sám jsem jednu zažil v Bosně(hraniční město Stara Gradiška). Dojížděl jsem pomalu ke křižovatce, na které stálo přede mnou jedno auto na červenou a zleva se blížilo druhé (ten zleva na červenou mne sice viděl a zpomalil)- když naskočila zelená, auto přede mnou přefrčelo, já pokračoval rovno za ním když ten vlevo přidal a vletěl do křižovatky snažíc se to stihnout přede mnou na druhou stranu. I přes okamžité brzdy mne natlačila jednokolka za kolem na mokru do nárazu na jeho stř. sloupek dveří. Následoval pád, zničené kolo(př. kolo osmice+ zlomený rám za krkem kola a rozrazená brada). Bylo to přes oběd, žádný provoz- tak rychle se uklidit z cesty a vydiskutovat. Žádná zlomenina ani vážné zranění, řidič(aktivní cyklista 36let) si byl vědom své chyby a navrhl buď zavolat policii a pak by vše nechal na ni, nebo nevolat a postará se o to abych mohl pokračovat domů (spolu s ubytováním do konce opravy kola). Nezůstalo mi než souhlasit s druhou variantou a druhý den po obědě jsem odjížděl na kole s novým rámem, vidlou a přehozenými součástkami z mého zničeného kola. Nevím co bych dělal nebýt náhody, že sám byl cyklista a vstřícný- nejezdil odtud vlak a předpokládat na světelné křižovatce při jízdě na zelenou že zleva vyrazí auto na červenou se asi nedá...Halt štěstí v neštěstí jsem si vyčerpal.
Nějaké štěstí člověk prostě k životu potřebuje. Kdo ho nemá, ten je ztracený.
A tady už to znám. Pláž u Grande Motte, když jsem na kurzu francouzštiny v Montpellieru, jezdíváme se tam koupat. Tedy v září a na elektrokolech s vozíkem, na kterém vláčím ta plážová lehátka. Ale ta stezka se nemění, je fajn se vracet do známých míst. A tak se nechám unášet nostalgií, přibrukuji Brigitě druhým hlasem „de la plage ensoleillée“ a je mi dobře.
Míjím Carnon, Pálavas stejně jako Popovičky a Petříkov, prostě mám dojem, že jsem tu doma.
Navigace by mě hnala přes Lattes, tůdle, pojedu si podél moře, kdo by počítal zajížďku tři kilometry, když jich mám před sebou slabých padsát.
A hele, Cathédrale de Maguelone….
„Jindro, ty znáš katedrálu Maguelone?“ ptala se mě moje profesorka frániny Céline. Měl jsem ji na kurzu už potřetí a tak ví, že všechno z Francie co „se prostě musí vidět“ jsem už pravděpodobně navštívil. „Tak nám všem o ní něco hezky pověz…“
Dělá to tak, chce abychom v kurzu konverzovali, já něco povím, spolužáci se budou ptát a Céline nás bude opravovat ve výslovnosti i gramatice.
„Proč zrovna Maguelone….“ pomyslím si a Céline mi pomáhá začít:
„Tak nám pověz, kde se ta katedrála nachází a jak se k ní z Montpellieru dostaneme“ snáží se mi napovídat.
„Ke katedrále Maguelone se nejlépe z Montpellieru dostaneme na kole, je to asi 15 kilometrů, je u moře“ odpovídám školometsky.
„No dobře, a jak se tam dostanou normální lidi, co pořád nesedí na kole?“.
„Hm, to nevím, já tam byl jen na kole“.
„Aha, no tak pověz kolegům jak se ti tam líbilo, co tě zaujalo, co můžeš doporučit…“
„No, to se jede nejdřív podél řeky Lez, krásná cyklostezka, a když nefouká, nebo jen do zad, v Pálavas doprava, pozor, tam na stezce bývají návěje písku….“
„Arrête!!!“ směje se Céline „nevyprávěj nám o výletě na kole ale o té katedrále, prosím, jak se líbila, jestli ji můžeš doporučit…“
„No, když si tam kolegové udělají výlet na kole, v Montpellieru se dají vypůjčit sdílená kola…“
„To už vážně vynech, tak k té katedrále, co nám o ní můžeš povědět.“
Pokr
Je z dvanáctého století….“
„No, a líbila se ti?“
Ona mě fakt chce k tomu dotlačit. Jsem tu host, vím že jsou na to pyšní, ale prostě jeden hranatý barák, to se ten jejich Památkostav moc nesnažil, jak to říci a neurazit.
„No, za mě vlastně nic moc…“ odpovídám nesměle.
„Nic moc?“ zamračí se Céline „byl si tam vůbec?“
„Oui, oui, hele tady mám fotku, i s mým kolem“ přistrkuji jí notebook,
A v tom se Céline nejdřív rozesmějí oči, pak začnou škubat koutky, a nakonec se řehtá na celé kolo.
„Ty si ale šašek, Jindro, to před čím si i s kolem pózoval, je turistická kancelář a restaurace, katedrála je kousek dál, mezi těmi stromy….“
Myslíte, že se mi spolužáci, všichni staří 60 a víc, smáli?
To víte, že se smáli, jako malá děcka se mi šklebili.
Tak jsem dneska opravdu viděl katedrálu v Maguelone, a vám i Céline ji nafotil.
No a pak jsem tedy jel dál, kolem těch étangů, kde noří do vody své zobáky mírně vybledlí plameňáci, minul Frontignan a jsem v Séte, kde pro tentokrát moje cesta končí.
Zítra se přesunu do Montpellieru, a v pondělí, brašnu na záda a do školy….
Děkuji za pozornost, brzy se ozvu, mám nové kolo, musím jej vyfotit na jednom takovém místečku před Paříží, ale to uvidíte později.
Video s fotkama:
https://www.relive.cc/view/vKv2nGrLVov
Kromě toho, že se tady, na jihu Francie radikálně mění, během několika hodin počasí, je tu ještě jeden fenomén, který umí pěkně zamíchat kartami.
Francouzský národní sport: stávka.
Protože předpověď naznačovala, že se tu budou dneska čerti ženit, rozhodl jsem se že cestu skončím v Sète a do Montpellieru se přesunu po kolejích.
No a dnes do hry vstoupil ten druhý fenomén.
Neříkají tomu přímo "grève" - stávka, leč "Movement social national" což to znamená, že na dráze nestávkují, jen některé vlakové spoje jsou "přerušeny".
Prašť jako uhoď, v Sète se sice nestávkuje, ale v Narbonne je jízda vlaku "pozastavena" tím "národním sociálním hnutím" a tak sem nepřijede.
Takže mě dnes čekají oba politici - slota i nečas asi čtyřicet kiláků
Tak jsem to dal, ale upřímně, stálo to za prd. První co přestane fungovat je navigace. Teda telefon nepromokavý, navigace běží, ale jen do té doby, než začnou kapky na tom founu na řídítkách předstírat dotyky, přepínat aplikace a tak. Není obrany, je to nepoužitelné.
Ještě že znám cestu, tedy myslel jsem si že znám, než na té, co jsem vždycky jezdil se objevila značka, že tam kola nesmí.
Tak improvizuji, no na videu uvidíte, že jsem se chvilku motal. A pak beru tedy nejkratší cestu k cíli, tedy po státovce.
A to fakt nebyl dobrý nápad.
Fouká od moře, tedy mě do pravého boku a fouká v silných poryvech, které mě vždycky hodí půl metru do vozovky. No, a někteří řidiči, co občas jeli na kole to vědí a objíždí mě velkým obloukem, jiní mně div nelízají zrcátko a to by mohlo být fatální.
Tak očima nabodávám radar, jak se objeví puntík, že je auto za mnou, sleduji v zrcátku, jestli se bude chovat rozumně, nebo jako idiot.
A když vidím, že jak idiot, stojím, držím kolo, aby mě to nefouklo pod kola. Docela nervák. A do toho ten liják.
Jak vidím možnost, odbočuji na okresku, raději 10 kilometrů navíc proti větru, než se nechat zmítat vichrem po státovce.
No, dostal jsem 10 navíc, i proti větru to chvilku bylo, ale pak už říčka Lez, cyklostezka, od moře k Montpellieru, vítr v zádech a já nejedu, ale plachtím.
Dobře to dopadlo, přijel jsem i na čas, tohle bude jedna z etap, na kterou rychle zapomenu.
Je to jak s těma zážitkama z vojny.
Po letech si člověk pamatuje jen ty legrační historky.
Video, ale fotky nic moc, bylo to všechno mokré
https://www.relive.cc/view/vPOpDnEmeRO
Tady když leje tak fakt hodně.
Ale problém byl vítr.
Takže malý "update" jak se dnes v korporátní češtině říká, z Montpellieru.
Byli jsme tu naposledv vloni v září, a před tím asi 7x na 14 dní, takže se vracíme skoro jako domů.
Přesto, docela zásadní změna, a možná i dobrý příklad. Montpellier, nebo jeho městská rada, vždycky měla ambici být modernější, lepší, prostě mají své město rádi.
A tak od Nového roku je veškerá městská hromadná doprava pro obyvatele Montpellieru zdarma. A nejen pro ně, ale i pro všechny studenty tady, ať už jsou odkudkoliv, je to universitní město.
I my, krátkodobí studenti francouzštiny bychom to mohli mít zdarma, ale bylo by potřeba potvrzení školy, a potvrzení z koleje, či pronajímatele bydlení, a tohle jsou ochotni kvůli 15 eur postoupit jen naši holandští spolužáci - co Skot zahodí, Holanďan zvedne.
Jízdné na 1,5 hodiny stojí 1,6 EUR, ale lze koupit 10 lístků za 10 euro v jejich aplikaci.
Takže místní jezdí zdarma, cizinci nebo odjinud z Francie platí.
Náš kurz frániny pro "starší a pokročilé" není tak striktní, jako jsou kurzy pro studenty DELFT, ale kriteria zůstávají stejná. Aby člověk získal certifikát klasifikace znalostí jisté úrovně, musí projít zkouškou, a ta mě příští týden čeká, tedy pokud to nevzdám.
Mele se to ve mě jak vítr v bedně, protože žádný certifikát mi nepomůže se domluvit s kýmkoliv ve Francii, to buď dám, nebo ne. Nepotřebuji jej k práci a navíc, v jistém věku znalosti, byť ověřené diplomy slavných universit mizí jak pára nad hrncem.
Ale je to určitá výzva. Dostaneš B2?
Zkusím to, asi.
Ale jak jsem psal, pro nás, je škola hrou a zábavou a v ILA to vědí, tak nás odpoledne neučí gramatice, ale třeba tomu, co francouzští cukráři dovedou, kdy se jaká cukrovinka tradičně podává a tak.
Cítil jsem se trochu trapně, tázán, jaká cukrovinka u nás je asi favoritem, protože to obvykle moc nejím. Když jsem řekl "pivo" odpověděli - nic jiného jsme od tebe nečekali, Jindro, ale zkus něco netekutého.
A já si vzpomenul jen na palačinky.
Němečtí přátelé mi napovídali štrůdl, ale je náš, nebo rakouský?
A navíc, to není cukrovinka tak, jak náme je Clair promítala a měli jsme na stole
https://photos.app.goo.gl/ohTa4GmesjNiy6w49
Máte-li nějaký nápad na opravdovou českou/moravskou sladkost, dejte mi to i s fotkou. V tomhle jsem nemožnej a vlast zostudil
Třeba frgále, ale ty se dělají na Moravě :-)
Tak jsem googlil, bo moravsky neumím, a našel jsem droždí neboli kvasnice, takže ani frgál není patisserie ale boulangerie
Buchty a moravské a chodské koláče.
Ooops, tady je problém to co je zaděláno s kvasnicema v místní terminologii nejsou cukrovinky - patisserie - ale druh pečiva.
Jasně, koláče, buchty, ale jak říkám, kynuté..
Jsme z chudého kraje a tak máme kynuté pečivo. V sobotu bylo v TV finále soutěže amatérských pekařů cukrářů. Pekli francouzské, nevím jak to nazvat, dorty, cukrovinky? Bylo to pro mne nevídaně rafinované a nazdobené. Koukal jsem na to s otevřenou pusou.
co třeba hořické trubičky nebo miletínské motlibičky či Štramberské uši
kremrole, laskonky, punčový řezy...
Jako vyloučit automaticky všechno kynutý těsto je docela podpásovka, ale i tak myslim že se u nás dělá sladkýho dost...
Škubánky s mákem
Oni (prý) mák stotožňují s opiem a podivují se, že u nás mák není na indexu
Z nějakýho zkouřenýho důvodu je to poměrně rozšířený postoj, možná jsme divný my...
https://www.stream.cz/jak-nas-vidi-svet/cesky...
https://www.stream.cz/jak-nas-vidi-svet/sisky-s...
https://www.stream.cz/jak-nas-vidi-svet/cizinci...
Hele, kolego Sodomo, s tímhle seriálem fakt mám problém.
Ti lidé si vybírají exoty, co se ofrňují nad něčím běžným i jinde ve světě, protože jsou z USA a do ted žrali jen hamburgery, hranolky a další sračky jen z papíru, a teď kroutí rypák nad tatarákem na porcelánu. Fakt, nepustil jsem si ani jedno video co jsi postoval, abych se nenasral, ale dobře vím, co to je za blbce.
Tatarák je naprosto běžná věc ve Francii, dršťková polévka je luxusní a voňavé jídlo proti Andouillete, ale to je fuk.
Nechápu, co je to za ubožáky, kteří točí videa ve stylu "seru si do vlastního hnízda. Stejně jako ten pazdrát Janek Rubeš, který si založil karieru na tom, jak bude ukazovat ja u nás je to na hovno.
Fakt, v tomhle jsou fakt machři, ve sraní si do vlastních bot a pitvořní se před cizinci.
Mám rád Francii, ale jsem Čech, a tím zůstanu.
Janek Rubeš má celou sérii pořadů, ukazující především, co je v Praze zajímavého a pěkného, co navšívit. Mimo jiné upozorňuje na možné podvody a turistické pasti, právě proto, aby si kvůli nim cizinci neodnesli špatný, zkreslený dojem.
Právě to mám na mysli.
Já ho osobně nesnáším, jak jeho presentaci, tak nahrané ukázky údajných podvodů v Praze.
Sehrané divadlo.
Škodí mé zemi, ale je to jen můj osobní názor.
Podvodníci s běloruskými rubly, nevýhodné směnárny i bankomaty s pastí jsou reálné problémy. Před těmi varuje. I kdyby bylo něco zinscenováno, nadělá to méně škody, než špatná pověst města u skutečně okradených turistů.
Byl si u toho?
Jak víš, že to není to čemu vy říkate "fake news"
Jasně, jde o sledovanost, kamaráde to nejsou informace, ale byznys. Tak si Jankovi, mimochodem, Honza, Janek to snad zavedl až Ledecký.... věř si mu.
Lidi, co zavítají do Prahy neplatí kartou, ale potřebují vexlovat prachy, směšné
Hele, aby bylo jasno, nemyslím si, že gauneřiny, které ten exot insecnuje a presentuje jako "živě záběry" se nedějí.
Jasně, skořápky, podvody. okrádání, to je běžné všude. Tenhle ksindl si založil karieru na tom, že bude srát do vlastního hnízda.
Inscenuje situace, které pak presentuje jako autentické záběry, fakt hnůj.
Nikde, ve velkých městech to není moc v pořádku. Ale tenhle Janek, ksindl, se rozhoddl, že si na tom založí byznys.
Upřímně a z celého srdce ho nesnáším.
Proč myslíš, že to je inscenované a vymyšlené?
Já bych řek, že vůbec není od věci varovat naše a hlavně cizí turisty aby byli opatrní a nenaletěli na každý podvod. Má pár varování, která jsem přivítal i já a jsem za ně rád.
Nemyslím, že nekritizovat domácí průsery a neupozornit na ně něčemu pomůže. Já jim docela fandím jak to dělají.
Protože kamera, nasvětlení, ozvučení...
Je to tyjatr
Pokud má informace o trestné cinnosti musí...
Ale tebe to učit nemusím.
On si vytvořil byznys z toho, že bude ukazovat mohi vlast v tom nejhorším světle.
Sorry, to neberu
Určitě by se některým jejich dílům dalo ledacos vytknout. Určitě jsem neviděl všechno, ale v díky některým jeho pořadům o Praze jsem se dověděl co žádný průvodce neřekne a neukáže a něco si pak i prohlédnout osobně. A některé zkušenosti a informace třeba o USA můžou být pro někoho dost užitečné.
Něco být hrané může, běžně se dělá hraný dokument na základě skutečného stavu.
Pokud vím tak mnoho věcí co jsou trestné také oznamoval a dokládal i důkazy. Ne vše špatné a nemorální je trestné přesto stojí na to upozornit aby si lidi dali pozor.
Že to nedělá bez možnosti nějakého zisku, alespoň pro náhradu nákladů co na to dá je docela jasný. těžko bude někdo něco podobného dělat zadarmo.
Upozornění na nějaký nešvar, problém a možnost se nechat podvést je dost záslužná věc i kdyby ho to živilo.
Novináři a různí reportéři dělají běžně něco podobného a svoji práci dělají za odměnu a mnoho lidí to považuje za správné a jsou za to udělovány i různé významné ceny.
Ne každému se to bude líbit a považovat za dobré, můžou k tomu být výhrady.
no, já to mám hrozně jednoduché, Lelku.
Prostě tenhle člověk si našel "díru na trhu" v tom, že bude srát našincům na hlavu, bude ukazovat moji vlast z té druhé, odvrácené strany.
Pro mě je to ksindl.
Kdyby chtěl něco zlepšit, je spousta možností ale on si našel byznys v tom pomlouvání.
Ne, fakt ne.
Jsem furt ve Francii, ale kydat hnůj na moji zem? Jsem tu hrdý Čech. Hrdý na svůj původ a tak trochu se vytahuji. Říkají, aha, vy u vás mluvíte anglicky, německy? Říkám, a naše generace i rusky. A oni, ooops, 4 jazyky, to je hodně
No jo, máš to jinak, já nemám rád a přímo nesnáším lakování na růžovo, já to vidím jako poukázání na realitu a není od věci vědět jak to kde skutečně funguje, co je kde pěkné, co stojí za vidění a čemu se radši vyhnout.
ne, nemám.
Jsem na tom jako ty, taky nelakuju na růžovo.
Ale tenhle pazdrát vyhledává "to špatné" a obcas si i pomůže nějakým švindlem, když to není "dost špatné".
Teď jsme se o tom bavili s kolegy ve “škole".
Taková informace, co ten kretén pouští do světa může znamenat, že blbej angličan raději poletí do Tallinu než do Prahy.
Spolužák, Němec, si koupil trasu po Cévennes, Stevenson to kdysi popsal, a vsichni dodnes to chtějí opakovat, Němec, jak jinak
A v hodnocení ubytování někde cestou, se dočetl, že tam jsou štěnice. Tak si koupil zájezd do Provence. A hned v prvním hotelu narazil na ty šváby, nebo rusy.
To je pobavilo, že štěnicím u nás říkame rusi.
Zklaoli, když jsem jim řekl, že synonymum je švábi :-)
Ale zpět k tématu.
Tenhle ksindl vytváří videa, co mohou odradit turisty od návštěvy ČR. Ne, neposkytuje informace, co by turistům mohly pomoci, protože je to v angličtině a spousta obětí podvodů jsou fakt ne-anglofonní, jen dělá škodu, krypl. :-)
Já jako turista považuju třeba tuhle informaci a vysvětlení ohledně jízdenek na lanovku https://www.youtube.com/watch?v=t1P0IbtSIKs&... za hodně přínosné a jsem hodně rád když mě dá někdo podobné vysvětlení jako to udělají oni, to běžně nikde není a něco takového rozhodně uvítají i cizinci.
Podobných videí s upozorněním mají celkem dost. Tímhle cizince rozhodně neodradí, naopak mu pomůžou zvládnout chaos v jízdenkách a dalších záludnostech.
Hele já ti tvou nenávist neberu, ale narovinu říkám, že ji naprosto nechápu.
I za předpokladu že jsou ony situace nahrané (což si osobně nemyslím), výsledná zpráva není "hele jak za hovno to u nás stojí" ale "až přijedete, nenechte se okrást tímhle".
Když se vrátím k původnímu příspěvku, Australan co má pocit, že svíčková by byla lepší, kdyby v ní bylo avokádo a ještě lepší kdyby byla stejk mě fakt neuráží. Dělá debila max ze sebe. Kdybys na to občas koukal, zjistil bys, že jsou tam i lidi upřímně nadšený.
Tak jako tak to těžko bude produkovány pro jakoukoliv zahraniční reklamu a bude to spíš zajímavá/zábavná podívaná pro místní, kteří znají místní kolorit.
Jsem rád, že toleruješ můj názor.
Srát do vlastního hnízda, a vydělávat na tom, to chce mít v sobě kus ksindla.
Takhle, ještě jednou s chladnější hlavou.
Já se fakt, upřímně snažím presentovat nasi vlast v tom dobrém světle.
Podle mě, jsme skvělý národ, namíchaný jak pouliční voříšek, ale jsme pracovití, vzdělaní i chytří, přátelští, mírumilovní, prostě jsme na tom líp, než jiné národy, které jsem fakt dobře poznal.
Nejsem nácek, ani omylem. Mluvím, a po včerejsku mam na to i glejt, anglicky, německy, francouzsky i rusky. Já nejsem ten "Čechy Čechům"
Ale jsem vlastenec, svoje "češství" se snažím presentovat v tom nejlepším světle. Mám web o československém skle www cs-sklo.cz a pak i komercní web CGG, a stále rosteme
Mluvím s lidma, říkám: nemusíte vidět pyramidy, ale Prahu, tu jistě.
A pak pazdrát, ksindl, co si udělal z plivání na mou vlast korýtko?
Odrazuje lidi?
Aby měl sledovanost?
Sorry,nasrat
To byla chladná hlava, jo? :-D
Hele nejsem jeho skalním fandou, ale tady si myslím, že mu křivdíš.
Ale především je to problém, který sis tady sám vystavěl a teď na něj nadáváš, protože původní příspěvek byl o máku v české kuchyni a vytřeštěnosti zahraničních konzumentů z něj. V úplně jiném pořadu...
Sere mě, ksichtem, dikcí, vším.
Mám právo byt nerudný stařec :-)
Prostě tohle je profesionální odrazovač od návštěvy ČR.
On takovej turista ze zahraničí, tedy třeba i EU, má dost co objevovat. Může do Budapesti nebo Vídně. Do Prahy nepojede, protože viděl video "insidera" co ukazuje, že ho v Praze okradou.
Nastěatí tady, ve Francii, mají jeho videa s jeho pinguin English nulový dopad, ale zbytek, tedy severní část EU, může být ovlivněna.
Tenhle "gap" na trhu, co si ten pazdrát našel, škodí nám všem. Jasně, mohlo by to být horší, kohl by prodávat třeba drogy, ale to co on dělá, fakt škodí a zasloužil by za to deku
Nesouhlasím. Ukazovat na hovno a říkat mu hovno není odrazování, to je prostě varování.
Ostatně, kdyby fízlové dělali svou práci, místo brečení když ji musejí dělat, problém by neexistoval.
Minimálně tedy pláčeš na špatném hrobě.
Ostatně, my o vlku a vlk v novinách:
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/spotlight...
To není podpásovka.
Prostě oni sladké dělí na kynuté a nekynuté.
Patisserie prostě je nekynuté.
Kynutých dobrot mají taky hafo, ale neznají naše dorty. Tedy neprodávají je jako u nás. Babči u nás si ke kafi dají "harlekýna", a to tu není. Koupit si "výřez z dortu". Tedy, upřímně, nevím jestli to jde u nás, nejím to, pamatují z dětství.
Ale napadlo mě, díky vám, že taky něco co oni nemají máme. "Indiaána" - Koňaková špička, laskonky, rakvičky, to jsou jistě nekynuté cukrovinky, kterými bychom se mohli chlubit.
Ale v této věci fakt jsem mizerný ambasador vlasti, fakt že jo.
Zadej do gůglu "zákusky" a podívej se na "Obrázky" :-)
A tohle na mě vypadlo, když jsem si zadala "cukrárna v paříži" :-)
https://www.sortiraparis.com/hotel-restaurant...
Když jsem si prohlížela obrázky, tak řezy jim nejsou cizí. Spousta toho jejich cukroví mi přejde jako naše vánoční, malé vypiplané jednohubky. Už od pohledu moc sladké polevy na to dávají. A taky je tam plno takových věcí, co se u nás prodávají spíš jako sladké pečivo, než jako zákusky.
Na té druhé fotce je hlavně baklava. Takový klasický český zákusek...
Tak to tu prostě chodí.
Vše dobré bylo vynalezeno ve Francii. Možná, původně, ta bašta pochází odjinud, ale byli to Francouzi, kteří ten recept vylepšili.
Jo, je to až srandovní, ale oni si to fakt tak myslí.
Ale už jsem to tu asi psal. Francouz je ořesvědčen, že žije v nejkrásnější zemi na světě, že není žadné jiné lepší jídlo, než se jí ve Francii a že "francouzský styl života" je to nejlepší, co si clověk může dopřát.
Nacionalismus vybičovaný do extrému.
Ale narozdíl od našich německých ci anglických přátel, Francouz se nesnaží vnutit svůj životní styl ostatním.
Francouz je tolerantní a občas je mu i líto, že ty, tak fajn člověk, jsi byl v životě ochuzen o privilegium narodit se Francouzem.
Těžko to popsat, ale oni jsou fakt uvnitř přesvědčení, že jsou nejlepší ve všem.
Tak to teda rozhodně nejsou - kdo někdy opravoval francouzský auto, ví o čem mluvím...
:-)
Jezdím 20 let Peugeot, vím co je to za voser dostat z Francie součástku :-)
Ale oni fakt v tom vyrostli, a trochu jim tu národní hrdost závidím.
Ve Francii by žádný Janek svoje sráčovský videa nepublikoval A v Paříži se krade mnohem víc než v Praze.
Jen prostě se tu ví, že zrádce a kolaborant patří ke zdi
Nic by se nenašlo?
https://www.youtube.com/results?search_query...
A to je jako co?
Že i jinde si serou do vlastního?
To je omluva pro toho pazdráta co špiní naši vlast?
Ano, máš s Francouzi hodně společného.
Bublanina. V tom kvasnice nejsou, obrázek i recept je v odkaze.https://www.apetitonline.cz/recept/slehackova...
Mistní :-)
připraven na válku
Tady se musím zastat.
Je naopak pozadu za mnou. Válka bude a to jsem předpověděl třeba sedmou vlnu u Bray-Dunes.
Takže si o sobě dost myslím.
Válka bude. Děti.
Připravte se.
On to servíruje pomalu, jak jsou zvyklí ve Francii, ale smiřte se s tím. EU do roka bude muset přejít do válečného stavu a vy co milujete azbuku, táhněte do hajzlu, nebo na východ - vyjde to na stejno.
No, tady v Montpellieru, už tak nějak tou Ukrajinou nežijí a válka se jich moc nedotýká. Ukrajinské vlajky zmizly, pomalu se chystají eurovolby a zdá se, že je s přehledem vyhraje nějaký jinoch z RN, tedy od Le Penové.
Ale to je taky tolik netrápí, spíš ten bordel,co dělají teď po Evropě zemědělci a nejen oni Už se zase po různu stávkuje, je celkem nejisté, jestli se dostaneš vlakem tam, kam si plánoval, prostě mají zase svoje vnitřní problémy.
Včera jsem celkem dlouho debatil s místní učitelkou dějepisu ze základní školy. Pořád jim nějak štelují osnovy, co se smí a co se nesmí z dějin vyprávět a jak se na to dívat, aby nějakou tu agresivní menšinu náhodou neurazili a žácek je neubodal o přestávce kudlou. Pak taky jsou ti menšinoví, co jich už je skoro polovina dost agresivní, učitel nemá respekt a bohužel ani zastání vedení školy.
Říkala, že chytla nějakého toho Mustafu, či koho, jak má pod lavicí otevřený sešit a opisuje při písemce, tak mu dala 0 bodů a odpoledne do školy vystartovali jeho rodiče, že prý žácek neopisoval, ale hledal v tašce nějaký kapesník či co, a šla na kobereček k ředitelce školy.
A že tohle je fakt dost v hajzlu, protože když selže výchova a vzdělávání, fakt je budoucnost nejistá.
Valka trvá dlouho a tak už není zajímavá, takhle to tu asi je.
Ty si vysmátý, bo máš prachy a uletíš gdy chceš.
Bo sem cely život fakt "very hard" makal a furt, když nejsem ve Francii i makám.
Borec ve Francii vyprávěl, že na řece na hovno.
Vyjde to dráž, není to žádné terno.
Plánuji Španělsko, jestli to Putin pustí.. chci být o krok napřed.
Ve Francii se od mé poslední návštěvy začátkem roku zase fest zdražilo. Jinak je to celkem jak při starém, studentíci propíjejí prachy svých rodičů, na dráze se stávkuje a nadává se na Macrona jako u nás na Fialu.
Bez rezervace si v pátek večeři nedáš jinde než ve fast foodu. Jo, a di Monoprix v Montpellieru na Place de la Comedie začali dodávat plzeň, takže vlastně houby zle.
Ve Španělsku bude jistě levněji a místní budou možná méně arogantní k cizincům, jen bych na pobřeží na jaře měl strach z větru, a ve vnitrozemí z hor. V Pyrenejích se furt ještě lyžuje.
Sedět večer jen v mikině na zahrádce, to ti závidím. Tady večer už tak teplo není.
Není co, kamaráde.
Ráno jsem prásknul do koní a jsem ve Strasbourgu . Dole včera 25, tady 7, přišla studená vlna, asi proto, že zítra, někde v Německu mě Soňa vyhodí, a pojedu po ose na Paříž. Mám nové kolo, a nutně jej potřebuji vyfotit u té cedule.
Vypadá to, že dopadnu jak v listopadu, 7-10 stupňů a liják. Výhoda proti elektrokolu s vozejkem je jasná, když to bude stát za prd, můžu to vzít do vlaku. Tedy když nebudou stávkovat.
Ale to by mě zase netěšilo, ale jak už jsem někde psal, musím si opakovat, že škaredě je jen proto, abych si vážil dní, kdy je hezky.
A teplé vyhřívané rukavice a neoprénové návleky?
Jo, tak ty jsou doma, nemyslel jsem si, že bych je mohl potřebovat.
Ale třeba ne. Tlaková výše či níže na Azorami udělá něco nečekaného, a já si užiju jarní výlet do Města světel
Tak tentokrát mi to docela rychle uteklo, na úrovni B2 se už nevyučuje žádná gramatika, protože se předpokládá, že už jí umíme, ale jen se její užití procvičuje, což znamená, že si vlastně čtyři hodiny dopoledne jen povídáme, a peof nám prostě jen opravuje chyby a vysvětluje, jak by se to mělo říci správně. No, on je to trochu švindl, protože se učíme jen mluvit a psačíst a nikoliv psát, což je zrovna ve fránině teda fakt žrádlo. Ale ve skupině 50+ se nečeká, že by kdokoliv chtěl proniknout mezi francouzské literáty, ale spíše, že se chceme domluvit.
Jen Němka Christa by moc ráda psala diktáty, protože to jí jde, narozdíl od r a nosovek, a zřejmě se s Frantíky hodlá komunikovat jak ta němá Paula z F.L. Věka pomocí lístečků.
Ale připomenuli jsme jí, kde je, a jakou si nese historickou zátěž, tak dala pokoj.
Čili více zábavy než školy, a pak to letí.
Cestou sen jsem zjistil, že moje brašny Tailfin jsou malé. Prostě stačí v létě, když nevezu teplé oblečení, nebo to bylo fajn i před rokem, když jsem naopak měl teplé hadry zase na sobě a ne v brašnách. Takhle jak je jednou tak, podruhé jinak jsou brašny malé, když se oteplí a teplé svršky jdou do tlumoků.
Nechal jsem si tedy dovézt svoje Ortlieby, koupil tu nosič a instaloval jej včetně radaru a zap připojení na baterii. On se protahuje takový kablík sedlovou trubkou od té baterie SmartSense v rámu, běžně k světlu pod sedlem, ale to mě brašna, tak jsem ho musel natáhnout dál, přes nosič. No, asi by mohli, když už takhle blbnou, vyrábět i ty nosiče se světlem aby člověk nemusel kablík lepit páskou aby se mu neplandal.
Jinak koncepce to špatná není, všechno co je potřeba na kole nabíjet nebo mít pod proudem, se připojí na tu jednu baterii, jednoduché spojky, mají i nabíjecí držák oro navigaci Garmin.
Ale má to svoje mušky. Především kapacita té baterie je malá a pak aplikace na ovládání mobilem je prostě blbě udělaná a nesikovně se ovládá, takže lepší je rozsvěcet čudlem na baterce. Ale směr, kudy se vydali je dobrý.
Na mou novou cestovní Meridu jsem chtěl a stále chci upevnit Smart blikačku na konec nosiče, stejně jako to má Jindra. Brašny bliknu na sedlové trubce totiž spolehlivě zastíní. Vytisknul jsem si přechod mezi držákem Smart a tou poslední tyčkou nosiče a postupně to vylepšoval. Vedle Smartky jsem ještě připevnil červenou odrazku, abych vyhověl normě osvětlení. Na té tyčce to bylo připevněné pružným tištěným pérem, které tyčku ze 3/4 obklopovalo po obvodě. Bylo to krásné, účinné, efektní. Jen jsem to na první vyjíždce při nastupování na kolo nohou ukopl. Tak teď přemýšlím o něčem menším, jednodušším a hlavně festovnějším. A blikna musí být pod úrovní nosiče, abych na to nohou nedosáhl. Přesně tak, jak to má Jindra.
já ji měl na tom Tailfinu přiheftovanou taky na nosič, ale plastovou úchytkou, a taky jsem to zničil. Pàska to vyřešila, ale nic moc.
Tohle snad vydrží.
Je to radar,ne jen světlo. Jak za tebou něco je, vidíš to na navigaci a zároveň se tonepravidelně rozbliká, a upozorní tak řidiče, že se tam motáš na kole.
Starší radar dával tak 6 hodin, měl pidi baterii, tohle je na pár dní...
jj, využít "slepý" prostor- ale pozor, brašna zastiňuje blikačku ze stran.
Musí to být na té hraně, pak to nezastiňuje.
V době léčení obrny lícního nervu jsem se naučil trochu 3D modelování. To mi jde. Jen nemám zkušenosti, jak to udělat, aby to vyhovělo i pevnostně. To se asi musí získat metodou pokus omyl. On ten materiál PETG není nijak dramaticky pevný a ke všemu je hodně modifikovaný směrem kladení vrstev tiskárnou. Prostě jsem honil moc zajíců naráz a podcenil jsem hrubé prostředí kola.
Ano, kladení vrstev hodně ovlivňuje pevnost výsledku, ale s tím jako konstruktér právě musíš počítat. Modelovat v CAD softwaru není zase taková výzva, dneska už ti jdou HODNĚ naproti, ale vědět CO modelovat, v tom je ta pointa...
Jinak na 3d tisk jsem tu kdysi založil vlákno, tak se tam můžeš vyprsit... ;-)
Jako programátorovi mi nejvíc vyhovuje OpenScad, kde se to napíše v programovacím jazyce a pak nechá interpretovat.
Kvůli pevnosti toho péra jsem ten díl tisknul ze dvou půlek a následně to lepil. To aby ta pružina byla správně orientovaná vůči vrstvám tisku. Bylo to moc pěkné, ale kopnutí nohy při nasedání na kolo to nevydrželo. Už jsem to hodil do koše a fotku nemám. Až to vytvořím nově, méně efektně, ale odolněji, tak se pochlubím.
to je věc, kterou nechápu.
Cannondale presentuje SmartSense jako něco revolučního, co nás bude chránit
A jde jen o světlo vepředu a světlo s radaren vzadu. Ale fakt blbě umístěné pod sedlem.
Jasně, je možné, že normální člověk, co nemá krátké nohy a dlouhé tělo má sedlo o centimetr ci dva výš. Ale o tak, dáš něco nahoru na nosič, a jejich geniální systém krachne.
Jinak je to fakt vymakaný. Brzdíš, rozvfajruje ae tak, že nepřehlédneš. Vepředu podobně, blíšží se k tobě auto zepředu, spustí se blikačka.
A spousta dalších vychytávek.
Ale to, že za zády povezeš náklad,nějak soudruzi z Canondale nedomysleli
Nevím jestli jezdec s nosičem je úplně mainstream reklamních materiálů. Vozit náklad na kole se v dnešní ultraperformance době asi moc neuvažuje...
No, je to divný, protože na druhou stranu se chlubí tím, kolik tak mají úchytek a možností na zavěšení zavazadel.
Ale i ti super ultra lehcí, moderní "bikepacking" divoši mívají to zavazadlo na sedlové trubce, tedy, z logoky věci umístění radaru pod sedlo je prostě blbě.
No, poradil jsem si, ale pokud he tohle kolo míněno na delší trasy, jak se uvádí, prostě je tu chybka.
Nebo prostě předělávat úchyt světla je práce navíc a někdo určil že si to prostě můžeš udělat sám pokud uznáš že to potřebuješ...
V Americe taky každej vůl jezdí pickupem aby v něm vozil jednu igelitu s nákupem ze sámošky - chlubit se uchytkama na nosiče nezbytně neznamená opravdu předpokládat že je někdo skutečně využije...
No né, tenhle gravel je určen pro cykloturistiku, ale nemusí. Můžeš vlastně jet kamkoliv, vždycky tedy pokud nejsi kaskadér s sebou potřebuješ vozit pár věcí na opravu kola, nějakou tu bundičku či co,vždycky to spíš hodíšnahoru na nosič, než abys tahal brašny.
Ono spíš to bude tak, že tuhle vychytávku převzali ze silničky Synapse a moc to neřešili, protože na silničce fakt nosič máš zřídka.
Řekl bych, že to bude mít vývoj. Dají tak větší baterii (tedy kapacitou) a zařídí to tak, abys snadněji připojil světlo či radar k tomu systému. Ne že by to bylo teď složité, ale lepit kablík k nosiči páskou je tak trochu divné, když všechna kabeláž je jinak vedena uvnitř rámu.
No, a pak musí vylepšit tu jejich apku.
Jinak se mi to fakt líbí, jen jedna powerbanka na všechno, velmi jednoduše vyměníš, nabíjíš jen jednu věc, hodně to zjednodušuje.
Jinak ta "inteligence", že se ti to samo za sera rozsvěcí a funguje to jako brzdové světlo,tak to už je asi jaksi nadbytečné. Jde to spárovat s navigací i hodinkama, a pak ta jejich apka taky zaznamenává trasu a další údaje jako kadenci, rychlost a taky jako Garmin Connect, ale nemusíš se o to vůbec starat. Na hodinkách nebo navigaci musím dát "uložit", tohle to ukládá automaticky, objevil jsem to náhodou. Ale zase, není to nic co bys nutně potřeboval.
Vlastně pro mě je největší bonus tohohle systému ten radar s velkou baterií, protože dřív jsem musel na to myslet, abych ho zapínal jen na silnici a ne třeba stezce, kvůli malé kapacitě té baterie.
Otázku bezpečného, spolehlivého a nezničitelného umístění/uchycení zadního světla na naložené kolo, kde sedlová trubka nefunguje, se mi před pár lety podařilo k naprosté spokojenosti zdárně vyřešit přichycením objímky blikačky přímo na kapsu zadní brašny - bez zadních brašen na kolo nesedám.
Mám staré hadráky, takže kdekoli cokoli dopřišít není problém. Malý kousek 2cm širokého popruhu, k tomu zezadu přišít kus předem navrtané plastové výztuhy, k tomu pak zepředu několika zápustnými šroubky napevno přichytit objímku blikačky, a celé to pak přišít na vhodné místo zadní brašny. Protože tady na ostrovech se jezdí vlevo tak to mám na pravé kapse, být v Čechách přišiju to nalevo.
Vím že to není univerzální řešení pro každého – někdo jezdí i bez brašen, někdo má vodotěsné plastové vaky které by rozpíchání jehlou poškodilo, pro moje účely ale ideální řešení, mnohem lepší než objímka chycená vzadu k nosiči.
Přesunuto do technických dotazů, prosím o smazání, Ď.
Tak jsem dostal za uší, zřejmě za to, že jsem se rozhodl, že z jihu na sever podél Rhôny proti Mistrálu nepojedu. Domu se vracet nemá cenu, tak mě Soňa vysypala z auta kousek severně od Karlsruhe a já se vydal zase na Paříž, pořídit fotku toho kola a obejet s ním Oblouk. Do hotelu v Karlsruhe jsem to měl 35, kdyby nebyla klendra jak v morně, řeklo by se asi "zahřívací etapa", ale takhle to byl opak. A vítr, jako napotvoru zase z jihu.
Totální rovina, a šmrdlám nožkama na lehké převody, jako do kopce. Samozřejmě, pozitivní, pomyslím si, ať si duje, mám to kousek, hlavně že nelije. Takže posledních 10 kilometrů jsem dostal i sprchu. Ledovou, je tu 6 stupňů pocitově -20....
Samozřejmě, na ten kousek "se mi nevyplatilo" vytahovat pláštěnku a návleky, takže komplet durch.
V hotelu mě udělali radost, i když jsem měl dorazit po 15, už před druhou měli můj pokoj připravený a jako superkafka řetězce jsem dostal i nějaký "exclusive" či co a mám tu i třetinku červeného a třetinku bílého. A varnou konvici, svařák by se hodil a šel i snad udělat.
Ale jak?
Mám jen cukr a to červené, žádnej řebíček, skořice a tak. Kuchyň má v neděli zavřeno nic nevyžebrám.
Má to cenu zkoušet jen svařit a osladit?
Abych to pak nevylil, to to raději dám té slečně na recepci.
Bílé dostane natuty, to fakt nikam nepovezu. Nealko se hodí, to uvezu a cestou vylemtám.
Ale stejně bych uvítal, kdyby fungovala hotelová restaurace a já nemusel do mokrých bot někam ven. Zítra už pršet nemá a snad se začne i oteplovat, v tomhle cestovat fajt moc netěší.
Tak prd třetinka, 0,25, asi nic vařit nebudu....
Jinak, jako vždycky, kolo bydlí se mnou, a fénem auším nejen vyprané hadry, ale i boty. Jeden malý fén je asi o dost lehčí než sady náhradních hadrů....
Okolnostmi přinucen jít ulovit něco k jídlu,vyrazil jsem do města. Karlsruhe je mojí pravidelnou zastávkou na cestě do Paříže,ale vlastně jsem jej nikdy neviděl jinak, než cestou na kole do hotelu, pak večer na jídlo ke kamarádovi v restauraci Parcifal, po tmě zpátky a ráno rychle,co nejkratší cestou pryč.
Netušil jsem, že v Německu existuje škaredější město než Bochum. A fakt že jo.
Takhle vypadá Karlsruhe....
https://photos.app.goo.gl/mBJqNNWKyeqQnevW9
Jsem v centru, nikoliv na předměstí
No, ale přesto, i tady se najde, mám na ně z Francii čuch, tedy knajpa, kde čepují Guinness. Ve Francii se totiž kromě Alsaska, či piva z Alsaska celkem nic jiného pít nedá. Belgická piva, stejně jako jejich místní pokusy jsou moc silná, a všudepřítomný Heineken, to fakt už jen pokud by šlo o život...
Jmenuje se to Oxford Pub a aby mě potěšili ještě jednou, mají tu na zdi napsány i naše Krušovice.
Na "pivním lístku" už ovšem nejsou.
Takže i v hnusném Karlsruhe našinec přežije, ale pokud byste někdy snad jeli na kole na Paříž, radím, nezastavovat a projet ho fifrem k přívozu přes Rýn a zzůstat až v Alsasku.
Já tu bývám jen proto, že je tu hotel mého řetězce, kde platím body nazbíranými na služebkách a navíc dostávám, jako superkafka, vždycky lepší cimrus nějakým bonusem. Bez těhle benefitů je fakt asi lepší se Karlsruhe vyhnout.
Ve Strasbourgu v centru mají Guinness hned ve dvou knajpách, ale navíc čepují i 1664 a jeho lokalní variantu nazvanou Meteor, a to je fakt už dost dobré pivo a také "tekutý slovník" ve kterém se snáze vyhledávají polozapomenutá slovíčka.
Jestli pak jsi už byl taky tady, u zdroje?
Ne, nikdy, a vlastně se tam ani nechystám. Irsko je prý úžasná země, ale v mých cestovatelských plánech odsouvám za rok 2050. :-)
"Měl jsem jí poslechnout", říkal jsem si včera.
Soňa se mě varovala: "koukni na teploměr, 6 stupňů a leje. Nechceš se se mnou vrátit domů a rovnat si ta svá sklíčka do CGG?"
"Ne, hele, otepluje se, už je 7 a trocha tý vody, jsem snad chlap, no né?"
A tak podle plánu mě Soňa vysadila kousek za Karlsruhe a já jel do tohohle výjimečně škaredého města zase na kole. Prolog mé letos první cesty na Paříž. No, promoknul jsem durch, a tomu, že mě to neodfouklo někam k Mainheimu, zabránila jen moje povánoční váha.
"Dobře, že jsem jí neposlechnul" říkal jsem si dneska.
Jarní, prozářený den v Alsasku, co víc od života chtít? Snad, možná, ještě jeden takový zítra, v Lotrinsku.
A aby mé štěstí bylo dokonalé, objevil jsem, že kousek za Karlsruhe mi postavili sochu, v nadživotní velikosti.
Možná trochu předčasně, teď se malinko trápím, že dopadnu jak Stalin na letné.
Lidi, já zase jedu!!!
Fotky jsou ve videu
https://www.relive.cc/view/vRO7eKV3GKq
Co tě nezabije, to tě posílí. Ale o příjemnosti se nic nehovoří.
Blbě se mi chodí ze schodů.
14 dní na zadku v Montpellieru a bolí to po blbejch 80ti.
Na zítra by to dalo odsud 141, tak jsem si koupil vlak do Saverne, ušetřím 36 km, tady, podél kanálu, znám to, o žádnou krásu nepřijdu.
No a pak se budu muset pochlapit. Žádné hory nebo velké kopce, tady pravidla určuje vítr.
Snad to bude v cajku, a když ne, nemám šanci, prostě jen šlapat
Tohle kolo pojede do Paříže víc vlakem, jak po svých :-D
Já vím, je hnusné počasí, je třeba lépe volit termín.
Také mám ten pocit. Ale já také nejezdím, poněvadž je ráno pro mne moc zima. Březen, za kamna vlezem. Sice tu máme to oteplení, ale osdaď až pocaď. Dnes bylo ráno na Rokytské slati -15˚C.
No jo, jsem o měsíc posunutej, jezdíval jsem koncem dubba
Se podává jako desert, po jídle.
O jídle se dá říci, že si někdy až zbytečně moc hrají a kombinují.
O sýrech to říci nelze. Je to jen surovina, kterou umí správně podat. Tady tedy ano. Není to jídlo, jen něco, o dost lepšího k pití, než "brambůrky".
Sýry se jedí postupně, od toho nejjemnějšího k tom ostrému, co bude asi teď Roquefort. Ale co s těma před tím, Munster je dost smradlavý pivní, ale jak to má našinec vědět. Kousneš do Munsteru, huba dostane čočku a chuť dalších sýrů nevnímá.
Tady to nabízí "vyprošťovák". Vylepši si chuť.
révou, ci fíkem, směle dál.
Není to velká věda, ale chytře vymyšleno a vyskládáno.
Fajn, a teď k ceně. Takovýhle talíř stojí 17
euro. 5 druhů sýra, každý v průměru po 5 eurech. Ale tak 100 g, tady dostaneš kousek. Tedy sám bys takovou porci za 25-30 euro sestavil pro 5 lidí. Ještě tedy trefit zralost těch sýrů.
Tedy, pokud jseš sám, je to levnější takhle.
Tak to si udělal moudré rozhodnutí”, řekla Soňa.
No, neříkal bych tomu moudrost , šlo o prostý pud sebezáchovy, ale chce-li mě chválit, bránit jí nebudu.
Tak nějak jsem si uvědomil, že není v mých silách ujet za den 150 km a ještě k tomu za světla. Dny jsou krátké moje forma chatrná, osedlal jsem “ohnivého oře” ze Strasbourgu do Saverne a ušetřil si celkem nudných, rovných 40 km podél kanálu bezlesou alsaskou planinou. Cestování vlaky TER je s kolem jednoduché, za kolo se nepřiplácí, vagóny jsou na ocyklence připraveny, takže jsem měl celých 40 km kolo “na háku”, a to se vyplatí.
A pak přišla ta nostalgická chvilka, cesta”údolím zdymadel”, jedna z nejhezčích “kanálovek”, zdali vůbec není nejkrásnější. A navíc mi nepršelo, nemrzlo, ani mě nesmažilo zničující vedro a neobtěžovali komáři, to všechno jsem tady už zažil. Sońa měla jistě pravdu, ostatně, kdo z vás by si o své polovici troufnul veřejně napsat něco jiného?
Moudré rozhodnutí. Nespěchám, nové kolo má vážně o dost lehčí převody, tak se ani moc nenamáhám, a Vogézy mám za zády.
A pak už jen kousek okreskami, a jsem zase u kanálu, který vrchol kopce podjel tunely. Vlastně jsem kanál Marna-Rýn neopustil až do Nancy, jen chvilku byl někde v podzemí, pode mnou.
Je příjemné se nikam nehnat, jen si tak točit nožičkama , rozhlížet se kolem, za říkat si” “ty kluku ušatá, jestli si nemáš kliku, tak už nikdo”.
A viděl jsem most pana Eiffela, největši zdymadlo v celé Sladké, ale to teď nestihnu napsat, protože mám hlad, co je vlastně převlečená žízeň.
Fotky ve videu
https://www.relive.cc/view/v26MjZzepEq
150-40 je 110km. To je stále více než slušná porce kilometrů. Jet tohle den za dnem by mi naprosto stačilo. Celou dobu píšu, že to s délkou etap přeháníš.
Dalo to 112, ale dobrý. Přijel jsem za světla
Tak zítra si taky nohu za krk nedám, zdá se, že bude celé dopoledne škaredě a studeně pršet. Nejblíže k mému cíli Chalons-en-Champagne je Bar-le-Duc, zbyde na mě asi 80, celkem placatých u kanálů.
Tak nějak pomaleji regeneruji, než před lety, asi málo jím a piju.
Jinak, dneska ukázka čisté secese, Nancy je její kolébkou ve Francii, Gallé, Daum a další...
https://photos.app.goo.gl/xbX1fn3igZiHHBVA8
Je to taková turistická past, hrají si na ústřice, humry a ostatní mořské potvory, ovšem 3x dražší než jinde ve Francii.
A pak klasická ojebávka s jídly, běžná jídla z poledních menu francouzských restaurací dostanou honosnější názvy, a už to frčí. Jisté ovšem je, že mají furt plno, nebo to dobře předstírají.
Zl"zajde se podívat, jestli se náhodou místecko pro jednoho neuvolnilo...
Za mě rada.
V poledne, na kafe, i tak bude drahé. Ale ten interier za vidění stojí
Ještě hezčí je ta hospoda zvenčí. Uvnitř je to pěkné, ale ne pro mne a hospodu. Mně by tam nechutnalo.
Pomalá regenerace je přirozený důsledek věku a moc s tím nenaděláš. Větší trénovaností se méně unavíš a pak kratší dobu regeneruješ. Chodím od konce ledna 3x týdně plavat. Na začatku to byla úplná tragéšdie. Teď uplavu kilometr dva dny po sobě, aniž by mne to úplně zahubilo. Předtím jsem regeneroval 2 dny a mohl jsem až obden sportovat. Na kole jsem ještě pořadně nevyjel. To bude také tragédie.
Ono to není hospoda, ale "brasserie", to je jeden z typů francouzské restaurace. Sice původně slovo odvozeno od pivovarské hospody, podobá se spíše našim kavárnám.
Zásadní rozdíl od restaurací je v tom, že brasserie jede celý den, zatímco restaurace jen v poledne a večer. Jídelní lístek jednoduchý a trvalý, furt to samé.
No, je to secese, nikoliv hospoda U Fleků.
Já bych i těch 40 navíc dal, je to rovinka, ale něco přes dvě hodiny jízdy, to znamená přijet za tmy, a to se mi ani malinko nechce. Našinec regeneruje pomaleji, pomaleji se dostává do formy, ale furt to jde. A měl jsem fakt kliku, hodinu po mém příjezdu začalo pršet a prší furt.
Na nádraží vidím z okna, tak to půjde a v Bar-le-Duc by mělo už být po dešti.
Jdu na to
No je tohle normální?
Sotva půl osmé a vzbudí mě telefon.
Prý jako skvělá nabídka hypotéky od mé banky.
To jako fakt?
Vždyť mají moje datum narození???
Jako, že věří, že budu poctivě splácet dalších 20 let?
No jistě.
Kouknu z okna na náměstí a vidím, že škaredě prší.
Fajn.
"Počkej, nečtou oni v té bance tvoje bláboly z cest na kole a nemyslí si, že si jurodivý mladík?" napadá mě při holení.
"No, nasvalený fešák jako Belmondo nejsem, zrcadlo nekecá, ale zase jsem moudrý, jak včera odhalila Soňa" pomyslím si.
Zvládám moderní technologie, včera jsem zjistil, že dopoledne bude v okolí Nancy pršet, koupil jsem on-line lístek na vlak do Bar-le-Duc, kde už bude po dešti, až tam tedy dojedu. To za nás nebylo, čtvrthodiny před odjezdem SMS přepravce, že vlak bude mít zpoždění 5 minut, a že odjíždí ze 4. nástupiště. Nová doba, informační technologie....
No, ve skutečnosti vlak přijel na čas, ale na druhé nástupiště, ale to je nepodstatné. Sedím s kolem ve vyhřátém vagóně, a užívám si toho, jak jsem moudrý.
Ale jen krátce, v Toul mě vyhodili, že snad u Commerce vytrhali indiáni koleje a ohnivý oř tu končí, dál autobusem. "No, tak to bude ještě vzrůšo" pomyslím si a je to tu. SMS od Soni: "proč má tvůj telefon furt obsazeno?". "No kurnik nemá", volám tedy hned domů, a v tom přistavují ten autobus, tak zavěšuji, a ve vzduchu jako bych cítil ten bojový plyn, kterým si kousek odtud francoužstí a němečtí mladíci krátili mládí. Samozřejmě, přichází smršť sms, na kterou nereaguji, protože řeším jiný problém.
Šofér autobusu nebyl nadšen, že musí vzít i kolo, a jen velmi neochotně otevřel zavazadlový prostor z boku autobusu. Vidím to hned, otvorem výšky 40 cm padesáticentimetrová řídítka neprojdou, i kdybys uměl dostat ježka z klece ven i dovnitř. Jenže autobusák se zjevně rozhodl stát Velkým Vontem, ignoroval moje námitky a asi deset minut to zkoušel.
"Kolo půjde dovnitř" konečně ho napadlo.
Pokracovaní...
Tak se nakonec i s kolem dostávám do autobusu, kde na mě všichni nenávistně hledí, jako bych to byl já, kdo způsobil na dráze výluku, nebo to byl snad můj nápad, zdržovat odjezd marnými pokusy dostat kolo do zavazadlového prostoru.
A tak to do mě vjelo. Prostě už jsem takový, vím že je to dětinské, ale nemohl jsem si pomoci.
"Tak vy na mě čumíte jako na nepřítele? Já vám to osladím, hošánci"
No, tak jsem se jim omluvil:
"Ich entschuldige mich für die Verzögerung. Eine große Entschuldigung".
Tak zhnusené ksichty jsem už dlouho neviděl
Paní o dvě řady přede mnou zoufale něco hledala v kabelce a já si už jen pomyslel, ale neřekl:
"Jo madam, tohle náhradní autobus SNCF, a ne letadlo společnosti Lufthansa, tam byste sáček na zvracení našla snadno v kapsičce opěradla sedadla před vámi".
Možná bych to i řekl, ale nevím jak se francouzsky řekne opěradlo.
Konečně jedeme, a mám čas řešit Sonin, tedy vlastně můj problém, proč mám pro ní furt obsazeno.
Protože zvládám technologie, asi za půl hodiny jsem na to přišel. No, jak jsem ráno byl naštvaný na ten spam z banky, hned jsem si jejich číslo zablokoval. Tedy zablokoval jsem "posledního volajícího".
Jenže to byla Soňa, její telefonát jsem ráno neslyšel, protože volala přesně v okamžiku, kdy jsem si v koupelně hrál na Belmonda.
No, a pak proti tomu těch dalších 80 kiláků na kole byla vlastně nuda, ale užil jsem si to.
V Bar-le-Duc mají pomník "vynálezci jízdního kola".
Francouzi to mají jako Rusáci. Všechno vynalezli oni, ať už to pravda je, či spíše není. O tom jak to s tím kolem bylo jsem myslím už v nějaké reportáži psal, jsem sice "moudrý" ale prd si pamatuju
Fotky ve videu
https://www.relive.cc/view/vDqgr5Y2yV6
Ty berany mají 70cm? Nekecej! :-D
Beru to jako autorskou nadsázku, hezky se to četlo.
50 cm.
To nedáš.
Jde to, povolíš šroub a řídítka otočíš, ale neměl jsem chuť si rozhasit kolo, když se do busu vejde a nepřekáži.
Měl jsem jízdenku dráhou Nancy - Bar-le-Duc, museli mě s kolem vzít, ale tomu autobusákovi se do toho nechtělo. Kolo bylo čisté, v cajku, nevím proč.
No, a pro ty spolucestující jsem byl ten protivnej, co vlastně jen zdržuje. Chápu to, celkové zpoždění 55 minut, leckomu ujel přípoj.
Ale já s tím nemoh nic dělat, jen tomu debilovi opakovat:
"To nepůjde, kolo musí do autobusu".
Neumím francouzsky říci "to se nevejde". Říkal jsem: "nepůjde to, kolo je moc velké" protože guidon - řídítka mě v tom okamžiku nenapadlo, i když to mám na tričku. "Hlavu na řídítkách"
Představila jsem si tě, jak nad ním stojíš a česky mu říkáš: "To tam nedáš." :-D
Kdepak, říkal jsem mu "Ca marche pas" :-)
Ptáte-li se, jaké to bylo dneska, odpovím hodně větrné.
Jinak vlastně nic zvláštního, zlý jazykové říkají, že tudy jezdím jak ten linkový autobus, tak jsem nic nového neviděl, neobjevil, tedy snad až na ten vítr.
V jednu chvíli jsem si pomyslel, jestli by nebyl lepší pořádný liják. No, a do pěti minut jsem jej měl. Ale fučet nepřestalo, jen jsem dostal desetiminutovou sprchu, abych příště byl v úvahách skromnější.
Tak jsem dneska jel 130 kiláků devět hodin, a jestli jsem měl dvě pětiminutové přestávky, bylo to moc.
Jo, říkal jsem už, že dneska fest fučelo? :-)
Video:
https://www.relive.cc/view/vrqDpKoD4Lq
Dej do toho víc talentu.
Ujedeš 130 km po Francii a dáš fotku s oflusanou autobusovou zastávkou a nějakou hnědou močůvku vedle. Já vím, že je to na Relive, ale aj tak :)
Vono je to voser, Nakole si samo nemí custiznout formát, tak všechny fotky musím zmenšovat ve PhotoResizeru, jinak to sem nenahraju.
Bude to na www.doucefrance.cz i s kecama a odkazana.
Docela slušný průměr, to ses moc neflkákal.
No prvních 65 foukalo z boku, a tak se dao průměr nahnat. Pak už to bylo fakt drsný, mám toho plný kecky.
Tak tomuhle by jeden řekl "nevýhra".
Tak nejdřív tu dobrou: vyfotil jsem si kolo u té značky, kde si ta kola vždycky fotím.
No, a teď ty špatné, asi popořadě.
Ráno vyjedu svěží a natěšený, jak si zase obejedu ten Etoile, ale po pár metrech zjišťuji že zadní kolo je nějaké měkké. Takže zpátky na cimru, kolo na krofky, vyspravím prořízlý plášť záplatou zevnitř, dám novou duši a jedu. Zhruba po deseti kilometrech cítím, že kolo zase plave, jasně uchází asi ventilek, byl nějaký šarapatý. Z náhrobku nešťastného Charlie Piguta jsem si udělal stolek, dofouknu duši, ale vidím, že stále ventilkem uniká vzduch, ten ventilek je nějak šejdrem. Poslední pokus, ta samospravující pěna, snad to dofoukne a zalepí, aby duše neucházela.
Nepovedlo se, tedy, výměna duše. Jsem statik, nevezu jen jednu náhradní, ale hned tři.
Duše v ráfku, všechno se zdá funguje, chci nasadit kolo a koukám, že z něj spadla kazeta, bez té to asi nepojede. Ještě jsem to nikdy nezažil, aby z ničeho nic vypadla ta ozubená kolečka, no všechno poprvé je někdy poprvé, ale proč safra teď?
Připadal jsem si, jako když jsem ve dvanácti spravoval budík. Vypadly mě dvě součást a nějaké pérko.
Nedal jsem to tenkrát, nebudu se o to pokoušet ani dnes, volím plán B.
K "mé" ceduli to mám 10 km, Soňa je ja cestě, tak místo abychom se sešli v Paříži, vyzvedne mě tam.
Problém vyřešen, houby zle.
Tak pochoduji tou planinou a jsem pozitivní.
Jestli by mě v patnácti napadlo, když jsem si prohlížel na obrázku věž pana Eiffela, že za padesát let budu mít to štěstí, se asi 30 kilometrů od ní procházet o Velikoncích i s byciklem? A už mám vyřešeno, kam pojedu na výlet koncem června. Tohle bylo stejně celé takové falešné a ošvindlované, výpomoc "ohnivým ořem" a tak.
Je to úžasné, moci si říci: nevadí, tak příště.
Tenhle výlet byl "nevýhra".
To znamená, že jsem nevyhrál, ale necítím se poražený.
Děkuji za pozornost a přízeň, od úterý zase naplno na CGG. Teď ovšem všem hezké Velikonoce z Města světel.
Zdar, nakouknul jsem kvůli něčemu jinému a hele, rozskočila se ti nába DT Swiss (fajné kolo :-) ). Nespadnula ti kazeta, ale jen seskočil ořech. To je normální, jen je tam zlehka nacvaknutej. Stačí nic nepoztrácet, dát ho tam zase zpátky a frčíš dál.
Koukni na těch pár fotek. Jsou vevnitř dva kroužky se zoubkama na boku, ty přijdou ozubením proti sobě, to je "cvrček". Z obou stran na ně tlačí dvě větší tenké pružiny (jedna obvykle drží v nábě, druhá v ořechu). No a po nasazení ořechu (v tvém případě i s kazetou) je pak ještě ten sistanční klobouček.
Nesesazuje se to násilím, zvolna, pootáčet, mírný tlak, až to zaskočí. Drží to tam jen zlehka, snadno se to vytáhne. Tenhle jejich systém je fajn třeba při prasklém drátu, že nepotřebuješ na cestách stahovák na kazetu. Na druhou stranu se s tím musí počítat při manipulaci. Tak šťastnou cestu.
Díky, pro mě dost nahovno, protože jsem levej i v domácím klidu, natož v zimě.
Takhle, jednou se mi to podařilo nasadit, aj se zdálo, že to bude fungovat, ale chyběl ten kroužek, ten se válel někde na zemi, když jsem ho našel, zase ta kazeta (či co to je) vyskočila, vypadl nějaký jeden čudlík a už jsem to nedokázal, a ani se nepokoušel.
Ale dobré vědět, že je to vlastnost a ne chyba, až příště budu měnit duši,budu ty pastorky jistit stříbrnou páskou, aby to nevyskákalo.
Jo, kolo je to skvělé, lehounké, elektrické řazení funguje taky ok, akorát zase, neumím to poštelovat, a asi si to trochu sedlo a dovolí mi to přeřadit na neexistující pastorek nahoře, tedy spadne řetěz.
To mě trochu sralo, protože poslední kopce jsem jezdil raději na předposlední kolečko, aby mě náhodou nespadnul ten řetěz.
Baterie v přehazovačce vydržely tak 400 km, vezu dvě náhradní, znáš mě :-)
No, dopadlo to dobře, fotku mám :-)
jen pro jistotu... neco lepší teda kupovat nebudeš?
Že bych Ti nabídl odkup nevyhovujícího (irony off)
zatím si to kolo nechám, ale až půjde z domu, si první na řadě :-)
Tak problém s rozpadlým pastorkem mám vyřešen.
Zase začnu tou dobrou zprávou: budu mít nové kolo.
A teď ta špatná, tohle, na kterém jsem skoro dojel do Paříže, mi bylo ukradeno ze zamčeného auta před hotelem.
Nevím kdy, auto si nějak odemknuli, ale určitě ne dálkovým ovládáním, zrcátka byla sklopená.
No, říkají, nenechávajte v autě nic cenného, a to ani na hotelovém parkovišti, za ztráty hotel neručí.
Takže tak, kolo mělo být se mnou na pokoji, jako vždy....
no, pochopitelně, aby toho nebylo málo, měl jsem v té rámové brašničce dvě náhradní baterie do přehazovačky, tu náhradní baterii Smart Sense a na řidítkách navigaci Garmin Edge 1030...
No,nedělám, bohužel.
Teď si lížu rány, protože zjišťuji, co bšechno jsem tam měl a musím koupit: navigaci i s batetií, pedály (za 5 litrů), zrcátko (taky není snadné ho sehnat), ten nosič a radary kabeláž k němu, fakt docela raketa to bude.
Navíc tohle kolo už v M není k sehnaní, musel jsem koupit lepší model, čili si zase 65 litrů připlatím, ale budu tam mít radar, který stejně musím koupit na ekolo.
Ještěže mi každého pátého už chodí důchod :-)
Je mi líto tvé ztráty, asi to bylo na první pohled drahé kolo. Já bych to nepoznal.
Kdybys chtěl poskládat trekinga, tak to umím koupit za 10 000 a přestavět za dalších cca 10 000 a ještě by mne to pobavilo. Ale bylo by to obyčejné kolo a ne kolo, za kterým se znalí otáčí. Ale do Paříže by dojelo bez defektů.
Dej si pivo, to na smutek krátkodobě pomáhá.
Jste hodní.
Byla to jen moje chyba. Kolo mělo být na pokoji.
Jinak, do auta vidět není, a i to kolo bylo zabalené do hadrů, aby nic neušpinilo,nemohlo provokovat.
Oni nějak umí odemknout ta auta zamknutá dálkovým ovládáním. A bylo vidět, že šli po čemkoliv cenném, rozhrabali kaslíky, nenašli nic, ale asi si všimli kola vzadu. Brašny a přilbu mi nechali, asi budou nasraný, když zjistí, že na tom kole se jezdit nedá, protože nemá kazetu, a ta pro ty grázly bude drahá.
Střelí to nějakému překupníkovi za 100 euro...
Koupil jsem tohle:
https://www.cannondalebikes.cz/jizdni-kola...
ale ne za tu cenu, co tam uvádí....
a nebude ode mě dál než dva metry, pokud se nevejdem všichni do pokoje, do auta půjde Soňa :-)
Nové kolo dobrý, je fajn, že si pořídil hned nové, je dobrý tu naštvanost hned nějak zmírnit.
Asi není od věci k takovému kolu pořídit i nějaký slušný alarm abys ho mohl třeba i jen na chvíli někde nechat i třeba zamčené v nějaké místnosti nebo v autě.
Co do toho nového kola zabudovat i nějaký obyč. GPS tracker – nevyplatilo by se to pro klid duše?
Možná taky asi dobrý, ale mnohem lepší je krádeži zabránit, odradit zloděje než jen toho zloděje stopovat, což mnohdy někde v cizině není moc platný.
Jak říká Lelek, je lepší odradit než trasovat. Z doslechu vím, že spolupráce s policií v cizině je mizivá. A dává to smysl, policie v Paříži má mnohem důležitější věci na práci, než hledat kolo podle nějakého záznamu GPS.
Zásada, kterou jsem porušil a hned se mi to vymstilo, nemít kolo přes noc u sebe na pokoji, nebo třeba v tomhle pařížském IBISu, zamčené v nějakém tom jejich skladu, což by pro ně problém nebyl, známe se léta
Kolo mám registrované u Cannonadale, budou-li se zkoušet projet, SmartSense bude chtít, aby si nahráli do mobilu apku a kolo přihlásili, a tam se na to, že je to čórka přijde, tak si nepustí radar ani nerosvítí. Ale když to rozeberou na součástky, můžeme akorát prd.
Lepší odradit? Tím, že jsi koupil ještě dražší krám?
Nemít ho dál, než dva metry... no já nevím, ale u takhle drahého kola nastane spousta situací, kdy bude lepší se tvářit, že ti nepatří, jinak může ohrozit i tebe, už se i stalo, že někoho kvůli kolu sejmuli, přímo za jízdy, na tom aby se jeden bál jezdit sám po cyklostezce.
Vždy když budeš vyjíždět z města, pořádně se rozhlídni, jestli tě někdo nesleduje.
Závist je mocná čarodějka.
Nejsem nemocnÿ paranoik, netrpím představou, že někdo po mě jde, kromě toho, jestli je kolo levnější nebo dražší moc nepoznáš, je to v osazení a vybavení, vlastně je to stejné kolo. Jen už má radar co jsem přikupoval a další vychytávky.
Rád bych si koupil to samé, ale nemohu ho sehnat ve velikosti M.
Ale možná to i tak dopadne, protože teď mi od Štěrby psali, že mají kolo u dodavatele, tedy ne do 3 dnů, jak slibovali, a že jim mám zaplatit fakturu a pak mi ho laskavě dodají.
Tak uvidím, měl-li bych čekat, klidně si počkám na to, co jsem měl. Chtěl jsem to kolo rychle.
Jinak, projel jsem na tom kus Francie a problém, nebýt od kola vzdálen problém vůbec není. Prostě přijedu do cíle, kolo dám na pokoj, a jsem volný. Pak jsou místa, jako třeba bylo museum v Camarque, kam s kolem nemůžu, ale umím se domluvit na jeho bezpečném uložení (zůstalo u slečny na recepci)
https://photos.app.goo.gl/ApwngGfxot1rHBrE7
Jsem velmi opatrný, ale udělal jsem chybu. V Paříži nikde v zaparkovaném autě nesmíš nechat nic cenného. No, a já v autě nechal to kolo. Nikdo o tom, že v autě je nemohl vědět, dozadu vidět není a nepřijel jsem na něm, ale dostrkal k té ceduli a pak už jelo autem, zabalené do hadru, aby neušpinilo věci. Mám zato, že lump vlezl do auta kouknout co by mohl ukradnout, a objevil to kolo a bylo to rychlé rozhodnutí.
Takže další opatření, pro Paříž, kolo nesmí zůstat v autě, ale půjde k Miriam do komůrky, už je to domluvené.
Prostě krade se vše, na ceně už tolik nezáleží, spíš na tom, jestli to ti grázlové dokáží prodat. Takže moje dioptrické brýle mi nechají, ale odnesou si powerbanku....
Že jsi měl kolo zabalené do hadru je přece irelevantní, ani to není o paranoidním vnímání světa.
Nevím, jaká je pravděpodobnost, že se tě to týká, ale stává se to, a podle mě si o to vysloveně říkáš, na kola této cenové kategorie už se specializují dost drsní týpci.
Pokud na cyklostezce nějakého potkáš, pak už jen záleží na momentální situaci.
Každopádně nemotorný geront, který s kolem pořád někde pózuje, fotí se, objíždí turisticky atraktivní místa, je pro cynického kriminálníka mnohem lákavější kořist, než třeba dobře trénovaný mladý muž, který to kolo používá jako sportovní náčiní.
Závist je mocná čarodějka, to je vždycky první, co tě napadne, čím to asi bude, já bych ti to kolo určitě záviděl, kdybych na něj neměl, to za prvý, za druhý, kdybych byl o hodně let mladší a měl v plánu jezdit nějaké gravelové závody, nebo tak něco, nic z toho se mě ale netýká.
Na plácání po Francii mi ta vysoká cena nepřijde jako něco závidění-hodného, z mého pohledu je to úplně zbytečná komplikace, stejnou službu by ti odvedlo i řádově levnější kolo.
Tak si říkám, kde je ten statik, co má všechno jištěné třikrát, vozí tři náhradní duše..
Je dobře, že už nejsi nemocný paranoik, ale dost možná je větší pravděpodobnost, že znovu přijdeš o kolo i s celou výbavou, než že využiješ všechny tři náhradní duše :-)
Seš zlej!
Ale stejně jsi mě rozesmál :-) Je fakt, že už mu ukradli třetí (když započítám i to Sonino na pláži) drahé kolo, ale duši, od té doby co jezdí pancéřové pláště, ještě žádnou nepoužil :-D
V podstatě se rozhodl odradit zloděje tím, že koupí dražší kolo a bude ho mít neustále poblíž.
Geniální řešení, bude mít neustále poblíž kolo i zloděje :-D
Vytluji ti, zřejmě marně, že na ceně kola nezáleží, a ostatně není ani vidět. Krade se všechno.
Chápu, že s tebou cloumá závist, ale tohle je až příliš okaté.
Tak ještě jednou, existuje sorta zlodějů, kteří se specializují výhradně na drahá kola.
Pohybuješ se často na turisticky exponovaných místech, pokud se vyskytnou ve tvé blízkosti, cena kola je rozhodující, poznají ji na první pohled, na drahá kola se specializují, zn. Cannondale mají určitě perfektně nastudovanou.
Možná jsi schopen částečně ochránit kolo ve městě, když na něm zrovna nesedíš, nebo je zamčené v autě.
Ale od týpků, co se specializují na drahá kola, čekej spíš klasické loupežné přepadení mimo civilizaci, někde mezi poli, mít za jízdy zapnutý alarm, nebo kolo zamknuté tlustým řetězem dost dobře nejde, když se budeš bránit, nebo budeš ječet, vypnou tě tečkou mezi oči, tak kdybys je náhodou včas poznal, raději k nim buď vstřícný.
Nech se léčit.
Vlastně ty už se léčíš, ale asi blbě. To je vážně hodně paranoidní. No, ale myšlenkový konstrukt přesně odpovídá tvé diagnózr
Prostě u silnice, nebo spíše cyklostezky posedávají bandy lupičů kol Cannondale, kteří mají v hlavě katalogy kol a na první pohled na jedoucí kolo poznají Cannondale v hliníku, od Cannondale v karbonu, a poznají na jedoucím kole ielektronické řazení eSram od mechanického Sram, to levnější Cannondale nechají projet, ale jezdce na tom dražším sejmou bejzbolovou pálkou a kolo ku ukradnou. mají to "pečlivě nadtudováno" :-)
Zvláště nebezpečné je to najaře a napodzim, protože cyklostezky jsou prázdné, tak je nikdo u toho neuvidí.
Chce-li být člověk v bezpečí, musí jezdit na špinavé plečce, místo brašen Ortlieb vozit pytle a celkově vypadat nuzně a smrdět, což při tvé hygieně cestou je ten problém nejmenší.
Jinak tě oloupí a ve Francii tuplem.
Takhle, jsou místa, kterým je lépe se vyhnout, zvláště samotný a po tmě, lhostejno jestli na kole nebo pěšky, o tom není pochyb.
Příjezd do Paříže podél kanálu Ourq k nim nepatří, stejně jako výjezd podél Seiny na západ. Trochu riskantnější je předměstí Saint Denis při výjezdu na sever. Ale tam zase žijí pologramoti, kterým se spíš bude líbit barva kola, protože víc neumí. Zatím za bílého dne nikoho nepřepadávají, ale kdoví, raději neopouštěj Káraný, vsude po tobě půjdou.
Taky jsou nepříjemná předměstí Marseille, ale dá se najít trasa, abys nevletěl přímo do nějakého toho slumu.
Tam by mohlo hrozit loupežné přepadení, i když pojedeš na svém prasopsu.
V turisticky atraktivních zónách loupežné přepadení kohokoliv hrozí naprosto minimálně. Protože jsou atraktivní, je v nich policie vždy blízko a hlídá, aby nikoho nepřepadávali, protože by rázem bylo po atraktivitě.
Ale hrozí tam jiné nebezpečí - kapesní krádeže, a nemusí ti vybrat jen kapsy, ale tašku, batoh na zádech a tak. Tyhle krádeže jsou velmi časté, téměř permanentní, na to je potřeba si dávat bacha.
Vůbec jsi nepochopil o čem píšu.
A je to dobře.
Minimálně do chvíle, kdy na to doplatíš, si cestování na novém kole víc užiješ ;-)
Ne, naprosto přesně jsem pochopil o čem píšeš - o svém paranoidním vidění světa.
Proti mě máš naprosto nulovou zkušenost s Francíí a s cesováním na kole po Francii a hlavou se ti honí jen paranoidní bludy spojené se závistí a potřebou vysírat.
Může ti být šuma fuk, na jakém kole a kam jedu, protože ty mě na nic ani malinko nepřispíváš, nic neplatíš, tak mi laskavě už polib prdel.
Nebudu ti odporovat, samozřejmě máš pravdu, Jindříšku.
Zloději, před kterými tě varuji, existují pouze v mé paranoidní mysli.
Přesně tak, lupiči, kteří se specializují na drahé typy kol značky Cannondale a přepadnou tě na ulici, cyklostezce, nebo na "turisticky atraktivním místě" proto, aby ti ukradli tvé drahé kolo Cannondale, ti existují pouze v tvé paranoidní mysli.
Zlodějů je dost, ale tací "specialisté" které ty nabízíš nejsou.
Tvoje varování jsou skutečně výplodem choré mysli.
Zásadní varování, podepřené vlastní zkušeností tu pár let uvádím sám.
Ve Francii je ročně ukradeno zhruba půl milionu kol všech typů, tedy jedná se jen o ty krádeže hlášené, kvůli ukradené, ři očeesané plečce se nikdo na poplicii neobtěžuje najít. K původnímu majiteli se jich vrátí sotva desetina.
Kolo není dobré nechávat bez dozoru, zvláště na hodně frekventovaých místech, skoro žádný zámek není totiž překážkou.
Případ, že by někomu ukradli kolo, když na něm seděl, nebo vedle něj snad šel, tedy mu jej přímo vyrvali z ruky, ten ve Francii, ani na cyklistických webech, nebyl publikován.
Ale je znám případ ze Slovenského národního povstání, kdy německé letectvo napadlo cyklistu, a ukořistilo zatím zvonek a řídítka. O další součástky se podle posledních zpráv stále bojuje.
https://www.bfmtv.com/lyon/rhone-deux...
https://www.ouest-france.fr/pays-de-la-loire...
I Švýcarsko
https://www.letemps.ch/opinions/la-nouvelle...
Jsou i případy, kdy někoho na cyklostezce sejmuli z kola za bílého dne, ale kde jsem to četl, už si nevzpomenu, prostě si ho ve městě vytipují a o kolo ho oberou až za městem, na stezce, riziko dopadení minimální.
A přístup k Frantíků k zahraničním turistům je krapet schizofrenní, mají rádi jejich peníze ale když na to přijde, vůbec se s nimi nemažou, takže pokud občas domorodci sejmou nějakého "Jindru" z kola, chlubit se s tím na netu asi nebudou, aby si to ostatní kafky náhodou nerozmyslely a nejely jinam.
Kenny8 - jo, ale nezdá se, že by to byli " rozhodovala cena kola, a byli to ti "kteří se specializují a jsou perfektně informovaní" ale o náhodný střet s grázly, možná smažkama.
Ani jeden zz těch napadených neseděl na kole Cannondale, z čehož lze usoudit, dle logiky místního pošuka, že "Cannondale je nejbezpečnější kolo".
Širavíku, asi sis všimnul, že jsem ve Francii dost často a často i dost déle, než jen abych jí jen tak projížděl. V žádném případě Francouze neadoruji, ale snažím se jim rozumět a chápat.
Zřejmě se ti to už nikdy nestane, abys poznal jak Francouzi vnímají cizince, který nemluví jejich jazykem, a pak ty, kteří se o jejich jazyk pokouší. Vynechme Paříž, tam platí malinko drsnější pravidla.
Francouzi jsou hrdí na svoji zemi, svůj jazyk, svůj původ, svůj styl života a většinově vlastně nic jiného neznají. Cestují poměrně málo, protože jak říkají "proč někam jezdit, když všechno máme doma". Někdy je to jejich vlastenectví až trochu náckovské. Francie je turisty nejnavštěvovanější země, ročně jí navštví zhruba 80 milionů turistů, a Paříž pak zhruba 20 milionů.
To, že všude v turisticky atraktivních zónách řádí kapesní zloději netají, naopak, pravidelně to hlásí jak v metru, tak třeba i v tramvaji v Montpellieru. Cedulky, že auto není tresor máš taky všude. Turisty to zjevně neodrazuje.
Pokud jde o násilí páchané na cizincích, je Franci je považována obecně za "bezpečnou zemi", tedy kriminalita není nikterak extrémní, převažuje ta drobná. (Kenny8, vím že ovládáš Google, nesnaž se mi sem podstrkávat podříznutého učitele, to není každý den).
Někteří turisté to mají složitější, třeba Němci, s výjimkou Alsaska, nebo arogantní Britové a Amíci, co se ani nepokusí pozdravit francouzsky.
Tvoje pozorování a znalosti o francii jsou poněkud povrchní a nepřesné.
Právě teď píšu o Francii knížku, tedy o tom, jaké je to ve Francii na kole či elektrokole, co a jak kde dělat, na co si dát pozor. Myslím, že to bude fajn čtení, jistě si to koupíš
Krádeže i loupeže aut na objednávku, konkrétních typů, modelů, jsou běžné. Vytipovaná kola se také kradou. Vyloučit loupež u vytipovaného kola nelze. I kdyby šlo pouze o náhodné loupeže, pěkné a moderní kolo přitáhne pozornost snadněji, než staré.
Pravděpodobnost incidentu je malá, není vyloučená.
Jindro o drahých kolech jsem psal všeobecně. Tvoje Cannondale je jen jedno z nich.
A zase, z mé strany se nejedná o tzv."nevyžádanou radu", od začátku je mi jasné, že už z principu budeš tvrdit pravý opak, než já.
Takže to nepíšu ani tak pro tebe, jako pro ostatní.
Divné by spíš bylo, kdyby riziko, před kterým varuju, bylo zrovna ve Francii zcela zanedbatelné.
A tak pokud někdo chcete na cestách, ať už kdekoli, minimalizovat riziko úplně zbytečných problémů a finančních ztrát, pokud není vaše priorita neustále dávat okázale najevo, že "na to máte", jako ideální kolo doporučuji sice kvalitní, ale co nejvíce nenápadné, ideálně takové, které už dávno vyšlo z módy.
Jindru berte s velkou rezervou, on tohle riziko strašně zlehčuje, ale když jsem se třeba vloni zmínil, že pojedeme do Španělska autem, rozvíjel tu katastrofické scénáře, jak strávím cestu přes celou Francii v koloně, za holandským karavanem.
Jak říkám, on musí mít vždycky opačný názor, než já, a předkládá to vždy jako důkaz mé duševní choroby :-)
Krádež a loupež je úplně jiná kategorie. Překonat zámek a něco odzizit je úplně jiná kategorie trestného činu, než se násilím na majiteli věci zmocnit. Auta se kradou, ale neloupí se, protože proč to dělat blbě, když to jde snadno ukrást. Stejné to bude i u kol. Proč přepadat lidi na stezce, když se to dá ukrást ze sklepa s podstatně menším nebezpečím a trestem. Přepadání lidí za účelem uloupení kola je hodně nešikovné. Nehledě k tomu, že po takových lupičích by policajti už vystartovali. Tím neříkám, že to není náhodně možné, ale patrně nebude existovat gang s typaři ve městě a přepadávači na cyklostezce.
Brahma/https://www.idnes.cz/plzen/zpravy/lupic-auto...
Ne, Širavíku, ty jsi vyslovil paranoidní domněnku, že protože mám drahé kole, existuje nebezpečí, že se na mě zaměří "ti co se specializují na drahá kola" a někde mě přepadnou a oloupí.
Takle to nechodí.
Ne, mohu být okraden, a párkrát, tedy celkem jsem přišel už o čtvrté kolo, jsem o kolo okraden byl, ale pokaždé jsem udělal jinou chybu, kterými se člověk učí.
Ty neradíš, ty vysíráš, protože prostě vše stavíš na závistivé premise, že čím dražší kolo budu mít, tím větší je nebezpečí, že mě oloupí, tedy přepadnou a kolo mi seberou. Protože jinak, a ty i ostatní to už chápou, se mi ke kolu nedostanou, protože bude pořád někde pod zámkem, nebo dozorem.
Vzhledem k počtu nocí, které ve Francii s kolem trávím, už vím jak si počínat. Stala se chyba, že jsem udělal výjimku a kolo nechal v autě, to je celé. Víckrát už to neudělám.
Není důvod si stavět prasopsa, a nekoupit si slušné kolo. To, že bude dražší se mi nelíbí, úplně mě vyhovovalo to poslední, ale na trhu není.
A já chci Cannondale Topstone s elektrickým řazením, protože se mi na něm dobře jezdí a na elektrické řazení, stejně jako na vše ostatní, co ti usnadňuje život, si člověk velmi rychle zvykne.
Moje varování, naopak, narozdíl od tvých, jsou založena na zkušenostech, protože tu trasu, co ty jezdíš jednou za rok, já za rok jezdím asi 12x. Měl jsi kliku, že bylo předpovídané blbé počasí, tak se Paříž na víkend nestěhovala na jih a ještě byla doba pocovidí, to je celé tajemství volnější trasy na jih. Příště třeba už zažiješ, to co jsem popisoval, protože tak to prostě je, stejně jako každý pátek odpoledne jsou na dálnici z Prahy na jih zácpy.
Add Kenny8:
Ale jistě, stát se to může. Na světě jsou blázni, kteří toho jsou schopni. Ale jestli jsi si to přečetl, tak ten muž to auto použil k dopravě a ne k obohacení. Přesto mu za loupež hrozí 10 let natvrdo. Tohle se prostě profesionálně nevyplatí, poněvadž je mnohem jednodušší a i bezpečnější ta auta prostě krást.
Omyl.
Pochopitelně jsem duše použil, no a třeba teď, minulý týden, hned dvě. U jedné odešel ventilek, tak šla druhà dovnitř, ale bylo mi to k prdu, když upadlo to kolečko.
Já jsem si pak uvědomila, žes sem dával nějaké foto kola na krovkách...
Koliks na tom vlastně najel? Bylo to aspoň tisíc?
Ne, teď jsem to sečetl, bylo to přesně 830,11 km :-)
o tom nepochybuji, ale nejezdím do Paříže na kole, abych se do Paříže nějak dostal, to bylo naposledy před 45 lety....
Jsi nepoučitelnej, měl by sis vzít mustr z Honzy Vlasáka.
Asi tomu moc nerozumím, ale mně stát se něco takového, minimálně se poučím a udělám vše pro to, aby se stejná situace znovu neopakovala, a pokud by přeci jen někdy mohla znovu nastat (což se úplně vyloučit nikdy nedá, mohou ti kolo ukrást třeba i přímo z podzadku na silnici), tak aby byla alespoň určitá šance dostat ho zpátky.
Aby se snížila pravděpodobnost krádeže, pořídil bych slušného ojetého cesťáka za dvacetinu ceny tvého nového kola, a toho, když by pořád vypadal moc hezky, tak ještě trochu znekrášlil. Věř, že to funguje, mám osobně vyzkoušeno. Protože však tohle řešení nepadá v úvahu, tak aspoň nějaký ten pořádný alarm jak říká Lelek, a k tomu GPS tracker. Máš vozidlo s výbavou za čtvrt milionu, ale chytré udělátko za pár tisíc, co ti na mobilu přesně ukáže, kde ho máš, nepořídíš? Podle mě jedna z mála docela užitečné elektroniky na kolo, upřímně se divím, že to ve své elektrovýbavě ještě nemáš. Jinak je asi pravda že policie nebude po Francii nahánět tvého zloděje, toho si najdeš sám, a policii zavoláš až od vrat chmatákova domu. Třeba si to představuju moc jednoduše, ale nevidím důvod, proč by to takhle nemohlo fungovat.
Každopádně přeju, ať nové kolo dobře slouží, a ať už tě nic podobného znovu nepotká.
No, já se poučil.
Nechápu, ale proč bych měl jezdit na plečce a ne na slušném kole.
Už jsem psal, nejsem paranoidní a je absurdní představa, že by mě někdo bral kolo z podzadku.
GPS tracker jsou vyhozené peníze za přístroj i za službu. To nefunguje ani u aut a kolem se nikdo zabývat nebude. Ve Francii se kol za rok ukradne půl milionu, a všechny nejsou karbonové gravely, ostatně, to ten zloděj taky netušil co bere. Tyhle hypothesy jsou na vodě, že bere jen drahé. Berou všechno. Zkus se nad tím zamyslet, jsi v Paříži, spíš v hotelu v šestém patře, a mobil ti oznámí, že ti někdo na parkovišti krade kolo. Co uděláš? Dolů se dost rychle nedostaneš, zavoláš tedy policii. Vysvětlíš jim, že ti někdo asi krade kolo. Co udělá policie? Vyjede zásahovka aby zloděje lapila? Prd.
Řeknou ti, ať se uklidníš a ráno se zastavíš na okrsku, že to sepíšete pro pojišťovnu.
Pojišťovna ti ovšem nasere, protože auto, zaplať bůh, zůstalo v celku, nikdo se do něj nevlámal krumpáčem ale civilizovaně ti odposlouchal dálkové ovládání.
Takže nemáš kolo, ani tracker, a ještě budeš platit službu, která ti je bez trackeru na prd.
Alarm na kolo.
Taky dobrá věcička. Myslíš, že nějaký alarm s někým hne? Jen budou nastaný a budou ti nadavat "kurva už to vypni", zvlášť v noci.
Jediné poučení je, kolo musíš mít u sebe na pokoji, nebo někde bezpečně pod zámkem. Protože hotel většinou není schopen ti zajistit bezpečnou místnost na kola, tolerují ti naprosto běžně, že si svoje kolo vezmeš na pokoj. Někdy ti to i vysloveně doporučí.
Projel jsem dost míst a velkých měst, a kolo jsem uchránil. Tady jsem udělal chybu, kterou už nezopakuji, možná udělám třeba jinou.
Tak bych mohl sedět doma na prdeli, a radovat se z toho, jak jsem ušetřil :-)
Plečky končí takhle. I přední kolo se někonu hodilo. Vymění je za krabici vína nebo cigára....
Je to tak.
U toho alarmu je dost vysoká šance, že se zloděj toho velkého kraválu lekne a zdrhne a nebude tahat řvoucí kolo někam pryč. Přece jen by na sebe přitahoval hodně velkou pozornost a určitě by nechtěl pro pár drobných riskovat setkání s policií.
Navíc, dělají se alarmy v kombinaci se slušným zámkem třeba na brzdová kotouč. Zámek hned tak neodstraní a bez toho na kole neodjede.
Koukal jsem na to, ale vyhodnotil jsem to jako nepotřebné.
Kolo nikde samotné stát nenechávám a v autě by alarm nefungoval, tedy fungoval by jako alarm samotného auta, na který každý peče - další auto co dělá kravál - ale přesto ho tam pořídím, asi tenhle - jak říkáš, pro snad odstrašení, ale vozit na kole to s sebou nebudu, je to dost těžké.
Pro mě vyplývá jediné poučení: kolo bude furt se mnou, nebo v bezpečné místnosti pod zámkem či pod dozorem věrohodné osoby.
Ono to vážně jde, samozřejmě že ne v takovém Carcassone, kde je hlava na hlavě, ale u těch malých atrakcí, jako bylo třeba to museum ano. Prostě slušně se zeptáš, že by sis strašně rád prohlédl jejich báječné museum, ale bohužel máš s sebou kolo a na něm hromadu věcí, a jen tak na parkovišti jej nechat nemůžeš a jestli by nešlo někam schovat. Protože mluvíš se strašlivým přízvukem, zeptají se tě, odkud jsi a pak mají radost, že nim přijel člověk až z nějaké daleké, neznámé země, a vyjdou ti vstříc.
V hotelu mají jen dvě možnosti, buď tě nechají jít s kolem na pokoj, což udělají i kddyž je hnusně, protože nejsi prase a než tam vlezeš, kolo nejdřív od bláta očistíš, nebo ti ho bezpečně schovají.
Třeba v Heilbronnu mají místnost jen na kola, fasuješ klíček proti podpisu, který zapisují do knihy i s časy příjezdu a odjezdu. Ve Strasbourgu je zase kolo na dvorku za recepcí, bez vědomí recepčního nikdo tam ani ven nevejde.
No, a v slušnějších hotelech ti chce portýr s kolem na pokoj dokonce pomoci, tedy čeká od tebe nějaký ten drobák, že jo.
No, a dokonce ti připraví i apartmán uvítáním, tedy když v jejich slavném řetězci utratíš víc než 15 tisíc euro za rok.....
Také bys mohl vybudovat v autě festovní úchyt a k němu to kolo přivazovat tlustým řetězem. To by se zloději určitě nehodilo tohle řešit.
To by mohlo kradáka rozčílit do nepříčetnosti tak, že
by Jindrovi bejsbolovou pálkou třeba vymlátil všechny okýnka auta. Jako ten cholerik co štípal dřevo. Usek si palec, což ho vytočilo tak, že druhou ranou si usek ruku v zápěstí.
takhle, když vymlátí okýnka, pojišťovna to zaplatí, darebák překonal překážku
Jinak máš smolíka.
No úkryt nevybuduju, ale dám tam ten alarm a přivážu kola řetězem i vevnitř.
To teď když pojedeme s dvěma e kolama.
Nebezpečí že se ti někdo bude vlamovat do auta je třeba v takovém Castellane mnohem méně pravděpodobné, než v Paříži nebo Marseille.
Ale tak to máš se vším, nemusí to být hned kolo. Můžou ti ukradnout kufry, cokoliv. Jsou místa, kde v autě nemůže zůstat nic, a stále existují i taková kde můžeš auto nechat odemčené, i ve Francii.
Já si nějak poradím, to víš, vesničan ve městě...
Mimochodem, Castellane je těsně nad Vetdonským kaňonem, "brána Provence" říkají si...
https://photos.app.goo.gl/mSDec6pqz8KwaUKr8
Úchyt, ne úkryt, něco k čemu přivážeš řetěz a ani pajcrem to neulomí. Znamená to oběhnout nějaký nosník pořádným tlustým ocelovým drátem, smyčku svařit přidělat oko pro protažení řetězu. Šikovný automechanik by to snadno vyrobil. Zloděj by odemkl auto a narazil by na masivní řetěz provlečený rámem kola a skočil by. Zamykat takhle lehkému bicyklu kola je k ničemu. Vždyť to odnese i dítě.
No, ta dvě elektrokola na pláži La Grande Motte nám ukradli i s tím stojanem, ke kteréu to bylo přivázáno. Prostě to museli hodit na korbu a s řetězi se nepárali, s tím si poradili až někde v klidu, a ještě měli krásnej stojan na kola, co nebyl zakotven do země.
Jasně, vždycky to vážu k něčemu pevnému, ale letos jsem řetěz ani bevytáhnul, prostě jsem ho nepotřeboval, to je asi nejlepší řešení.
Lehké kolo vždycky někam umístím, starosti mi dělají dvě elektrokola ve voze, teda když vyložím náklad....
Zatím to všude přežilo v pohodě, auto jako garáž, ale to je Montpellier nebo někde na venkově, v Paříži by to asi byl problém...
Jinak, když se jede na dovolenou (v tomto případě z dovolené) dostat kola ven zloděj nemá až tak jednoduché, vevnitř jsou dvě, ani bys to nepoznal :-)
Tohle by museli krást i s autem. To jistě jde, ale není to parketa blbého vykradače aut.
Ono to nějak půjde, ta kola půjdu svázat dohromady řetězem a pak třeba přivázat k sedadlu, ještě na to pověsím tohle:
https://www.alza.cz/sport/abus-alarmbox-2-0-bk...
To už by je lumpa mohlo odradit.
Ono i cestování bez kola na jih je vošajstlichh, ve Španělsku řádí rumunská mafie, vykrádají auta na odpočívadlech. Rodinka zastaví, jdou na hajzlík, dají si v bufetu kafe, jeden rumun je sleduje a další parta jim vyklízí auto. Prý už dovádí i na jihu Francie. Ti ovšem nedělají čistou práci odposlechem dálkového zavírání, ale otevřou si okýnka šutrama...
Prý novější auto po roce 2020 už nejde odposlouchat, ale ta starší prý odposlouchá hračka co se koupí za 3 litry, stačí když jsi poblíž, když kafka auto zamyká a vyrobíš si duplikát toho dálkového ovládání. Je to docela peklo.
Neskenují dálkový ovladač, ale vyruší uzamčení rušičkou.
A proti tomu je docela primitivní ochrana - když auto zamkneš dálkou, tak se stačí ručně přesvědčit, zda jsou dveře auta opravdu uzamčené. Pokud by ti dálku vyrušili, pak auto zůstane otevřené.
Nebo v méně bezpečných oblastech zamykat postaru klíčem, pokud to auto umožňuje.
Ne, tohle, alespoň ti co tomu rozumí říkajáí, funguje jinak.
Když zamykáš auto dálkovým ovladačem, "odposlouchají" jej a vytvoří si jeho kopii. Pak je úplně lhostejno, jestli škubeš klikou nebo ne.
Ale jako vždycky, lumpové budou vždycky o malinko napřed než jsou bežné technologie, a i kdyby nebyli, je tu furt mmožnost vzít ti okénko auta šutrem.
Jediná obrana je v autě nic nenechávat.
Když jsme tak o tom kecali, jednomu kolegovi se stalo, že mu vymlátili přední sklo jen kvůli krabičce cigaret co ležela na plubní desce.
Rád bych podotknul, že ten kód na odemykání dveří se neustále mění. Ten klíč je s autem spárovaný a spolu neustále mění kód pro odemknutí. Odposlechnutím poslední uzamykací zprávy získáš jen tu poslední zprávu, která je ovšem už zavržena. To odposlouchávání nefunguje. Rušička funguje a její výroba je velmi jednoduchá.
Sem s ní, pro mě je složité, zapojit zásuvku, natož vyrobit rušičku. Rád ji koupím.
Ale stejně platí pravidlo číslo 1
Nic v autě nenechávat, protože rušičkou na šutr do okna může být tam akorát neprůstřelné sklo.
Mě někdo v hospodě vysvětloval, že zřejmě to co popisuješ, platí až pro dálkové ovládání u vozů vyrobených v roce 2020, a starší modely to mají mnohem jednodušší, ale vím o tom naprostý prd, jen to, že auto nebylo vypáčené, ale regulérně odemčené, a když jsme jej opouštěli, bylo zamčené což jsme kontrolovali.
Nevyznám se v tom ani malinko, jak to udělali a nehodlám trávit čas tím, abych to někde zjišťoval, ale pokud existuje řešení, jak tomu zabránit, rád si jej pořídím.
Moc času nemám, 27/4 vyjíždím, ale na elektrice (mimochodem, to ekolo bylo dražší než ten TopStone co mi teď ukradli...)
Tobě je jako obrana před vykradením rušička k ničemu. To je nástroj toho zloděje. Jak už psala Radka, v okamžiku zamykání zaruší komunikaci a tvůj příkaz k autu nedojde. Auto zůstane otevřené. Musí ho vykrást rychle, poněvadž nezamčené a opuštěné auto se většinou samo uzamkne. To je ten důvod, proč jsi ho následně našel uzamčené.
To kolo vevnitř je třeba zabezpečit něčím navíc, než je jen elektronický zámek od dveří auta. Nejlepší je dobrý masivní řetěz a tím ho přivázat k tomu autu. Zloděj, co odemyká auta s sebou nejspíš rozbrušovačku netahá.
Ne, tak to nebylo.
Auto jsme nenašli uzamčené. Byla oklopena zrcátka, která předtírala, že auto je uzamčené, ale bylo naopak odemčené.
Ano, řetězem co vozím ve vozejku na elektrokole to přivážu nejspíš k sedačce a ještě kola sváži řetězem s alarmem:
https://www.alza.cz/sport/abus-alarmbox-2-0-bk...
Zejtra mi přijde.
Tedy všude jinde než před naším hotelem v Paříži, tam mám domluvenou úschovu vevnitř. Jinde na venkově v Provence dvě elektrokola na pokoj tahat nebudu.
Jinak když jedu sám, žádný těžký řetěz tahat nebudu, váží přes kilo, pojedu jako vždycky.
Asi je zbytečné tu znovu vysvětlovat, že ten zloděj vůbec nevěděl, že v tom autě je kolo, protože jsem jej naložil u té naší značky v Claye -Souilly, a zvenku do auta vidět není. Prostě tam vlezl, a rozhlídnul se co by se mu hodilo. Podle všeho to dělal už vícekrát, protože často jsme našli auto odemčené, ovšem Soňa vždy usoudila, že to byla moje vina, protože jsem jej nezamknul nebo odemknul z kapsy.
Na tom místě jsme tak 4x do roka, takže hoši černí už asi vědí....
Takže zloději zjevně použili rušičku, kterou ti vyrušili signál v momentě uzamčení a auto zůstalo odemčené. Prostě jak mě naučili ti, co tomu rozumí, když zamkneš, auto zkus ještě kliku, než od něj odejdeš, zda-li je opravdu uzamčené.
No, to auto, když se zamkne, oklopí zrcátka.
Nepotřebuji zkoušet brát za kliku. Když je zamčené, zrcátka jsou zkopená. Rušili by-li signál k zamčení, zrušili by i signál k motorku těch zrcátek, a neudělala by nic. Podle toho třeba snadno poznám, že si Soňa nechala kabelku s klíčem od vozu v autě (to dělá furt) nebo, že jsou někde nedovřené dveře.
Prostě nejde to zamknout, zrcátka se neoklopí.
Zrcátka lze ovšem zacvaknout ručně i když je auto odemčené. A to byl tenhle případ.
Mít kolo na pokoji je dobrý nápad, to nemusíš chodit na WC pěšky ...
:-)
V takovém řetězci Premiere Inn musíš docela a kolem manévrovat, aby si se na hajzlík vůbec dostal, osvědčilo se mít kolo nastojato, chytíš ho gumicukem za věšák. Prostoru žaloatně málo
Tak mi dneska přišla nová navigace, Garmin Edge 1040, ta má funkci "Alarm".
Hned jsem to vyzkoušel. Kravál to nedělá žádnej, jen tak potichu kníká, ale vysílá signál na mobil a hodinky, že se tvoje kolo pohnulo. Ale zase musíš být ve vzdálenosti dosahu BT, takže je to dobré snad jen k tomu, že když sedíš někde na zahrádce a láduješ se, kolo máš zamčené v dohledu a někdo se ti u něj vochomejtá, že tě to upozorní.
Odstrašující efekt nula.
Ten přední blatník bych potřeboval.
Blatníky jsou dobrá věc, a tenhle gravel má tu výhodu, že narozdíl od silničky je blatník nad pláštěm 10 mm a ne jen 1 mm, takže když se přilepí bláto, furt to jede a nedře..
Držák na nosič to má na zadní stavbě jen dole, ale zato to má šrouby pro přední nosiče. Můžeš změnit strategii.
To měl i ten můj nebožtík, je to stejnej rám
Nosič se chytá na objímku na sedlovku.
Nakonec u mého elektrooře taky. Furt je to Topstone.
Teď jsem mluvil s klukama od Štěrby, dají mi tam jak nosič tak blatníky, jen chtěli zálohu, aby tam nenamontovali něco, a já jim pak necuknul.
V pátek kolo bude, teď musím na něj vydělat, ale mám už plán :-)
Prodáš skleničky?
Zvedneš všimné na skleničkovém webu?
Postavíš vyšší sloupy ze severu Reichu na jih?
Navrhneš Putinovi nový most přes moře, když je stávající už neperspektivní?
:D
Czech Glass Guide (fakt to není skleničkový web) musí uživit sám sebe, z něj toho moc nezbude, zvláště když teď musím zaplatit profíka, aby to předělal tak, aby mě tam nelezli černí pasažéři, stávající "ochrana" je žalostná a primitivní.
Ale nestěžuji si, abonenti přibývají, protože mají zájem, aby ten projekt pokračoval a uvědomují si, kolik to dalo práce.
CGG bude v budoucnosti i vydělávat, ale letos to nebude, budu rád, když do toho nebudu cpát vlastní prachy.
Mám trochu jiný nápad, uvidíš brzy, třeba to klapne....
Tak to je peklo, upřímnou soustrast. Jestli jsem si všimnul na nějakých fotkách, tak na tom kole jsi měl sedlo SQ-Lab 603 a na řidítkách ledkový zobrazovač k radaru Garmin RDU ? Jestli jo, tak tyhle ztráty přebíjí ztrátu samotného kola. Ani sedlo, ani zobrazovač už nekoupíš, v obchodech vůbec a ani z druhé ruky...
Ano, naštěstí mám SQLab 604 ještě 2x, koupil jsem ho na všechna kola, protože prostě funguje
Tak ho budu muset přehazovat.
Zobrazovač jsem zachránil, radar jsem zobrazoval v navigaci Garmin, tohle jsem měl jako zálohu a šlo to do brašny.
Ne,
Prostor před hotelem, sice vyhrazen k parkování hostů, je prostorem veřejným a hotel si tam nemůže umísťovat kamery. A město má fakt mnohem větší problémy než tyhle čórky.
Pořád tam sedí skupina mladíků, z africkým původem, a popíjejí limonády, pokuřují a baví se.Ale piřád, ráno, večer, i pozdě v noci.
Furt jsem nechápal, proč safra zrovna na tom hotelovém rohu, kde je akorát tak nachcáno od psů. O 29 metrů dál, na nábřeží kanálu mají i
lavičky. No, teď už to vím.
Oni mají ta auta pod kontrolou, a vyberou z nich, co má nějakou cenu. Protože cestujeme často, víme, že se v autě cokoliv co by se dalo ukrást nenechává, tedy kromě toho kola :-).
Oni asi v tom autě byli už mockrát, při mých návštěvách, protože často když jsme k němu přišli, bylo otevřené. Soňa mě vždycky nadávala, že jsem ho zapomenul zamknout, já věděl, že to nikdy nedělám a zamknu naprosto automaticky, tak vyvodila závěr, že jsem auto odemknul zřejmě klíčkama v kapse. Prdlačky. Kluci černí si ho odemykali, prý to není problém "naposlouchat" ten zamykací kód.
Spíš mi vadí ten laxní přístup hotelu, protože rozmístit všude cedule s varováním, by problém
nebyl. Ale asi by to byla blbá reklama.
Authora ses měl držet, to bylo kolo do Francie, toho ti tamní nepřizpůsobiví fajnšmekři nikdy neukradli.:-)
Už jsi obešel tamní bazary, abys věděl za kolik ho prodávají, nemohl-li bys to kolo koupit znovu (třeba levněji)?
Bude mít slevu za kazetu, která ti zbyla.
Tu ti klidně dám, ale nevím, jestli nebude už ojetá, měl jsem na tom najeto snad tisíc kiláků, musím to spočítat.
Ale když to tak vezmu zpětně, bylo to fajn.
Na novém, neelektrickém kole pojedu do Paříže konce, května, koukej makat, ať se můžeš přidat, teď si chystám elektrooře, na něm pojedu do Provence koncem dubna, o Slavných májových dnech přijede Soňa a projedeme na éčkách si Verdonský kaňon, protože ten musí vidět...
https://photos.app.goo.gl/J53xSgXc4WwkGaSJ9
No a pak teda ta Paříž, další kolo do albumu u značky, pak do Bordeaux koncem června, ještě nevím jak, ale spíš na elektrice s vozejkem a koncem srpna na lehkém kole zase Canal du Midi, protože vloni najaře tam hrozně mrzlo a měl jsem z toho dost prd. Pak budu 14. dní ve škole, nevím jestli jsem se už chlubil, dal jsem tu B2 (Soňa už má A2).
Pak zase na týden do Andernos soukromá výuka z ksichtu do ksichtu z Carol....
A pak už mě čeká asi jen ten 17. listopad Paříž - nejspíš na lehkém kole, abych mohl, kdyby bylo hnusně, vzít vlak.
Rok se zdá být fest nabitý, nebudu mít čas krmit holoubky v parku nebo zápasit o cukr v akci v Kauflandu, což bych jako správný důchodce měl, dočetl jsem se na Seznamu
Rok
Mohl bys na kole jezdit krmit rohlíkem nutrie do Vyšehradského přístavu. Jen mám pocit, že je důchodcům už vystříleli. Bylo jich tam dříve mnohem víc. Dnes tudy pojedu do Podolí, tak se podívám, jestli ti tam nějaké zbyly.
Blíž to mám na Sázavu, u Chocerad jich byla kolonie :-)
Ale krmení zviřátek mě tolik netrápí, spíš to, že fakt nestíhám ty akce v Kauflandu :-)
Nojo, ale Hafen je kousek od Bráníka. Tam ještě dříve občas zamrla Vltava na bruslení a na Meislíkárně jsem se naučil plavat. Tam to musíš znát. Takže tam o hůlčičce krmit nutrie, to je ta pravá důchodcovská zábava. :D
Nevim jak v Praze, ale v Hradci se krmit nesmí, moc se jim pak daří a strašně se množí. Blbý, že lidi už je nechtějí jíst a už ani cikáni je nechytají a nejí.
Já vyrostl nahoře, Na Zemance a dělat brajgl jmse chodili nna Dobešku a na ty dole koukali zvrchu.
K vodě jsme to měli nejblíž ke Krčskému potoku, tam jsme mlátili klackama do vody. Ale bylo to vošajstlich, protože když nás bylo málo, kluci z Krče nás pochytali, a naházeli do rybníčka.
Na druhou stranu za Jeremenkovou jsme chodili jen blbnout na Kavčí hory, k Vltavě pak už nikdy.
Nám náležel kkopec Cinklák, jenže ten už není, tedy je, ale je totálně zastavěný.
Když jsem byl dítě, byl nahoře akorát učňák s věžákem, a až ke škole na Jeremenkové byla pole. Tramvaj končila na Antala Staška, tam stálo to staré sídliště z G57 a stavělo se nové, tam jsme dováděli na panelech.
No a to "nové" sídliště je už teďka vlastně staré.
To máš blbé. Mně teta, co měla předplacenou kabinku na Meislíkárně strčila plavčíkovi a ten mne přivázal na bidlo a strčil do bazénu proplachovanému Vltavou. Mělo to pevné dno a plaňky pro volný průtok řekou a bylo to ponořené do řeky. No a tam mne učil plavat. Bylo to studené a ven jsem vždy vylezl s drkotajícími zuby a modrý. Ale plavat, spíš neutopit, jsem se ve Vltavě naučil. Takže já mám k Hafenu dobrý vztah.
Paříž není Rozdělov, tam "tamní bazary" neobejdeš, ale soudím, že kolo pojede někam mimo Francii.
Už jsem doma a makám na tom, abych na nové kolo vydělal, pořád si myslím, že je lepší strategie snaýžit se víc vydělat, než víc ušetřit.
Ale samozřejmě to sere fest, je to docela raketa, nová navigace, novej držák na ní, radar (ten potřebuji na elektrokolo a mám pocit, že ten co mi dodají s novým kolem mude většinu času schován za brašnou, takže bude muset taky na nosič.
No, a taky jsem měl v brašničce MP přehrávač z BT a na řídítkách se mi houpal reproduktorek, 2 brašny, flaška a držák na ní, těch sarapatiček co mi ukradli je víc, nemluvě o tom, že budu muset přehazovat sedla, dokud neseženu nějaký ekvivalent toho SQ Lab 603.
Ale nasrání mi moc nepomůže
Přišel jsem už i o víc...
Mně před pár lety oholili bezďáci kolo u Anděla. Kolo tam zbylo, ale co se dalo oholit, to bylo pryč. Škoda byla za několik tisíc a ten pitomec to nejspíš hodil jako neprodejné do kontejneru. Některé klíče z nářadí už ani nejde sehnat.
Přesně takhle dopadne i to moje kolo, řetěz dole, chybí ozubená kolečka, jezdit se na tom nedá a aby to loupežník opravil, stálo by ho to dost peněz, takže to celé střelí někde za babku....
Furt to říkám: "nechcete aby se kradlo - nekupujte kradené věci" ale je to marný, je to marný....
Tak to je mazec, tohle bych asi hodně blbě rozdejchával.
Ukradené kolo naštve, ale mě by mnohem víc naštvalo, že ukradli kolo se všemi těmi doplňky, osazením a vyladěním přesně podle mých podstav a potřeb.
Tak to mám sepsáno, něco tedy už hodně dlouho,
už to sázím.
Do konce měsíce bych to měl vydat. :-)
"Plus opiniâtre que moi se mette a l'oeuvre"
Ať někdo houževnatější než já se pustí do práce :-)
Hauterives - Facteur Cheval 1912