Přeruším na okamžik své vyprávění o svém handrkování se na kole vpřed do minulosti a povím vám něco o pošťákovi Chevalovi z vesničky Hauterives v departementu Drôme a jeho Dokonalém paláci.
Není nikde doloženo, že by Ferdinand Cheval kdy používal bicykl, ale jsem přesvědčen, že se svoji povahou by byl skvělým dálkařem.
Narodil se ve vesničce Charmes poblíž Hauterives v roce 1836 do chudé venkovské rodiny. Matka mu zemřela když mu bylo 11, v 18 ztratil i otce. Vyučil se pekařem, na vojnu jej nevzali, pro jeho drobnou postavu a v 20 letech se oženil s mladičkou Rosálií se kterou měl dva syny, dospělosti se dožil jen mladší Ferdinand Cyril (*1866). V 31 letech získal místo poštovního doručovatele v Bourg de Peáge, když mu bylo 37, zemřela mu žena Rosálie, o výchovu jeho syna se postarali kmotr s kmotrou. V roce 1878 se znovu žení a stává se pošťákem v Hauterives.
A o rok později se to stalo.
Ferdinand Cheval tvrdí, že náhodou škobrtnul o kámen a najednou ho to napadlo.
Postaví si svůj palác.
Z pozdější komunikace s novinářem Jacques-Phillipe Lauterem je ale patrno, že svůj sen v sobě nosil dlouhá léta. Nikdy nikam necestoval, celý svůj život prožil v rodném kraji, ale doručoval ilustrované časopisy, a pohlednice s obrázky z exotických krajin a z nich čerpal svoji inspiraci.
Měl pramalé zkušenosti, ale ohromnou představivost a fantasii a naprosto neuvěřitelnou vůli.
Ve 43 letech totiž budovat svůj vysněný palác, a v práci pokračoval celých 33 let, každý den, každou noc. Za světla olejových lamp, kamínek po kamínku si modeloval svůj sen.
Kamení si nosil v nůši ze svých pošťáckých pochůzek o délce 40 km denně, když našel kamení, co ho zaujalo, dojel si pro něj s trakařem. Ve stejném roce, kdy započal své dílo se mu narodila milovaná dcera Alice, která zemřela ve svých patnácti a pošťák Cheval to nesl velmi těžce.
pokr...
S její ztrátou se vyrovnal po svém, začal stavět ještě intenzivněji a když v 60 letech odešel do penze, mohl se věnovat Paláci celé dny.
Své dílo považoval za dokončené v roce 1912, po 33 letech usilovné práce.
Také to vytesal do kamene:
1879 – 1912
10 000 dní, 93 000 hodin, 33 let pokusů
Ať někdo tvrdohlavější než já se dá do díla.
Pošťák Cheval (Le Facteur Cheval) si přál být pochován ve svém paláci, ale francouzské zákony to neumožňovali a neumožňují. Tak se pustil do díla, a na místním hřbitově dalších 8 let budoval svou hrobku, v podobném stylu a zemřel dva roky po jejím dokončení v 88 letech.
Co říci k paláci.
Nejsem dostatečně umělecky vzdělán, fundován, ani oprávněn hodnotit uměleckou kvalitu Chevalova díla, ale jisté je, že jeho nápady se nechalo inspirovat mnoho výtvarníků, včetně slavného Picassa. V roce 1969 byl Palace Ideal zařazen mezi národní kulturní památky Francie v kolonce „naivní umění“.
Palác se nachází asi 25 km od Sluneční dálnice A6 Lyon – Valence, vesnice Hauterives, leží na okresce. Vstupné 8 euro, otevírací dobu nastudujte na internetu.
Jeden z vytesaných citátů, kterými pošťák Cheval svůj palác vyzdobil je psáno:
S chrabrým srdcem nic není nemožné.
V tom vidím poselství pana Ferdinanda Chevala.
Dík, že jste světu ukázal, že to jde, jen chtít……
Kterej blb tohle mínusuje?
Ten samej co minusuje cokoliv kdy napíšu
https://photos.app.goo.gl/VyNaRu4gfWvQGjmU7
Dobrej pacient :-)
Dílo jednoho muže, prostě se zaťal a stavěl si to co viděl na pohlednicích a vždycky k tomu p#ipsal nějaké moudro, taky načtené.
Ale jinak žil normálně, makal, staral se o rodinu, a po večerech lepil tohle...
bacha, ono je to 24 x15 x 10 m, nebo nějak tak, jenom nanosit ty šutry......
Někde na dálnějším východě si zas nějaký tamní maník postavil betonový "chrám" v podobě slepice (nebo snad že prý holubice). Lidé jsou různá. Tohle je děsnej slepenec :-)
Když ale vidím některé baráky, nebo trpaslíky na zahrádce...proč by ne, když mu to udělalo radost.
Prodávali tam knížku, kde hlavy pomazané vysvětlovali, proč je to "umění".
Neměl bych sílu to číst, ale tvrdí, že se jedná o "art brut" nebo-li "outsider art" popř. "naivistickou architekturu".
https://www.dinktravelers.com/europe/western...
mladíci Pod ledem by řekli: "to co hulil bych chtěl někdy zkusit" a my starší a zkušení jen moud#e pokýváme hlavou :-)
Jindro,rád sleduji tvoje cesty a jsem rád ,že se o zážitky a poznání dělíš.Já rád cestuji a poznávám vše nové a zjímavé v rámci svých možností a schopností.Dík za další pozoruhodnou zajímavost.Je to pěkné a zajímavé.
Tý jo, a jaképak tam měl celou tu dobu lešení?!
naśel jsem jen tohle
Jak na to "lešení" koukám, byl to nejen "maniak" s úžasnou vůlí a výdrží, ale také odvážný dobrodruh a nelze ho než obdivovat.
byl na všechno sám, už jen postavit sám takové lešení musela být děsná fuška
Dobových fotografií mnoho není, postahoval jsem co jsem našel z netu.
V roce 2017 o celé té věci natočili film:
L'INCROYABLE HISTOIRE DU FACTEUR CHEVAL
http://wahff.070.be/films/avant-premieres/avant...
knížky, co prodávali se více soustředí na Palác, než na osobu pošťáka Chevala, jednu jsem si pořídil, ale ještě nepřelouskal
v každém případě tvrdohlavost a zabejčilost naprosto výjimečná