Podobně jako Vidauct de Garabit i most u Millau byl jeden čas nejvyšším mostem na světě, ale už není, a tak se pyšní tím, že je nejvyšší v Evropě. A vysoký tedy safra je, 343 metrů nad údolím.
Co k tomu mostu říci, kromě těch úžasně vysokých pylonů, žádná konstrukční inovace, nic, co by nebylo použito už dříve jinde. Zavěšená ocelová mostovka komorového průřezu, most v mírném směrovém i výškovém oblouku. Vyfotit ten most celý jen mobilem je obtížné, protože je tak velký, že na fotce je pak prťavý, proto doporučím každému, kdo má o most zájem, aby si vyhledal raději fotky profíků, velkolepě pak vypadá z výšky…..
Na severní straně mostu je motorest s vyhlídkou a malá expozice týkající se mostu.
Promítají asi 10ti minutovou prezentaci, pokusil jsem se jí natočit.
První půlku bych možná i vynechal, zajímavé informace a obrázky jsou v druhé části.
1. https://youtu.be/r36HTmg_-qQ
2. https://youtu.be/tRZJlEYSGiQ
V kontexu s Garabitem je zajímavé a poučné sledovat, jak se vývoj mostního stavitelství za 100 let posunul.
Ještě fotky co se mě podařilo pořídit...
https://photos.app.goo.gl/B3eiPKxvZAase5Qc6
Pěkný, díky – nejlepší záběry jsem viděl při sledování TdF asi před čtyřmi lety. Právě se do Francie chystá na bicyklu moje dcera, tak snad (jako architektka) most nevynechá.
Jako architekta, nechť si mosty jen prohlíží, ale nesnaží se je navrhovat :-)
To je jen žertem, jsem v studovaný statik-mostař a s architekty mám svůj osobní problém na přátelské bázi.
Mám ale strach, že tenhle most vynechá, je tak pro cyklisty trochu stranou.
Ale cestou na jih Francie by mohla potkat tyhle fešáky
https://photos.app.goo.gl/kvBUQzNdvahVG8nT7
Hodně štěstí
Právě, že je potřeba, aby se architekti u těch mostů více prosadili, aby nevznikaly stále stejné nudné a čistě účelové konstrukce, které ocení zase jen technokratický inženýr. Most přece může být i krásný a ne jen pár těch, jde ten inženýr měl náhodou i trochu vkusu. A teď to myslím naprosto vážně a nechci tě jen popichovat. Jasně, ten most nesmí padat, ale může být krásný. Tvé vnímání krásna a ohavna je u mostů těžce modifikováno tvou profesí.
Nevím, odkud si vzal, že inženýr nemá vkus a potřebuje k ruce nějakého "umělce".
Všechny mosty v 19.stol. A počátkem 20.stol. navrhovali pouze inženýři. Třeba i ty Zlatý gatě ve Frisku, Brooklinský most, atd.
Protože architekt nemá, nikdy nebude mít dostatečné vzdělání, bylo by lepší mostařům zařadit i pár semestrů nějaké té estetiky, dějin architektury, apod., tedy jít na to opačně.
Ale v tom problém tolik není.
Jak výsledné dílo vypadá je a byla záležitost navýsost politicky ekonomická. Někdy se vyhazují prachy doslova oknem, jindy je autor mostu nucen šetřit tak, že z toh vylezou opravdu jen dva plnostěnné trámy (příhradovina je díky pracnosti dražší téměř vždy, výjimkou jsou konstrukce, které se opakují a lze uplatnit výhodu sériové výroby)
Těmhle problémům se věnuje můj dávný kolega Milan Vašek (ten kdysi dávno v 70tých začal na katedře s počítačem, koncem 80fých a 90tých jsme už spolu prosadili výuku CAD).
Teď přednáší na Fakultě architektury aby "umělci" nedělali takové chyby.
Přečti si tohle:
https://www.imaterialy.cz/rubriky/poruchy...
Mám za to, že architekti si zadělali na průšvih už kdysi dávno, někdy v těch 70tých, kdy se vyčlenili od stavební fakulty a vytvořili si fakultu vlastní. Při té reformě zrušili fakultu zase nám, mosty a dopravní a vodní stavby se studovali na Fakultě inženýrské stavitelství. No a místo přednášek architektury do studijních plánů narvali průlet pozemním stavitelství a paradoxně i TZB (technická zařízení budov - kanalizace, voda, topení).
Architekti, tím že začali žít vlastním životem nezpoutaným přízemní technickými znalosti, pak úspěšně navrhovali panelová sídliště :-)
"Všechny mosty v 19.stol. A počátkem 20.stol. navrhovali pouze inženýři."
Jenže: "Secese je mezinárodní umělecký sloh z přelomu 19. a 20. století a posledním stylem souhrnného umění"
V současné době neexistuje "souhrnné umění", takže jakýkoli návrh se části publika nebude líbit (ostatně jako tomu bylo i tehdy)
Nebudem se pouštět do dějin umění, ano?
Samozřejmě, že tohle je názor nějakého kunsthistorika, po secesi bylo pár dalších slohů, art deco, kubismus, funkcionalismus, ale jednotlivé slohy lze odlišit až s větším časovým odstupem, proto nám, současníkům se zdá, že žádný sloh dnes není.
Ale je, ale bude pojmenován až tu nebudem
Netvrdím, že všichni stavební inženýři nemají vkus. Tvrdím, že vkus není vyžadovanou a nutnou vlastností stavebního inženýra. Musí mít jiné, pro osud mostu důležitější, vlastnosti.
Jsou mosty, které jsou krásné i když je navrhovali inženýři. Ale jsou také mosty zcela tuctové, po kterých se ani neotočíš.
Proto by se ty mosty měly stavět v teamu stavařů a architektů. Architekti by se měli vzdělávat ve statice a konstrukci, aby nenavrhovali blbosti, protože seznámení běžného technika s uměním a architekturou se nemusí vůbec potkat s kladným výsledkem.
Je mi jasné, že ten vztah technika s architektem může být docela konfliktní, protože si vůbec nemusí rozumnět a musí se ty teamy přirozeně tvořit.
I já jsem to zažil při konstrukci vzhledu drahého přístroje, kdy přizvali designera. Byl to pán, který tohle běžně dělal. Uměl s techniky komunikovat a stejně to zpočátku skřípalo. Ale výsledek byl mnohem lepší, než standardní inženýrský návrh.
Každá větší most je týmové dílo, ale někdy jsou odborné hlasy zadupány silou politickou, či lobistickou. Dobrý příklad uvádí Milan Vašek v případě toho "příliš plochého oblouku".
Prostě věhlasný architekt si postaví hlavu, miliony lítají, a nikdo to ani nepozná.
Pokud jde o staré mosty z 19. století, tak vždy rozhodovala funkčnost, a ukázalo se, že to je i krásné. Ono to prostě moc jinak stavět nešlo. Oblouk u viaduktu Garabit nebyl navržen, protože je krásný, ale protože tehdy neuměli postavit tak vysoké pylony (tedy uměli, ale bylo by to neúnosně nákladné).
A navíc, vkus a náhled na to co je krásné, se mění. Dočasná stavba Eiffelovi věže pobuřovala nejen širokou veřejnost, ale i věhlasné umělce té doby, a dnes je Eiffelovka symbolem města.
A pak je tu další věc.
Mostů, mostků, nadjezdů a viaduktů je strašně moc, dělat z každého dálničního nadjezdu umění nelze, protože na to nejsou prachy. Tak udělají pár mostků krasavců, a zbytek sekají z prefabrikátů jak Baťa cvičky. Totéž na železnici. Ta stavba sama o sobě je drahá, mosty nesou ohromná zatížení, a musí bát levné. A tak se navrhovali typizované konstrukce, ty příhradové přímopasové konstrukce, které vidíš v krajině nejen naší, protože to bylo ekonomické řešení.
Cílem je spojit dvě místa dopravní tepnou, a ne zanechat umělecký podpis v krajině.
Byl nějaký důvod pro to, aby ing. Vašek do toho článku z roku 2017 nepoužil fotky už hotového mostu, ale fotky z jeho výstavby?
Uniká mě smysl tvé otázky.
Proč se nezeptáš přímo ing. Vaška (kontakt na něj na netu je)?
S dovolením, pane AV, zajímal mě názor Jindry, jakožto odborníka, statika, mostaře a autorova kolegy, kterýžto se ve své kritice mostu zaštítil tím článkem.
Mně osobně se kupříkladu konečná podoba Trojského mostu velmi líbí, na rozdíl od také v článku zmiňované dostavby menzy ČVUT. Ta nejenže je křivá, ale navrch obalená čímsi, co připomíná levný igelit. U té budovy ovšem autor uvedl fotku nejen ze stavby, ale také konečnou podobu budovy.
http://www.petrfranta.eu/cs/projekty/univerzity...
Pokaždé když tam na to koukám, mám chuť tu nafouklou fólii propíchnou a sledovat, jak se celá budova vyfoukne a zhroutí :o)
No já furt čekám, kdy už konečně rozbalí tu stavbu z toho přepravního igelitového obalu:-))
Nemohu sloužit, proč někdo fotí že severu a jiný z jihu, někdo kci, někdo hotové, , s profesí statika nesouvisí ani okrajově.
K ilustrací problémů příliš plochého oblouku stačí. On by se ti ten most asi líbil, i kdyby byl oblouk o pár metrů vyšší a ušetřili by se miliony, jak Milan naznačuje.
Možná by mu jen konečná realizovaná podoba toho mostu vyrazila z ruky trumfy proti architektům?
Ten pán je jistě odborník, nicméně architekty prostě obecně nemá rád.
Pamatuješ, sotva spadl ten most v Janově a nikdo ještě nevěděl proč, hned pan Vašek trousil po médiích průpovídky jako, no to víte, ach ti architekti, a podobně. Přičemž zrovna s tím spadlým mostem neměl žádný architekt nic společného. Navrhoval ho stavební inženýr:-))
Ale připomeňme si ten rozhovor, koneckonců hovoří tam taky zrovna o tom tvém předmětném mostu z tvého úvodu:-))
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/milan-vasek...
Pan dcoc. Milan Vašek je soudní znalec v oboru mostů, a učí na fakultě architektury.
Snaží se ukázat na chyby, kterých se architekti a projektanti dopustili, aby ta příští generace architektů podobné chyby nedělala.
Proč si s Tomášem Rotterem pouštěli hubu na špacír těsně po pádu mostu v Janově netuším, protože oba pánové jsou z Katedry ocelových konstrukcí a mostů ČVUT, celoživotně se věnují ocelovým konstrukcím a mostům.
Betonáři moudře mlčeli, protože pár hodin po havárii se dalo jen spekulovat.
Pokud jde o onen oblouk, ten je prostě nevýhodně plochý a tím to hasne, a špekulovat o lásce či nelásce někoho k někomu ty miliony vyjozené do luftu nevrátí.
Jeho odbornou erudici bych si nikdy netroufla zpochybňovat.
O to víc mě překvapilo, že se zrovna soudní znalec v oboru stavebnictví pustí na takto tenký mediální led, splácá páté přes deváté a korunuje to svodidlama.
Možná Milan pořídil ty fotky i za účelem výuky stavebních postupů, netuším, leč ani po dokončení se vzepjetí oblouku nezměnilo ani o milimetr, a to je to co kritizuje.
Oblouk má působit jako klenba, tedy eliminovat ohyb a v nosné kci je jen tlak. Pokud je oblouk plochý působí spíš jako trám, ale blbě. Je v něm tlak i ohyb. To už je lepší přímý nosník, v kterém je jen ohyb
Potíž je v tom, že ty vidíš zmršený oblouk a já vidím krásný oblouk. Oba máme pravdu. Ty k tomu ještě dokážeš vyčíslit úsporu, to je silný argument, ale hodně zneužívaný. No zdá se, že tentokrát to pan architekt vyhrál, most stojí.
Myslím že to byla baba....
ale mohu se plést....
říkám, kdyby byl o pár metrů více vzepnutý, nepoznal bys to a za krásný také považoval.
Tohle jsou ty blbé hrátky, které je třeba architekty naučit. Každá konstrukční soustava má své limity a parametry, a zásady jsou poměrně snadno formulovatelné, i když nevím, jestli je někdo hodil na papír, dlouho už jsem neviděl žádnou učebnici.
Třeba je dané vzepjetí,
poměr výšky oblouku k jeho rozpětí,
stejně tak je dán poměr výšky příhradového vazníku k rozpětí a plnostěnného vazníku k rozpětí, stejně jako výška věží u visutých mostů.
to jsou zásady, by měl každý projektant respektovat pokud se rozhoduje, který konstrukční systém zvolí.
V poslední době se stalo módou, že architekti, staletím prověřené a osvědčené zásady porušují, snaží se most udělat prostě jinak, jak říkám, udělat auto s pěti koly a volantem vzadu.
Prostě aby byli originální, předvedli se, ukázali se, že to umí jinak.
My, co na to koukáme trochu jinak víme, že ukazují jen to, že vůbec nic neumí.
Každé porušení zásad něco stojí, a nejde vždy jen o prachy. Mnohdy se omezí životnost konstrukce, někdy se objeví nečekané vibrace. Předkové nebyli blbci, poslouchali přírodu, a učili se z ní.
Vzpupní architekti nové doby se snaží přírodu znásilnit, pokořit, obrátit věci na ruby, postavit pyramidu na špičku. Ti dobří to nedělají, a pak ty baráky či mosty jsou krásné.
Příklad vzpupnosti zmíněné architekty můžeš poznat na vlastní oči, a ještě si udělat hezký výlet.
Na spojnici vesnic Chomutovice a Petříkov leží vesnice Nebřenice. Vem kolo, a zajeď se podívat, jak se nakládá z přírodou aby odpovídala vkusu této paní.
Mám to spojené s Jiřičnou, ale možná se pletu, tenhle most není můj boj, kromě toho plochého oblouku, který se jistě prodražil, nemám žádné výhrady.
Popravdě, možná bych si ani toho, že ten oblouk je zbytečně plochý nevšimnul, kdyby to Milan nezmínil.
Obloukům se vyhýbám obloukem.
Ing. Jiří Petrák, Ing. Ladislav Šašek (Mott MacDonald Praha)
Doc. Ing. arch. Roman Koucký, Ing. akad. arch. Libor Kábrt (Roman Koucký architektonická kancelář)
To jsi neměla. Jakmile Jindra uvidí Kouckého, tak se mu udělá rudo před očima :D
Ale třeba oprávněně. Nedokážu to posoudit.
Ale třeba si všimne spíš Petráka.
Neznám, google mi hodil nějakého fotbalistu. Přes čtvrt století jsem zainteresován v cizině, pokud se nejedná o spolužáka nebo kolegu ze školy, nemám šanci ty hochy od nikud znát.
A to mi zase dovoluje neohlížet se napravo ani nalevo, nebát se o své ekonomické zájmy, a nasadit chobot komukoliv, ať docent či majitel u nás zavedené projekční kanceláře.
To nevadí, to je u tebe celkem normální:-))
Hlavně, že do nejmenších podrobností znáš "vzpupnost"
oné architektky, která nemá s mostem nic společného:-))
P.S. googlila jsem tu vzpupnost...no a nic:-))
Most v Ústí je vzpupný, a přetahuje se s přírodou.
Stačí si nakreslit jednoduchý složkový obrazec.
Tak Koucký, můj favorit v přetahování se s přírodou :-)
To mu Milan mohl rovnou povědět do očí, docenti se mohli chlapsky popasovat :-)
Jindro, ty jsi slepý?
Ing. Ladislav Šašek,CSc
Ing. Jiří Petrák FEng
Doc. Ing. arch. Roman Koucký
Ing. akad. arch. Libor Kábrt
http://tvstav.cz/clanek/285-novy-most-pres...
Představ že třeba tyhle návrhy mohly být výhodnějším "ekonomickým řešením", než skutečná realizace. Na prvním jednoduchá příhrada a obyčejná horská chata, na druhém krabice jak poštovna na Sněžce a typizovaný stožár. Místo toho postavili jakýsi děsně drahý a komplikovaný rotační hyperboloid! K tomu okna s kulatými rohy, speciální nosníky mimo běžný sortiment, izolace ze Západu, obkladové panely "na míru", designový nábytek, atd ........ holt zase si architekt prosadil svou ...
Navíc se to ani veřejnosti vůbec nelíbilo a po dokončení vrchol s anténami při větru kmital (kvůlivá špatným výpočtům) a hrozil destrukcí celé stavby, takže vícepráce a náklady na tlumiče a protizávaží :o(
No, když já si nejsem jist, jestli tam vůbec něco mělo stát :-)
To už je fakt dlouho, snad ještě za totáče, když se diskutovala ta nová lanovka, co má vyvést turisty nahoru, tam je draho nakrmit a odvést dolu....
Nevím vůbec jak to dopadlo, byl jsem tam myslím asi před více než 20ti lety, protože Zuza byla malá, a to pěšky.
Do řešení inzenýrů a architektů může občas hodit vidle investor.
a okresní tajemník, sorry vlastně hejtman
Nejen, že se vyčlenili, ale ještě za sebou zlomyslně spálili most tím, že zavedli pro přijetí na fakultu architektury talentovky :)
A dobře udělali, že se vyčlenili. Jinak by dodnes malovali prefabrikovaná nudná sídliště a nudné, furt stejné mosty, jako za komoušů.
Taky mám dceru, která vystudovala na technice architekturu. A že by nedokázala spočítat statiku navrhované budovy? Zlatý voči. Proč by to neuměla?
To platilo možná za dob, kdy studoval Jindra, ale to bylo za totáče a je to už dávno, dávno za námi.
Naštěstí:-))
Od té doby ovšem Jindra dávno ztratil kontakt se svým oborem, ale pořád nedůtklivě lpí na komoušských postulátech a poučkách o nadřazenosti technikálií nad estetikou.
Nu, jeho chyba. Svět se mění a kdo dlouho stál, stojí opodál:-))
Mno podle toho co páni architekti předváděj obecně, tedy hnusný skleněná krabice, ve kterých se nedá ani bydlet, ani pracovat, seskupený do hnusných nefunkčních celků (mám tu smůlu, že pracuju ve Stodůlkách, v "britské čtvrti"), tak tu fakultu by bylo nejlíp vypálit, zbytky srovnat s okolním terrainem a veškeré zmínky o existenci z knih vymazat a toto povolání dát pod nejpřísnější intercírkevní klatbu.
Můžeš se o to pokusit. Aktivismu se meze nekladou:-))
Plamenomety jsem už postavil dva..... tak neprovokuj :)
Fakulty architektury a fakulty pozemního stavitelství existovaly odděleně již za hlubokého totáče - po vzoru prvorepublikového vzdělávání. Zatím co na architekturu byly do přijímacích zkoušek zařazeny talentové zkoušky a byly tak prestižní fakultou, tak na pozemním stavitelství byl převis nabídky volných míst a "mezi davem" šly informace, že tam vezmou jakéhokoliv středoškoláka, který neuspěl při přijímačkách na jiné VŠ.
Michálek:
Architekti navrhují co se po nich žádá. Dnes každý vedoucí pracovník, či podnikatel - co má dvě dírky do nosu - se považuje za tak osvíceného, že nejlépe ví co se má stavět, samozřejmě ze skla, aby byl IN. "Britskou čtvrť" znám a je to spíše děs, než něco co by bylo hodno následování.
Nedávno vyšel článek o tom, že starosta N.Y. zakáže stavby ze skla kvůli neúměrné energetické zátěži, kéž by se stejně pochlapil pražský Magistrát.
Nejlepší, co by s "Britskou čtvrtí" šlo udělat, ji nabídnout nějakejm arabáckejm teroristům coby cvičnej cíl... jejím srovnáním se zemí by se žádná škoda neutrpěla. Možná naopak, vznikl by volný stavební pozemek, kde by se dalo postavit něco použitelnějšího. Je to tam tedy dost hrůza, blejt se mi chce.
Už jsem tam delší dobu nebyl. Nevím co nového tam vyrostlo. Hlavní budova Siemensu má po celém plášti vnější žaluzie, které reagují na změnu slunečního svitu. Tahle budova se nepřehřívá.
Je hezké, že se nepřehřívá, ale kolik to stálo ta ochrana před teplem.
Vnější žaluzie jsem na jedné budově zažil a již při slabém větru to akusticky vypadalo, že venku je stádo kostlivců. Nic příjemného! :-(((
My ty vnější žaluzie máme taky, prej chytrý automatický. Akorát nefungujou (z důvodu bezpečnosti) když fouká.. a na Stodůlkách táhne furt... a když náhodou fungujou, tak "moudrá" budova zatáhne tak po ca 30 ti minutách intenzivního svitu a roztahne tak 30 minut po přijití mraku.. takže máme žaluzie další vnitřní, dodatečné, tentokrát ovládané manuálně... Taky máme terasy s květenou.., tak moudře pánem architektem vymyšlený, že pokud tam někdo leze, tak kolegům hned za zády (protože dveře jsou mezi pracovními stoly), pokud tam někdo je, tak dveře musí být otevřené, bo zvenku není klika.. a pokud se budova rozhodne spustit žaluzie, tak terasník má smůlu, protože dovnitř se nedostane, neb žaluzie zcela zakryje dveřní otvor a nadzvednout, nebo odsunout nejde... Architekta bych vzal a na půl roku bych ho do tý nádhery zavřel...
Udělej to. Najdi toho architekta a ukaž mu všechny ty nesmysly. Fakt, myslím to vážně. To totiž skutečně může pomoct stavět jinak.
To my jsme se ozývali hned po nastěhování, protože nám hlavy nebraly ani další věci, jako třeba kuchyňky, ve kterých se nesmí nic vařit a ohřívat, protože nemaj dveře a odsávání a zasmrdělo by se celý patro, centrálně seskupené vypínače pro půl patro nijak označené a navíc typu, z kterého nejde poznat, jeli rozsvíceno, nebo zhasnuto (takže se huláká za roh, kam není od vypínače vidět jestli se svítí nebo ne a vypínače jsou počmáraný aby se poznalo který je kam...), hajzlíky hned vedle pracovních stolů navíc s vymožeností, že pohybové čidlo je jen u umývadla, ale už ne v kukani, takže pomalu se*oucí musí sebou mít baterku....
Ale stavební komise uraženě odvětila, že co chcem, že je to v normě a moderní.
Buď rád, že tam vůbec jdou nějaké dveře/okna otevřít.
V nové budově ČVUT (nemyslím Techniku, ale budovu vedle architektury) fungují žaluzie stejně a navíc jsou okna fixní a nejdou otevírat. Kvůli klimošce, která si ale funguje na heslo, co nikdo nezná.
Tam učit a se-učit je doslova peklo.
V 1. půlce 70. let jsem dělal přijímačky na architekturu (nevzali mě, nebyl jsem v SSM), ale proklouzl jsem na pozemní stavby a pokud si dobře vzpomínám, tak tam byl asi dvojnásobný převis uchazečů. Co uvádíš ty, si pamatuji, že se říkalo o strojárně. Ale možná jsi strojař a mezi vámi se šířily informace opačné :)
Kolego, neber si to osobně, tvůj popis odpovídá odpovídá opožďování myšlení za bytím - lidé to v 60-tých slyšeli o stavárně a tak se tam hlásili přímo a na strojárně bylo počátkem 70-tých volno. Tak už to chodí.
U nás na elektrice byl převis poptávky vždy! :-)))
Nevím, odkud si vzal, že inženýr nemá vkus a potřebuje k ruce nějakého "umělce".
Všechny mosty v 19.stol. A počátkem 20.stol. navrhovali pouze inženýři. Třeba i ty Zlatý gatě ve Frisku, Brooklinský most, atd.
Protože architekt nemá, nikdy nebude mít dostatečné vzdělání, bylo by lepší mostařům zařadit i pár semestrů nějaké té estetiky, dějin architektury, apod., tedy jít na to opačně.
Ale v tom problém tolik není.
Jak výsledné dílo vypadá je a byla záležitost navýsost politicky ekonomická. Někdy se vyhazují prachy doslova oknem, jindy je autor mostu nucen šetřit tak, že z toh vylezou opravdu jen dva plnostěnné trámy (příhradovina je díky pracnosti dražší téměř vždy, výjimkou jsou konstrukce, které se opakují a lze uplatnit výhodu sériové výroby)
Těmhle problémům se věnuje můj dávný kolega Milan Vašek (ten kdysi dávno v 70tých začal na katedře s počítačem, koncem 80fých a 90tých jsme už spolu prosadili výuku CAD).
Teď přednáší na Fakultě architektury aby "umělci" nedělali takové chyby.
Přečti si tohle:
https://www.imaterialy.cz/rubriky/poruchy...
Mám za to, že architekti si zadělali na průšvih už kdysi dávno, někdy v těch 70tých, kdy se vyčlenili od stavební fakulty a vytvořili si fakultu vlastní. Při té reformě zrušili fakultu zase nám, mosty a dopravní a vodní stavby se studovali na Fakultě inženýrské stavitelství. No a místo přednášek architektury do studijních plánů narvali průlet pozemním stavitelství a paradoxně i TZB (technická zařízení budov - kanalizace, voda, topení).
Architekti, tím že začali žít vlastním životem nezpoutaným přízemní technickými znalosti, pak úspěšně navrhovali panelová sídliště :-)
Když si vzpomenu na diskusi architekt versus inženýr při lávce pro pěší v Ostravě do OC Nová Karolína tak tam se návrh architektů lišil od nakonec postavené lávky o 50 milionů. Jenže co z toho, když ta lávka je pro cyklisty k prdu, protože prvak je pro pěší a druhak vede do baráku ve třetím patře. Takže výsledek je ten, že cyklisti nadále jezdí v hustém provozu mezi autama po blízkém Frýdlantském mostě. Tomu se říká promarněná příležitost cyklistického řešení překonání železniční trati. Takže tady selhali všichni. Architekt, inženýr i politik.
Tento most byl realizován podle návrhu britského architekta ve spolupráci s francouzským statikem.
Jména si jistě laskavý čtenář doplní sám. :-)))
Oba spolupracovali i v průběhu výstavby a proto oba byli na slavnostním otevření a oba dostali ocenění francouzské vlády/prezidenta.
Vše je v tom filmu, co tam promítají, a pokusil jsem se nahrát.
Jen bych snad podotknul, že ti dva byli šéfové týmu.
Michel Virlogeux a britský architekt Norman Foster. Ten druhý pak měl ten průšvih s tou Millenlium lávkou v Londýně, co jim vibrovala tak, že po ní zakázali chodit :-)
Jak architekta nehlídáš. ....
Od toho je tam ten inženýr mostař, aby architekta hlídal a krotil. Jeho úloha je nezastupitelná, jen to nesmí přehnat.
Zatím je kyvadlo na opačné straně.
Není to architekt, kdo navrhuje most, a státník, co mu dělá konzultanta, ale naopak.
Pak to klapne a dopadne dobře, jako v Millau.
Když si architekt myslí, že tomu rozumí, protože "dělal" velký most, dopadne to jak ta lávka v Londýně.
Mostařina je profese, úzce specializovaná, i po materiálech ocel/beton/předpjatý beton
Ocelář si netroufne na betonový most, zatímco architekt tu obchodní dům, tu stadion, tu most a nakonec golfové hřiště....
Prostě genius/ka
Hezký mi ten telefon doplňuje, státník místo statika, Google je chytrej jak architekt :-)
Nebýt architekta, který měl tu geniální a zdánlivě šílenou ideu zvednout běžnou zavěšenou mostovku do výšky a ukotvit ji na štíhlé 345m vysoké pylony, tak by statik neměl co počítat a promýšlet realizovatelnost. Podívej se na konkurenční návrhy.
Ti dva pánové se dokázali oprostit od uprděné profesní ješitnosti a spojili své umění a znalosti k realizaci tohoto mimořádného díla. OBA!
Myslím si, že nemáš vůbec pravdu a geneze toho výtvoru byla úplně jiná.
Sám si osobně nejsem jist, že zvolené řešení bylo nejlepší, a o tom jestli je to krásné nebo ne, nebudu spekulovat neboť vkus je věc subjektivní.
To údolí šlo nakrásně přemostit pouze trámovým mostem komorového průřezu, jen by se spotřebovalo trochu víc oceli, a možná ani ne, protože výztuž těch pylonů taky něco schroustla.
A podruhé připomínám, že ti pánové byli šéfové týmů.....
Ostatně i jako Eiffel u té Eiffelovky, ani autor koncepce, ani statik, prostě jeho kancelář to navrhla a realizovala.
Neodváděj pozornost od vztahu architekt v statik. Mimochodem, i kdyby byl zvolen trámový most, tak by architekt musel nejdříve řešit jeho začlenění v terénu, z toho by následně vyplývaly parametry pro statiky. Nebo se mýlím?
Ale ne.
Nejdřív se trasuje komunikace, silničáři ti dají čáru v prostoru, kde bude komunikace. A ty pod ní navrhneś most.
Zvolíš konstrukční systém, nadimenzuješ notnou konstrukci, předáš zatěžovací síly expertům ba zakládání.
Architekta nepotřebuješ vůbec k ničemu.
Takhle probíhá diplomová práce mostního inženýra. V reálu je to kapku složitější, jsou na to týmy lidí, pokud se jedná o velký most.
Ale fakt to není architekt, kdo určuje kudy ta trasa povede.
Architekt by podle mého neměl ani rozhodovat o konstsukčním systému, nemá na to dost znalostí.
Ati ideální je spolupráce, kdy se autoři koncepce dohodnou. Ale velká díla se soutěží, takže koncepcí a vizualizací je mnoho. Bohužel, v této fázi architekti často hrají na efekt a vítězná koncepce je vybrána laiky, a vytvořena lidmi, co tomu nerozumí.
A pak se k tomu dostanou statici, a začne dlouhý sled změn, protože lecos prostě nejde vydimenzovat za jakoukoliv cenu.
Ideálně by tohle mělo proběhnout dřív,a je celá řada mostů, na kterých lze doložit, že do tak bylo. Ty jsou pak krásné praktické, konstrukčně čisté. Občas sem dávám sadu fotek z takových konstrukcí, lezu kolem a objíždím, a kochám se.
Opět odvádíš pozornost jinam - nebavíme se o nějaké lávce u vás v Popovicích, ale o mostě přes údolí Millau - 300m hluboké a nepamatuji se přesně kolik metrů široké.
Mimochodem - kolik podpěr by musel mít ten tvůj trámový most?
Řešení navrhl britský architekt (samozřejmě jeho ateliér), který se vyznačoval schopností mezioborové spolupráce, což dokázal m.j. spoluprací s francouzským statikem (jeho ateliérem). Pánové totiž zjevně něco umí a jejich odborná prestiž neutrpěla spoluprací s jiným specialistou, ba naopak, a výsledek stojí ta to!
Jsou to totiž "fořti", jak se u nás říká, a ne uprdění "odborníci", kteří si chrání svůj píseček.