Z 16 dnů, které jsem si vyhradit na putování kolem Rhôny mi zbylo smutných 6. Povinnosti a bydlení v Městě světel zajištěny, tak místo z jihu, zase jako obvykle, z Rozvadova.
Proti předchozím výpravách nerezu ani motor, ani stan, ani batůžek, ale jen malou brašničku na nosiči. Proti původní představě jsem zjistil, že se tam vejde tak polovina toho batůžek, čili skoro nic. Dlouhé kalhoty, tričko, slipáče a fusekle. Kartáček na zuby a minipasta. Pár léků.
Na sandále jsem si nechal ušít sáček co je na sucháče přichycení pod nosičem. Kdybych musel déle pohodovat, jsou při ruce.
Náhradní duše, pumpička a manometr, nářadíčko, a 3 nabíječky jsou v rámové brašně.
Telefony jsou v brašničku u řídítek, na řiditkách pak powerbanka co slouží i jako případní držák na telefon, Fénix, navigace co funguje jako tachometr, nenabízejí.
Místo ježdění na kole a přípravy na cestu jsem kopal vodu a kanalizaci, a aby toho nebylo málo, trochu betonová, a tak místo skvělé formy jsem dobytej jak pes, bolí mě všechny svaly, kotníky mám oteklé jak paní správcová, a píchá mě vytrvale v levém koleni.
Jo, a s heslem "kdo pracuje ať jí" jsem se zase dostal na jateční váhu.
Takže jsem rozhodnut si na kole odpočinout, nelámat rekordy. Prostě potřebuji vypadnout a to do Francie. Jinak zapomenu mluvit.
Ty jopa von jezdí na španěla :-)
Ale od, stojí jak se vydalo z auta...
Ale problém by to nebyl, na obou tácech to dá bez problému všech 11 pastorků.
Ultra je fakt super.
V pátek, aby toho nebylo málo, začalo vyvádět čerpadlo v studní, tedy spíše tlaková nádoba. Pořád spínání. Je potřeba dopustit měch.
Nedohustím, měch nás po 17 letech opustil, zrovna když mám odejet. Voda teče, ale musí se to vypínat, instalatér dorazí v sobotu ráno, problém snad vyřešen. Jen místo v 7 musíme vyrazit v 5, aby mě Soňa stihla hodit na Rozvadov a vrátit se včas na instalatéra.
V 7 vyjíždíme do svěžího protivětru. Všechno funguje jak má, jen kotníky bolí. Zónu diclofenac, bylo už hůř. V službách chytám první liják na čtvrt hodiny, a pak ještě několikrát. Neženu se, nesnažím se to projet, schován se a telefonuje.
Instalatér chce vědět, jestli má koupit tlakovou nádobu, dneska, nebo měch, možná až v pondělí.
"Ať koupí tlakovou, čím dřív tím líp. Měch koupíme později a opravenou tlakovou dáme Zuzce".
Přestalo pršet, jedu.
Jde to nějak ztuha, přece je to skoro rovinka.
Jo, to ten vítr.
Už zase srnčí ten krám.
Instalatér prý už tlakovou má, ale přijde až v pondělí.
"Dobře, voda teče, vydržíš."
Neteče teplá, bojler nemá tlak..
Jedu proti větru krokem a nevím, co mě štve víc, jestli ten vítr, nebo to, že Soňa nemá teplou vodu.
"Vždycky když dojedeš se něco vysype" to zní jako výhrůžky: "doma budeš!"
Rovinka na stezce Pěti řek a Spálený nápad. "Plyn ještě nedošel, nahoď kotel, jen na vodu".
Ještě zmáčknout a osobnost a jsem v Norimberku. Neprší tu, doma naopak voda teče, i teplá, jdu bydlet.
"Chcete dát kolo do kolárny, nebo si jej vezměte na pokoj?" Odpověď recepční už tuší, a tak dostanu pokoj s předsíňkou.
Tak honem vyprat a pak pro lístek na vlak, do Karlsruhe se zítra povezu Ohnivý ořem.
To je dovolená na prd, máš to dělat jak já, na netu nejsem vůbec, a ten blbej telefon zapnu vždycky jen večer, abych dal o sobě vědět, chápej - aby ona věděla, že jsem živej - ne abych se já dozvěděl, že se doma něco posralo :-)
Jsem rád, že jsem vůbec vyjel, i tak to bylo o fous, "rozestavěnej barák a on si jede na výlet".
Na to, že po mě někdo furt něco chce, jsem si zvyknul, vadí mi spíš, když je problém,mco na dálku nevyřeším.
Tohle snad klapne, v pondělí to instalatér rozchodí a bude klid. Na stavbě taky potřeba nejsem, a kluci mají všichni příští týden volno, jak jsou ty svátky, týden se dost zkrátil.
Teď už jen suším triko, nenapadlo mě, že v tom co spím nemůžu druhý den ven páč bych smrděl jak psí kšíry, tak vyprat a na vlak. Prostě trika to chce 2.
Celý den bez námahy, doufám, že pak v pondělí vyrazím jak střela...
Hele ja nemám otáčecí monitor:-)
To by si měl dát dohromady správce webu, nahrává jen někdy a fotky otáčí, tedy pokud mobilem fotíš na stojáka, položí to.
Žádnej jinej web to nedělá.
Jinak jsem to poslal na google
https://goo.gl/photos/DVqj2vTrrwTYwXNUA
2. den: Norimberk - Karlsruhe
Jak plánováno, neděli jsem proflákal. Lístek na vlak jsem koupil den předem v oficíně DB, přímo na nádraží, která je cyklistům nepřátelská, vstup s koly zakázán. Tak dobře, že den pžedem a bez kola, nechat kolo na nádraží bez dozoru je zkratka ke koupi nového.
Jízdenka stála celkem 67 euro, 9 z toho místenka pro kolo, kolik stála místenka na sedadlo jsem nezkouknul a lístky hned po příjezdu zahodil, šetřím váhu a prostor.
Už i v Německu je bordel, dodržel jsem pokyny, nalepil na rám etiketu, mé mésto pro kolo 45 stejně jako sesle 76 ve vagóně neexistovali, ale místo na kolo bylo, seslí volných plný vagón, a průvodčí řekla že je to "kein Thema", sedím a neřeším. Cesta trvala asi 3,5 hodiny, a proti jízdě na kole, kterou touto částí Německa až nepříjemně důvěrně znám, se mi zdála nějaká rovinatá a plochá :-)
Mírně poprchávalo, což mě trochu zahánělo špatné svědomí z flákání se. Liják mě dostal až na těch třevh kilácích z nádraží k Novotelu, ale kdo by to řešil, když za chvilku ve vaně,..
Hotel je cyklofriendly, pokoje ohromné, kolo nikdo neřeší.
Po spíše delším než kratším hovoru se Soňou, preprání věcí a té vaně vyrážím na véču. Google mi doporučuje indickou restauraci Parcifal, 25 minut chůze. No, asi google má jiné borce, já se s bolavýma kotníkama šoural 40 minut a vzpomínal s láskou na Stridu.
Google nelhal, restaurace skvělá, obsluhuje příjemný majitel iránského původu. Krátký rozhovor, on v Německu 37 let, hned jak to vzali do rukou ti - naznačuje ten hadr přes hlavu - vzal jako mladý kramle, dotazy na Prahu, jestli je prý tak šén jako na obrázcích...
Co si dám?
Tak jako předkrm zkusím něco íranského, jméno něco jako suka-kusa nebo tak. Ptěm se jak to chutná, hostitel říká, že neví, jak se kuchař dneska vyspal, že pokaždé jinak. Byl to takový slaný makovec, ale místo máku špenát, a k tomu joguryová omáčka vzdřleně připomínajíci tzatziky, výbormá volba. Jako hlavní jidlo jsem zavolil indický "lamb tikka masala"
Znám z Ostrova, říkal jsem si jeden experiment vyváží známá jistota.
No, šlápl jsem vedle, chutí vzdáleně madalu připomínalo, mado ovšem tuhé, pro méně hladového, nepoéivatelné.
Kvasnicové pivo standardní kvality, jen o schod teplejší než by mělo být.
Mělo mě varovat indicko-íránská restaurace, majitel Íránec, měl jsem zůstat v írínské části menu. Mirné zklamání dorovnal majitel svým vzácně přátelským přístupem -tedi Parsifal v Karksruhe - doporučuji, ale ndrčet se iránského.
Pak 45 minut pěšky zpátky, jedno welcome pivo na baru, a nad mapou usínám.
Nic mě nebolí, pívo mi moc nechutná, asi jsem už mrtvej....
Esli se fotky nepodaří nahrát, jsou tady
https://goo.gl/photos/DVqj2vTrrwTYwXNUA
Ty, Jindřichu, a tos neměl strach nechat svýho kanóna v cestě tomu prchajícímu zloději kol? Jo, tomu co má na sobě sacco, vanzetti a nějakou bekovku.
Těch 6 metrů bych asi popoběhnul a ničemníka zneškodnil tak, jak mě naučili na vojenské katedée v Motole, ale vyháknul jsem brzdy, tak jako tak :-)
Když už jsme u té katedry, pred chvilkou jsem si vzpoměl, že jen co ustane déšť, vyrazím a překročím Rýn.
Pplk. Pták vzdycky hřímal: "Jen ať příjdou, zaženeme je za Rýn a pak dál...."
Nestavíš se zejtra ve Vittelu? Dojezd čtvrté etapy TdF by sis neměl nechat ujít. Já ji viděl před časem v Jorkšíru, hodina čekání a sledování doprovodnýho cirkusu a snad pěti vrtulníků, pak minutu přejížděl balík a to bylo všechno. Kdybych koukal z dálky, řek bych, že do toho prďáku jedou na motorkách. :-)
Kdepak, kamaráde, zejtra zase švindluju, přejedu Ohnivým ořem Vogézy a kus Lotrinska až do Bar-le-Duc, a pak zase krajem Champagne po ose.
Den jak vymalovaný, jsem šťastnej jak malé děcko.
Znovu ve Francii, ve Strasbourgu, sedím na náměstí v restauraci a říkám si jestli je mi líp, než před těma 35 lety s Honzou, na stejném místě, jenže s volejovkama v bagetě na lavičce v parku.
Nemám dost piva na to, abych otázku vyřešil, tak jindy.
https://goo.gl/photos/vya8JMpwSmNkKtXv8
Podle webové věštírny má přestat pršet za 27 minut. Uplynula hodina, a pořád leje. Kašlu na to, během dne se má vyčasovat, tak oschnu.
Jen jsem 2x šlápnul, přestalo. Nějakých deset kilometrů městem a jsem u přívozu na Neuburg. Nečeká se, přívoz pendluje sem a tam.
A pak podél vody proti proudu.
Sluníčko.
Bodejď by ne, Francie mě vítá, má mě ráda a já jí.
Hladká stezka vede po protipovodňové hrázy, s tou kořeny stromů nehnou. A tak nejedu, vznáším se. Hodina po poledni, čas k jídlu.
"Něco bych pojedl...."
"Máme, a začala drmolit, rozuměl jsem jen "kuře" a pak drmolila dál a z toho jsem nechytil nic. "Dám si to první", pravím s přehledem. A dostávám pravé francouzké polední menu o třech chodech s nápojdm zdarma.
Voda s bublinama, koukám na etiketu, bodejť, alsaská bublinatá, nejlepší, protože alsaská.
Zdravý patriotismus, to u nás, aby nás natáhli podávají Perrier ve dvoudeckácb a ne místní v litrovce. Kávu a zákusek, platím 11.50, tedy 12 a jede se dál.
S plným žaludkem veselá mysl a už ho vidím, Conseil Européen. Hledám tu naší vlajku a vzpomnínám, jak jsem u toho baráku stál sd Soňou v roce 1990 a říkal "jednou tam bude vlát i ta naše" s nadějí, že to má smysl.
Dneska nevím. Vznikla eurošlechta, a je to všude kolem vidět. Parlament, Palác lidských práv, sklo, mramor, závory a strážní...
"Super kolo, monsieur" desetiletý klučina studuje každý detail. Ne, nebyl to malý černoušek nebo Syřan, kluk jak od nás.
A dál uličkami města, Petite France, katedrála, teplo, slunce a čirá radost.
Foceno mobilem, umí to takhle ten tvůj?
Doplnene album
https://goo.gl/photos/DVqj2vTrrwTYwXNUA
Když tak koukám na to tvoje kolo, napadlo mě, že bys měl pořídit nějaký fajnový stojánek, kolo by lépe vyniklo, usnadnilo by ti to aranžmá před focením, usnadnilo by ti to vlastně každou zastávku.
Obzvláště až zapřáhneš Extrawheel by se stojánek hodil.. ale musel by sis ho asi vymyslet sám, aby ti to nesfoukl vítr.
Bejt Jindrou, opatřím stojánky obě strany kola a vítr se může jít klouzat. :-)
Vy si z toho děláte prdel, ale kvalitní stojánek je základním kamenem cykloturistovy psychické rovnováhy. Věšet brašny na nestabilní kolo je stejný, jako ho doma v dílně opravovat bez montážního stojanu, z toho by jednomu jeblo, jak se to pořád kácí, ujíždí..
Jindra ale nevěší brašny, on ukládá kreditku.
On by spíš potřeboval delší selfie-tyč, nebo stativ pod mobil, aby na fotkách nestálo kolo tak opuštěně. V ideálním případě by měl mít doprovodné vozidlo s několika vhodnýma modelkama v cykloúboru (nebo bez) pro zpestření a dotvoření fotky.
mám objektiv, co si postavis na stojanek, wifinou spojis s mobilem, a fofis sam sdbe z dalky, ale neuvezu ho, nebo spis, necifim potrebu ho vozit. stsjne muze fungovat i ta kamera taky jsem ji nechal doma.
objizdet Etoile na ziletce se nechystam - dlazba
Už to umím opřít skoro všude.
Škromach fotí sebe, já kola...
Ztratil (zapomel jsem) svůj Cannondale bidon, strašně to deklasuje ty fotky.
Taky musím Zelenáče opláchnout, je špinavej až hanba.
prdýlky, dneska 30 ve stínu, mám toho plný kecky
Ty jsi dnes ujel jen třicet a navrch ve stínu?
jen 80, ale report sesmolim rano na tabletu
Koukal jsem na mapu, pěkně se to otepluje. Nevím jak tebe, ale ve vedru mě nic nebolí a mám malou spotřebu energie, jezdím div ne jen na vodu a na jogurty :-)
me to dneska nesedlo, asi starnu
Tak to si vyhoď z hlavy, nějaké stárnutí...
Slíbil´s nám, že na Zelenáčovi ujedeš 1000 km za 4 dny. Pěkně dvěstěpade denně, den po dni...
Ale jinak mi tvé vyprávění tentokrát připadá úplně normální, jakoby tentokrát nejel za tebe robokop ale obyčejnej Jindra z Popovic. Líbí se mi to:-))
Ne, neujel jsem 250 denne, predem jsem rezignoval, nemel jsem dost casu trenovat, nemel jsem anj dost bojovneho ducha, proste jsem se jel projet do Francie, pac jsem potreboval vypadnout, myslet jen na ten jeden den a jeden cil, prezit do vecera.
Hodne jsem se vracel v myslenkach zpatky, dost jsem po Francii kopiroval trasu, co jsme pred lety jeli s Honzou, nektere horizonty z hlavy proste nevymazes.
Starnu, hodne me boli klouby, jsem sentimentalni.
Souvisi to asi s fim, ze nas "nase mala" opousti, pujde svym zivotem jako dospela zena a to jsem na tom celkem dobre, proti Sone...
Tak par dni ve Francii bylo fajn, uz zase stavime, alespon nebude daleko...
Vždyť říkám, že mi tentokrát tvé vyprávění přišlo tak nějak lidské, normální, oproti těm výkonům, které jsi popisoval dříve:-))
A neboj. Neopustí, kor ne, když ji budete mít blízko.
To se, dědečku, nahlídáte:-))
Buď budeš mít pivo, nebo kolo. Jsi cyklista, který chce mít na cestách všechno pod kontrolou, takže v podstatě nemáš na vybranou. Ten kopec není až tak vysokej, abys sis obhájil důvody, proč zůstal dole. Bojovnýho ducha máš obrovskýho, akorát že von musí bojovat s tím pitomým pivem :-(
Hele neskuhrej, žes rezignoval. Podle téhle fotky (co jsem tady někde vyštrachala) jsi na tom líp ;-D . A navíc koukám, že tě ta zelená barva, doprovází již déle.
Jo a děti se stále vrací. Syna mám podobně jako ty, kousek ode mne (ve vlastním bytě již 9 rok) a teprve letos prohlásil, že se mu u sebe spí lépe.
No a bude to asi tím, protože já jsem se nastěhovala do jejich bývalého dětského pokojíku ;-D ...konečně svoboda...
tak ještě jednou tu fotku.
Fuj to je brčál, že von je na tu strašnou zelenou barvu zatížený. Měl se dát k zelenejm mozkům. :D
Můj Zelenáč je zářivá zeleň, žádné vojenské khaki, prostě barvy Cannondale pro rok 2016 nebo 2015, ve stejném odstínu pak vyrobili vše, drezy, kraťasy, čepice, rukavice i ponožky, a abych byl vystajlovanej, navlík jsem to na sebe všechno.
Je to praktické, protože jsem na silnici dost nápadný.
Ty máš furt nějaký problémy s barvama, můj krásnej fialovej Pažout ti taky nevoněl.
Tady jsem vyMamilovanej do zelena celej, fotka z loňska, ale jel jsem v tom samém...
Co je ti platný vystajlování, když kolem prolítneš jak ďas a nemají čas si tě pořádně prohlídnout ;-)
Poslední vodník v Čechách JindraXXXX :D
Ale prd, já zastavím a zapózuju jak Ornella Koktová :-)
Jen si musím objednat ještě dvě sady, co já vím, Cannondale změní firemní barvu, a já pak nebudu s kolem ladit, páč takovej brčál už nikde neseženu...
Von je samá reklama, to nechci.
Viděl jsem parádní lacláče, barevně odladěné, Cannondale na stehně, ale na zadku Garmin....
Dovedeš si ausgerechnet mě představit, jak jezdím Evropou a propaguju Garmin, jehož nejdražší verzi mám na řídítkách jen jako tachometr?
Jinak zkoušel jsem to s ním podél Rýna z Karlsruhe do Strasbourgu, je tam cyklotrasa 15, vedou to hodně často po protipovodňové hrázi, hladký asfalt, dobré značení.
Tak jsem nastavil tu navigaci na "optimalni"trasu, že si vyzkouším, jestli se dokáže držet té veloroute. Ani prd, protože rovina, neměla důvod se vyhýbat kopcům, protože nenastaveno ani "nejkratší" neměla důvod zkracovat objíždění zálivů. Pořád ten krám pípal, a chtěl mě táhnout jinudy.
Skvělej displej, i za ostrého slunce zřetelně čitelnej (to ani Xperia Z5 se 4K nedá) ale navigační software psalo dítě, nebo stařec jako já, protože je to neskutečnej shit, když to testuješ v terénu. To i ta Teasi navigovala líp.
Předpokládám, že se ptáš mě. Když se mi netřesou ruce, tak jo. Ale že si tam žereš za naše dělnický peníze, to musím uznat. Nebo projídáš unijní dotace? :-))) To pivo čepujou do pěknejch skleniček, skoro jako v Gulden Draak. Je dobrý? Vypadá ne ležák. Tak ať ti to vodsejpá.
Šťastnou cestu. Pak dej vědět, jak to vypadá v Paříži. Mě v poslední době zaujal tento odstavec v rozhovoru se Singerem:
http://ekonomika.idnes.cz/miroslav-singer...
"Párkrát jsem tam (kontext: do Paříže) kvůli té práci jel a uvědomil jsem si, že Paříž dost padá. Je tam výjimečný stav, chodí vojáci se samopaly, je méně opravená, na vlastní oči vidíte problémy s migranty. Prostě, pocit z Paříže je smutný, Francouzi jsou v takové krizi, že už začínají i s turisty mluvit anglicky."
Tys tam byl v poslední době víckrát, tak můžeš porovnávat. Jaké to tam je?
Naposledy asi před dvěma měsici.
Jsem tam asi 4x - 5x za rok, tak tu změnu tak nevnímám, jako ten, kdo přijede třeba po 3 letech.
Paříž ztmavla, vlastně působi, jako by byla černá. Ale francousti cernosi nejsou "black power", jsou to hrdi Francouzi. Z tech plavacku nejsou nadseni vubec.
No, uvidim, prijede i dcera a ten jeji, vic oci vic vidi.
a ja nejsem objektivni, protoze frankofil.
Anglicky mluvi dobre vzdelana mlada generace, a mluvi radi. Naopak, moje generace, zvlast na venkove, je jazykove negramotna, obcas nejsou schopni ani pouzit spisovnou franinu, proste mistni nareci dominuje.
Jinak, strach mezi lidma neni. Ozbrojenci vsude, kontroly tasek, kabelek, bezpecnostni ramy, to tu je uz dlouho. Kose z pruhlednych ivelitovych pytlu, aby tam nekdo nenechal bombu, nebo absence uschovsn ci boxu na nadrazi, taky realita snad uz 10 let.
Takže ty boxy na úschovu kol, co si tady tak pochvalujete, bys asi ve Francii nenašel.
Jsou podobne, treba ve Strasburku, Pariz je extrem. Zapomenuta aktovka na par hodin zastavi metro....
Tady na ostrovech je to podobne, kdyz jsem se mesic zpatky vracel ze Skotska (tyden po utoku v Manchesteru), zrusili mi spoj kvuli opustene tasce na nadrazi po trase, vlaky nemohly projizdet ani bez zastaveni - vsude jsou ted obezretni.
http://www.wilmslow.co.uk/news/article/15825...
http://www.knutsfordguardian.co.uk/news...
Koukám, že pro obveselení cestujících postačí někde odložit občas nějakou tašku a co to nadělá radosti.
Sice smůla že se časově trefili zrovna do mého vlaku, ale zase všechno špatné k něčemu dobré. Získal jsem díky tomu novou osobní zkušenost s britskou železnicí – spoj Manchester-Pyle co mi zrušili byl toho dne poslední, a podle všeho pokud k tomuto dojde a není už žádný další spoj ten den, železnice musí zajistit náhradní individuální transport. O hodinu později jel ještě 1 vlak mým směrem, který ale končil v Cardiffu. A v Cardiffu před nádražím už na mě čekal osobní šofér s velkým taxi (pro mě i kolo), co mě pak zavezl až k domovním dveřím :-).
To ti u nás nehrozí...
Zajímavé výstřelky bohatých zemí :-)
Jo, taky v jedné tak trochu žijeme i my :-)
Před 3 lety jsem měl rezervaci na 3 kola z Uherského Hradiště do Pardubic. Jenže kvůli výluce vlak nevyjížděl z Luhačovic ale ze Starého Města u U.H. Tak k autobusu náhradní dopravy připarkovala dodávka a kola měly taky náhradní dopravu. Dokonce mi je šofér pomohl přeložit i do vlaku. Faktem je že když jsem se dověděl o výluce, tak jsem si telefonicky vyjasnil co bude s koly. Trvalo to pouhé 2 hodiny telefonování :-(
Občas to asi i u nás jde, ale docela pochybuju, že by to bylo pravidlem.
Kdo ví jak by to bylo bez toho sáhodlouhého telefonování a asi i tvých znalostí o přepravě.
Minulý týden jsem byl taky svědkem jak při výluce měli pro kola přistavenou dodávku. Trať 310.
Asi jak kdy a kde. Nedávno byla výluka na trati z Hradce do Trutnova a z Jaroměře do Starkoče buď dojet na kole a zbytek dojet dalším vlakem, jiná varianta nebyla. Jedno kolo by možná do autobusu vzali, ale víc nejspíš ne. Přitom to je trať dost využívaná cyklisty. Možná přes prázdniny by to taky řešili, ale v červnu ani náhodou.
Přesně podle plánu, chybějící 2 dny nahradím Ohnivým ořem. Nejde to napřímo, tak nejdřív Strasbourg-Nancy, pak Nancy - Bar-le-Duc a dál do Épernay, srdce Champagne.
Lístky koupím v automatu na nádraží, kolo je ve vlacích TER zdarma. Prostor na kola v prvním nebo posledním vagónu, už nezmatkuju, ukládám kolo a usedám vedle.
Co čert nechtěl, další cykloun, a pak další, prostě husto. Zelenáč v bezpečí ve spodní vrstvě. No a vláček sviští (a ztrácí se datový, nękdy i mobilní signál) kolíbá se, až sebou cuknul tak, že kolo v nevyšší vrstvě padá a řídítka se mi zabodnou do pravého stehna. Neudělám národu ostudu, řvu "šajze". Frantíci spokojení, že dostali dalšího Boše, mę tečou bolestí slzy...
"Pardon"...za to si koupím kulový, vím, neudělal si to schválně....ale štve mě to fest.
Myslím pozitivnę, bolí mě stehno, zapomínám na bolavé kotníky.
Před výjezdem na trasu, ještě meníčko u vrdlavého stolečku, frantíci fakt umí žrát.
"Bylo to skvělé, v příštím životě chci být Francouz"
"Děkuji vám, pane, jste Belgičan? Mluvíte dobře francouzsky".
"Ne, jen se učím, jsem z České republiky..."
Čekám ten obvyklý nechápavý výraz - a to je jako kde? Ale prd.
"Z Čech? Slyšela jsem že Praha je krásná...."
"Víte co, to kafe je na účet podniku, jste první Čech v mé restauraci, a to jí mám 35 let"
Dal bych té paní pusu - teda bissou, ale nehodí se to.
"Au revoir" a hosté mávají a paní jim vysvětluje "ten pán je Čech" a Fandové jsou překvapeni, že nelezu po čtyřech jako opičák...
A pak proti slunci. Je tu krásně, čisto, krajina jak z vinařova snu, a mě každé šlápnutí bolí.
A pak kamínek pod blatník, a brzdí, a pak silnice na prd, a pak kopec, a pak zase kotník a bolí mě to a sere. Počítám kilometry, už jsem v půlce, už jen 20, už jsem tu, kurnik, ještě 10....
Jsem rozlámanej, probolavělej, ale šťastnej.
Štěstí asi musí trochu i bolet...
Dobrá informace o tom, že v TER vlacích se s kolem musí do prvního nebo posledního vagónu. ;-)
No, Lenko, neřekl bych, že vždy, ale "zpravidla" to tak je.
Někdy vagon na kola nemaji vůbec, někdy je zapřažen chaoticky.
Důležité je vědět, že jízdenku musíš před nástupem do vlaku znehodnotit (composté) a smutné je, že znehodnocovače nejsou na perónech ale v nádražní hale. Tak se mi stalo, že jsem neznehodnotil, a bylo už příliš pozdě na to se vracet. Průvodčí ti hlavu neutrhne, ale je to nepříjemná debata.
Jízdenku koupíš taky v automatu, jsou dva typy. Zelené, pro regionální spoje, a žluté pro dálkové.
9%, tak to už je výzva
Tak jsem jim po tech tretinkach vypil lednici.
Proste Frantici nejsou pripraveni na ceskeho jinocha.
Smutny pribeh, a to je to, o cem mluvim.
Nedelejte ostudu.
Pozoruji od sveho stolku, chlapek s blbou anglictinou. Zabookoval si tu pred mesici bydleni, v akci "sleva". Problem, jsou 4, manzele a decka, starsi 10 let. Pro ne neni ve Francii jine ubytovani nez apartemant, nebo 2 pokoje. Proste 4 spat v jedne cimre nebudou, rika zakon.
Kluk na recepci je neoblomny. Mate zaplaceno predem, ale pokoj pro tri, chcete-li ubytovat 4, musite koupit druhej pokoj.
Pul hodina debaty, jestli by to nejak neslo.
Rikam si, tohle neni Evropan.
Jdu ven, a vidim to PL.
Bon, chlapek to pochopi, ze tudy vlak nejede, jde si prohlidnout cimry a pak si stěžuje. Vyhled na nadrazi, jizni pokoj bez klimatizace, a zase loudi slevu.
Neproslo to.
Kluk z recepce je pratelsky, diplomaticky, ale neustupny.
"To jsou nasi spoluobcani, Polaci." povidam.
"Cert aby je vzal"..
"Kdybyste byl trochu diplomat,mohl jste jim nabidnout, ze pani muze spat u toho Cecha, co ma pokoj pro dva a je v nem sam"....
"To me nenapadlo, tak priste"
Smutna povest naroda sejdiru, setrilku, sizunku.
My Cesi tu, ve Francii takovou povest nemame.
Nemame, protoze vetsina nevi ze existujeme.
Lepsi, nez byt Polakem.
Zase doplneno o dnesek
https://goo.gl/photos/DVqj2vTrrwTYwXNUA
"Tak jsem jim po tech tretinkach vypil lednici.
Proste Frantici nejsou pripraveni na ceskeho jinocha.
Smutny pribeh, a to je to, o cem mluvim.
Nedelejte ostudu."
Po přečtení prvních dvou odstavců jsem pojal podezření, že se jedná o vzácnou sebekritiku :-D
Proč ostudu? Počítá se s tím, že se to občas vypije, od toho to, pití v lednici je a děláš jim kšeft. Nevim jak konkrétně tam, ale co jsem se setkal, tak pivo, víno, alkohol a nějaké lepší minerálky v chladničce se platí nad cenu bydlení.
A dyť jo, v pití piva jsme nejlepší na světě a jsme na to hrdí! :-)
Řekl bych, že v Bavořích, Belgičanech a určitě i dalších máme docela slušné konkurenty a nemyslím, že by hospodští měli nějaké námitky proti našemu pití piva :-)
Na jedné horské chatě v Itálii jsem si objednal pivo, měl jsem žízeň na opírání a když jsem pivo do sebe bez mezidechu naklopil hned u pultu, tak taliánovi za pultem se rozsvítili oči a s vítězoslavným úsměvem se dotázal jestli jsem Čeko, odsouhlasil jsem mu to a on měl takovou radost, že to uhodl, že mi hned sám nabídl, že mi naplní bidon nějakou dobrou vodou z nádrže na pultu.
Jednalo se o neco jiného, na pokoji nebyl minibar (ten vetsinou platis, pokud nemas koupeny pokoj "premium" kde je to v cene).
V tom hotylku prostě pivo netočí, ale podávají láhvové. Místní, z pivovaru v Meaux. 4 druhy, a kluk z recepce si usmyslel, že musím okoštovat všechny, tak jsem to loupnul jako prd.
Jen to silné chutnalo uz spis jako liker.
A klabosili jsme o cestovani, o Macronovi, a tak, az mu dosli zasoby v ty jejich kuchynsky lednici, oni Fanoušove spis piji vino.
Tě obdivuju, po takhle těžkým pití bych druhej den v tom vedru chcípl.
Jaký těžký pití, to byly třetinky francouzských klotadel :-)
Jestli jsem jich loupnul deset?
Spíš míň, od šesti do desíti, piješ poslední a první už je odbourané.
Spíš než o polykání píva šlo o ten pokec, pívo ti dodá "tekutej slovník", ztratíš zábrany, že mluvíš jak primitiv, a najednou to jde
Psal jsi, že to má 9%, ale to asi měla jen tak jedna cos vyfotil.
gratuluji, zachoval ses jako čech. Nepomohs bratrovi slovanovi a ještě ho tady pomlouváš.
Když já se až tak moc "bratrem Slovanem" s Poláky necítím. A s těma, co šmelí na každém rohu už vůbec ne.
V čem bych mu měl pomáhat, bere děti do Disneylandu, místo někam do lesa nebo k vodě, a chová se jak hovado, objedná si pokoj pro 3 ve slevě, a diví se, že v něm nemohou být 4.
Sledoval jsem tu jeho volnou sestavu dlouho, a vzal to za špatnej konec, začal se hádat, místo aby hledal řešení. Ono totiž stačilo se nedohadovat, říc, že se vyspí v autě, a mohli tam být všichni 4.
Jenže frajer do toho šel silou.
Recepce se zavře v 23:30. Recepčni jde domů, a už to není jeho problém. Ale pokud by porušil pravidla, a nechal v pokoji 4 místo 3 lidí, byl by na vyhazov, když o tom neví....
Věř mi, že kdyby to byl kdokoliv v nouzi, nejen Slovan, pomůži mu. Ale tenhle vychcanej Polák chytračil.
ty si myslíš, že jsi lepší?
Nemyslím, jsem.
Nesmlouvám, nedohaduji se, nesnažîmse za každou cenu s druhým vydrbat.
Poláci, jistě ne všichni, ale ti co se motají pi Evropě a Anglii dobrou pověst nemají. Právě pro ty vlastnosti, které jsem výše popsal.
A není to můj subjektivní dojem.
Každý národ je hodnocen podle celkem malého vzorku lidí. Rumuni kradou a Rumunky se prodávají, Rusáci jsou burani nevychovaní, ale dobře platí, Holanďané jsou šetřílci, Poláci šmelináři, Angláni jsou divní a Němce nemá nikdo rád z principu.
Čechy neznají.
Což je celkem pozitivní.
A když nějakého poznají, mají ho rádi, protože je kamarádakej. A tak mu k tomu pívu přistrčí pár šneků, aby věděl, že si ho váží :-)
Čechy že venku neznají? Dost možná že některé už poznali,... – a nezapomněli. :-)
Ty víš, že tím, že nesmlouváš jsi lepší? Kdepak jsi v zajetí vlastní domýšlivosti a hlouposti. Každé arabské dítě je chytřejší než ty. Protože ví, že jen hloupý skočí hned na první cenu. Pro frantíky a pro anglány budeš furt jen ten z východu. I kdyby ses potento. :-)
No, to je ta Byzanc, Asie...
Smlouvat.
Všude a furt. Vyjebat s někým, odrbat ho, ochcat, a myslet si, jak jsem chytrej. Celý životna trhu. Koupím, prodám, chytračím.
Za svůj profesní život jsem si mockrát musel říci cenu. Cenu za práci pár lidí.
Metoda říci si dvojnásobek a pak couvat není styl, jakým solidní podnikatel pracuje.
A vyplatí se to, všechny kontrakty co mám, jsou dlouhodobé.
Jsem Evropan, ne arabskej vychcánek, co si myslí, jak je chytrej, když s tebou jednou vyjebe.
Cenu buď akceptuji, nebo nikoliv, arabské zvyky sem netahej. Ani ty polské.
Nejen Arabové smlouvají:-))
Třeba ty, jako rodilej Evropan s papírama, jsi také několikrát říkal, že smlouváš. Že řekneš na začátku cenu a čas, a pak čas přetáhneš a cenu zvedneš:-))
To je takové smlouvání po Evropsku. Podobně to dělají třeba ŘSD se stavbou dálnice:-))
Ne, já jim dopředu říkám, že to bude 2x dražší než si myslí a bude to trvat 3x déle.
Cena za hodinu práce je jasně stanovená, vyjednává se (nikoliv smlouvá) počet hodin, který to bude trvat. Je to strašně těžké, protože předem nevíš, co všechno to bude obnášet, zakázka na pár let, zákazník potřebuje znát rámcově, kolik ho to bude stát, a ty to jen odhaduješ na základě zkušenosti. Nemůžu si udělat rozpočet, nespočítám kolik betonu či železa, jen odhaduji, kolik podobná úloha klukum trvala posledně. Strašně obtížná úloha, zákazník tě tlačí do pevné ceny, kterou ty nejsi schopen odhadnout. Nemůžeš si říci ranec, protože jinak couvne, tedy, snažím se velkou zakázku rosekat na menší.
Další a zásadní věc, neberu peníze předem, snažím se vyjednat (nikoliv usmlouvat) aby se zakázka rozdělila na více etap a každá etapa má pak konkrétní úlohy a když je úloha splněná a schválená, fakturuji.
Zákazník pak platí za skutečně odvednou práci. Podobnost se stavbou dálnice je jediná, celková cena je vždy o dost vyšší, než co si původně mysleli.
Ono se v průběhu prací lecos mění i na požadavcích, jak to "roste" pod rukama, je vidět, že lecos lze udělat jinak a lépe, přibývají požadavku, projekt se rozrůstá.
Proto jsem každý měsíc v Německu, abych předvedl a obhájil co se udělalo, nechal si schválit fakturu a dohodl práci na příště.
Průběžné plánování i financování.
Tohle s tím handlováním na trhu nemá nic společného, řekne 200, já řeknu 50.....
"Ten z východu"....
To je typická malomyslnost a sebepodcenění.
Jsme ti "zprostředka". Z pracovitého, vzdělaného a pilného národa.
Fakt dělám venku už dost dlouho, abych věděl, že nemâš pravdu. Taky dost dlouho mám ten web cs-sklo.cz, který má dost přıznivců o celém světě.
Jsme součástí, a v minulosti jsme byli centrem evropské kultury.
Pokud ss budeš chovat jako balkánec, budeš tím z "východu".
Já jsem všude ten z Českoslovenka, země, kdd se nesere do dïry v zemi.
Od rána je pekelné vedro, přede mnou asi 60 km, taková klidná projížďka, kdyby mě nebolelo to nabodené stehno.
Ale jinak krása, podél řeky Marny, která je zelená jak orlická přehrada v srpnu.
Tak si jedu, a kopeček, přesmýknu na menší tác, a ejhle, shodilo to řetěz, než si to uvědomím, dvakrát prošlápnu, stojím a pak ležím, nebyla šance vycvaknout nohy, šlo to moc rychle.
Auto co mě míjelo prudce zabrzdilo a vyběhnul takový urostlý 30ník, jestli jsem v pohodě. Pořád ležím a snažím se vycvaknout ty nohy, a tak sebou divně škubu, hoch si myslel, že jsem zkolaboval. Asi to tak muselo vypadat, když cyklista jede a pak najedno padne na bok.
Kluk mi nevěří, že jsem v cajku, prověřuje si mě ještě anglicky.... A pak mi přeje "bon route" a jede pryč.
Nasedám, zacvákávám, ujedu 20 metrů, a zase ležím. Nechápu to, prostě mi nešlo vyhodit nohu.
To už mám vážně vztek a navíc jsem si škaredě natlouk loket.
"Mysli pozitivně" jak myslím na ten potlučenej loket, zapomínám, že mě bolí stehno...
A tak dávám pauzu, oběd, kafe a hned je líp...
Meaux je poslední větší město před Paříží a poblíž je ten Disneyland, tak všechno bydlení vyprodáno, až na jeden hotýlek za městem, uprostřed prümyslové zóny.
Polapen a uvězněn, ale jinak fešáckej krim....
S pivem z Meaux...
https://goo.gl/photos/161PoUdf5a3c1nLe8
Kdypak si naposledy promazával nášlapy?
Stačí občas vlhkost a prach z cest, pružiny zatuhnou a je hotovo, nohu nedostaneš ven a prostě lehneš.
Chce to občas máznout, na to je dobrý GT olej, ale bohatě stačí i WD, nozouvě asi cokoliv.
Budu si pamatovat, dík za radu
Jo, tak to by bylo...
Tak jsem za hrdinství v poli u Marny obdržel od dcery "Kníra na řídítka".
Hned jsem ho připnul.
Vzbudil mě telefon, Soňa je na Rozvadově.
K Notre Dame to mám 55, to bude procházka.
U snídaně mě Marie zpovídá, jak se mi spalo, má k množství mnou vypitého piva obdobný postoj, jako presentoval kolega Škravík.
Je fakt, že si nepamatuji, že jsme si večer zřejmě potykali, ale jinak dobrý.
Cyklisté si ve Francii přejí: "bonne route" nikoliv "bonne voyage" a to mi přeje celý personál hotýlku, co mě přišel zamávat.
Přání se plní zčásti. Route je dobrá, ale blíží se bouřka. Pod mostem se schováváme hned tři cyklouni. A zase, jestli jsem Belgičan.
Řeč vázne, chybí mi tekutý slovník k chuť se vybavovat. Oživení pod můstek přináší až 4 dámy, holky mého věku. Liják je skvělý důvod otevřít šáňo.
Oba kolegove cyklouni prchají, já vytrvám, ale kalíšek osmítnu. Klasika d'ou (odkud?) a pak ten rozpačity kukuc, Thèque.....
Bon, neprší, jedu, a už Paříž, slunce a dlažba. Jen ta mi vadí.
A zablácený Zelenáč.
Jsem tu, v Městě světel.
V hotelu mě znají všichni, nejvyšší čas změnit image.
Co třeba na Horsta z Berlina?
Velmi mnoho úseků se ve Francii dá projet po cyklotrasách, nebo "zelených trasách" - Via verte, kde buď není žádný automobilový provoz, nebo je omezen.
Ale stane se, že někdy člověk musí na silnici.
A tam celkem často potkáte protivnou věc. Automobilisti jsou fajn, objíždějí velkým obloukem, je to země silniční cyklistiky.
Mluvím o povrchu vozovky. Často, oproti asfaltům v jiných zemích, je povrch mnohem zrnitější, prostě jako suchá, dobře vyštěrkovaná polňačka. Tedy pod plášti neustále vibruje a klade jízdě větší odpor.
Občas se stane, že vrchní vrstva je na hadry, a to i v dlouhých úsecích, třeba z Épernay do Château Thierry asi 20 km vypadalo jako na obrázku. Autům to nevadí, na silničních pláštíchje to kalvarie, ale to není proč to píšu.
Tyhle drsné povrchy plášť vysloveně žerou, tak, pokud někdo chystá delší cestu napříč Francii, doporučujo si jeden složený plášť přibalit.
No a potí se to nebo to měkne v horkém létě?
To ne, drží to fest i ve vedru.
Takhle vypadá nepotrhaná varianta, bylo na slunci jistě přes 35...
Silnice pěkná, ale co je to ten zelený šrot v popředí? :D
Navic, ve sběrně prd dostaneš, uhlí nevykupujou...
Dlažba se taky nepotí a neměkne, a pro cyklouna teda nic moc.
Důvodem k použití jistě nebude tepelná odolnost, protože ve Španělsku umí hladký asfalt co neměkne, stejně jako u nás, ostatně i ve Francii.
Navíc, v severní Francii je klima mírnější než u nás. Na přednášky ze silnic jsem nechodil, a u zkoušky všechno opsal z taháků, tak vím prd, proč tam dělaj místo asfaltu struhadlo...
Zase tam máš větší adhezi, takže to můžeš v zatáčce víc naklopit. Se Zelenáčem jsi to jistě využil :D
Myslíš, že Jindra dává ve sjezdech vracečky "po oušku" ? :-)
Proč ne? Je statik, tak si snadno spočte, co si ještě může při dané adhezi dovolit. A sklonoměr má určitě jako apku ve své XPerii na řídítkách. :)
Teď mne napadá, podle čeho by se ten náklon vlastně měl měřit, když v té zatáčce těžnice stále směřuje do stopy té galusky. Musel by to měřit kamerou vůči horizontu silnice. Ale i tu Jindra má. Takže vlastně žádný problém.
No tak by palubku trošku dovybavil. Umělý horizont je základ...
Prdlačky, statikovi jak se to začne hejbat, udělal něco moooc špatně.
Právě ta potrhaná silnice prudí, krásný sešup, dokonce i vidíš do dálky a nemůžeš to pustit, protože vletíš do trhliny, a dojel si.
Prostě z Épernay do Château-Thierry zásadně po pravém břehu Marny, a ne po té státovce, je to sice delší a kopcovatější, ale pohodovější o dost.
Dálkové trasy jsou dost často vedeny po silnicích s malým provozem. Obecně je tam asfaltový povrch hrubší než u nás. A zkušenost - ano, žere to pláště, i když se povrch zdá neporušený. Plášť s hrubým vzorkem jsem na zadním kole (naloženo natěžko) ojela téměř do hladka.
Debata vedle mě přiměla k tomu, abych vám napsal, jak se dá, celkem cenově přijatelně, během takové cesty jíst.
Ve Francii je jídlo posvátné, v poledne všichni, snad až ty nešťastníky číšníky, jedí a jí se v restauracích u prťavých, vrdlajících se stolečků.
Soudruh stát všem restauracím nařídil, že musí v poledne nabízet alespoň jedno levné (pro Frantíky) menu, které se obvykle skládá z
1-3 nabídky předkrmů, hlavní jídlo, desert nebo káva.
Cena menu je podle lokality, v menších vesnicích a městečkách na venkově od 8 do 12 eur, v Paříži pak od 10 do 15 (jsou i lepší za 22, 25, ale to ignorujme...)
Menu bývají vypsána křídou na tabuli před restaurací, nebo prostě příjde obsluha a vychrlí na vás dnešní nabídku.
Ještě často bývá nabízen "plat du jour" tedy - nabídka dne, jeden chod, zhruba za 8 euro.
Jídla jsou to vždy chutná a je toho "tak akorát" aby nohy byly ochotny dále poslouchat.
Ty chody vypadají asi takhle...
https://photos.app.goo.gl/7xsXWAaPKqSQjhJk1
Jo, kafe, velké kafe se smetanou "café crème" stojí na venkově od 2 do 3 eur, v Paříži tak od 3 do 7, podle atraktivity lokality.
Obrázky jsem proběhnul, jídlo jsem tam ale našel jenom jedno !
Typuju, že to byla ta žabí stehýnka, co dávají jako předkrm rozjančeným turistům ve výkrmnách okolo Bld. Saint-Michel :-)
Ne, ne. Jídlo tak nějak připomíná to vlevo, hned vedle toho žabího vejvaru.
Myslíš to zelené s kolečky?
To zelené s kolečky je "la salade avec fromage du chèvre chaud"
To je vidět často všude, prostě salát s grilovaným kozím sýrem, je to velká dobrota a jde to snadno udělat.
Jiná varianta je tady.
Zatímco pro Soňu hlavní chod, pro mě něco na osvěžení k pivu...
To je jeden z "plat du jour" hromada nějakých jáhel nebo co, a k tomu šišky z mletého hovězího, myslím si, že majitel toho podniku byl nějaký Alžířan, chutnalo to dost do Arabie....
8 eček, litrovka vody 2....
Mám to v živé paměti, protože se neměl k tomu, aby přišel a nechal si zaplatit, ale já musel dovnitř a nechat svého Zekenáče napospas ulici...
Týhle...
Měl jsem z toho nerva ještě včera...
Debata vedle mě přiměla k tomu, abych vám napsal, jak se dá, celkem cenově přijatelně, během takové cesty jíst.
Ve Francii je jídlo posvátné, v poledne všichni, snad až ty nešťastníky číšníky, jedí a jí se v restauracích u prťavých, vrdlajících se stolečků.
Soudruh stát všem restauracím nařídil, že musí v poledne nabízet alespoň jedno levné (pro Frantíky) menu, které se obvykle skládá z
1-3 nabídky předkrmů, hlavní jídlo, desert nebo káva.
Cena menu je podle lokality, v menších vesnicích a městečkách na venkově od 8 do 12 eur, v Paříži pak od 10 do 15
Menu bývají vypsána křídou na tabuli před restaurací, nebo prostě příjde obsluha a vychrlí na vás dnešní nabídku.
Ještě často bývá nabízen "plat du jour" tedy - nabídka dne, jeden chod, zhruba za 8 euro.
Jídla jsou to vždy chutná a je toho "tak akorát" aby nohy byly ochotny dále poslouchat.
Ty chody vypadají asi takhle...
https://photos.app.goo.gl/7xsXWAaPKqSQjhJk1
Jo, kafe, velké kafe se smetanou "café crème" stojí na venkově od 2 do 3 eur, v Paříži tak od 3 do 7, podle atraktivity lokality.
Na venkově spíše nečekejte, že by vám někdo donesl jídelní lístek napsaný na papíře, ale když vezmete nejlevnější menu nebo plat du jour, chybu neuděláte. Voda, litrovka, stojí tak kolem 2 eur, ve venkovské restauraci.
Večer bývají tříchodová menu už dražší, od 18 do 25 eur, ale zase se dá vybrat jednochodové jídlo od 10 do 15 eur. Pití je pak ovšem nákladný koníček, ale dá se to vybalancovat, když místo vody "l'eau" objednáte karafu "une carafe". Když objednáte vodu, donesou vám láhvovanou a zacálujete 2-4 eura, karafa je grátis, natočí vodu z kohoutku a nedělají u toho ksichty, jako že jste nuzáci nebo šetřílci.
Pivaři, jo přátelé, pití točeného je ve Frankrajchu dost drahej koníček, čekejte za pulitr tak 4 až 8 euro....
Furt drtek levnejsi nez tady na ostrove.
cože? v Británii je ještě dráž? tak tam nejedu :-D
V Německu vlastně taky, tedy v tom "pravém" jak říkají migranti.
Teda v restauracích. Jinak v obchodech je to jak co, něco levnější, něco dražší, ale vesměs kvalitnější.
Treba pinta tocenyho lagru kolem ctyr a pul libry, ale i piksla Fosterse, Carlsbergu nebo Carlingu te v marketu vyjde skoro na libru, pokud neni v akci. Ale hlidej akce na dovoleny!, nesmysl, nespa?
a za kolik mají guinese? tady je za třetinku tak padesát až šedesát kaček. a to je k vzteku, protože takhle ho mám za odměnu, když jsem hodný. a to není moc často :-D
https://www.bringabottle.co.uk/compare-prices...
To přitvrdili, nebo jsi v luxusní lokalitě, já v únoru platil za John Smith 3.20, točená pintovka asi 30 mil severně od Londýna, v Leedsu taky kolem trojky.
Ale Ostrov fakt není levné místo k životu pro kluky s naším koníčkem.
Strejcové v Bochumi (Porůří) se slejzají na pívo jako našinci, ale pijou to po těch dvoudeckách, (dvoudecka 1,50 euro) a to stejným tempem, jako u nás klopíme pulitry, tak jim to do peněz tak neleze.
Je to zajímavé je sledovat, nesedí se u stolečků, ale kolem baru, překřikují se, dohadují..
Normalni lokalita, Huddersfield, na M62 mezi MAN a LBA. Ale nekde je to drazsi, nekde levnejsi. Benzin sel proti jarnim 108 pencim na 115 +/-. Jednou hospoda menila najemce a ten par dni cepoval pintu za 1,50. Bezna cena byla 2,50. Kde ty doby jsou.
Docela láce, když si vzpomenu zhruba na rok 2000, kdy jsme byli něco montovat ve Švýcarsku.
Bydleli jsme v hotýlku v Curychu a dole bylo nějaké posezení s barem. Kolegové si večer dali nějakou čtvrtinku nebo třetinku piva, smířeni s tím, že stojí 5 Franků.
Posezení mělo humornou dohru.
Jeden kolega se na pokoji opozdil, shodou okolností docela velký skrblík. Pivo si ale taky objednal. Pořádně ale protáhnul xicht, když mu servírka donesla totéž, ale s účtenkou na 10 Franků. Hnedka vystartoval, ale dozvěděl se, že po určité večerní hodině jsou prostě ceny alkoholu dvojnásobné. Nevypadal, že by mu to pivo chutnalo.
Kolegové se rozhodli s ním držet basu a aby mu nebylo tolik líto, objednali si taky ještě jedno, drahé, noční.
Tím kolegu skrblíka ale nechtěně definitivně dorazili, protože servírka dotančila s účtenkou opět jen na 5 Franků. Byly dohady, jestli množstevní sleva, nebo že začali lemtat v levné hodině, nebo jen překlep, radši do toho nešťourali.
A jen pro info, Frank byl tehdy 22 Kč a naše platy furt ještě o něco nižší, než dnes.
Já si to pamatuju ze začátku 90tých, všechno, ale fakt všechno bylo dražší pro nás tak 8x.
Stopětka naložená 3 kanystry s benzínem, jídlo na 3 tejdny s sebou a na pivo zapomeň.....
Teď ty rozdíly nejsou tak propastné, ale i tak, jsou to rakety, teda v hospodách.
Nešť, chceš-li si umět říct správnou cenu, musíš přijmout i jejich náklady, a pak ti ta tvá cena nepřijde nijak přemrštěná, říkám si.
Ale jsou věci, které zkousávám obtížně, třeba když ti místo točeného vytáhnou láhváče, to si připadám fakt jak blbá kafka. Dáš za to samé pivo, co si koupíš vedle v sámošce,a taky vychlazené, o 100 korun víc?
Takže se snažím ujistit, jestli je "pression" a když ne, piju vodu...
Pripomnels mi historku z parizske restauracni zahradky. Objednavame si pred lety s Nebeskou presso, obratem pred nas cisnik klade dve tretinky piva. Nejak si tu moji "dokonalou francouzskou vyslovnost" spatne vylozil, nebo co. :-)) Ale za 52 novych franku jsme se docela pomeli, drazsi toceny jsem nikdy predtim nepil.
Když oni to pivo neumí pít, srkají to furt jak to víno, a vlastně pijí tu vodu z karafy, tak je předražená třetinka nerozhodí.
Vlastně v každé restauraci ve Francii, dáš za pití srovnatelně tolik jako za jídlo, proto radím, dej si menu a objednej si karafu vody, co je grátis.
Ronda brblá, protože nevidí kus masa a hromadu přílohy. Takhle se tam nejí. Prostě tříchodově, guláš ze šesti fakt neuvidíš.
Protože v těch bistrech se v poledne stravuje pracující lid, musí vařit dobře a chutně, konkurence je ohromná. Frantíci ovšem nemají problém si k objedu objednat lahvinku vína, a sprásknout jí k jídlu jako prd. Nebo karafu s domácím vínem, pulitr vychází na cenu zhruba stejně, jako to pivo.
Kvalitu neumím posoudit, nepiju to.
Nejlevnější alternativou teplého jídla jsou buď ti Turci s kebaby, nebo arabové s kuskusem.
To by asi našincům, co požadují se naprat tak, že nemohou chodit, a neutratit moc, vyhovovalo.
Nabízím cestu zhruba o 2 Eura za oběd dražší, avšak francouzskou a autentickou (tedy mimo ty turistické ikony, tam vám budou horem dolem cpát žabí stehýnka, šneky po burgundsku/alsasku, kohouta na víně, nebo tataráka pochopitelně crêpy.).
Našel jsem ve starých fotkách, jak takové polední menu vypadá na tabuli, a jak podávají třeba kotletu se žampiony...
Salát před, káva, sýr, nebo zmrzlina po jalo desert, v ceně sklenka vína, 12 éček...
Po "ovdoveni" jsem jel s detmama parkrat na reciprocni dovolenou na Rujanu (Helmuti zase jezdili do Tatransky Lomnice). Ke stolu vedle prisedly dva pary a cisnik postavil doprostred stolu flasku sektu a pred kazdyho maly pivo v pullitrovym stucu. Malem mi tehda vypadly voci, pivo dolili sektem a tu smesku srkali! Dnes ve veku vselijakejch ochucenejch pseudopiv si toho ani nevsimnu.
Všude dobře, ale v Jedlový nejlíp. Uznej, že tohle líp vypadá, než to francouzský abstraktní umění.
Tradice se sesti? Ty posledni tri bych asi nedal. Kdysi jsem vez z Domazlic tritunovou destu a v meste piva jsme sedli do hospody proti pivovarsky brane (pokud si dobre vzpominam). Lepsi gulas jsem nejed.
Jo, to má něco do sebe, musím tam zajet....
To jsem ti ještě neukázal ten pravý "design", s tím se v poledním menu nemažou, ale večeře může nezasvěceného zaskočit, snad se to podaří nahrát.
Takhle, ono fakt lecos je velmi chutné a dobře sestavené, to naše kuchyň je celkem těžká. Na druhou stranu mám za to, že to prostě dost přehánějí, vytváří a hýčkají si kult jedinečné francouzské kuchyně, a proti jiným národním kuchyním nejsou o kilometry vepředu, jak si myslí, spíše ani o metry.
Jiný styl života, ty se jdeš v poledne najíst, oni si jdou při jídle a o jídle poklábosit...
Jo ten design..
Asi jsem v tomhle směru barbar. A možná k tomu přispěly ty naše tzv. obložené talíře. Od každýho ždibec, to dobrý hnedka dojde, pak už musí vzít člověk zavděk tím ostatním, polovičkou z toho se dusí a dáví...
Kdežto taková svíčková nebo gulášek - lahodná bašta od začátku do konce. Sice ta jídla nejsou barevně tak pestrá, geometricky zajímavá, ale za moderním výtvarným uměním si (po svíčkové) zajdu do galerie.
Omáčky taky dělají, ale většinou do všeho lejou bílé víno, a to tomu dá uniformní chuť.
Nebo to jsou to takové se základem ze smetany, či kysané smetaný, a je to dost husté a je toho málo, knedlík vůbec ne, ale ani bagetu v tom nenamočíš, nebo jen jednu.
Zkoumám, zkouším, ale když jsem tady, tedy v Bochumi, chodím jen do Paulauner Bodschaftu, bavorská knajpa, tam vaří hodně ponašemu.
Navíc, doma mám jen to zelené, protože Soňa si myslí, že chci žít zdravě.
Nemce nechce brat...
Bodaj by chtel, je asi vysazenej na exotiku. To koleno aspon nastinuje kulturni region. Mirekbik jednou zminil, jak na sve pouti kdesi v Anglii (?) nasel hospodu s Heinekenem a kdyz vypustil hlasku "Konecne v civilizaci!", malem byl stamgasty inzultovanej.
Ve Francii způsobíš podobné pohoršení, nikoliv hraničící s inzultací, když si k tomu obědovému menu objednáš Coca Colu.
Nebo se ke každému jídlu dožaduješ kečupu...
Doma máš jen zelené?
Já dnes šla za ruku s vnoučkem a ptal se mě: "Babi, a proč jsi ze všech dospělých nejmenší?"
Babi čuchla výchovnou chvilku a děla: "To proto, že, když jsem byla malá, tak jsem jedla málo zelené zeleninky."
"A babi, kdybys jedla teď víc zelené zeleninky, tak bys vyrostla?"
"Ne, Franto, už je pozdě, už jsem velká, teď už ze zelené zeleninky nevyrostu."
Vnuk běží rychle za mámou, aby nezapomněl pointu.
Ptá se matky: "Mámo, jsem už velkej kluk?"
Máma: "Jasne, Frantíku, už jsi velkej kluk."
A dítě na to: "Tak to už nemusím jíst zelenou zeleninku. Už je pozdě, víš. Už z ní nevyrostu, říkal babi. "
No a zas všechno v háji:-))
já tak bráchovi, když byl malý, navykládal, že zelenina je jedovatá. a on pak u oběda seděl u zeleninové polívky a brečel, že to jíst nebude, že ho chtějí zabít :-)))
Mě zelené nevadí, ale je dobré, když je před ním nebo po něm i něco k jídlu.
Mě zase poslali fotku z Frýdlantu, Matěj (6) se prý rozhodnul, že příště pojede s dědou a tak si vymohl první kolo s přehazovačkou.
Vojta (4) zatím jen "odráží" tak prý zůstane doma.
Ale i tak, musím začít trénovat.
Vypadá to na starého Authora, vozík, a velikej stan, prcek mę bude ujíždět..
Co je to zabalené v tom balíčku?
Já takhle dělám kleftiko, jídlo zlodějů, ale to je řecký recepis, pokud vím:-))
Jak ti dopad dnesni pohorkovej test?
Odpust starci, uz jsem na to kapnul v "kruplym koleni".
To nic:-))
Test mi připomněl jednu moji kamarádku po asi 20 kilometrech na pěšo a několika pádlováních na packraftu.
Večer u ohně ji říkám: "Hele ty kulháš, bolí tě noha?"
Mávla rukou a děla: "To si nevšímej! Mě při chůzi bolí levé koleno a při pádlování pravé rameno. Já už to nějak do stanu odkulhám, ale nechtěla bys pravačkou vykuchat tu rybu, dřív než se říznu?"
Myslím, že až zase příště spolu někam vyjedem, budeme mít ve dvou dvě zdravé nohy (obě pravé) a dvě zdravé ruky (obě levé).
A kdo z vás to má?
Nějaký mletý maso to bylo, ale to bylo v Aix-les-Thermes v Pyrenejích, tedy Katalánci...
Ten jejich kuchař byl asi fakt trochu ujetej, koukej jak dával salát a pak sýr.
Ale s tím malováním čokoládou na talíře blbnou dost často. Někde v tom prvním albu je něco, co vypadá jako zmrzlinový pohár a vedle leží malé zelené jablíčko. Paní šégová mě osobně varovaka, že to jablíčko je jen dekorace a že se nejí, i když je pocukrované.
Mám pro to svoje vysvětlení, vypadám jako "sežral mámu, sežral tátu" a navíc mluvím francouzsky jako primitiv, tak si to dala k sobě, a vyběhla mě varovat.
Jo, a co vypadá jako zmrzlina byl sýr.
S marmeládou, dobrota i když sladký jámoc ne.
Jak jako mletý maso? To nepoznáš jaké mleté maso?
Tady do toho patří jehněčí, co svět světem stojí:-))
Na tom obrázku není hezký jen ten guláš, kdepak, ale ten nádherný socialistický stojan s mapou! Úplně je mi zase 17, když to vidím. To ještě někde existuje?
Tématicky se to sem hodí úplně stejně jako do diskuze o kolenechch, tak si sem dovolím zkopírovat Jindřichův příspěvek, který "vůbec nebyl o politice":
To se říká o Vysoké škole správní a nikoliv o ČVUT.
Ale netuším, jak se to tam změnilo, třeba u nás na katedře po 90tém odešli všichni schopní asistenti za lepším (kromě Havrana) a katedra se dostala do rukou té o 10 let starší generaci normalizačních vychcánků co zahodili rudé knížky v prosinci 89. Staří borci asi 5 let odolávali, ale pak odcházeli do důchodu a mladí, ti se rekrutovali z řad doktorandů, bez praktické zkušenosti v obou.
A jestli to tak funguje přes 20 let, musí se to někde projevit.
Heroická doba se už nevrátí:
http://www.cs-sklo.cz/ceskoslovenskesklo/25
Další sprosté nadávky na moji adresu prosím umisťuj sem, ano? Já tohle opravdu u sebe nechtěla a doufala jsem, že ti to dojde, bohužel ses rozhodl na oplátku naopak přitvrzovat.
Zasírej si to dále tady, prosím. Děkuji.
Co takhle abyte dali oba trochu zpátečku. Nebo se chcete chytit do klinče, jako se to stalo tady, k jejich smůle, už několika borcům?
Já nechci. Na první tři nadávky jsem ještě nereagovala nikde. Pak už to moc nešlo, ale pořád se do žádného klinče nechytám. Naopak vyhovuji jeho stížnosti, že si nikdo nemůže přečíst, co napsal. Jestli mu to bude málo a bude ve stejném tónu pokračovat dál, ale tady - budu s výsledkem pořád spokojená.
Plivla si na vzpomínku na dávného, tragicky zahynulého kamaráda, a poslat tě doprdele pak bylo jen přirozené....
Ale houby.
Já netušila, že za výlevem o "normalizačních vychcáncích" je připojená nějaká "vzpomínka na dávno tragicky zahynulého kamaráda". Na odkazy většinou neklikám.
Když už, tak jsi na ni tímto slepením plivnul sám.
(Docela by mě zajímalo, jaký byl asi důvod ke smazání tohoto vysvětlujícího příspěvku... a zda bude smazán i podruhé.)
Víš, Brahmo, tam nešlo o koleno, to byla reakce na zvojtěný vtip kolegy AV
který zněl:
Před technikou (ČVUT) stojí dva čerství absolventi.
"Ty vole, já když si uvědomím, jakej ´sem inženýr, tak se bojím jít k doktorovi!"
Tak jsem připomenul, že se nejedná o ČVUT a přidal pár vzpomínek, jak to bylo a jak si to pamatuju.
No a ta .... To smázla s tím, že tam tahám politiku, což, jak můžeš posoudit pravda není.
A jestli politiku, tak vzpomřnku na tu, před 30 lety.
Abych se vrátil k tomu kolenu, někdo to tam psal, jde o karmu. Tělo prosáklé zlobou a žlučí se jen těžko léčí.
Teda udělat z jednoho vtipu takovou šarádu?
To fakt neumí každý:-))
P.S. k poslední větě: co bolí tebe? Musí tě něco trápit! Svěř se:-))
Nojono... chrlí nadávku za nadávkou, ale prosáklá žlučí jsem já. (Tedy kdybych ve snu tušila, že ze smazání jednoho příspěvku bude taková kovbojka, tak jsem ho tam samozřejmě nechala. Ale právě zaplňování vlákna žlučí jsem se chtěla vyhnout... jen jsem zapomněla, že je to Jindřich.)
Já jen vysvětlil, že se to netýká ČVUT a přidal vzpomínku, ze které dělala šarádu t...
Mě sere, že musím ještě celé dopoledne poslouchad německý hlody lidí, kteří vědí ověci prd, ale mají pod palcem ten button "pay invoice". Jinak celkem nic.
Všechno pokračuje dobře, dneska vyvložkují komín, v sobotu s Karlem překopeme cestu, v neděli elektrikář položí kabel, a já to zaházím, v dalším týdnu pak položí střechu a pak vymění okna a dotáhnou fasádu. Já ve středu odfrčím se Soňou na pár dní do Perpignanu, a prvního se zabydlíme v domečku ve Španělsku na 14 dní. Až se vrátím bude domeček hotovej, jen elektrikáá vyměni nějaké ty jističe, vypínače a zásuvky, aby to bylo soudobé. Domovní elektriku udělal táta páed 45 lety v mědi, funguje OK. No a pak zase 20týho do Německa na 4 dny, mezitím Standa položí plovoucí podlahu, a jsem hotovej. Domeček k 1.září předám děcku, a odjedu za Marianem do Domaniže na hody. Pak jsem od 14 do 20 v Le Lavandou se Soňou na kole, pak na 3 dny do Němec podat raport a pak na týden do Estonska na TechMe Tekla.
Pak musím na pár dní na Ostrov, kolem 20týho zase Německo a dál zatím nevidím....
Tak co mě tak může asi trápit?
Asi jen lidská zloba a slepičí, přízembí myšlení.
Podrobnější manuál si snad bytovej tipař ani přát nemůže ;-))
U nás jsou samí hodní lidé, navíc, a vlastně furt někdo doma :-)
Od té doby, co zavřeli Kaulovi kluky, se ve vsi zase nekrade, ale bacha, to neplatí pro kola.
Nějací borci si nechali pred hospodou nějaká super mtb, a chvilku se věnovali Kozlovi,ma kola, jakkoliv zamčená zmizla. Lepší mít to na vočích...
Lepsi nez kola je mit dul, to je dira v zemi, ten ti nikdo neukradne.
Ukrást se dá všechno, kromě vzdělání, tvrdil táta, v Plzni dokázali ukrást i to :-)
Za měsíc se tohoo dost změnilo, s chatičky se stává nízkoenergetický dům....
a o tohle někoho sere, jak vidno :-)
Jako dům je to asi nově lepší, ale chatička byla hezčí. Tak se snaž s omítkou, aby to nebyl tuctový břízolit, nebo něco soudobě podobného.
Břízolit jistě ne, natáhnou na to něco, co ani neumím pojmenovat, barvu řeší holky, nemám ani hlas poradní.
Pro mě je zásadní, těch 14 cm polystirenu všude, a pak výměna oken za trojskla, krbová kamnacs topnou vložkou.
Velmi vážně jsem uvažoval, že na tu střechu dám solární panely, když už se mění (a taky zatepluje) ale všechny výpočty mluví proti, nevrátilo by se to ani za 50 let, takže spíš omezit ztráty.
Jo, a navíc v Těptíně od toho solárka shořel barák. Takovi přírodní lidé, domeček ze slámy, ekologie kam se podíváš, a shořel jim sen...
Chatička byla krásná, když jsme tam bydleli, ale ty tepelný ztráty byly krutý, v zimě byla kamna cervená žárem a střidali jsme se u nich v noci, abychom přežili v tom velkoryse pojatém obýváku.
Ještě jednu vychytávku jsem udělal, vzhledem k tomu, že už i k nám dorazila kanalizace, stala se žumpa zbytečnou, tak jsem do ní svedl vodu ze střechy, 10 kubíků vody na zalejvání, až zase budou sucha. (deššovka bez dotací) No ale zase 16 metrů vykopu, v tom už jsem fakt dobrej.
Před chvilkou volal Karel, že v sobotu nemůže, tak zase sám protože harmonogram prací je neúprosný, aby se dalo stavět, musí být cesta volná, tak na překopy jen víkend...
Uvidím jak dopadne ten komin, dneska tam řádí a já zase v Reichu..l
Bude to parádní bydlení! :-)
Doufám, že jo.
Je tam jedinej zádrhel, cesta o délce asi 100 metrů je privátní, tedy mám čtvrtinu, ale v zimě to nikdo u obce neprohrne (i když k nám vlastně včas taky ne).
Takže, když chceš vyjet, lopatu a hodinku házet. Auto venku nechat nemůžeš, překáželo by v rozhrnování, neměli by kam dávat ten sníh.
Nic není dokonalé, ale kdyby mi to měli k pětadvacetinám, že jo....
Ty nehodis elektrickou rohoz pod asfalt ?? To je nechas hazet lopatou ? Fotr nelida ;-)
Mlč, nebo se to dozvi Soňa a bude to chtít nejen pro satana ale i domu....
No, ale když bude zle, je to o ulici (tedy jestli ten udusaný štěrk budeme považovat za ulici) dál, tak si přivstanu a rozhrábnu jim to, a když budu pryč, asi jako třetinu roku, tak Soňa.
František Vízner říkal, že o děti máme povinost se starat do padesáti, tefy jejich věku.
to jako, že jim budeš odhrnovat cestu? mají ruce a jsou plné sil a mladší. já docela ráda odmetám sníh kolem domu i před domem, je to takové příjemné ranní protažení :-) jinak domek vypadá hezky, my dávali 18cm na zateplení a je to hodně znát.
No, asi by se trochu mohli snažit sami....
Největší problém byly ty balkonový dveře, moc hezké, dřevěně, z modřínu, jenže jen jednosklo. V zimě jsem vždycky ten otvor utěsnil polystirenem, a celé dveře zaslepil, a tak to zase uvnitř bylo docela tmavé a smutné....
Doufám, že ty dnešní moderní dveíe sctro
dveře s tím trojskem budou izolovat slušně, když bude zle, dám před ně ještě roletu.
Už mám i komín, vevnitř z nerezu, škoda že tu není táta, aby viděl, jak mu s chatičkou cvičíme...
Tolik polystyrénu, to bude príma hořet...
To by mohlo, oni to sice něčím přestěrkují a omítnou, ale to zabrání tak tomu, aby to chytlo od zahozeného vajgla. Na střechu, kde by vedrem mohlo dojít k nějakému tomu samovznícení se dá minerální vlna.
Rodinné domky se izolují většinou takhle, ten polystiren je jako izolace velmi účinný. U výškových baráků by to neprošlo.
Jde o to, že když to chytne, tak je to totálka, to těžko někdo uhasí, ale u těhle malých objektů mají obyvatelé pořád dost času zdrhnout.
U většího domu by to mohlo zabíjet.
To jsem slyšel, mám podobnou fasádu 17 let, zatím dobrý.
Naopak, nějakej fógl si udělal dirku v tom dřevěném obkladu, doufám že v pohodě vyvedl mladý, protože teď už má po žížalkách.
No, všechno má svoje, minerální vlna by byla asi lepší, ale bylo by jí ke stejné izolaci potřeba mnohem víc, a stavba by byla trochu komplikovanější, tedy i pomalejší a dražší.
A já mám ten termín....
Tu by klidně utáhla i fotovoltaika (zaplatila by se "za pár" zim)
Jé Babeta, v takové jsme také chatařili.
Jo, táta vzal typovej projekt a trochu si to přizpůsobil, zvětšil, spodek vyzdil, přeházel dispozici koupelny a kuchyňky, ale zvenku je to Babetka jak vyšitá.
Teď už se jí to bude podobat míň, jak zmizí to dřevo, ale "znalec" pozná :-)
Neměl nadpis znět "Zase Francie- v sedle"...?
:-)
Asi jo, letos jsem tam byl zatím jen 36 dní, ale padesátku letos doženu jistě, a baví mě to čím dál víc, zvlášť když už se domluvím, teda mizerně a tahá to jistě za uši, ale přesto.
A oni to nějak cítí, a oceňují, a pak najednou otočí a jsou vřelí, přátelští, asi něco, co Peggy má tak ráda na tom Balkánu.
Taky je strašný rozdíl mezi lidmi z Paříže a menších měst a mezi severem a jihem země.
U nás má teď, díky mediím, Francie pověst země ve válce, je to jinak. Jeď se podívat :-)
Věrím ti, že je to jinak než se píše, ale na vlastní oči to vidět nemusím- tak jako tebe netáhne východ a Balkán, mne netáhne západ ani Francie. Možná Španěly a Portugalsko, ale zase je to daleko a nerad se přepravuju jinak než na kole. Zůstanu "věrný" východu a Balkánu i když s dorozuměním to je problematické (ale nakonec si vždy rozumíme)- tak jako ty svému....A s tím rozdílem venkov/město je to tak asi všude, jak venku tak i u nás doma.
Portugalsko neumím, zato ve Španělsku jsem už skoro doma. Určitě stojí zato si ho projet, ale nějakou extra vřelost nečekej, tedy toho "slovanského" typu.
Tady bych ti s kolem poradil asi nejschůdnější cestu, autobusem Regiojet do Janova a pak lodí do Barcelony. Utrpení je jen těch 16 hodin v buse, na lodi je pohoda, jede přes noc.
A pak po ose.
Asi nejlevnější doprava s plnou polní. A pak vyjet raději zjara, v létě může být úmorné vedro. A když už tam budeš, nechat si na to pár týdnů.
Dá se dojet až na Giblartar (Algercias) pak trajektem do Tangeru a zase lodí zpátky do Janova