Ahoj prosím Tě můžeš mi poskytnout informace o povaze a průběhu francouzské etapy Camina. Chystám se na celou cestu natěžko a najednou.Dá-li bůh zdraví tak ještě letos.
Děkuji Měkejš. Můžeš mi psát na [email protected]
Ahoj všichni, kdo se do toho chcete dát. S zdravým rozumem bych to nikomu nedoporučila, ale šla bych do toho znova :-)
Jeli jsme to z Roncevales (letadlem do Barcelony, vlakem do Pamplony a pak na kole na první metu nahoru do Pyrenejí.)Snažili jsme se důsledně jet poutní stezku, nemyslím, že bychom někomu vadili, atmosféra na cestě je velmi soudržná, potkáte zajímavé lidi. Stezka má rozličné kvality, někdy máte pocit, že jedete horským potokem (bylo dost vody na přelomu dubna a května,) občas takřka pouští, někdy pěknými lesy, v Galicii bahnitými cestami. Jednou jsme se probudili va albergu v horách před Burgosem a kolem bylo bílo, kola pod sněhem. Městečka, vesnice a scenérie vůkol fakt zážitek - není to profláknutá turistická oblast. Počítali jsme s průměrnou rychlostí 14-15km/h, nakonec jsme byli rádi za deset, pokud nemáte doprovodné vozidlo a jedete za svý, je každé kilo navíc znát, to už určitě víte. Všechno na opravu kola s sebou, protože občas dlouho žádný servis nepotkáte. Jsem nakloněna k tomu neopouštět stezku, možná to cítím příliš magicky, ale vždycky, když jsme to udělali - třeba jsme bloudili - přineslo to nějakou nepříjemnost. Vesnice tam jsou střežené smečkami psů, na poutní stezce jsou psi na cizí lidi zvyklí a docela přítulní, ale když se dostanete do lůna španělského venkova, je to složitější, manžel má jizvu od vlčáka na pamětnou. Albergy jsou dobrá věc, je tam zpravidla teplo, čisto, teplá voda. Na průkaz poutníka (credential, vydají vám ho všude po cestě v kostelích a alberzích)dostanete i vydatné menu o čtyřech chodech a v oblastni Rioja i lahvinku červeného asi tak za 10E. (Před třemi lety). Co ještě...klobouk dolů před pěšími poutníky.A jinak - bylo to dost krutý, ale nádherný, leccos si po cestě v hlavě srovnáte,třeba to, že potřebujete k životu dost málo a počítač už vůbec ne, ale třeba podporu přátel přes sms, tu teda hodně. :-)
S manželem se také chystáme na Camíno, na kolech, plánujeme květen 2014 a francouzskou z St. Jean Pied de Port až do Fisterri. Chci se zeptat kolik jste tak ujeli za den a vlastně celkově jak dlouho jste jeli, případně nějaké postřehy. Díky moc, případně piš na meil: [email protected]
Ahoj Měkejš. Možná se tam potkáme! Vyrážím na ni 2. května. Letadlem do Malagy a odsud, už na kole, do Sevilly. Od 5. do 11. tam je "Feria de Abril", největší tamní svátek- mj. chci vidět i býčí zápasy. Po Via plánuji dojet do Santiaga a pak po Route Portugues do Lisabonu. A letadlem domů. Cyklocestu po Via projela a v Cykloturistice č. 6/2013 i popsala Slávka Chrpová.
Ještě jsem to nejel, ale taky o tom uvažuju. Jak to máš s návratem, jestli to není tajné? Jak se s kolem dostat domů? Nedohledal jsem to a vracet se zpátky kolmo se mi nechce. Dík.
Ahoj, chci jet i zpátky na kole. Možná že se ještě mrknu do Portugalska a nebo druhá varinta je cestou zpět si prohlédnout bretaňské pobřeží. Jinak mě kámoš říkal, že se dá zpět letět i s kolem.
Určitě bych jel jednu cestu severem-Camino Norte a druhou francouzskou. Fran. bych se vracel,bude ti foukat na pláních do zad. Mně to dalo 7500km,ale to jsem otočil na Finisterre a mazal domu.
Ahoj sete, můžeš poskytnout nějakej itinerář, stačí obecně - hlavní průjezdní body, stejně budu asi dost improvizovat / ostatně jako vždycky / ale kdo je připraven není zaskočen dík. Buďto sem do diskuze nebo na "emila" [email protected] Dííííííííííííky
měkejš by patřilo spíš k pepíčkovi ;-)
Pepíčku, nám se vracet na kole taky nechce, takže jsme využili služby dopravce ze Santiaga [email protected] - http://www.bicigrino.com a objednali si u něj dopravu kol zpátky, zabalí a přivezou až domů 120 E za jedno kolo. Teď to jede náš předjezdec z Anglie a tenhle sevis ověří,dám vědět, jak to dopadlo,dojet má do Santiaga na Velikonoce.Posledně jsme měli problém dostat kola do letadla z Barcelony se společností Iberia, s OK to bylo v pohodě.
dapi*
kamarádka část šla, tuším něco přes 600km a to bylo prý sjízdný pro kolo i na treku.
Jen si myslím, že se dá na kole jet lecos a leckams a proč se s ním srát mezi pěší na tradiční poutní stezku...
Ahoj, třeba jen proto, že chci prostě vykonat pouť na kole. Je to jeden z "povolených" způsobů pohybu po stezce: "poutník musí jít pěšky, na kole nebo na koni" Navíc nemusíš jet jen po té stezce jako takové ale party které nejsou sjízdné pro naložené kolo, můžeš objet kudy se ti to líbí.
ale jo, já vím, že to tak už je, ale je to asi jako když byly při půstu nejdřív povoleny ryby a potom na jednom koncilu kachna jako vodní živočich prohlášena za rybu a povolena při půstu taktéž. Přesto to jde proti smyslu půstu.
S tou poutí je to totéž...
Já ti nevím.Pouť by podle mne měl každý vykonat sám v sobě a jestli se někde odkloní od vyznačení cesty neni tak zásadní. To je jako kdybych šel lesem po "modrý" a někde jsem to kousek střihnul mimo značku a měl pocit,že jsem v lese nebyl!...i když tebe zrovna podezřívám z toho,že bys šel podle intuice a nenechal se svázat značením.Ona ta cesta není úplně přímá a dává ti možnost volby,je tam několik větví které se spojují a zase někde rozejdou.
o tom jsem nemluvil. Mluvil jsem o rozdílu mezi nakole a pěšky. Na kole to podle mne není pou´t, ale cestování či doprava. ne, že bych to neměl rád, naopak, ale prostě je to jiné...
A jinak ano, dodržování trasy a ty spousty lidí jsou to, co mne od té cesty odrazuje. Na druhou stranu tě ta cesta alespoň nějak vede a ty nemusíš moc přemýšlet a plánovat o tom kudy a kam a můžeš se soustředit se na tu pouť. Tedy na usebrání se a cestu do sebe sama. Na jednu stranu mne to tedy láká a na druhou se mi chce jít raději uplně jinam a jinudy:-) Váhám...
Jurimíre,určitě máš v lecčems pravdu. Chtěla jsem tu cestu jít původně pěšky z osobních, řekněme tedy spirituálních, důvodů. Abych nešla sama, rozhodl se manžel mě doprovodit - ale jen na kole, na tom trval. Vzala jsem to. Vím teď moc dobře, co to je pro pěší poutníky za torturu,viděla jsem to, ale na kole to taky není vůbec zadarmo. A jak jsem psala výše - leccos si v hlavě srovnáš. Pouť je jen opravdu jen osobní věc - nakonec jsem zjistila, že muž,který mě "jenom" doprovázel, byl celou záležitostí zasažen možná víc než já.