Statistiky:
Celkový počet kilometrů: 11.500
Celkový počet dní: 150
Jordánsko: 15 dní / 992 km/ nastoupáno cca 9.370 m / 3 dny off
Sýrie: 16 dní / 1.183 km / nastoupáno 5.350 m / 4 dny off
Turecko: 25 dní / 1.682 km / nastoupáno 25.740 m / 1 den off
Irák: 11 dní / 732 km / nastoupáno 9.010 m / 0 dní off
Gruzie: 19 dní / 1.217 km / 3 dny off
Arménie: 7 dní / 634 km / 0 dní off / dohromady nastoupáno 18.140 m
Ukrajina: 7 dní / 420 km / nastoupáno 5.690 m / 2 dny off
Švédsko: 18 dní / 1.961 km / nastoupáno 12.480 m / 0 dní off
Norsko + Dánsko: 27 dní / 3.024 km / nastoupáno 46.960 m / x dní off
Počet dní, kdy pršelo: 58 (!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!)
Počet defektů: 20
(Údaje nejsou přesné!)
Mapa Jordánsko: http://www.bikemap.net/route/829073
Mapa Sýrie: http://www.bikemap.net/route/829172
Mapa Turecka 1: http://www.bikemap.net/route/1326046
Mapa Turecka 2: http://www.bikemap.net/route/1326091
Mapa Iráku: http://www.bikemap.net/route/1326073
Mapa Gruzie – Arménie – Gruzie: http://www.bikemap.net/route/1326120
Mapa Krymu: http://www.bikemap.net/route/1327022
Mapa Švédska: http://www.bikemap.net/route/1327040
Mapa Norska (a Dánska): http://www.bikemap.net/route/1329887
Paráda,to musela být super cesta! Bude o tom článek? Kde jste spali? Jakej jste měli rozpočet? Atd atd atd :)
Mám deník, jsou toho strašlivý kvanta, přes 100 stran ve Wordu, takže nevím, jestli má smysl to nějak vyvěsit, protože jak je toho moc, tak je to pochopitelně nuda jak sviňa. (A psát nějakej smysluplnej článek je hrozná fuška, nechce se mi do toho a taky to chce čas. No možná...) Takže jsem tady dal jen statistiky, který jsou podle mě nejzajímavější... a mapy. Jinak od toho tady je to fórum, odpovím na všecko..., pokud budu vědět. Popř. můžu ten deník poslat.
Rozpočet...? Tyo, nevím..., max. 50.000,-Kč, ale fakt nevím. Ultralimitní budget jako vždy.
Spaní...? Stan, tak v 98% času.
Jinak to množný číslo není na místě, jel jsem to sám.
To vypada jako megahustej megatrip! :-) Obavam se, ze nemuzes byt normalni, protoze normalni lidi na neco takoveho nemaji cas. :-)
Já pochopitelně normální nejsem, to je bez diskuze! Je čas pracovat a je čas jezdit na kole!
Čím se živíš, že ti to dává tolik prostoru? Ptám se protože závidím.
Tak ja bych se taky mohla domluvit na pulrocnim neplacenem volnu nebo ukoncit zamestnani a po pul roce si najit jine, ale s detma uz takove skopiciny delat nejde. Teda jde, ale ja bych nechtela na pul roku odjet od deti jen kvuli zabave .
Jak, od dětí? Bys je vzala s sebou, no ne? :-)
A Ty bys neco takoveho dal s detma? :-) Ja bych to sama teda nezvladla, a to i kdyz pominu takove detaily jako omluveni deti ze skoly na nekolik mesicu.
jde to. Katka s Alim mají čtyři...
http://www.livepla.net/index.php?option=com...
Šlo by to. Rádi bychom. A myslím, že by to pro ně z hlediska vzdělání bylo možná přínosnější než škola.
Bohužel jsme asi moc měkký, abychom si takhle dokázali nastavit život. Ale mít ten čas (tj. aspoň na několik měsíců dopředu vyděláno), asi bychom do toho šli.
Živ se Básníku jídlem a nezáviď!My dva si můžeme zrovna stěžovat!Nejlépe vydělaná koruna,je neutracená koruna,a o tom to je!
Čau Honzo. My byli v létě v tahu, jako mimo práci, celkem 3 měsíce v kuse. Napřed 14 autem a rovnou z toho to Dánsko s Kristýnou 10 týdnů. Děláme oba jako OSVČ, takže jsme časově svobodnější než zaměstnanci, ale zase ti nikdo za dovolenou nic nedá, není placená. A ty všecky odvody platit musíš (sociálku a zdravotní). Ty tři měsíce nás tak rozkývaly, že z toho nejsme vylízaní dodnes, jako finančně v podnikání i doma. Dumám jak to právě příště udělat líp.
Práce? Hmm, měl jsem vždycky štěstí, že se mi podařilo najít "hoknu" někde venku. Jediný, co umím, je mluvit anglicky, a to je vše. Takže veškerý podřadný práce, který existujou, dřina od nevidím do nevidím, ale pokaždý to jaksi šlo. Hlavně rok v Dánsku mi dal na hezkých pár měsíců putování. Cestování na kole jsem propadl teprve před 2 lety a od té doby jsem ujel přes 25.000 km a pořád nemám dost. Nedokážu myslet na nic jinýho..., jsem ztracen a bude to má smrt! Kromě toho kola nevlastním vůbec nic. Polovičním bezdomovcem, když šetřím peníze, úplným bezdomovcem, když jsem na cestě... Nehodlám to zatím měnit, protože je potřeba znova nasednout a jet! Je vlastně jedno kam...
Az se budes chtit trochu usadit, tak bys minimalne mohl v Cechach se vetrit do nejake cestovky jako organizator cyklovyletu do exotickych zemi, na to mas kvalifikaci uz celkem slusnou. :-)
No ty mu teda přeješ věci... :o)))
že jo? Proč by se měl nomád usazovat???
Nevim, treba nenajde zadnou nomadku...
a? Pokud je v duši opravdu nomád a nechá na sobě experimentovat nějakou, co se chce usadit a jako 90% dalších žen si myslí, že chlapa změní podle svého, skončí to tak jako tak slzama a rozchodem...
Já bych na něj zkrátka tak krutý nebyl a takový věci bych mu nepřál... ;-)
Ani tak nejde o to usazování, ale ta představa, jak se ze svobodného cestovatele stane šerpa hordy nemožných cyklotúristů a jak jim bude dělat večerní brífingy a odpovídat jim na naprosto nesmyslné dotazy, které nikdy nekončí a každý nový dotaz bude ještě blbější než ten předchozí...
většina lidí dělá něco, co je ne uplně baví, ale živí je to a umožňuje jim to vydělat na to, co považují za svou potřebu...
Těžko říct jestli je lepší s těma nemožnejma strávit pár dnů či týdnů a pak je vyměnit než s jinejma nemožnejma trávit měsíce a roky... Já nevím, co je lepší...
Znami maji "cestovku", co dela 2x do roka expedici pro kajakare na vody obtiznosti 4-5 do zemi jako Nepal ci Ekvador, a pak nejake akce v Evrope na o neco lehci vody (tak kolem 3). Casto je potreba si kajak k rece donest i nekolik kilometru daleko. Na takovemto typu akci opravdu nekoncici rada debilnich dotazu nehrozi.
Kdysi jsem si myslel, že bych takhle žít dokázal. Zjistil jsem, že nedokážu:-)) Tak se to alespoň nějak snažím skloubit. A moc se nedaří:-) Jsem víc v práci a nad učením než někde venku. Ale zas si říkám, že není všem dnům konec.
K těm poznámkám se taky přimlouvám. Rád si to pročtu. Jo a fotky někde jsou?
Držím palce a ať se sny plní.
Jo, jo. Až budeš starej, nemocnej, (na vozíku), to se to bude cestovat ...
;-)
Kdo říkal, že necestuji? Těch zářezů mám již taky dost. Jen není mým snem být bezdomovec, nic nemít a celý život se živit úklidem. Já si to zkusil a moc mě to nenaplňovalo a nedokázal jsem tak žít.
Pro mne je lepší mít zajímavou práci která mne baví a naplňuje. A mít třeba možnost si vzít volno na měsíc, dva a užít si to někde... Tu možnost mám.
Smrt přichází po životě,tak si to užívej.Práce se taky dávala za trest,snad jsi nic tak hroznýho neproved!Vůbec ti to nezávidím.Mohu tě ujistit,že ses do něčeho pěkně namočil,já už končím leta,ale z makovice to nevyženeš,jsi prostě na cestě,čumíš kolem,kde by se dalo přespat,lidi co se ráno štosují do rachoty ti připadaji divný,jak mohou ten život prožít v takový hrozný nesvobodě.Nemáš o moc víc,než vezeš na cestu.Taky proč?Když to stačí na měsíce putování,stačí to i na zbytek.
Jo, ty končíš tak že zase začínáš :-)). Pro nezasvěcené - letos v létě dal Česko - mys Finistere ve Španělsku a zpět, celý natěžko. Kam se na něj hrabem :-)) A přitom když proti tobě sedí u kafe tak normální skromnej chlap. Ani jsem se nezeptal jestli letos fotil, protože fotí dobře.
Ale fakt je to nakažlivý, to cestování. Ta volnost :-))
Něco fotil...
A naval album:-) Tohle vypadá fakt dobře...
Paráda. púroč máš ty trasy na Bikemapu v testovací verzi? Přímo je tak nikdo nenajde, což je škoda ne?
Díval jsem se, že tam byli i dost velké stoupání. V které zemi se ti nejvíce líbilo? A co arabské země, jak se tam chovají k cyklistům. Díky
Stoupání? Hehe, východní Turecko bylo strašně náročný! Od Iráku do Gruzie furt v kopcích. Nejhorší byl ten nájezd do hor od Iráku řekněme do SIRNAKU. To bylo nekonečný! V Arménii je rovina jen kolem JEREVANU a trochu kolem SEVANU, jinak pořád hory. A Norsko? Počet nastoupaných metrů hovoří za vše. Kupodivu nejhorší a nejprudší kopce byly až na jižním pobřeží Norska. Na dálnicu mě to nepustilo, takže lesníma cestama do skutečně vostrejch krpálů. Ještě že jsem jel na horáku, na treku bych to musel tlačit! Ale bez těch kopců by to fakt nebylo ono!
Nejlepší země určitě Norsko, mohl jsem si každej den hlavu ukroutit! (Ale ta drahota mě ničila)
Arabské země? Dospělí v pohodě, neměl jsem nejmenší problém. Každý den pozvání na čaj, při každém zastavení do 10 sekund klubko 30 lidí kolem mě. Ze začátku mě to s těma lidma bavilo, ale pak už mi to lezlo krkem, když na mě furt někdo hulákal nebo čuměl z půl metru. Já jako velkej samotář jsem tam fakt dostal zabrat! :-)
Jediný nebezpečí byli haranti! Blokování cesty, otravování a hazení kamením. Každej den jsem dostal šutrem. V jednom městě v Sýrii po mě střílili i z praku! Asi "práčata." Jednou v prudkým sjezdu si mi ti malí hajzlíci pokusili zablokovat cestu a jak jsem je objížděl a nezastavoval, tak jeden z nich neváhal a švihl mě takovou větví přes hubu. Dodneška nechápu, jaktože jsem se nezabil...
Tady je autentický psaný záznam z tripu. Není to cestopis, jen podrobný popis událostí, chmur, zoufalství, radosti a hořekování nad tím, jak furt pršelo a bylo to do kopca :-)))
http://www.uloz.to/11017442/blizky-vychod-a...
Myslíš že se dá najít nějaký rozumný vysvětlení proč děcka ty kameny házej? To je tam učej že pokus o zabití cizince je věcí cti?
No nevím... Jeden chlápek mi tam vyprávěl něco o kultu dítěte. Dítě je tam bůh, může si dělat, co chce, všichni kolem něj skáčou a ten harant si může dovolit absolutně všecko. Takže pokud oni na mě volají, tak asi čekají, že se automaticky zastavím a budu si s nima povídat, popř. jim něco dám. A jelikož jsem nemluva a nic nemám, tak jsou asi strašně nasraní, co že jsem si to dovolil a tak mi to dají náležitě poznat. Taky na sebe chcou určitě upozornit. Ale to je jen má doměnka.
Na samotnýho blázna na kole si každej dovolí. Když jsem jel s někým, vždycky to bylo mnohem lepší.
Jinak na kole seš taková atrakce, že oni vlastně neví, jak se zachovat a co si o tobě myslet. Dělo se to jen v muslimských zemí.
Docela by mě zajímalo, jestli se toto děje i v takové Indii nebo Čině?
Jinak, co jsem slyšel od ostatních cyklotrempů, tak některý státy Afriky jsou absolutní peklo. Prý taková Etiopie je kvůli neustálým atakům místních harantů pro samostatného cyklistu takřka neprůjezdná.
Kurva, chce to začít jezdit s někým!!!!!!!
Fandím ti a přeju ti potkat podobnou magorku :) Kurnik, co já bych za takového chlapa dala...
Tak ho sbal
Hele jezdí lodě Gruzie - Krym? Nikdy by mě nenapadlo, že by tam něco pravidelně jezdilo, ale proč ne?
Jinak já bych rád viděl Gruzii a Azerbajdžán (když už tam mám kamaráda Khayala, národnosti Azerské) :-D
Jo, ty lodě jezdí. KERČ - POTI, nebo Oděsa (ILYČEVSK - BATUMI). Jen je nutno poznamenat, že já jsem na dvoudenní cestě z Gruzie na Krym nabral cestou dvoudenní zpoždění!! Ty lodě si jezdí jak chcou!
Gruzie byla super a to jsem ty největší skvosty jako Svanetie a Kazbegi neviděl, protože lilo nehorázným způsobem. No, příště.
Ázerbajdžán? No dej vědět, jestli tam někdy pojedeš, protože by mě zajímalo, co je tam zajímavýho. Slyšel jsem, že Kaspické moře je strašná žumpa. Ale mají tam taky docela dost Kavkazu, tak sever by mohl být v pohodičce.
Aha, to jako, že jela ta loď 4 dny? Nebo nepřijela?
Gruzii bych viděl právě rád. A Azerbajdžán není běžná turistická destinace. Ale mají víza a dokonce i musíš mít pozvání (což bych nemusel mít problém).
Ten kamarád bydlí v nějakém městě v horách.
http://en.wikipedia.org/wiki/Shaki,_Azerbaijan
Jo, jela 4 dny, místo 2! Ty víza do Ázerbajdžánu jsou docela kumšt dostat a jsou navíc drahý. Jinak prý jezdí loď z Baku do Kazachstánu, ale nikdo neví kdy! :-))) Četl jsem o tom šílený zkazky...
Koukám, že to jsou teda pěkní zločinci, to si ještě rozmyslím... zase kontakt je kontakt :-D
Tsss. Buď tam turisty chtějí nebo ne. Nějakým ultra drahým "vstupným" je ale spíše odradí... No, aspoň si mohu zaškrtnout další stát kam se už nemám potřebu podívat :-) Pěkně mi to přibývá :-)))
Hoď ještě někam na web fotky, ať můžu aspoň slintat :))). Skvělý výlet, závidím !!!
Pár fotek je na: www.beggard.rajce.idnes.cz, žel jsem se ještě nedokopal k tomu, abych ty fotky popsal :-((
Dobrý povídání a zajímavý fotky, ale trochu víc je zredukuj, je jich zbytečně moc a dost jich je skoro stejných. I u fotek platí, že méně je více. Není potřeba žádné velké popisy, jen pro základní orientaci dvě tři, slova.
skvělé fotky, neskutečně suprově napsanej denník a z mý strany - hluboká poklona a uznání
Pár otázek: Měl jsi a jaké světlo? Čím jsi fotil? Měl jsi mobil? Jak jsi dobíjel ev. spotřebiče? Na čem jsi vařil? Podle čeho jsi jel, měl jsi mapy, navigaci n.p.? A hlavně - měl jsi taky strach?
Hmm, tak jsem to přestal sledovat a dívám se, že jsou to nezodpovězené otázky.
Světlo? Žádné, jen blikačka vzadu (ta úplně nejobyčejnější) + čelovka. Reflexní vesta do tunelů.
Foťák? Ti neřeknu, doma mi ho vnutili, určitě nějaký průměrný krám. Nikdy jsem nefotil, toto bylo poprvé. Nebaví mě to, vždycky to vypadá jinak než ve skutečnosti.
Mobil? Měl jsem. Stará šunka, ale baterka s velkou výdrží. Zapínal jsem tak jednou denně na chvilku.
Dobíjení? Foťák byl na baterky, mobil buď u někoho, nebo knihovny, nebo hospoda, atd.
Vařič? Benzíňák MSR. Jedna nevýhoda. U toho mého typu nejde měnit velikost plamene. Jinak spokojenost. Benzín jsem žebral, někdy platil, ale většinou jsem ten litr dostal zadarmo.
Navigace? Neměl jsem. Mapy. Sýrie, Jordánsko, Turecko, Gruzie, Arménie jsou koupil už doma. Irák jsem jel podle místní mapy v arabštině, která ale v některých místech vůbec neodpovídala skutečnosti. Jinak kompas se často hodil.
Strach? Nemám strach z ničeho. Jen jak už jsem psal - jakmile děti začnou házet hady, tak to vzdávám :-D Za Dogubayazitem, jak na mě vyrukovali 2 hejsci z klackama a trubkama, tak to jsem strach měl.
Jinak ten deník jsem celej poslal do redakce. Malinko jsou tam vyškrtané ty největší sprostosti a hovadismy. Mělo by se to tady časem asi objevit.